Zeezi ní ká fɩɛlɛ́ tápʋl Nyuutɩna
12
1 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́, Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl* oro, Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ pí ŋmɛ́nɔ aá va, ɓa ŋmɛ́nɔ mʋ́ zʋ oŋparɛ́ sɩɛrʋ.
Losu sɩɛ́ fa kéŋ Zeezi karmɩbɛlɛ ná, ɓa conni ɓɩɛ ná a ŋmʋʋmɛ aá tʋŋ.
2 Farɩzɩɛ̃wa* ná há mɩŋ ráŋ, ɛ́ nɛ́ ɓa bɔsɛ Zeezi bʋlɛ́:
«Ná, beé rí tɛ ɩ karmɩbɛlɛ ɩ́'a wɩ́ɩ́ ná háá kísé fɩɛlɛ́ tápʋl?»
3 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Kal oro, losu há kéŋ kuóro Davidi* rɩ́rʋ́ nɩɛ ʋ ɔ́ɔ́ ná, ɩ́ wʋ́ʋ́ kármɛ́ ɓó?
4 Kuóro Davidi mʋ́ɔ́ zʋ Wɩɩsɛ táŋtɛ* jaa sɩɛrʋ, a pi dɩpɛ́ŋwa ná ɓa há píé pá Wɩɩsɛ, a dí, ká pii pɔ́ʋ́ har nɩɛ má ɓa dí.
Ká ŋmɛ́nɔ toó rí nɩyɔ́ɔ́ dí ɛ́ dɩpɛ́ŋ, rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa* rá.
5 Ɩ́ sɩɛ́ báá wɩ Wɩɩsɛ kíŋse* kɛnɔ kármɛ́ ná ráŋ ná ɓa há sɛ́, rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa zɔ́kɛ́ kíso fɩɛlɛ́ tápʋl, Wɩcʋɔlɩjɩzeno* sɩɛrʋ, ká ʋ to wɩ́ɩ́?
6 Ŋ sɩɛ́ bʋ́lɔ́ aá pɛ́ɩ́wa, ɩ́ zɩŋ rɩ́ óŋ rí mɩŋ rɛɛ́ zaa, a kɩ́llɛ Wɩcʋɔlɩjɩzeno.
7 Ɓa pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ a bʋlɛ́ Wɩɩsɛ sɛ́:
‹Ŋŋ́ já rɩ́ɩ́wa a nɩwere ní,
ŋ wɩ pʋsɛ ná ɩ́ há ɓʋ́ʋ́sɛ́ aá páŋ nɩ́ɩ́ ja.›
Rɩɩ́wa fa ɛ̃ wɩ́ɩ́ né mʋ́l rɛ́, ɩ́ fa wɩ wɩ́zɔkɩ́ píí cɩ́ɩ́nɛ nɩɛ ná há wɩ wɩ́ɩ́ wuu zɔ́kɛ́.
8 Nɩbiino Bio* ní ká fɩɛlɛ́ tápʋl Nyuutɩna.»
Zeezi dúóri nɛ́sʋwɩ́ tɩ́na Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl
9 Zeezi lɛ ráŋ mɛ́, a mʋ́ zʋ Zuwifiwa cémejaa,*
10 rɩ báálɔ oro má mɩŋ ráŋ, ʋ nɛ́sɛ sʋwɛ.
Farɩzɩɛ̃wa ná sɩɛ́ fa há mɩŋ ráŋ áá já rɩ́ Zeezi a wɩ́ɩ́, rɩ́wɔ́ tɩŋ ɛ́ mɛ́ bʋlʋ́ zɔ́kɛ́ wɩ́ɩ́, ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́:
«Ŋmɛ́nɔ mɩ́nɔ́ rɩ́wɔ́ dúóri nɛrɔ fɩɛlɛ́ tápʋl?»
11 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Rɩɩ́wa oro kenú pebala, rʋ́ʋ́ ɓal vɩ́lɛ́ mɛ́ fɩɛlɛ́ tápʋl, ʋʋ́ lɩ́sʋ́ rɩ́ yáá, ʋʋ́ lóú sʋwɛ nɛ́?
12 Nɩbííno píŋ ní sɩɛ́ kɛ pieŋso.
Ɛ́ wɩ́ɛ́, ŋmɛ́nɔ mɩ́nɔ́ rɩ́wɔ́ a wérí fɩɛlɛ́ tápʋl.»
13 Ká Zeezi sɩɛ́ bʋl nɛ́sʋwɩ́ ná tɩ́na rɩ́ bʋlɛ́:
«Kánɩ́ nɛ́sɛ tɩ́ɛ́nɛ!»
