Zuwifiwa sɩ́dííré vʋ́ʋ́rʋ́ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ Zeezi
22
1 Sɩbʋ́r toó dɩpɛ́ŋ* cana ná ɓa háá yɩ́rɛ Pakɛ,* ʋ díí háá peré,
2 ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa* nɩhɩɛ̃́sɛ rɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna,* jɩ́ja ŋmɛ́nɔ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ Zeezi, káá fá nɩɛ héwíŋ.
Zɩdaasɛ hóú síri rʋ́ʋ́ yɛ́llɛ Zeezi
3 Jaáá Sɩtaanɛ* zʋ́ Zɩdaasɛ* ná há lɛ́ Isikariyo, Zeezi karmɩbɛlɛ ná fí rí bɛllɛ nɔ́ŋɔ.
4 Zɩdaasɛ sɩɛ́ mʋ́, ʋ rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ, arɩ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno gárdɩwa nɩhɩɛ̃́sɛ vʋʋrɛ ná ɛ́, ʋ háá á rʋ́ʋ́ tɩŋ, ká ka Zeezi pɔ́wɔ́.
5 Ɓa sɩɛrʋ wuu tɔrɛ, ɓa sɛ́ rɩ́ ɓa sɩ́ pɔ́ʋ́ meéwíé.
6 Zɩdaasɛ saŋ, a sɩɛ́ púl jɩ́ja gbel ná háá cɛ́rɛ́, rʋ́ʋ́ ka Zeezi pɔ́wɔ́, ká rɩ́ nɩɛ sɩ́ zɩ́mʋ́.
Zeezi ɔ́ɔ́ ɓa a Pakɛ cana ɓɩdííle
7 Sɩbʋ́r toó dɩpɛ́ŋ* cana tápʋl peri; kal ná ɓa háá ɓʋ́ Pakɛ pieŋso.
8 Ɛ́ nɛ́ Zeezi tʋŋ Pɩɛrɛ rɩ́ Zaŋ a bʋlɛ́:
«Ɩ́ mʋ́ a Pakɛ ɓɩdííle ráá dí.»
9 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́:
«Nɛɛ́ rɛ́ ɩ cólli ráá mʋ́ a Pakɛ ɓɩdííle ná?»
10 Ʋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ zesi:
rɩɩ́wa nɛ́ zʋ́ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, ɩ́ sɩ́ céŋ báálɔ oro rʋʋ cɩ́ɩ́nɛ nyii rí búlli; ɩ́ tɩ́ŋʋ́ mɛ́ a mʋ́ zʋ jaa ná, ʋ háá á rʋ́ʋ́ zʋ,
11 a bʋl ɛ́ jaa tɩ́na rɩ́ bʋlɛ́:
‹Á Karmɩ'ana sɛ́ ráá ko bɔ́sɩ́, rɩ́ɩ́ makɛ jaa, rʋ́ʋ́ rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ ko zʋʋ dí Pakɛ cana ɓɩdííle.›
12 Ʋ sɩ́ makɛ jɩtúkzeno oro ɓa há bɩ́rmɛ́ tá, a pɛ́ɩ́wa.
Ɩ́ zʋ ráŋ, a a Pakɛ cana ɓɩdííle bil.»
13 Ɛ́ nɛ́ ɓa mʋ́, a ɓɩɛ́na ná wɩ́ɛ́ ná wuu Zeezi fa há bʋ́lɛ́ pɔ́wɔ́, a a Pakɛ cana ɓɩdííle ná.
Liisidílo wɩ́ɛ́
14 Ɓɩdííle ná díí tɛ́ŋ há kúé peri, Zeezi rɩ́rʋ́ nɩtʋmɛ́* ná kúó ciki aá dí.
15 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ŋ hɩ́ɛ̃́nɩ́ŋ rɩ́rɩ́wa Pakɛ* cana ɓɩdííle nyáŋ díí wérí, ká rɩ́ŋ zɩŋ ná wɩɩla!
16 Taŋá ŋ bʋ́lɔ́ aá pɛ́ɩ́wa, ŋ báá waá a rɩ́ŋ bɩrdí Pakɛ cana, a kaá ja ɛ́ cana wɩ́ɛ́ nʋɔ súí, Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ sɩɛrʋ.»
17 Ká sɩɛ́ pi nyíŋgbaŋa rɩ́ nyɔɔlɔ́, a bɔ́llɛ Wɩɩsɛ ká bʋlɛ́:
«Ɩ́ la nyíŋgbaŋa né sɩɛrʋ nyɔɔlɔ́ nyáŋ, a ɓa náŋá nyɔ.
18 Taŋá ŋ bʋ́lɔ́ aá pɛ́ɩ́wa, a kaa mɔ zaa mɛ́, ŋ báá waá a rɩ́ŋ bɩrnyɔ dɩvɛ́ŋ* ná, a kaá ja Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ ná koe.»
