Zeezi mákɛ́ Wɩɩsɛ cʋɔlɛ́ pɔ́ʋ́ karmɩbɛlɛ
11
1 Kal oro Zeezi faá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ dɩhɩ̃́ oro.
Ʋ há cʋ́ɔ́lɛ́ ko tenni, ʋ karmɩbɛlɛ nɔ́ŋɔ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Nyuutɩna, máŋsɩ́rá Wɩɩsɛ cʋɔlɛ́, anɛ Zaŋ há máŋsʋ́ karmɩbɛlɛ Wɩɩsɛ cʋɔlɛ́ ɛ́.»
2 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Rɩɩ́wa kúó aá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ, ɩ́ bʋlɛ́:
‹Á Ana Wɩɩsɛ,
a rɩ́ nɩɛ zɩŋ rɩ́ɩ́ nɛ́ ká Wɩɩsɛ;
lo ríí kuorí ko!
3 Párá nʋɔ ɓɩdííli kál wuu.
4 Á há á wɩ́ɛ́ ná zɔ́kɩ́ mɛ́,
hérá suúri,
bee wɩ́ɛ́ rɩ nɛ́ŋ rɩ́ ɛ́ɛ́ zɔ́krá mɛ́,
á máá hóú suúri rí;
ká sɩ́ ló ráá zʋ díŋe sɩɛrʋ.› »
5 Zeezi baa bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ sɩɛrʋ, orí rí sɩ́ kánʋ́ naŋnɔ́ŋɔ, rʋ́ʋ́ naŋnɔ́ŋɔ ná isi kóú rí tɩ́taŋ ɓaamɔnáŋáwa mɛ́, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
‹Ŋ naŋnɔ́ŋɔ, kɩ́mɩ́ŋ dɩpɛ́ŋwa botoro,
6 bee wɩ́ɛ́ ŋ naŋnɔ́ŋsɛ oro rí cɩ́kɩ́ŋ nyúú, ká ŋ wɩ óŋ wuu kené rɩ́ŋ pɔ́ʋ́.›
7 «Rʋʋ naŋnɔ́ŋɔ ná rɩ́ ʋ há sʋ́l ɛ́, rʋʋ nɛ́ cɩ́nʋ́ jaa sɩɛrʋ ká bʋlɛ́:
‹Sɩ́ŋ naa gbá; ŋ tɔ́ dánnʋɔ, ŋ rɩ́rɩ́ŋ bɛlɛ pɩ́nɔ́; ŋ wɩ wuo isi ja dɩpɛ́ŋwa aá pɛ́ɩ́.›
8 Ŋ nɛ́ bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa, rʋʋ nɛ́ wɩ ísé jaa pɔ́ʋ́, ʋ há kɔ́ʋ́ naŋnɔ́ŋ yɩr mɛ́ má, ʋ haarɛ́ ná é yɩr mɛ́, ʋ sɩ́ isi, ʋ naŋnɔ́ŋɔ háá ja onni ná wuu, ʋ sɩ́ pɔ́ʋ́.
9 «Ɛ́ wɩ́ɛ́, ŋ bʋ́lɔ́ aá pɛ́ɩ́wa:
Ɩ́ sʋl, Wɩɩsɛ sɩ́ pɛ́ɩ́wa; ɩ́ ja, ɩ́ sɩ́ ná; ɩ́ ŋmɔwɛ boro mí, ɓa sɩ́ wúrí pɛ́ɩ́wa.
10 Nɛrɔ ná wuu háá sʋlɛ́, Wɩɩsɛ sɩ́ pɛ́ɩ́; ɩ ná háá jɛɛ́, ɩ sɩ́ ná, ká ɩ ná má háá ŋmɔwɛ boro mí, ɓa sɩ́ wúri pɛ́ɩ́.
11 «Ɩ́ sɩɛrʋ, rɩ oro ká bíí áná, [rʋ́ʋ́ bio sʋl dɩpɛ́ŋ, ʋ sɩ́ saŋ pi dɔ́wɩ́ pɔ́ʋ́?]
Ɛ́ rá má rʋʋ bio ná nɛ́ sʋ́l náŋwʋlɩ́, ʋ sɩ́ saŋ pi dʋŋ pɔ́ʋ́?