Ʋ kaa tɩ́ɛ́nɛ, nɛ́sɛ ná de dúóri anɛ nɔ́ŋɔ ná.
14 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa ná isi lɛ aá vʋʋrɛ, rɩ́wɔ́ ná ɓa háá a ɛ́ káá ɓʋ́ Zeezi.
Zeezi ní ká tʋtʋnnɔ ná Wɩɩsɛ há lɩ́sɛ́
15 Zeezi há ɩ́ɔ̃́ rɩ ɓaá já rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́ ɛ́, ʋ lɛ́ ráŋ.
Nɩɛ ɓɩkana de tɩ́ŋʋ́ mɛ́.
Ɛ́ nɛ́ ʋ dúóri nɩɛ ná wuu háá wɩɩlɛ́,
16 ká bʋl rɩ́wɔ́ pɔ́ rɩ́wɔ́ sɩ́ bʋ́l pá nɛ́ŋ wuu, rɩ́ nɩɛ zɩ́mʋ́ há ká nɛ́ŋ ná.
17 Ʋ há á ɛ́, Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Ezayi* fa há bʋ́l wɩ́ɛ́ ná nʋɔ súó.
Ʋ fa sɛ́:
18 «Náŋ tʋtʋnnɔ ná ŋ há lɩ́sɛ́,
ŋ nɩcólli ná ŋ sɩɛrʋ há tɔ́rʋ́ nyúú.
Ŋ sɩ́ píŋ Sabɩɩna hóú mí,
rʋ́ʋ́ bʋ́lɩ́ŋ sarɩ́ya díí wɩ́ɛ́ pá dúníé nɩɛ wuu.
19 Ʋ rɩ́ nɛ́ŋ wuu wɩ kapɔsɛ́ ka,
ʋ wɩ kʋɔllɛ máá kɔ.
Ʋ waá a rʋ́ʋ́ bʋl wɩ́ɛ́ tɔ́ɔ́ dɩjɛlɛ,
rɩ́ nɩɛ nʋ́ʋ́ liŋó.
20 Ʋ wɩ nɩpʋɔllɛ́ tɩ́ɛ́rɛ,
ʋ wɩ nɩɛ ná há wɩ cúcówa máá gbésí tɩ́tá.
Ʋ sɩ́ ka ɛ́ naa mɛ́ wuu,
a kaá ja kal ná ʋ háá á rʋ́ʋ́ a rɩ́ taŋá dí dóé.
21 Dúníé nɩɛ wuú á rɩ́wɔ́ píwó yɩɛla hóú mí ní.»
Zeezi rí Sɩtaanɛ wɩ nʋtʋmɛ kené
22 Ɓa kéŋ báálɔ oro ko Zeezi rí.
Kaŋtɔŋ nɛ́ zɩ́nʋ́ a a ʋ nyʋmmɛ, ʋ neŋdulí má bɩ́rɛ, ʋ wɩ wɩ́ɛ́ wuó bʋl.
Ɛ́ nɛ́ Zeezi dúóri báálɔ ná, ʋ bʋ́bʋl wɩ́ɛ́ aá ná ráŋ má.
23 Ʋ de maanɛ jamáŋ ná nʋʋsɛ.
Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́:
«Davidi Bio* ná rá to báálɔ né rí?»
24 Farɩzɩɛ̃wa há nɛ́ ɛ́, ɓa sɛ́:
«Rɩ báálɔ né kiri kaŋtɔmɔ má, kaŋtɔmɔ kuóro ná ɓa háá yɩ́rɛ Belzebil,* ʋ dóé ní ʋ kaá kiri.»
25 Zeezi há ɩ̃́wɔ́ sabɩŋsɛ, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Rɩ kuóro dɩtɩ́llɛ nɩɛ nɛ́ cáksɛ́, a cɩ́ náŋá mɛ́, ʋ dɩtɩ́llɛ sɩ́ zɔkɛ; rɩ tɔ́ɔ́ nɛ́, ɛ́ rá má, rɩ jaa má nɩɛ nɛ́ cáksɛ́ rɩ́ cɩ́ náŋá mɛ́, oro wuu waá cɛ́.