19 Ʋ hár rɩ́ mɛ́, Zeezi baa pi dɩpɛ́ŋ, a bɔ́llɛ Wɩɩsɛ ká kaa conni conni pɔ́wɔ́, ká bʋlɛ́:
«Ŋ tɛŋ nɛ́ ɛ́, [ŋ háá á rɩ́ŋ pii pá ɩ́ yɩr mɛ́.
Ɩ́ a nyɛ aá líísíwa tɩɩ ŋ wɩ́ɛ́.»
20 Ɓa dí ɓɩɛ tenni, ká ʋ baa pi nyíŋgbaŋa ná rɩ́ nyɔɔlɔ́ a pɔ́wɔ́ ká bʋlɛ́:
«Nyíŋgbaŋa né sɩɛrʋ nyɔɔlɔ́ nyáŋ nɛ́ ká, Wɩɩsɛ nʋtʋmɛ* ɓɩfɛlɔ ná malla, a tɩ́ŋɩ́ŋ háá á rɩ́ŋ sʋwɛ, rɩ́ŋ cɛ́l ná bɩ́sɩ́wa yɩr mɛ́.]
21 Amá ɩ́ ná nɛrɔ ná háá á rʋ́ʋ́ kánɩ́ŋ pá mɩŋ rɛɛ́, ŋ rɩ́rʋ́ dídí ɓɩɛ.
22 Taŋá, Nɩbiino Bio* sɩ́ sʋwɛ, anɛ ɛ́ Wɩɩsɛ há mákɛ́; amá nɛrɔ ná háá á rʋ́ʋ́ kánʋ́ pá, ɛ́ tɩ́na sɩ́ ná wɩɩla.»
23 Ɛ́ nɛ́ ɓa púl aá bɔsɛ náŋá rɩ́wɔ́ ná, ɓa sɩɛrʋ orí ríí á rʋ́ʋ́ tʋŋ ɛ́.
Áŋ rɩ́ ká nɔhɔ̃́
24 Kapɔsɛ oro má fa zʋ́ Zeezi karmɩbɛlɛ pɛ́kɛ, ɓa tɔ tɩ́ŋtɔ́ɛ́ aá jɔ́wɔ́ sɩɛrʋ nɔhɔ̃́.
25 Zeezi sɩɛ́ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Tíé nyúú, tɔ́nɛ kuóre ní kéŋ nɩɛ ké; ɓa ná há kéŋ tíŋ nɩɛ nyúú, ɓa a ɓa káŋwɔ́ aá yɩ́rɛ:
kánɛ́ŋwa.
26 Amá ɩ́ é dɩhɩ̃́, ʋ to ɛ́.
Taŋa ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́wa sɩɛrʋ nɔhɔ̃́ nɛ́ bɩrmɛ heŋbie, ká rɩ́ɩ́wa sɩ́dííro bɩrmɛ tʋtʋnnɔ, a tʋŋ aá pɛ́ɩ́wa.
27 Nɛrɔ ná há kéné, ká ɓa a ɓɩdííle aá pɔ́ʋ́, arɩ́ nɛrɔ ná háá a ɓɩdííle ná, ɓa sɩɛrʋ, orí rí ká nɔhɔ̃́?
Nɛrɔ ná há kéné, ká ɓa aá pɔ́ʋ́ rá to nɔhɔ̃́ rɛ́?
Ká ŋ é, ŋ mɩ́nɩ́wa sɩɛrʋ anɛ tʋtʋnnɔ nɛ́.
28 Ɩ́ é, ɩ́ nɛ́ ká nɩɛ ná há cɩ́nɛ́ tɩ́kɩ́ŋ, ŋ wɩhálawa sɩɛrʋ tɛ́ŋ wuu mí.
29 Ɛ́ nɛ́ tɛ, ŋ pɛ́ɩ́wa kuorí anɛ ɛ́ ŋ Ana há páŋ kuorí,
30 a makɛ rɩ́ŋ rɩ́rɩ́wa hé náŋá mɛ́ dí, a nyɔ, ŋ kuorí díí mí, ká rɩ́ɩ́wa ké kuóɓaŋsa daha, a dí Ɩzɩrayɛl jɩmʋ́ʋ́la ná fí rí bɛllɛ ná wuu sarɩ́ya.»
Zeezi lá sɩ́ɛ́ bʋl rɩ́ Pɩɛrɛ sɩ́ báásʋ́
31 Ɛ́ nɛ́ ká Zeezi bʋl Sɩmɔŋ* rɩ́ bʋlɛ́:
«Sɩmɔŋ, Sɩmɔŋ, zesi:
Sɩtaanɛ* ná ŋmɛ́nɔ rʋ́ʋ́ bɛ́ŋŋɩ́wa, anɛ ɓa háá bɛ́ŋŋɛ mɩ́ɛ́ ɛ́, a lɩ́sɛ mɩ́bíí ká tá kɔlɔ.
