Oŋduuro sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ
4
1 Zeezi báá mʋ́ɔ́ mɩŋ mʋʋ nʋɔ, a máŋsɛ wɩ́ɛ́ aá pá nɩɛ.
Nɩɛ ɓɩkana ko a kílú; ɛ́ nɛ́ ʋ isi zʋ nyiidaborwie sɩɛrʋ a ké ráŋ, ká nɩɛ ná má cɩ́ gíŋgiŋí daha.
2 Ʋ sɩɛ́ pi wɩ́ɛ́ ɓɩkana a sʋ́ɔ́lɛ mákwɔ́ a bʋlɛ́:
3 «Ɩ́ zesi!
Nɛ́ŋ oro rí kenú oŋduo kaa lɛ rʋ́ʋ́ mɩ́sɛ.
4 Ʋʋ́ mɩ́sɛ ɛ́ nɛ́, oŋbíé náŋa ɓallɛ ŋmɛ́ŋbíí mí, diíwiisi ko tʋɔsɛ dí.
5 Náŋa má ɓallɛ dɔ́wʋ́ɔ́ dɩhɩ̃́; a nyʋ́ kɩ́kɛ́lɛ́, tínʋ́l há wɩ luŋ wɩ́ɛ́.
6 Ɓa nalursi wɩ tíé túwé, ká wɩɩsɛ ko poŋ, a ŋmɔ́wɩ́wɔ́, ɓa wuu sʋsɛ a mʋ́ɔ́lɛ.
7 Náŋa má zʋʋ ɓallɛ sɔrʋ sɩɛrʋ a nyʋ́; sɔrʋ má nyʋ́ a isi tɔ́wɔ́ mɛ́, ɓa wɩ ɔ́sɛ́.
8 Náŋa má zʋʋ ɓallɛ tíé dɩwero a nyʋ́, a barɛ wérí a hé bíé kɩ́ŋkáŋ.
Náŋa hé bíé mɛrɛ́ rɩ́ fíwa, náŋa mɛɛ́sɩbotorowa, náŋa zɔlɔwa.»
9 Zeezi sɩɛ́ sʋ́ɔ́lɛ mʋ́ tenni ká bʋlɛ́:
«Nɛrɔ ná wuu há kéŋ dɩlla aá zesi wɩ́ɛ́, ʋ́ʋ́ tɩ́na nɛ.»
Beé rí tɛ Zeezi sɩ́sʋ́ɔ́lɛ sɩŋsʋ́ɔ́la
10 Zeezi tá nɩkana ná, ká ɓa mʋ́ cɩ́ dɩhuó.
Nɩɛ ná há kílú, ɓa rɩ́ Zeezi karmɩbɛlɛ fí rí bɛllɛ ná sɩɛ́ bɔ́sʋ́ sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ ná mʋ́l mɛ́.
11 Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Wɩɩsɛ có rɩ́ɩ́wa nɛ́ zɩ́mʋ́ kuótɔ́ɔ́ sɩɛrʋ wɩ́ɛ́ ná há ká wɩ́féŋsé,* ká rɩ́wɔ́ wuu a wɩ́sʋ́ɔ́lɛ́, a pá nɩɛ ná há wɩ có rɩ ɓa zʋ́ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ.
12 Nyɛ ná há tʋ́mɛ́, ɛ́ ná há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ mɛ́ nʋɔ nɛ́ súé; Ɓa pʋ́ŋsɔ́ bʋlɛ́:
‹Ɓa sɩ́ bíbel, ká sɩ́ bél ná óŋ wuu,
a zízesi, ká sɩ́ zésí nɩ wɩ́ɩ́ wuu.
Rɩ ɓa nɛ́ nɩ́ɛ́, ɓa sɩ́ bɩ́rsɛ,
ká rɩ́ Wɩɩsɛ héwó wɩ́zɔkɛ́ suúri.› »
Zeezi mákɛ́ sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ ná mʋ́l
13 Ká sɩɛ́ baa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ má wɩ sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ né mʋ́l ɛ̃?
Ká rɩ́ɩ́wa a ɛrɛ́ ká zɩŋ sɩ́ŋsʋ́ɔ́la ná wuu mʋ́ʋ́la?
