Zeezi Labaarɩwero
Markɛ
há pʋ́ŋsɛ́
Zaŋ Batiisi bɩ́rmɛ́ ŋmɛ́nɔ bil Zeezi mí
1
1 Wɩɩsɛ Bio Zeezi* Kirisi* Labaarɩwero dɩpúli ní nyɛ.
2 Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ* oro fa mɩŋ ráŋ, ɓaá yɩ́rʋ́ Ezayi,* ʋ nɛ́ pʋ́ŋsʋ́ kɛnɔ sɩɛrʋ a bʋl rɩ́ Wɩɩsɛ bʋ́lʋ́ Bio rí bʋlɛ́:
«Ná, ŋ sɩ́ tʋŋ nɛ́ŋ rʋ́ʋ́ lɛ́ɩ́ sɩ́ɛ́ ko kɛllɛ ŋmɛ́nɔ bílí mí,
rɩ́ɩ́ ko tɩŋ.»
3 «Bál rɛ́ cɩ́ gɩr sɩɛrʋ aá búóli bʋlɛ́:
‹Nyuutɩna kó rí, ɩ́ kɛ́llʋ́ ŋmɛ́nɔ,
ɩ́ a rʋ́ʋ́ ŋmɛ́ŋwɩɛla tʋrɛ wérí.› »
4 Ɛ́ nɛ́ Zaŋ ná há kéŋ nɩɛ aá muŋsi nyii mí, sɩɛ́ zʋʋ cɩ́ gɩr sɩɛrʋ a búóli bʋlɛ́:
«Ɩ́ zɩŋ rɩ́ɩ́wa zɔ́kɛ́ Wɩɩsɛ mɛ́ rɛ́, ɩ́ sɩɛ́ lo ká ko Wɩɩsɛ rɩ́, ʋ sɩ́ héíwa suúri, ká rɩ́ŋ kánɩ́wa muŋsi nyii mí.
Nyimuŋsi* ná nɛ́ sɩɛ́ makɛ́, rɩ́wɔ́ zɩŋ rɩ́ɩ́wa pííwa tɩɩ pá Wɩɩsɛ.»
5 Ɛ́ nɛ́ Zerizalɛmɛ* rɩ́ tɔ́nɛ ná wuu há mɩŋ Ziide dɩtɩ́llɛ mɛ́, ɓa nɩɛ wuu lɩɩ mʋ́ʋ́ rɩ́, a zésú cáánɛ ká césíwó wɩ́zɔkɛ́ wuu pá Wɩɩsɛ, jamáŋ sɩ́ɛ́, ká ʋ sɩɛ́ káŋwɔ́ zʋ Zʋrdɛŋ fuo sɩɛrʋ a káŋwɔ́ muŋsi nyii mí.
6 Zaŋ gɛsúlli fa ká nyʋ́kma pʋ́sɛ gɛrɔ nɛ́, ʋ tɩŋa vɔwɛ́ má ká kɛnɔ nɛ́.
Ʋ ɓɩdííli ní fa ká hʋɔ̃́nyaŋgɩrma rɩ́ tʋʋ.
7 Ʋ kármɛ́ nɩɛ ná há kóú rí a búóli bʋlɛ́:
«Nɛrɔ ná há tɩ́ŋɩ́ŋ har aá ko, ʋ nɛ́ kɩ́ŋ, ŋ rɩ́rʋ́ natɔɔsɛ vɔɔ́sɛ puré má tɩɩ wɩ cɛ́rɛ́.
8 Ŋ é keníwa muŋsi nyii mí ní, amá rʋʋ é ní kúé, ʋ sɩ́ kánɩ́wa muŋsi Wɩɩsɛ Sabɩɩna* mɛ́.»