26 Rɩ Sɩtaanɛ* nɛ́ sɩɛ́ kiri Sɩtaanɛ, ʋ cáksɔ́ nɛ́ a cɩ́nʋ́ tɩɩ mɛ́, ʋ dɩtɩ́llɛ sɩɛ́ waá cɛ́, ʋ sɩ́ zɔkɛ.
27 Ká rɩ Belzebil dóé ní rɩ́ŋ kaá kiri kaŋtɔmɔ, ɩ́ bɛlɛ má sɩɛ́ kéŋ áŋ dóé rí aá kiri kaŋtɔmɔ?
Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɓa tɩɩ nɩ́ɩ́ dííwa sarɩ́ya, rɩ́ɩ́wa zɩŋ rɩ́ɩ́wa mɩŋ nyɩɛrʋ mɛ́ nɛ́.
28 Amá Wɩɩsɛ Sabɩɩna* dóé ní há ŋ kaá kiri kaŋtɔmɔ, ɩ́ sɩɛ́ zɩŋ rɩ́ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ péríwa.
29 «Nɛ́ŋ wɩ nɩduo jaa wuo zʋ aá pɔ́ʋ́ ɓɩɛ, rɩɩ dóé wʋ́ʋ́ kɛ, rɩ́ɩ́ wóllú vɔwɛ bil kɛ́rɛ́, ká sɩɛ́ zɩŋ pɔ́ʋ́ ɓɩɛ.
30 «Nɛrɔ ná wuu há tóŋ har, ʋ cɩ́nɩ́ŋ mɛ́ nɛ́; nɛrɔ ná má há wɩ́ŋ mɛ́ pɛ́ɛ́ ráá hé nɩɛ náŋa mɛ́, ʋ tɩ́na ŋmɔ́wɔ́ aá pɩsɛ nɛ́.
31 Ɛ́ nɛ́ tɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, nɩbííne há á wɩ́ɛ́ ná wuu zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́, arɩ́ zome ná wuu ɓa há píé aá tʋksɛ Wɩɩsɛ, Wɩɩsɛ wówó wuu suúri ní aá hé.
Amá rɩ nɛ́ŋ tʋ́ksɛ́ Wɩɩsɛ Sabɩɩna é, wɩ́bɔ́ŋ rɛ́, ʋ wɩ suúri wuó ná.
32 Rɩ nɛ́ŋ bʋ́l bɔ́ŋbɔ́ŋ caasɛ Nɩbiino Bio, Wɩɩsɛ sɩ́ hé tɩ́na suúri; ká rɩ nɛ́ŋ bʋ́l bɔ́ŋbɔ́ŋ caasɛ Wɩɩsɛ Sabɩɩna é, Wɩɩsɛ wɩ tɩ́na suúrí hé zaa, ʋ wʋ́ʋ́ suúrí hé cíé.
Tuu rɩ́rʋ́ nɔnɔ
33 «Rɩ tuu ní weré, ʋ nɔnɔ má wér, rɩ tuu ní wɩ weri, ʋ nɔnɔ má wɩ weri.
Ɓaá bel tuu nɔŋ nɛ́ a zɩ́mʋ́ tuduo.
34 Nɩbídʋbɔma duo!
Ɩ́ há bɔ́mɔ́ nyɛ, ɛrɛ́wa rɛ́ ɩ́ sɩ́ wólli bʋl wɩ́were?
Wɩ́ɛ́ ná há sú nɩbííno sɩɛrʋ, ɓa nɩ́ɩ́ lʋ́ʋ́ nʋɔ mɛ́.
35 Nɩweró a wɩ́were ní, bee wɩ́ɛ́ ʋ sɩɛrʋ wéró.
Nɩbɔmɔ máá a wɩ́bɔma nɛ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ sɩɛrʋ bɔ́mɔ́.
36 Ŋ bʋ́lɔ́ aá pɛ́ɩ́wa, sarɩ́ya kal díí, nɛrɔ wuu sɩ́ máŋsɛ wɩ́bɔma ná ʋ há bʋ́lɛ́.
37 Bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ á rʋ́ʋ́ tɩ́ŋɩ́ wɩ́bʋlɛ́ mɛ́ nɛ́ díí sarɩ́ya, a bʋlɩ́ kéŋ taŋá ɛ́ rá má, a bʋl yóí.»
Nɩɛ sɛ́ Zeezi a wɩ́nyána ʋ vɛ
38 Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna* bamma rɩ́ Farɩzɩɛ̃wa náŋa ko Zeezi rí, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, áá já rɩ́ɩ́ a wɩ́nyána nɛ́ ráá ná.»
39 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ zaa bɛlɛ bɔ́mɔ́, ɩ́ wɩ Wɩɩsɛ tɩŋ taŋá, káá ja wɩ́nyána rɩ́ɩ́wa ná.
Ɩ́ sɩɛ́ wɩ wɩ́nyána wuu wuó ná, rɩ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ* Zona* há mákɛ́ nyána ná rá.