32 Amá ŋ sʋ́l Wɩɩsɛ pɛ́ɩ́, a makɛ rɩ́ɩ́ yardá sɩ́ múrú.
Rɩɩ nɛ́ sɩɛ́ bɩ́rɛ́ kóŋ rí, ɩ dúórí maábináŋa naasɛ.»
33 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Nyuutɩna, rʋʋ nɛ́ ká bɩnajaa nɛ́ rɩ́wɔ́ tɔ́ɩ́, ŋ á síri rɩ́wɔ́ tɔ́ŋ má; rʋʋ ká sʋʋ má nɛ́, ŋ á síri rɩ́wɔ́ ɓʋ́ŋ má.»
34 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Pɩɛrɛ, ŋ bʋ́lɔ́ pɛ́ɩ́, zaa, zíɓelo waá a rʋ́ʋ́ kúóli, ká rɩ́ɩ́ báásɩ́ŋ naasɩ́ botoro.»
Meéwíé gɛbʋ́ɔ́ra rɩ́ lɔkɔ́ arɩ́ tókowí wɩ́ɛ́
35 Ká Zeezi baa bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ŋ fa há tʋ́mɩ́wa, ɩ́ wɩ meéwíé gɛbʋ́ɔ́ra píé, a wɩ lɔkɔ́ píé, a wɩ natɔɔsɛ má pɛ́ɛ́, ká mʋ́ ɛ́, ɩ́ já óŋ gúl rí?»
Rɩ ɓa sɛ́:
«Aɩ́, á wɩ óŋ jɛ́ɛ́ gúl.»
36 Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Amá mʋ́l néé mí, ɛ́ rá báá.
Nɛrɔ ná wuu há kéŋ meéwíé gɛbʋ́ɔ́ra, ʋ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ pɛ́ pi; nɛrɔ ná má há kéŋ lɔkɔ́, ʋ má pi; ká nɛrɔ ná há wɩ tókowí kené, ʋ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ yɛ́llʋ́ kapóóti a yɔwɛ tókowí.
37 Taŋá ŋ bʋ́lɔ́ aá pɛ́ɩ́wa, ɓa há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ a bʋlɛ́:
‹Ɓa dɩ́ɩ́sʋ́ hé wɩ́bɔŋ'aara sɩɛrʋ.›
Ʋ sɩɛ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ ɛ́ wɩ́ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ́, tʋ́mɩ́ŋ mɛ́ nɛ́.
Ɛ́ wɩ́ɛ́, wɩ́ɩ́ ná ɓa há pʋ́ŋsɛ́ a mʋ́ tɩ́ɩ́nɩ́ŋ mɛ́, ʋ nʋɔ sɩ́ sú.»
38 Ɛ́ nɛ́ ʋ karmɩbɛlɛ sɛ́:
«Nyuutɩna, ná tókowíé bɛllɛ.»
Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ʋ mɔhɔ̃́, ɩ́ lo.»
Zeezi cʋ́ɔ́lɛ́ Wɩɩsɛ ólívi tuuni paalɔ nyúú
39 Zeezi há lɛ́ Zerizalɛmɛ mɛ́, ʋ zɩ́ ólívi* tuuni paalɔ nyúú, anɛ ɛ́ ʋ há válɛ́ aá a.
Ʋ karmɩbɛlɛ tɩ́ŋʋ́ mɛ́ mʋ́.
40 Ɓa há mʋ́ɛ́ peri ɛ́ dɩhɩ̃́, ʋ bʋ́lɔ́ pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ cʋɔlɛ Wɩɩsɛ, a makɛ rɩ́ɩ́wa sɩ́ díŋe sɩɛrʋ zʋ́.»
41 Ká ʋ kɛ́kwɔ́ mɛ́ a mʋ́ sɩ́ɛ́ mʋɔ́, ʋ rɩ́wɔ́ ból peri nɛrɔ há yó dɔ́wɩ́, ʋ vaa mɔ ɛ́ ká ɓal, a ɓírmi tíé ká cʋɔlɛ Wɩɩsɛ,
42 a bʋlɛ́:
«Ŋ Ana, rɩɩ có ɛ́, ɩ a rɩ́ wɩɩla né sɩ́ŋ pérú.
Amá taŋa, lo rɩ́ɩ́ cólle ní tʋŋ, ká lóŋ cólle.»
43 [Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ malɩ́ka* nɔ́ŋɔ lɛ bána nyúú ko lʋ́ʋ́ mɛ́, a dúórú naasɛ.