Zaŋ kéŋ Zeezi muŋsi nyii mí
9 Ɛ́ mɛ́ nɛ́, Zeezi lɛ tɔ́ɔ́ ná ɓa háá yɩ́rɛ́ Nazarɛtɛ, Galiile* tíé, a ko Zaŋ rɩ́, ʋ kánʋ́ tuwi muŋsi Zʋrdɛŋ nyii mí.
10 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Zeezi há lɛ́ nyii mí ko aá lɛ nɛ́, ʋ báŋ bel bána, rʋʋ yɛ́lɔ́, ká ʋ ná Wɩɩsɛ Sabɩɩna rʋʋ nɩhɩ̃́ kuókʋ́ma, a ko túwú nyúú.
11 Ká Wɩɩsɛ liŋó sɩɛ́ lɛ bána nyúú a tuwi bʋlɛ́:
«Ɩ nɛ́ káŋ bárka Bicolli, ŋ sɩɛrʋ wuu ní tɔ́rɩ́ wɩ́ɛ́.»
Sɩtaanɛ kúó díŋ Zeezi
12,13 Ʋ wɩ dáánɛ ká Wɩɩsɛ Sabɩɩna ná ka Zeezi, ʋ zʋʋ mɩŋ gɩrbétéke sɩɛrʋ tápʋlɛ mɛɛ́sɛllɛ, kaadíhuorúwa dʋŋɔ sɩɛrʋ.
Ráŋ nɛ́ Sɩtaanɛ* ko díŋú, a gúl, ká Wɩɩsɛ malɩ́kawa tuwi a sáŋʋ́ mɛ́.
Zeezi púlú tʋtʋmɛ́
14 Ɓa kéŋ Zaŋ tɔ́ bɩnajaa mɛ́.
Ɛ́ nɛ́ Zeezi isi mʋ́ Galiile tíé, a gʋɔrɛ máŋsɛ Wɩɩsɛ Labaarɩwero aá pá nɩɛ,
15 a bʋlɛ́:
«Wɩɩsɛ kal makɩ́ ná péró, Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ péríwa.
Ɩ́ bɩ́rsɛ, ɩ́ báá sɩ́ áá zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́, ká saŋ Wɩɩsɛ Labaarɩwero pɛ́ɩ́wa tɩɩ.»
Zeezi yɩ́rɛ náŋwʋ́ɓʋ́ʋ́ra baná
16 Zeezi sɩɛ́ cɛl Galiile mʋʋ nʋɔ aá va, a mʋ́ ná náŋwʋ́ɓʋ́ʋ́ra bɛllɛ.
Sɩmɔŋ* rɩ́rʋ́ maábio Aŋdɩrɩ, rɩ ɓa yó fíílé aá ɓʋ́ náŋwʋlɛ́; ɓa tʋtʋmɩ́ nɛ́ ɛ́.
17 Ɛ́ nɛ́ ʋ yɩ́rwɔ́ a bʋlɛ́:
«Ɩ́ ko tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́, ŋ sɩ́ mákɩ́wa rɩ́ɩ́wa bʋl kɛsɛ nɩbííne ní ko aá páŋ.»
18 Ɛ́ nɛ́ ɓa píwó fííléwa tá ká tɩ́ŋʋ́ mɛ́.
19 Ʋ válɔ́ mʋ́ sɩ́ɛ́ mʋɔ́, rʋʋ báá ná Zebede bɛlɛ bɛllɛ:
Zakɛ* rɩ́rʋ́ maábio Zaŋ,* rɩ ɓa mɩŋ nyiidaborwie sɩɛrʋ aá bɩ́rmɩ́wɔ́ fííléwa.
20 Ɓalaɓala rʋʋ yɩ́rwɔ́ bɛllɛ, ɓa isi ko tɩ́ŋʋ́ mɛ́, ká tɔ́wɔ́ áná rɩ́ tʋtʋnna, nyiidaborwie ná sɩɛrʋ.
Zeezi kírí kaŋtɔmɔ ɓa lɛ ká tá báálɔ oro
21 Ɓa wuu sɩɛ́ hé náŋá mʋ́ peri Kapɛrnayimi.
* Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl,* Zeezi isi zʋ Zuwifiwa* cémejaa,* a pi Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ aá karmɛ nɩɛ.
22 Ʋ wɩ́ɛ́ bʋlɛ́ gɩrɛ nɩɛ ná wuu, ɓa yieki ké aá zesi.
Ʋ nɩɛ karmɛ́ wɩ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna* ná karmɛ́ nɩhɛ̃́.
Ʋʋ́ bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ wuu arɩ́ tíŋ ní.
23 Rɩ báálɔ oro má fa mɩŋ nɩɛ ná sɩɛrʋ, jaa ná mɛ́; kaŋtɔŋ nɛ́ zɩ́nʋ́, a kánʋ́ aá wálmɛ.
Ʋ de isi kɩ́ɩ́lɛ a bʋlɛ́:
24 «Nazarɛtɛ Zeezi, á rɩ́rɩ́ kéŋ beé, ɩ ko rɩ́ɩ́ zɔ́krá?
Ŋ ɩ́ɩ̃́ há ká nɛ́ŋ ná rɛ́!
Ɩ nɛ́ ká Wɩɩsɛ Nɩlɩsɛ, ʋ Bisapʋmmɔ tɩ́na.»
25 Zeezi bɩ́rɛ ɓɔ́ʋ́ mɛ́ a bʋlɛ́:
«Lóí kʋɔllɛ ná, lɛ ká tá báálɔ né.»
26 Ɛ́ nɛ́ kaŋtɔŋ ná ka báálɔ ná tɩ́ɛ́nɛ, a kánʋ́ gʋrɛ, ká ɔsɛ kɩ́ɩ́lɛ kɩ́ŋkáŋ, ká mʋ́ lɛ.
27 Ʋ ɛ́ de maanɛ nɩɛ ná wuu nʋʋsɛ, ɓa cɩ́ aá bɔsɛ náŋá:
«Beé dúó wɩ́ɩ́ má rɛ́ nyɛ?
Ʋ má karmɛ́ né báá kɔ́ʋ́ dʋŋɔ; ʋʋ́ bʋ́lʋ́ rɩ́ tíŋ ní.
Ʋʋ́ ɓɛ kaŋtɔmɔ má tɩɩ mɛ́, ká ɓaá sáŋʋ́ sɛ́.»
28 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ Zeezi yɩr lɛ mʋ́l ná mɛ́, ɓa bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ ceŋ Galiile tíé wuu.
Zeezi váárɛ Pɩɛrɛ hɩɩlɩmaá
29 Zeezi há lɛ́ Zuwifiwa cémejaa* ná mɛ́, ʋ rɩ́ Zakɛ rɩ́ Zaŋ mʋ́ɔ́ zʋ Sɩmɔŋ rɩ́ Aŋdɩrɩ jaa.
30 Ɓa zʋ́ɔ́ rɩ tɛŋlʋmɛ kéŋ Sɩmɔŋ* hɩɩlɩmaá, ʋ kaa pɛ́.
Ɓa hóú duosi pá Zeezi.
31 Ɛ́ nɛ́ ʋ tuu peri cɔ́ háálɔ ná nɛ́sɛ mɛ́, a kánʋ́ cúóli.
Mʋ́l ná mɛ́, rʋʋ pʋɔlɩ́ ná ténnó.
Ʋ isi a a ɓɩdííle pɔ́wɔ́.
Zeezi váárɛ nɩkana
32 Ʋ ɛ́ gbaanɛ, wɩɩsɛ há zʋ́ɛ́, ká tá mumulí, ɓa sɩɛ́ isi cɩ́ɩ́nɩ́wɔ́ pʋɔllɛ wuu, arɩ́ nɩɛ ná wuu kaŋtɔmɔ há mɩ́ŋwɔ́ mɛ́, a kaa ko Zeezi rí.
