Zeezi yɩ́rʋ́ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ karmɩbɛlɛ
5
1 Kal oro, Zeezi há cɩ́ Zɩnɩzarɛtɛ* mʋnaa nʋɔ, nɩɛ ɓɩkana kúó kílú, a yɩ́yɩ́ɩ́sɛ náŋá rɩ́wɔ́ zesi Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ.
2 Zeezi béló rɩ nyiidaborwiisi bɛllɛ nɛ́ cɩ́ gíŋgiŋí nʋɔ; ɓa tɩ́náwa há kené ko bil ká tuwi aá sɛ́sɩ́wɔ́ fííléwa.
3 Sɩmɔŋ* nɛ́ tɛ ɛ́ nyiidaborwiisi nɔ́ŋɔ.
Zeezi sɩɛ́ mʋ́ zʋ Sɩmɔŋ nyiidabore ná, ká sʋ́lʋ́, ʋ yiki kɛkɛ gíŋgiŋí mí mʋɔ́.
Zeezi sɩɛ́ ké nyiidabore ná sɩɛrʋ ká kɩ́karmɛ nɩkana ná.
4 Ʋ sɩɛ́ há kármɛ́ nɩɛ ná tenni, ʋ bʋ́l Sɩmɔŋ rɩ́ bʋlɛ́:
«Kuosi nyiidabore ná mʋ́ dɩluŋo, rɩ́ɩ́ rɩ́rɩ́ naŋnɔ́ŋsɛ yo fííléwa, a kɛsɛ náŋwʋlɛ́.»
5 Ɛ́ nɛ́ Sɩmɔŋ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, á yó fííléwa nyáŋ tɩ́taŋ wuu ní ká gúl, á wɩ óŋ wuu kené.
Amá ɩ nɛ́ há sɛ́ rɩ́ŋ yo, ŋ sɩ́ yo fííléwa ná.»
6 Ká sɩɛ́ yo, náŋwʋlɛ́ ɓɩkana de zʋʋ sú fííléwa ná, ɓa de cʋ́cɔ́nnɛ.
7 Ɛ́ nɛ́ ɓa yɩ́rwɔ́ náŋwʋ́ɓʋ́ʋ́rnáŋa ná, fa há mɩŋ nyiidabore ná nɔ́ŋɔ mɛ́, rɩ́wɔ́ ko pɛ́wɔ́ mɛ́.
Ɓa ko, ɓa bɩ́sɛ náŋwʋlɛ́ ná a sú nyiidaborsi ná wuu bɛllɛ, ɓa cɩ́ rɩ́wɔ́ tuwi nyii mʋ́l, bee wɩ́ɛ́ náŋwʋlɛ́ ná fa káŋ.
8 Sɩmɔŋ ná Zeezi há kené aá yɩ́rɛ Pɩɛrɛ,* ʋ sɩɛ́ há ná tʋtʋmɩ́ ná há tʋ́mɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ ɓírmi Zeezi sɩ́ɛ́ ká bʋlɛ́:
«Nyuutɩna, tuu lɩ́ŋ laka, ŋ ká wɩ́bɔŋ'ár rɛ́.»
9 Ɓa há kɛ́sɛ́ náŋwʋlɛ́ ná ɓɩkáná ɛ́, ʋ nɛ́ máánɛ́ Pɩɛrɛ rɩ́rʋ́ náŋa ná wuu nʋʋsɛ.
10 Zebede bɛlɛ, Zakɛ* rɩ́ Zaŋ* má fa mɩŋ ráŋ; ɓa fa ká Sɩmɔŋ naŋnɔ́ŋsɛ nɛ́.
Ɓa má há ná tʋtʋmɩ́ ná há tʋ́mɛ́, ɓa má nʋʋsɛ máánɛ́ ɛ́ nɛ́.
Amá Zeezi bʋ́l Sɩmɔŋ rɩ́ bʋlɛ́:
«Sɩ́ ló rí héwíŋ kánɩ́; a de kaa pɔ́ mʋ́l néé mí, ŋ sɩ́ makɩ́, rɩ́ɩ́ bʋl kɛsɛ nɩbííne ní ko aá páŋ.»
11 Ɛ́ nɛ́ ɓa káŋwɔ́ nyiidaborsi ná kaa ko lɛ gíŋgiŋí, a tɔ́wɔ́ wuu ráŋ, ká tɩŋ Zeezi mí.
Zeezi dúóri dayalmɔ
12 Zeezi há mʋ́ɛ́ mɩŋ tɔ́ɔ́ oro mí, báálɔ oro, dayálmʋ* há kené, ʋ kúó lʋ́ʋ́ mɛ́.
Ʋ sɩɛ́ há ná Zeezi, ʋ ɓírmi tíé, a kánʋ́ sɩ́ɛ́ cú tíé, ká jɛnnɛ Zeezi a bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, rɩɩ nɛ́ có, ɩ wóŋ aá dúóri, rɩ́ŋ zʋ nɩɛ sɩɛrʋ.»
