Nazarɛtɛ nɩɛ vɛ́ Zeezi
6
1 Zeezi lɛ ráŋ mɛ́, a bɩrmʋ́ tɔ́ɔ́; ʋ karmɩbɛlɛ kánʋ́ mʋ́.
2 Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl* há péré, ʋ isi zʋ cémejaa* aá karmɛ nɩɛ, a bʋl wɩ́ɛ́ gɩrɛ nɩɛ.
Ɓa bɔl ká bʋlɛ́:
«Ʋ á ɛrɛ́ a zɩŋ wɩ́ɛ́ mɔ nyɛ?
Nɛɛ́ rɛ́ ʋ ná wɩ́zɩmɛ né duo?
Ʋ á ɛrɛ́ rɛ́ káá a wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu?
3 Maari* bio cápɩ́ŋta ná rá ɓó?
Ʋ maábɛlɛ rá to Zakɛ* rɩ́ Zoozi rɩ́ Ziidi rɩ́ Sɩmɔŋ* rɛ́?
Ʋ nátolé é rá á sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa nyɛ rɛ́?»
Ɓa tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́ píwó sɩɛnnɛ mɛ́ vɛ Zeezi, a bɛ́rʋ́.
4 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́:
«Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ* to nɛ́ŋ ʋ jaa nɩɛ rɩ́rʋ́ tɔ́ɔ́ nɩɛ dʋŋɔ sɩɛrʋ nɛ́.
Ká rʋʋ mʋ́ dɩhɩ̃́ wuu, ʋ píŋó.»
5 Ɛ́ nɛ́ ʋ wɩ wóllé a wɩ́nyána wuu ráŋ, rɩ pʋɔllɛ mʋɔ́ dʋŋɔ mɛ́, ʋ há púú nɛ́sɛ tɩkɛ ɓa dúóri rá.
6 Ɓa há vɛ́ Zeezi laa díí, ʋ ɛ́ zɔ́kʋ́ sɩɛrʋ, ʋ tɔ́wɔ́ ráŋ ká gʋɔrɛ tɔ́nɛ náŋa aá karmɛ nɩɛ.
Zeezi tʋ́mʋ́ karmɩbɛlɛ fí rí bɛllɛ
7 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ ʋ yɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ ná fí rí bɛllɛ, a nyʋ́ɔ́sɩ́wɔ́ rɩ́wɔ́ ka dóé kɩ́llɛ kaŋtɔmɔ, ká sɩɛ́ tʋ́ŋwɔ́ bɛllɛ bɛllɛwa.
8,9 Ká bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Rɩɩ́wa lɛ́ ŋmɛ́nɔ, ɩ́ pɛ́ɩ́wa natɔɔsɛ hé, a pi deŋtuke héíwa nɛ́sɛ mɛ́, ká báá sɩ́ óŋ wuu píí súúri; ɩ́ sɩ́ ɓɩdííli pí, a sɩ́ kotokó pí, a sɩ́ meéwí píí hé gɛzʋ́ma mɛ́, a sɩ́ gɛnnɛ bɛllɛ súú nyáŋ náŋá mɛ́.»
10 Ká baa bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ há mʋ́ɛ́ lɛ tɔ́ɔ́ wuu a zʋ jaa ná, ɩ́ mɩŋ ráŋ dʋŋɔ a kaá jɛ́ɩ́wa colé.
11 Ká rɩɩ́wa mʋ́ tɔ́ɔ́ wuu rɩ́wɔ́ bʋlɩ́wa sɩ́ zʋ́, a vɛ́ɩ́wa wɩ́bʋlɛ́ zesé, ɩ́ daarɛ ká ɓósíwa* natɔɔsɛ kuŋkulo tá ráŋ, rʋ́ʋ́ ɛ́ a sɩɛ́da a pɔ́wɔ́, a makɛ rɩ́wɔ́ zɩŋ rɩ́ ɓa ɔ́ɔ́ zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́.»
12 Ɛ́ nɛ́ nɩtʋmɛ́* ná wuu col, a mʋ́ gʋɔrɛ bʋl aá pá nɩɛ, rɩ́wɔ́ zɩŋ rɩ́ ɓa zɔ́kɛ́ Wɩɩsɛ mɛ́, rɩ́wɔ́ bɩ́rsɛ ká ko Wɩɩsɛ rɩ́.
13 Ɓa kírí kaŋtɔmɔ ɓɩkana nɩɛ mɛ́, a pi nʋʋ laarɛ pʋɔllɛ mɛ́ a pɔ́wɔ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.