12 Rɩ zíhal nɛ́ rʋ́ʋ́ sʋl, ʋ sɩ́ saŋ pi nʋɔmɔ pɔ́ʋ́?
13 Ɩ́ sɩɛ́ há ká nɩbɔ́má, ká zɩŋ oŋwere pii pɛ́ɩ́wa bɛlɛ, ɩ́ zɩŋ rɩ́ Ana ná há mɩŋ bána nyúú, ʋ waá sáŋ vɔŋ nɩɛ ná háá sʋl Wɩɩsɛ Sabɩɩna* ʋ rɩ́.»
Zeezi dóé lɛ́ nɛɛ́
14 Kaŋtɔŋ fa zɩ́ báálɔ oro ʋ bɩrmɛ dɩŋtenno, a báá wɩ wɩ́ɛ́ wuó bʋl.
Zeezi sɩɛ́ kiri kaŋtɔŋ ná.
Kaŋtɔŋ ná sɩɛ́ há lɛ́ báálɔ ná mɛ́ ká ʋ bʋ́bʋl wɩ́ɛ́, ʋ ɛ́ vɔ́kɛ́ nɩkana ná há mɩŋ ráŋ.
15 Amá ɓa sɩɛrʋ nɩɛ náŋa sɛ́:
«Kaŋtɔmɔ kuóro ná ɓa háá yɩ́rɛ Belzebil,* ʋ dóé ní ʋ kaá kiri kaŋtɔmɔ.»
16 Nɩɛ náŋa má jɩ́ja rɩ́wɔ́ mɩ́lʋ́ ná, a sʋ́lʋ́ rʋ́ʋ́ a nyána, rɩ́wɔ́ zɩŋ rʋ́ʋ́ ɓɩɛ́na kéŋ Wɩɩsɛ dóé ní aá tʋŋ.
17 Amá Zeezi sɩɛ́ há ɩ̃́wɔ́ sabɩŋsɛ, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Rɩ kuóro dɩtɩ́llɛ nɩɛ nɛ́ cáksɛ́, a cɩ́ náŋá mɛ́, ʋ dɩtɩ́llɛ ná sɩ́ zɔkɛ, rɩ́ jɩɩsɛ wuu yɛ́rkɛ sakɛ náŋá daha.
18 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ há sɛ́ kaŋtɔmɔ kuóro Belzebil dóé ní ŋ kaá kiri kaŋtɔmɔ, rɩ Sɩtaanɛ* nɛ́ sɩɛ́ gɩ́rɛ́ aá yóú tɩɩ, ʋ kuorí sɩ́ cɔ?
19 Ká rɩ Belzebil dóé ní rɩ́ŋ kaá kiri kaŋtɔmɔ, ɩ́ bɛlɛ má sɩɛ́ kéŋ áŋ dóé rí aá kiri kaŋtɔmɔ?
Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɓa tɩɩ nɩ́ɩ́ dííwa sarɩ́ya, rɩ́ɩ́wa zɩŋ rɩ́ɩ́wa mɩŋ nyɩɛrʋ mɛ́.
20 Amá Wɩɩsɛ dóé ní há, ŋ kaá kiri kaŋtɔmɔ, ɩ́ sɩɛ́ zɩŋ rɩ́ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ péríwa.
21 «Nɩduo há pɔ́ʋ́ lalyóórícɩksɛ, a ké tɩ́kʋ́ jaa ɓɩɛ, nɛ́ŋ wuu wʋ́ɔ́ mɛ́ kɔwɛ aá tɩkɛ.
22 Amá rɩ nɛrɔ nɔ́ŋɔ má dóé ní báá kʋ́ʋ́, rʋ́ʋ́ ko yoo dúú, ʋʋ́ lɔ́ʋ́ lalyóórícɩksɛ ná wuu ʋ fa há púú tɩɩ yéllíwó mí ní, káá pɔ́ʋ́ ɓɩɛ rɩ́ɩ́ ɓa nɩɛ.