14 Oŋduuro ná nɛ́ ká nɛrɔ ná, há kéŋ Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ lɩɩ gʋɔrɛ́ aá bʋl.
15 Nɩbííne ɓɩkana sɩɛnnɛ nɩhɩ̃́ anɛ ŋmɛ́ŋbíí ní, wɩ́ɛ́ wɩ ráŋ cɛ́.
Ɓa há zésí Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ, ʋ zʋ́wɔ́ sɩɛnnɛ ko tenni ní ká dáánɛ́, rɩ Sɩtaanɛ* zʋ́ɔ́ lɩ́sɛ ɛ́ wɩ́ɛ́ ká tɔ́wɔ́.
16 Nɩɛ náŋa má nɛ anɛ dɔ́wʋ́ɔ́ dɩhɩ̃́ ná oŋduo há zʋ́ɛ́ ɓal; rɩ ɓa nɛ́ Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ wuu, ɓaá sáŋʋ́ mɔlɛ́ arɩ́ satɔrɔ́.
17 Amá ɓa wɩ baŋcɩllɛ kené a saŋ aá mʋ́ sɩ́ɛ́, anɛ tuu nalursi há wɩ tíé zʋ́ɛ́.
Rɩ ɓa nɛ́ kúé aá bɛ́ŋsɩ́wɔ́, rɩ́wɔ́ nɩ́ná wɩɩla Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ ná wɩ́ɛ́, ɓa báá wɩ lɛ́ɛ́ aá dí.
18 Nɩɛ náŋa má nɩhɩ̃́ anɛ sɔrʋ ná sɩɛrʋ oŋbíé há ɓállɛ́ nɛ́.
Ɓa nɛ́ ká nɩɛ ná há sáŋ Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ héwó sɩɛnnɛ,
19 ká dúníé wɩ́bɩɩnɛ́, ɓɩjadaarɔ́ nyʋkɔ mɩ́ŋwɔ́ mɛ́, onni ɓɩkana náŋa hɩɛ̃nɛ́ mɩ́ŋwɔ́ sɩ́ɛ́ mɛ́, a tɔ́ Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ ná mɛ́, ɓa báá wɩ Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ tɩŋ.
Ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu nɩhɩ̃́ anɛ sɔrʋ há tɔ́ ɓɩɛ mɛ́ nɛ́, ɓa pii fɛ́l, a waá ɔsɛ.
20 Ká náŋa má mɩŋ ráŋ anɛ tíé dɩwero.
Ɓa nɛ́ ká nɩɛ ná háá nɛ Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ ná a laa dí, a tɩŋ wɩ́bʋlɛ ná há mákɛ́ ɛ́.
Wɩ́bʋlɛ ná ɓa há lɛ́ɛ́ dí a tɩŋ wérí, ʋ nɩhɩ̃́ anɛ ɓɩɛ há ɔ́sɛ́, náŋa hé bíé mɛrɛ́ rɩ́ fíwa, náŋa mɛɛ́sɩbotorowa, náŋa zɔlɔwa.»
Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ zesé
21 Ɛ́ nɛ́ ká Zeezi baa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Rɩ nɛrɔ nɩ́ɩ́ ja pʋmmɔ a nyɩkɛ caanɔ́, ʋʋ́ pii bil a ka táása nɛ́ bɩ́rcú yáá, ʋʋ́ pii hé gódó mʋ́l nɛ́?
Ʋ waá pii sakɛ caanɔ́ dɩsakɩ́ nɛ́ rɛ́?
22 Ɛ́ wɩ́ɛ́, oŋféŋse wuu sɩ́ nyɩɩsɛ, ká rɩ́ wɩ́lʋɔrɛ́ wuu a nyaamɩ́.
23 Rɩ nɛrɔ wuu kéŋ dɩlla aá zesi wɩ́ɛ́, ʋ nɛ.»
24 Ká baa bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ pɔ́ wérí, a zɩŋ wɩ́ɛ́ zesé.
Rɩɩ́wa nɩ́ɩ́ zesi wérí, Wɩɩsɛ sɩ́ pɛ́ɩ́wa sabɩɩna súúri, rɩ́ɩ́wa ɔsɛ zesi.
25 Ʋ sɩɛ́ ká ɛ́ nɛ́, nɛrɔ ná há kéŋ ɓɩɛ, ɓa sɩ́ pɔ́ʋ́ a dɔwɛ.
Ká nɛrɔ ná há wɩ óŋ kené, ɓa sɩ́ ka mʋɔ́ ná má há mɩ́nʋ́ rɩ́ kaa la.»
Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ súúre sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ
26 Ɛ́ nɛ́ Zeezi baa bʋlɛ́:
«Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ nɩhɩ̃́ anɛ báálɔ há párʋ́ baka, a ka ɓɩɛ lɩɩ du ní.