Zaŋ Batiisi sʋʋ naasɛ
14 Zeezi yɩr lɩ́ɔ́ ceŋ dɩhɩ̃́ wuu.
Ɓa bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ kuóro Erodi* nɛ.
Ɛ́ nɛ́ náŋa sɛ́:
«Zeezi né ɓa háá bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́, Zaŋ Batiisi* ní bɩ́rɛ́ isi sʋʋ mɛ́.
Ɛ́ nɛ́ tɛ, ʋ wólli wɩ́gɩrɛ́ nyáŋ aá a.»
15 Nɩɛ náŋa sɛ́:
«Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Eli* ní.»
Náŋa má sɛ́:
«Aɩ́, Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla ná oro rí.»
16 Amá Erodi* há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɛ́, ʋ sɛ́:
«Zaŋ ná ŋ há ɛ́ɛ́ ɓa ɓá nyúú coki, ʋ nɛ́ ísé aá hiẽsi.»
17 Erodi tɩɩ nɛ́ fa ɛ́ɛ́ ɓa ka Zaŋ vɔwɛ, a kaa mʋ́ hé bɩnajaa mɛ́.
Erodi fa há kenú máálá Filipi háálɔ Erodiyadɛ* laa ja wɩ́ɛ́.
18 Ɛ́ nɛ́ tɛ, Zaŋ mʋ́ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ŋmɛ́nɔ toó, rɩ́ɩ́ lɛ́ɩ́ máálá háálɔ ja.»
19 Ɛ́ wɩ́ɩ́ nɛ́ Erodiyadɛ* kaá dɔŋ Zaŋ, aá ja gbel rʋ́ʋ́ ɓʋ́ʋ́, ká wɩ wo,
20 bee wɩ́ɛ́ Erodi faá fá Zaŋ rɛ́.
Ʋ bélú rʋʋ ká nɩtaŋá rɛ́, aá fá Wɩɩsɛ héwíŋ, ɛ́ nɛ́ ʋ kɛ́rʋ́ mɛ́ rɩ́wɔ́ sʋ́ʋ́ ɓʋ́.
Rʋʋ nɛ́ zésí Zaŋ wɩ́bʋlɛ́ wuu, ɓaá dʋ́mʋ́ beŋtúú mí, ká ɛ́ má ʋ ha cóllíwó zesé wérí.
21 Kal oro rí sɩɛ́, Erodiyadɛ ná gbel rʋ́ʋ́ ɓʋ́ Zaŋ; ɛ́ kal nɛ́ ká Erodi bɩŋlʋlɩ́ cana.
Ɛ́ kal ɓa á ɓɩdííle kɩ́ŋkáŋ, ʋ yɩ́rʋ́ kuónáŋa, a yɩ́rʋ́ lalyoore nyúútɩ́náwa rɩ́ Galiile* tíé nɩpiŋe wuu.
22 Ɛ́ cana kal nɛ́ sɩɛ́, Erodiyadɛ tolwie zʋʋ cɩ́ŋwɔ́ sɩ́ɛ́ a gɔ gʋɔla wérí, a tɔrɛ Erodi rɩ́rʋ́ kénnináŋa ná wuu sɩɛrʋ.
Kuóro Erodi isi bʋl tolwie ná rɩ́ a bʋlɛ́:
«Makɛ omo ná wuu ɩ háá jɛɛ́, ŋ sɩ́ pɛ́ɩ́.»
23 Ká ŋmɩ́ɛ́sɛ pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Omo ná wuu ɩ é há có, sʋl, ŋ sɩ́ pɛ́ɩ́, rʋʋ có rʋ́ʋ́ áŋ kuorí ɓaamɔnáŋáwa má, ŋ sɩ́ pɛ́ɩ́.»
24 Ɛ́ nɛ́ tolwie ná lɛ a bɔ́sʋ́ maá a bʋlɛ́:
«Ŋ́ zʋʋ sʋl beé?»
Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́ rʋ́ʋ́ bʋlʋ́ ja Zaŋ Batiisi nyúú ní.
25 Tolwie bɩrfá kɩ́kɛ́lɛ́ zʋʋ bʋl kuóro Erodi mí a bʋlɛ́:
«Ŋŋ́ ja Zaŋ Batiisi nyúú ní pɛrɛ́tɛ́ sɩɛrʋ rɛɛ́wa.»
26 Kuóro Erodi sɩɛrʋ wuu zɔkɛ, ká ʋ fá caŋdííre sɩ́ɩ́, a rɩ́rʋ́ há ŋmɩ́ɛ́sɛ́ ná wɩ́ɛ́, ʋ wɩ wuó vɛ.
27 Ɛ́ nɛ́ ʋ tʋŋ sóóji rʋ́ʋ́ va kɩ́kɛ́lɛ́, a mʋ́ coki Zaŋ Batiisi nyúú, a kaa ko.