23 «Nɛrɔ ná wuu há tóŋ har, ʋ cɩ́nɩ́ŋ mɛ́ nɛ́; nɛrɔ ná má há wɩ́ŋ mɛ́ pɛ́ɛ́ ráá hé nɩɛ náŋá mɛ́, ʋ tɩ́na ŋmɔ́wɔ́ aá pɩsɛ nɛ́.»
Kaŋtɔŋ wo nɛrɔ mɛ́ lɛ ká bɩrɛ aá ko
24 Zeezi baa súúri pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Rɩ kaŋtɔŋ nɛ́ lɛ́ nɛrɔ mɛ́, ʋʋ́ gʋɔrɛ gɩrbétéksi sɩɛrʋ nɛ́, aá ja dɩfɩɛlɩ́.
Ʋ sɩɛ́ há jɛ́ɛ́ aá gúl, ʋʋ́ bɩ́ɩ́nʋ́ tɩɩ mɛ́ bʋlɛ́:
‹Ŋ sɩ́ bɩrmʋ́ zʋ ráŋ ná ŋ há lɩ́ɛ́.›
25 Ʋʋ́ bɩrmʋ́, rɩ ɓa tí dɩhɩ̃́ ná, a bɩ́rmʋ́ wérí.
26 Ʋ sɩɛ́ bɩrmʋ́ ja kaŋtɔmɔ náŋa balpɛ, ɓa ná bɔ́ŋ há kʋ́ʋ́, ʋ rɩ́wɔ́ ko zʋ ráŋ, a ké.
Ʋ dɩtenní, ɛ́ báálɔ nɩɩsɔ sɩ́ lɔrɛ kɩ́ŋkáŋ, a kɩ́llʋ́ tésíé mí.»
Wér tɩɩ
27 Zeezi fa háá bʋl ɛ́, rɩ háálɔ oro fa mɩŋ jamáŋ ná sɩɛrʋ, ʋ de tɔ́wʋ́ nʋɔ mɛ́ a bʋl Zeezi rí bʋlɛ́:
«Háálɔ ná há lʋ́lɩ́, a kánɩ́ ɩ ɔsɛ, ʋ ná wér!»
28 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́:
«Nɩɛ ná háá zesi Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ́ aá tɩ́ŋwɔ́, ɓa nɛ́ ná wér tɩɩ.»
Nɩɛ sɛ́ Zeezi a wɩ́nyána, ʋ vɛ
29 Jamáŋ há kúé aá kíl Zeezi, ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́:
«Zaa bɛlɛ bɔ́mɔ́; ɓaá ja nyɩnɛ nɛ́ rɩ́wɔ́ zɩŋ rɩ́ŋ lɛ́ Wɩɩsɛ nɛ́, amá ɓa wɩ nyɩ́nɛ́ wuu wuó ná, rɩ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ* Zona* há mákɛ́ nyɩnɛ ná duo rá.
30 Bee wɩ́ɛ́ Zona die há ká nyɩ́nɛ́ Ninivi* tɩ́náwa rɩ́ ɛ́, Nɩbiino Bio* má sɩ́ a nyɩ́nɛ́ zaa bɛlɛ rɩ́.
31 Wɩɩsɛ sarɩ́ya kal díí, hákuóro oro há lɛ́ Seba* tíé, ʋ sɩ́ cɩ́nɩ́wa zaa bɛlɛ nyáŋ sɩ́ɛ́ a bʋl yóíwa, bee wɩ́ɛ́ ʋ ísó lɛ dɩbólí ní, a ko zesi kuóro Salomoŋ* fa há kéŋ wɩ́zɩmɛ wérí aá bʋl wɩ́ɛ́.
Nɛrɔ sɩɛ́ mɩŋ rɛɛ́ zaa, a kɩ́llɛ kuóro Salomoŋ, ká ɩ́ wʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́ zesi.
32 Wɩɩsɛ sarɩ́ya kal díí, Ninivi tɩ́náwa má sɩ́ cɩ́nɩ́wa zaa bɛlɛ nyáŋ sɩ́ɛ́ a bʋl yóíwa, bee wɩ́ɛ́ Ninivi tɩ́náwa há zésí Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Zona wɩ́bʋlɛ́, ɓa bɩ́rsɔ́ a lo Wɩɩsɛ mɛ́ aa zɔkɛ́.