27 Rʋʋ pɩ́ dóŋ, rʋʋ wómmó, wɔhɔ rɩ́ tɩ́taŋ wuu, ɛ́ ɓɩɛ sɩ́ nyʋ́ a hɩ́ɛ̃́sɛ, ká rʋ́ʋ́ sɩ́wɔ́ há á ɛ́ ká nyʋ́, a hɩ́ɛ̃́sɛ zɩ́mʋ́.
28 Ɓaá nyʋ́ tíé mʋ́l ráŋ nɛ́ a ko lɛ, a tɔwɛ paarʋ, a ko lɛ nyunni, a sɩɛ́ hé bíé.
29 Bíé ná nɩ́ɩ́ ko tɩɩrɛ, ɓa pa siisi mʋ́ kʋsɛ; ɓɩɛ kʋsɛ́ tɛ́ŋ nɛ́ ɛ́.»
Mʋ́tárdɛ bíí sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ
30 Ɛ́ nɛ́ ʋ baa bʋl pɔ́wɔ́:
«Áá pi Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ ná rɩ́ máŋsɛ rʋʋ rɩ́ beé rí nɩhɩ̃́ náŋá?
Sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ orí rí ráá pii mákʋ́ nɩɩsɔ?
31 Ʋ rɩ́ omo oro, ɓaá yɩ́rɛ mʋ́tárdɛ,* bíí ní nɩhɩ̃́ náŋá.
Ɛ́ omo bíí ní múúré kɩ́llɛ oŋduulé wuu ɓa háá dué.
32 Ká rʋʋ bíí balá nɛ́ nyʋ́ɛ́, ʋʋ́ isi wa a kɩ́llɛ dɩparɛ́ wuu; ʋ hílli zeŋsí, diíwiisi sɩɛ́ zʋʋ cɛ́ dallɛ, aá cɔ́ʋ́ paarʋ ná sɩɛrʋ.»
33 Zeezi tɩ́ŋ sɩ́ŋsʋ́ɔ́la ɓɩkana mɛ́, a máŋsɛ Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ pɔ́wɔ́, ɓa nɩɩ mʋɔsɔ.
34 Ʋ báá wɩ cáásɛ́ bʋl wɩ́ɩ́ aá pɔ́wɔ́ rɩ sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ rá; ká rʋʋ rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ dʋŋɔ kúó ké, ʋ mákwɔ́ mʋ́ʋ́la pɔ́wɔ́.
Zeezi ɔ́ɔ́ pozeno siki
35 Ɛ́ kal tɩɩ gbaŋ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ karmɩbɛlɛ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ a ráá daarɛ mʋʋ cɔɔ nɔ́ŋɔ.»
36 Ʋ tá nɩɛ ɓa col jɩɩsɛ́, ká ʋ karmɩbɛlɛ zʋʋ súúrú mí, nyiidaborwie ná sɩɛrʋ ʋ há kéné, a kuosi ɓa col.
Nɩɛ náŋa má mɩ́ŋwɔ́ nyiidaborsi sɩɛrʋ a má kuosi aá va.
37 Pozeno oro de lú a ko lɩ́wɔ́ mɛ́, a ka nyii híkli ɓa zʋ aá súwó nyiidaborwie ná.
38 Rɩ Zeezi fa pí saŋpur yéllú nyúú nyiidaborwie har rɩ́, a pɩ́ dóŋ.
Ɛ́ nɛ́ ɓa íllú a bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, á háá sʋsɛ́, ʋ ɛ́ wɩ́ɩ́ mɩ́ɩ́ wɛ?»
39 Ʋ isi a bɛsɛ poo ná mɛ́, ká bʋl mʋʋ rɩ́ bʋlɛ́:
«Cɩ́ cɩ́m!»
Ɛ́ nɛ́ poo ná siki, ká dɩhɩ̃́ wuu pɔrɛ síkísíkí.
40 Ká ʋ sɩɛ́ bɔ́sʋ́ karmɩbɛlɛ a bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ ɩ́ fɩ́fá héwíŋ nyɛ ná?
Ʋ cɩ́ ɛrɛ́ ɩ́ yardá to Wɩɩsɛ mɛ́?»
41 Héwíŋ ɔsɛ káŋwɔ́ kɩ́ŋkáŋ, ɓa gɩrɛ aá bɔsɛ náŋá a bʋlɛ́:
«Nɩbíbeéduó rí ká báálɔ né, poo rɩ́ mʋʋ má tɩɩ saŋ aá ɔ́ʋ́ ná ʋ há sɛ́?»