40 Bee wɩ́ɛ́ Zona há á wɔhɔwa botoro rɩ́ tɩ́taŋa botoro náŋwʋ́zeno file mí ɛ́, Nɩbiino Bio má á rʋ́ʋ́ a wɔhɔwa botoro rɩ́ tɩ́taŋa botoro ní tíé mʋ́l.
41 Wɩɩsɛ sarɩ́ya kal díí, Ninivi* tɩ́náwa sɩ́ cɩ́nɩ́wa zaa bɛlɛ nyáŋ sɩ́ɛ́ a bʋl yóíwa, bee wɩ́ɛ́ Ninivi tɩ́náwa há zésí Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Zona wɩ́bʋlɛ́, ɓa bɩ́rsɔ́ a lo Wɩɩsɛ mɛ́ aa zɔkɛ́.
Ká nɛrɔ mɩŋ rɛɛ́ zaa a kɩ́llɛ Zona, kɛ́ɩ́wa wʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́ zesi.
42 Wɩɩsɛ sarɩ́ya kal díí, hákuóro oro há lɛ́ Seba* tíé, ʋ má sɩ́ cɩ́nɩ́wa zaa bɛlɛ nyáŋ sɩ́ɛ́ a bʋl yóíwa, bee wɩ́ɛ́ ʋ ísó lɛ dɩbólí ní, a ko zesi kuóro Salomoŋ* fa há kéŋ wɩ́zɩmɛ wérí aá bʋl wɩ́ɛ́.
Ká nɛrɔ sɩɛ́ mɩŋ rɛɛ́ zaa a kɩ́llɛ kuóro Salomoŋ, kɛ́ɩ́wa wʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́ zesi.
Kaŋtɔŋ wo nɛrɔ mɛ́ lɛ ká bɩrɛ aá ko
43 «Rɩ kaŋtɔŋ nɛ́ lɛ́ nɛrɔ mɛ́, ʋʋ́ gʋɔrɛ gɩrbétéksi sɩɛrʋ nɛ́ aá ja dɩfɩɛlɩ́, ká waá ná.
44 Ʋ sɩɛ́ bʋlɛ́:
‹Ŋ sɩ́ bɩrmʋ́ zʋ ráŋ ná ŋ há lɩ́ɛ́.›
Ʋʋ́ bɩrmʋ́ rɩ ɓa tí dɩhɩ̃́ ná, a bɩ́rmʋ́ wérí.
45 Ʋ sɩɛ́ bɩrmʋ́ ja kaŋtɔmɔ náŋa balpɛ, ɓa ná bɔ́ŋ há kʋ́ʋ́, ʋ rɩ́wɔ́ ko zʋ ráŋ a ké.
Ʋ dɩtenní, ɛ́ báálɔ nɩɩsɔ sɩ́ lɔrɛ kɩ́ŋkáŋ a kɩ́llʋ́ tésíé mí.
Ʋ sɩɛ́ á rʋ́ʋ́ nɛ ɛ́ tɩɩ tɩɩ nɛ́, a pá zaa bɛlɛ nyáŋ há bɔ́mɔ́ nyɛ.»
Zeezi maá rɩ́rʋ́ maábɛlɛ kúó rɩ́wɔ́ nóú
46 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Zeezi há bʋ́l wɩ́ɛ́ aá pá nɩkana ná ɛ́, rʋʋ maá rɩ́rʋ́ maábɛlɛ kúó cɩ́ pʋmmɔ aá ja rɩ́wɔ́ nóú.
47 [Ɛ́ nɛ́ nɛrɔ nɔ́ŋɔ ko bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ maá rɩ́rɩ́ maábɛlɛ mɩŋ pʋmmɔ aá ja rɩ́wɔ́ néí.»]
48 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Ŋ maá nɛ́ ká áŋ?
Ŋ maábɛlɛ nɛ́ ká áŋwa?
Ŋ sɩ́ mákwɔ́ pɛ́ɩ́wa.»
49 Ká sɩɛ́ lɩ́sʋ́ nɛ́sɛ a tɛ́rʋ́ karmɩbɛlɛ ká bʋlɛ́:
«Náŋ maá rɩ́rɩ́ŋ maábɛlɛ nɛ́ nyɛ.
50 Nɛrɔ ná háá tʋ́mɩ́ŋ Ana Wɩɩsɛ há mɩŋ bána nyúú cólle, ʋ tɩ́na nɛ́ káŋ maábio, ŋ nátoló, ŋ maá.»