Ká nɛrɔ mɩŋ rɛɛ́ zaa, a kɩ́llɛ Zona, ká ɩ́ wʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́ zesi.»
Nɩbííno sɩ́ɛ́ nɛ́ kɔ́ʋ́ caanɔ́
33 Zeezi baa bʋl jamáŋ ná rɩ́ bʋlɛ́:
«Nɛrɔ wuu waá sáŋ nyɩkɛ caanɔ́ rɩ́ɩ́ píí féŋsi; ʋ sɩɛ́ waá sáŋ pi bókti má rɩ́ɩ́ cúú mí.
Amá ʋʋ́ pii sakɛ caanɔ́ dɩsakɩ́ nɛ́, a makɛ rɩ́ nɩɛ ná háá zʋɛ́ nɩ́ná ráŋ.
34 Nɩbííno sɩ́ɛ́ nɛ́ kɔ́ʋ́ tɛŋ caanɔ́.
Rɩɩ sɩ́ɛ́ nɛ́ weré, ɩ tɛŋ wuú de a pʋmmɔ nɛ́.
Amá rɩɩ sɩ́ɛ́ nɛ́ wɩ weri, ɩ tɛŋ má dé mɩŋ bíno mí ní.
35 Ɛ́ wɩ́ɛ́, pɔ́ wérí, rɩ́ pʋmmɔ ná há mɩ́nɩ́ mɛ́ sɩ́ bíno bɩ́rmʋ́.
36 Rɩɩ tɛŋ dɩhɩ̃́ oro wuu ní sɩɛ́ to bíno mí, ká rɩ́ɩ́ tɛŋ wuu ní ka pʋmmɔ, pʋmmɔ ná dé wáálʋ́ wuu ní, anɛ caanɔ́ pʋmmɔ háá tʋlɛ́ a wáálɩ́ ɛ́.»
Zeezi bʋ́l Farɩzɩɛ̃wa rɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna wérí
37 Zeezi há bʋ́l wɩ́ɛ́ tenni, Farɩzɩɛ̃ oro sʋ́lʋ́, rʋ́ʋ́ kóú jaa dí ɓɩɛ.
Ɛ́ nɛ́ Zeezi mʋ́ zʋʋ ké, aá dí.
38 Farɩzɩɛ̃ ná kɩ́ɛ́lɔ́ rɩ Zeezi wʋ́ʋ́ nɛ́ŋsa sɛmɛ́ ɓa kusúŋ sɛmɛ́ káá dí, ʋ de gɩ́rʋ́.
39 Ɛ́ nɛ́ Nyuutɩna bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ é Farɩzɩɛ̃wa,* ɩ́ nɩhɩ̃́ anɛ nɛrɔ háá tiisi nyíŋgbaŋsɛ rɩ́ gbaŋsɛ har nɛ́, ká sɩɛrʋ wuu ka busunnu.
Ɩ́ tɩɩ má sɩɛ́ ká ɛ́ nɛ́; ɩ́ mála nɛ́ weré nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́, ká ɩ́ sɩɛnnɛ é mí, gaárʋ rɩ́ sɔhɔ nɛ́ ráŋ.
40 Ɩ́ sɩɛ́ dʋ́mɔ́!
Wɩɩsɛ nɛ́ há á har, ʋ ra wɩ sɩɛrʋ é ɛ́ɛ́?
41 Ɛ́ wɩ́ɛ́, rɩɩ́wa já rɩ́ɩ́wa a sapʋmmɔ tɩ́náwa, onni ná há mɩ́nɩ́wa nyíŋgbaŋsɛ rɩ́rɩ́wa gbaŋsɛ sɩɛrʋ, ɩ́ pii pá summe, arɩ́rɩ́wa sɩɛrʋ wuu.
42 «Wɩɩla sɩ́ péríwa, Farɩzɩɛ̃wa!
Bee wɩ́ɛ́ rʋʋ nɛ́ ká oŋwié má, ɩ́ɩ́ kaa ɓa fí ní, a pi ker balá pá Wɩɩsɛ.