33 Tɔ́ɔ́ ná nɩɛ wuu sɩɛ́ de ko cíkú há mɩŋ jaa ná dánnʋɔ mɛ́.
34 Ʋ váárɛ pʋɔllɛ ɓɩkana, dɩwɩ́l rɩ́rʋ́ dúó wuu; a kiri kaŋtɔmɔ ɓɩkana, ɓa lɛ nɩɛ mɛ́, ká Zeezi wɩ lóé ɓaá bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́, bee wɩ́ɛ́ kaŋtɔmɔ ná wuu ɛ̃ Zeezi.
Zeezi bʋ́l Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ pá nɩɛ Galiile tíé
35 Zeezi cɔ́ŋ fól isi tɩ́tapʋlla a mʋ́ dɩhɩ̃́ oro, nɛ́ŋ wuu há to ráŋ, a cʋɔlɛ Wɩɩsɛ.
36,37 Ká Sɩmɔŋ rɩ́ nɩɛ ná náŋa sɩɛ́ isi, ɓa wʋ́ʋ́ néé; ɓa gʋɔrɛ aá jɔ́ʋ́, á mʋ́ nóú, a bʋ́lʋ́ rɩ́:
«Nɩɛ ná wuu kénó tɩ́kɩ́ nɛ́.»
38 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́:
«Ɩ́ a ráá mʋ́ kílo tɔ́nɛ nyáŋ, rɩ́ŋ karmɛ Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ pɔ́wɔ́ má nɩɛ.
Ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ ŋ ko tɔ́ɔ́.»
39 Ʋ sɩɛ́ isi mʋ́ ɛ́ tɔ́nɛ, a gʋɔrɛ Galiile tíé wuu, a zʋ Zuwifiwa cémejɩɩsɛ,* a bʋl Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ aá pá nɩɛ, ká kiri kaŋtɔmɔ má ɓa lɛ nɩɛ mɛ́.
Zeezi váárɛ dayalmɔ
40 Ɛ́ nɛ́ dayalmɔ oro má isi ko ɓírmi tíé Zeezi sɩ́ɛ́, a jɛ́nnʋ́ a bʋlɛ́:
«Rɩɩ nɛ́ có, ɩ wóŋ aá dúóri, rɩ́ŋ zʋ́ nɩɛ sɩɛrʋ.»
41 Ʋ susu ka Zeezi, ʋ tɛrɛ nɛ́sɛ tɩ́kʋ́ mɛ́ ká bʋlɛ́:
«Ŋ có rí, dúóri a zʋ nɩɛ sɩɛrʋ.»
42 Mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́, rɩ báálɔ ná dayálmʋ* sʋ́wʋ́ tɛŋ mɛ́, ká ʋ dúóri.
43 Ká Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ arɩ́ sɩ́fɩɛma a bʋlɛ́:
«Mʋ́mʋ́!
44 Amá sɩ́ wɩ́ɩ́ bʋ́l pá nɛ́ŋ wuu; taŋa kánɩ́ tɩɩ mʋ́ rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ* bélí, ká mʋ́ ɔsɛ dayálmʋ dúóre vʋk ná Moyizi* há mákɛ́ ɓaá ɔsɛ, rɩ́ nɩɛ zɩŋ rɩ́ɩ́ dúóró.»
45 Amá ʋ há kɛ́kɛ́ Zeezi mí ko tenni, ʋ búóló a cesi wɩ́ɩ́ ná pá nɩɛ wuu.
A tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́, Zeezi wʋ́ʋ́ tɩɩ wuo kaá nyɩɩsɛ tɔ́ɔ́ wuu mí.
Rʋʋ mʋ́ dɩhɩ̃́ wuu, ʋʋ́ ké zʋ́ɔ́ nʋɔ nɛ́, ká nɩɛ lɛ dɩhɛ̃́ wuu aá kóú rí.