13 Ɛ́ nɛ́ Zeezi lɩ́sʋ́ nɛ́sɛ a tɩ́kʋ́ mɛ́ ká bʋlɛ́:
«Ŋ có ɛ́ rɛ́, dúóri, a zʋ nɩɛ sɩɛrʋ!»
Mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́, rɩ dayálmʋ ná lɛ́ báálɔ ná tɛŋ mɛ́.
14 Ká Zeezi sɩɛ́ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Sɩ́ wɩ́ɩ́ né bʋ́l pá nɛ́ŋ wuu.
Amá kánɩ́ tɩɩ mʋ́ cáánɛ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsɔ,* ká ɔsɛ dayálmʋ dúóre vʋk ná Moyizi* há mákɛ́ ɓaá ɔsɛ, rɩ́ nɩɛ wuu zɩŋ rɩ́ɩ́ dúóró.»
15 Arɩ́ ɛ́ wuu, Zeezi yɩr ɔ́sɔ́ lɛ, ɓa bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ ceŋ dɩhɛ̃́ wuu.
Nɩɛ ɓɩkana ko kílú rɩ́wɔ́ zésú wɩ́bʋlɛ, ká rʋ́ʋ́ pɛ́ dúóríwó sɩɛrʋ nɩɛ ná háá wɩɩlɛ́.
16 Amá Zeezi zʋ́ gɩrbétéke sɩɛrʋ aá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ, anɛ ɛ́ ʋ há válɛ́ aá a.
Zeezi dúóri gbɛrkɔ
17 Kal oro, Zeezi faá karmɛ nɩɛ, ká nɩɛ ná ɓa háá yɩ́rɛ Farɩzɩɛ̃wa* rɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna,* ɓa kénú laka; ɓa lɛ́ Galiile* dɩtɩ́llɛ tɔ́nɛ wuu, arɩ́ Ziide dɩtɩ́llɛ arɩ́ Zerizalɛmɛ nɛ́.
Wɩɩsɛ sɩɛ́ fa pá Zeezi dóé, ʋ kaá dúóri pʋɔllɛ.
18 Ɛ́ nɛ́ nɩɛ bamma isi cɩ́ɩ́nɛ gbɛrkɔ arɩ́rʋ́ gegeló, a kaa ko, a wɩ́wálmɛ rɩ́wɔ́ kaa zʋ jaa sɩɛrʋ, a bil Zeezi sɩ́ɛ́.
19 Amá ɓa wʋ́ɔ́ háá tɩŋ ráŋ ná rɩ́ɩ́ zʋ ɛ̃, bee wɩ́ɛ́ nɩɛ fa káŋ.
Ɛ́ nɛ́ ɓa ka gbɛrkɔ ná zɩ́ luso nyúú, a lúri fúŋfúrkú, a tɩŋ ráŋ tɔ́ʋ́ rɩ́rʋ́ basa ná wuu, ʋ tuwi nɩɛ ná sɩɛrʋ, Zeezi sɩ́ɛ́.
20 Zeezi há néé rɩ nɩɛ ná ɔ́ʋ́ yardá, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl gbɛrkɔ ná rɩ́ bʋlɛ́:
«Ŋ naŋnɔ́ŋɔ, dí nyamma, ɩ wɩ́zɔkɛ́ suúri hóó.»
21 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa ná rɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna ná, ka ɛ́ wɩ́ɩ́ ké aá bɩɩnɛ, a bʋlɛ́:
«Áŋ rɩ́ ká báálɔ né, a bʋl wɩ́ɛ́ aá tʋksɛ Wɩɩsɛ nyɛ?
Áŋ rɩ́ wo nɩbííno há á wɩ́ɛ́ ná zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́ suúri aá hé, rɩ Wɩɩsɛ dʋŋɔ rá?»
22 Zeezi sɩɛ́ há ɩ̃́wɔ́ sabɩɩna, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ ɩ́ ka sabɩŋsɛ nyáŋ duo?
23 Orí bʋlɛ́ rɛ́ ká mɔlɛ́:
‹Ɩ há sɛ́, gbɛrkɔ, ɩ há á wɩ́ɛ́ ná zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́ suúri hóó ní yáá, ɩ há sʋ́ʋ́ isi va nɛ́?›
24 Amá ŋŋ́ já rɩ́ɩ́wa zɩŋ rɩ́ Nɩbiino Bio* kéŋ tíŋ tíé nyúú rɛɛ́, aá hé nɩbííne há á wɩ́ɛ́ ná zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́ suúri.»
Ká sɩɛ́ bʋl gbɛrkɔ ná rɩ́ bʋlɛ́:
«Ŋ nɛ́ sɛ́, gbɛrkɔ, isi píí gegeló aá mʋ́ jaa!»
25 Mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́, rɩ gbɛrkɔ ná ɓɩɛ́na dé nyáŋ isi nɩɛ ná wuu sɩ́ɛ́ mɛ́ ráŋ, a púú gegeló ná mɛ́ ʋ fa há pɩ́nɛ́, a bɩ Wɩɩsɛ mɛ́ mʋ́mʋ́ jaa.