Rɩɩ́wa nɛ́ já paarʋ ná há kéŋ sɔ́ŋ arɩ́wɔ́ ná há wɩ sɔ́ŋ kené má, arɩ́ padííle wuu, ɩ́ɩ́ lɩ́sɩ́wɔ́ fí nyúú ker* a pá Wɩɩsɛ; amá ɩ́ wɩ tékétéké tɩŋ, a wɩ Wɩɩsɛ má có.
Ʋ sɩɛ́ fa mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́wa tɩŋ nyáŋ wuu ní, ká sɩ́ óŋ wuu cókí tá.
43 «Ɩ́ sɩ́ ná wɩɩla, Farɩzɩɛ̃wa!
Bee wɩ́ɛ́ Zuwifiwa cémejɩɩsɛ* sɩɛrʋ, ɩ́ có sɩ́ɛ́ ɓaŋsa mɛ́ kéne, ráŋ ná ɓa háá néíwa wérí, aá ja rɩ́wɔ́ ɓírmi tíé aá bɔ́llɩ́wa nɩkana sɩɛrʋ.
44 «Ɩ́ sɩ́ ná wɩɩla!
Bee wɩ́ɛ́ ɩ́ dé nɛ lɛlbulli ná há wɩ nyɩ́ɩ́sɛ́, ká nɩɛ vɩ́váwɔ́ nyunni, ká wɩ ɛ̃ nɛ́.»
45 Zeezi há bʋ́l ɛ́, ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna* nɔ́ŋɔ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, ɩ há bʋ́l nyɛ, ɩ tʋ́ksɩ́rá má rɛ́.»
46 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́:
«Ɩ́ má Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna, wɩɩla sɩ́ péríwa!
Bee wɩ́ɛ́ cɩksɛ ná cɩ́ɩ́nɛ há dúókó ní ɩ́ paá cɩ́ɩ́nɛ nɩɛ, ká ɩ́ tɩɩ wɩ́ɩ́wa néní má píé aá tɩkɛ ɛ́ cɩksɛ mɛ́.
47 «Ɩ́ sɩ́ ná wɩɩla!
Bee wɩ́ɛ́ ɩ́ naabálwa há ɓʋ́ʋ́sɛ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla ná, ɓa lɛlbulli ní ɩ́ sɔ, aá ɓɩɛrɛ.
48 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ ɓɩɛ́na cɩ́nɩ́wa naabálwa har nɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɓa nɛ́ ɓʋ́ʋ́sɛ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla ná, ká ɩ́ má tɩ́llɩ́wɔ́ lɛlbulli sɔɛ.
49 Ɛ́ nɛ́ tɛ́, Wɩɩsɛ há ɛ̃ wɩ́ɛ́ wuu, ʋ sɛ́:
‹Ŋ sɩ́ héŋ wɩ́laabʋlla rɩ́rɩ́ŋ nɩtʋmɛ́* rɩ́wɔ́ kówó rí, ɓa sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ náŋa, ká bɛŋsɛ náŋa má.›
50 Wɩɩsɛ sɩ́ bɛŋsɛ zaa bɛlɛ, a tɩ́ŋwɔ́ naabálwa há ɓʋ́ʋ́sɛ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla ná wuu, a de kaa pɔ́ dúníé ɛɛ mɛ́,
51 a pɔ́ Abɛl* sʋʋ mɛ́, a kaa mʋ́ yakɛ Zakari mí, ɓa há ɓʋ́ɛ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno* wuolo sɩɛrʋ wɩ́ɛ́.
Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, Wɩɩsɛ sɩ́ bɛŋsɛ zaa bɛlɛ, nɩkana nyáŋ wuu há sʋ́sɛ́ wɩ́ɛ́.
52 «Ɩ́ ɓɩɛ́na sɩ́ ná wɩɩla, Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna!
Bee wɩ́ɛ́ ɩ́ lɩ́sɛ borwí ná háá wúri wɩ́zɩmɛ boro; ɩ́ tɩɩ waá zʋ má, ká pɔ́ rɩ́ nɩɛ ná há có zʋɩ, rɩ́wɔ́ má sɩ́ zʋ.»