28 Ɛ́ nɛ́ sóóji lɩɩ mʋ́ bɩnajaa, a coki Zaŋ Batiisi nyúú, a pii hé pɛrɛ́tɛ́ mɛ́ kaa ko pá kuóro; ʋ laa pá tolwie ná, ʋ má laa kaa lɩɩ pɔ́ʋ́ maá.
29 Zaŋ Batiisi karmɩbɛlɛ nʋ́ʋ́ sʋʋ wɩ́ɛ́, a ko púú lɛlɔ a kaa mʋ́ hu.
Zeezi pí dɩpɛ́ŋwa bɔmmʋ́ɔ́ arɩ́ náŋwʋlɛ́ bɛllɛ
pá nɩɛ ɓɩkana, ɓa dí
30 Zeezi nɩtʋmɛ́ ná wuu bɩrko céŋ náŋá ʋ laka, a sɩɛ́ césíwó wɩ́'állɛ rɩ́wɔ́ wɩ́bʋlɛ́ wuu a pɔ́ʋ́.
31 Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́:
«Ɩ́ ko ráá kɛkɛ nɩɛ ná mɛ́ mʋ́ dɩhuó, rɩ́ɩ́wa ké fɩɛlɛ mʋɔ́.»
Bee wɩ́ɛ́ nɩɛ kánɔ́ wérí a ko káá col, ɓa wɩ tɛ́ŋ wuó ná a ké aá dí ɓɩdííli.
32 Ɛ́ nɛ́ ɓa isi mʋ́ zʋ nyiidaborwie, a kuosi caasɛ daarɛ́ ná, nɩɛ há to ráŋ aá gbá naa.
33 Nɩɛ ɓɩkana nówó colé a zɩŋ rɩ́ ɓa nɛ́, ɓa lɛ tɔ́nɛ ɓɩkana a va naasɛ mɛ́, a la sɩ́ɛ́ mʋ́ peri ráŋ ná ɓa háá mʋ́ɛ́.
34 Ɓa mʋ́ peri, a lɛ nyiidaborwie mí tuwi tíé, Zeezi ná nɩɛ ɓɩkana rɩ ɓa cíkó, anɛ pieŋse há wɩ penʋɔlɔ kené, ɓa susu wuu kánʋ́, ʋ sɩɛ́ isi pi wɩ́ɛ́ ɓɩkana a máŋsɛ aá pɔ́wɔ́.
35 Gbaŋ ko gbaanɛ, ʋ karmɩbɛlɛ tuu pérú a bʋlɛ́:
«Dɩhɩ̃́ né ká gɩ́r rɛ́, ká tɛ́ŋ lɛ́rkɛ.
36 Tá nɩɛ ná rɩ́wɔ́ zʋ tɔ́nɛ sɩɛrʋ a jaa yɔwɛ ɓɩdííle dí.»
37 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́:
«Ɩ́ tɩɩ ja ɓɩdííle pɔ́wɔ́ rɩ́wɔ́ dí.»
Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋl pɔ́ʋ́:
«Raá pí déníé* zɔwɛllɛ é rí yɔwɛ dɩpɛ́ŋwa rɩ́ pá nɩɛ nyáŋ, ɓaá vɔ́ksʋ́?»
38 Zeezi bɔ́sɩ́wɔ́:
«Ɩ́ kéŋ dɩpɛ́ŋwa bɛŋmŋmɛ?
Ɩ́ mʋ́ kɩ́ɛ́lɛ ná.»
Ɓa mʋ́ kɩ́ɛ́lɛ ná ká bɩrko bʋlɛ́:
«Dɩpɛ́ŋwa bɔmmʋ́ɔ́ arɩ́ náŋwʋlɛ́ bɛllɛ nɛ́ mɩ́ŋrá rɩ́.»
39 Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́:
«Ɩ́ a rɩ́wɔ́ wuu ké púl púlwa, nyɔ́lɔɔ daha.»
40 Ɓa wuu ké, lɛ́ɛ́ lɛ́ɛ́wa, lɛ́ɛ́ náŋa nɩɛ zɔlɔwa, náŋa mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ fíwa.
41 Ɛ́ nɛ́ ʋ sɩɛ́ pi dɩpɛ́ŋwa ná bɔmmʋ́ɔ́ arɩ́ náŋwʋlɛ́ ná bɛllɛ, a báŋ bel bána rɩ́ ká bɔ́llɛ Wɩɩsɛ, ká ka dɩpɛ́ŋwa ná rɩ́ náŋwʋlɛ́ ná conni conni, a pɔ́ʋ́ karmɩbɛlɛ, rɩ́wɔ́ laa ɓa nɩɛ ná wuu.