26 Ʋ de gɩrɛ nɩɛ ná wuu, héwíŋ káŋwɔ́ ɓa bɩ́bɛ Wɩɩsɛ mɛ́ a bʋlɛ́:
«Á zaa ná wɩ́berme!»
Zeezi yɩ́rɛ Levi, rʋ́ʋ́ tɩ́ŋʋ́ mɛ́
27 Ɛ́ nɛ́ ká Zeezi lɛ, a ná loŋpolaarɔ oro ɓaá yɩ́rɛ Levi, rʋʋ kénú tʋtʋmɛ́ dɩhɩ̃́.
Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Isi tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́!»
28 Ɛ́ nɛ́ Levi tɔ́ʋ́ wɩ́'állɛ wuu, ká isi tɩ́ŋʋ́ mɛ́.
29 Levi sɩɛ́ kánʋ́ mʋ́ʋ́ jaa, a a ɓɩdííle wérí a pɔ́ʋ́.
Loŋpolaara ɓɩkana arɩ́ nɩɛ náŋa má fa mɩŋ ɓɩɛ ná dɩdíí.
30 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa* rɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna* ŋmúŋmurmi wɩ́ɛ́, a bɔsɛ Zeezi karmɩbɛlɛ bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ ɩ́ rɩ́ loŋpolaara arɩ́ wɩ́bɔŋ'aara dídí ɓɩɛ?»
31 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Nɩɛ ná tɛŋ há fɩ́ɛ́lɔ́ wɩ dɔ́kta ja, pʋɔllɛ nɩ́ɩ́ ja dɔ́kta.
32 Ŋ wɩ kúé rɩ́ŋ yɩ́rɛ nɩɛ ná há sɛ́ ɓa ká nɩtékétékéwa, amá ŋ kúó rɩ́ŋ yɩ́rɛ wɩ́bɔŋ'aara nɛ́, rɩ́wɔ́ bɩ́rsɛ a báá sɩ́ áá zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́.»
Zeezi máŋsɛ nʋɔ vɔwɛ́ wɩ́ɛ́
33 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa bɔsɛ Zeezi bʋlɛ́:
«Zaŋ karmɩbɛlɛ arɩ́ Farɩzɩɛ̃wa karmɩbɛlɛ, ɓaá vɔsɛ* nʋʋsɛ, aá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ tɛ́ŋ wuu mí, ká ɩ é karmɩbɛlɛ, ɓa wɩ nʋʋsɩ́ vɔsɛ.»
34 Ɛ́ nɛ́ Zeezi má bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Rɩ nɛ́ŋ rɩ́ jɔ́ʋ́ háfɛlɔ ko, rɩ́ɩ́ yɩ́rʋ́ naŋnɔ́ŋsɛ rɩ́wɔ́ ko rɩ́wɔ́ dí hájaasɛ cana, ɩ́ sɩ́ wólli a rɩ́wɔ́ vɔsɛ nʋʋsɛ ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́?
Aɩ́, ɛ́ wɩ wo.
35 Amá tɔ́ɔ́ nɔ́ŋɔ sɩ́ ko pʋl rɩ́wɔ́ ka háfɛlɔ bála col ká tɔ́wɔ́; rɩ ɛ́ tápʋlɛ nɛ́ péré, ɓa sɩɛ́ sɩ́ vɔsɛ nʋʋsɛ.»
36 Ká Zeezi baa sʋ́ɔ́lɛ sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Nɛrɔ wuu waá sáŋ coki gɛfɛlɔ rɩ́ɩ́ tɔ́ gɛbɩnɛ́ gbel.
Rɩɩ á ɛ́, ɩ zɔ́kɛ́ gɛfɛlɔ ná, ká pɛ́ŋkul ná má ɩ há cóké rɩ́ɩ́ tɔ́ gɛbɩnɛ́ ná gbel, ʋ má waá cɛ́.
37 Nɛ́ŋ má wuu sɩɛ́ báá waá sáŋ pi dɩvɛ́ŋfɛlɛ rɩ́ɩ́ hé pubɩnɛ́wa sɩɛrʋ.
Rɩɩ á ɛ́, dɩvɛ́ŋfɛlɛ ná sɩ́ wi, rɩ́ pure ná yɛ́nnɛ, ká rɩ́ sɩ́ŋ ná bɩ́sɛ, rɩ́ pure má tá yɔ́ɔ́.
38 Amá ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́ pi dɩvɛ́ŋfɛlɛ hé pufɛlɛ mɛ́ nɛ́.
39 Ká nɛ́ŋ má sɩɛ́ wɩ dɩvɛ́ŋbɩnɛ́wa nyɔ, káá báá jɩ́ja dɩvɛ́ŋfɛlɛ.
Bee wɩ́ɛ́ ɓa sɛ́:
‹Ɓɩbɩnɛ́wa nɛ́ ŋmɔmɛ́.› »