42 Ɓa wuu dí a vɔksɛ ká tá.
43 Ká ɓa pa dɩpɛ́ŋ káánɛ rɩ́ náŋwʋlɛ́ káánɛ a sú kúrsi fí rí bɛllɛ.
44 Nɩɛ ná wuu há dí ɛ́ ɓɩdííle, ɓa sɩɛrʋ báála nɛ́ bʋ́ɩ́'ɔmmʋ́ɔ́.
Zeezi dɛ́ŋŋɩ́ nyii daha
45 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́ nɛ́, Zeezi sʋ́ʋ́ karmɩbɛlɛ isi zʋ nyiidaborwie, a lɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ daarɛ Bɛtɩsayɩda* daarɛ́, ká rʋ́ʋ́ tá nɩɛ ná rɩ́wɔ́ col jɩɩsɛ́.
46 Ʋ a ɓa wuu col tenni, kɔ́ʋ́ mʋ́ zɩ́ paalɔ nyúú rʋ́ʋ́ cʋɔlɛ Wɩɩsɛ.
47 Tɔ́ɔ́ kúó bíri, rɩ Zeezi karmɩbɛlɛ ná rɩ́wɔ́ nyiidaborwie ná mɩŋ mʋʋ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa, ká ʋ dʋŋɔ mɩŋ tíé.
48 Ʋ béló rɩ ɓa válɔ́ aá gúl; poo lú tulé a káŋwɔ́ aá píŋŋi.
Zíɓelli wííle mí, ʋ isi dɛŋŋɛ nyii daha a mʋ́ aá cɛ́rwɔ́.
49 Ɓa há nóú rʋʋ dɛ́ŋŋɛ́ nyii aá ko, ɓa bɩ́ɩ́nɔ́ rɩ lɛlbɩlɩɩlɩ́ nɛ́.
Ɛ́ nɛ́ ɓa de cáási.
50 Ɓa wuu ní fa nóú a cɩ́ aá váklɛ, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́:
«Ɩ́ pɔrɛ, ŋ nɛ́, ɩ́ sɩ́ héwíŋ fá.»
51 Ká mʋ́ zʋʋ súúríwó mí nyiidaborwie ná sɩɛrʋ, poo ná siki.
Wɩ́ɩ́ vɔ́kwɔ́, ɓa de hallɛ ké ɓóŋ,
52 bee wɩ́ɛ́ ɓa sɩ́ɛ́ ha wɩ wúólé, rɩ́wɔ́ zɩŋ Zeezi mʋɔsɔ.
Ɓa nóú nyáŋwɩ́ɩ́ má.
Ʋ pí dɩpɛ́ŋ mʋɔ́ a dɩ́ɛ́sɛ nɩɛ há kɛ bʋ́ɩ́'ɔmmʋ́ɔ́, ká ɛ́ má, ɓa ha wɩ nɩ́ɛ́ peri.
Zeezi dúóri pʋɔllɛ Zɩnɩzarɛtɛ mɛ́
53 Ɓa há mʋ́ɛ́ kéri gíŋgiŋí mí Zɩnɩzarɛtɛ* cɔɔ rɩ́, ɓa túwó, ká káŋwɔ́ nyiidaborwie vɔwɛ tá.
54 Ɓa lɩ́ɔ́ ko tenni, rɩ nɩɛ ná Zeezi, a kɩ́ɛ́lɛ zɩ́mʋ́ kɩ́kɛ́lɛ́.
55 Ɛ́ nɛ́ ɓa gʋɔrɛ zʋ dɩhɛ̃́ wuu, a pa pʋɔllɛ sakɛ pɛ́ŋsɛ mɛ́, a kaa tɩ́ŋʋ́ naasɛ mʋ́ dɩhɩ̃́ ná wuu, ɓa há nʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́.
56 Zeezi háá mʋ́ dɩhɛ̃́ ná wuu, tɔ́zeŋsi rɩ́ tɔ́wɩɛla wuu mí, ɓaá de pa pʋɔllɛ kaa lɩɩ pú dɩjɛlɛ nɛ́, káá sʋl rʋ́ʋ́ lo rɩ́wɔ́ tɩ́kʋ́ gɛrɔ nʋɔ mɛ́.
Ká nɩɛ ná wuu há tɩ́kʋ́ mɛ́, wuu níí dúóré.