44 Zeezi sɩɛrʋ sɩɛ́ há zɔ́kɛ́ mʋ́ lɛ́rkɛ, ʋ ɔ́sɔ́ cʋɔlɛ Wɩɩsɛ rɩ́ taŋá, ʋ suolé nɛ cɛ́gúúme aá liŋ tíé.]
45 Ʋ wɩcʋɔlɔ́ ná har rɩ́ mɛ́, ʋ ísó a bɩrkóú karmɩbɛlɛ ná rɩ́, rɩ ɓa pɩ́ donni, bee wɩ́ɛ́ ɓa sɩɛnnɛ fa zɔ́kɔ́ wérí.
46 Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ ɩ́ pɩ́ dóŋ?
Ɩ́ isi cʋɔlɛ Wɩɩsɛ, a makɛ rɩ́ɩ́wa sɩ́ díŋe sɩɛrʋ zʋ́.»
Ɓa kéŋ Zeezi
47 Zeezi nʋɔ ha wɩ tíé ɓálɛ́, rɩ nɩkaŋdɔ́ɔ́ nɛ́ dé dɔ́ŋ náŋá ko lɛ.
Zɩdaasɛ, Zeezi karmɩbɛlɛ ná fí rɩ́ bɛllɛ nɔ́ŋɔ nɛ́ fa kéŋ ɛ́ nɩkana aá va.
Ʋ sɩɛ́ tuu peri rʋ́ʋ́ ka Zeezi kormi.
48 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Zɩdaasɛ, ɩɩ́ á rɩ́ɩ́ tɩŋ kormé mí ní a ka Nɩbiino Bio pá?»
49 Zeezi karmɩbɛlɛ ná rɩ́rʋ́ fa há mɩŋ ráŋ, há ná tʋtʋmɩ́ ná háá á rʋ́ʋ́ tʋŋ, ɛ́ nɛ́ ɓa bɔsɛ Zeezi bʋlɛ́:
«Nyuutɩna, á ɓíési rɩ́rá tókowíé?»
50 Ɛ́ nɛ́ Zeezi karmɩbɛlɛ ná nɔ́ŋɔ de fókú tókowí, a ɓá Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɔhɔ̃́ tʋtʋnnɔ néduu dɩllɛ coki.
51 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́:
«Ʋ mɔhɔ̃́, ɩ́ lo.»
Ká tɩkɛ báálɔ ná dɩllɛ ná mɛ́, ʋ fɩɛlɛ mʋ́lámʋ́lá.
52 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́ nɛ́, ká Zeezi sɩɛ́ bɔsɛ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ ná, rɩ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno gárdɩwa ná, arɩ́ tɔ́ɔ́ sɩ́dííre ná, há kúé rɩ́wɔ́ kánʋ́, a bʋlɛ́:
«Ɩ́ kúó rɩ́ɩ́wa kánɩ́ŋ nɛ́ arɩ́ siisi rɩ́ naɓókówa, anɛ ŋ ká gabɩbár?
53 Ŋ rɩ́rɩ́wa wuu ní fa mɩŋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno mí tápʋ́l wuu, ká ɩ́ wɩ́ŋ kené.
Amá ɩ́ rɩ́ bíno* kuóro Sɩtaanɛ,* ɩ́ tɛ́ŋ nɛ́ péré nyɛ, ɛ́ nɛ́ tɛ.»
Pɩɛrɛ báásɔ́ bʋlʋ́ wɩ Zeezi ɛ̃
54 Ɛ́ nɛ́ ɓa ka Zeezi, a kánʋ́ mʋ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa* nɔhɔ̃́ jaa.
Pɩɛrɛ fa tɩ́ŋwɔ́ mɛ́, har rɩ́ wuu.
55 Rɩ ɓa fa márɛ́ níŋ wuolo sɩɛrʋ, nɩɛ kíl, ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ zʋʋ ké ɛ́ nɩɛ sɩɛrʋ.
56 Ɓa há kéné ɛ́, toltʋtʋnnɔ oro ná Pɩɛrɛ* rʋʋ ké níŋ ná laka; ʋ de firki sɩ́ɛ́ cɔ́ʋ́ mɛ́, ká bʋlɛ́:
«Báálɔ né má fa mɩŋ Zeezi har rɛ́.»
57 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ báásɛ wɩ́ɩ́ ná, a bʋlɛ́:
«Háálɔ, ŋ wʋ́ʋ́ ɛ̃.»
58 Mʋɔ́, rɩ nɛrɔ nɔ́ŋɔ má báá nóú a bʋlɛ́:
«Ɩ má ká ɛ́ nɩɛ nɔ́ŋɔ nɛ́.»
Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ baa bʋl pá ɛ́ báálɔ bʋlɛ́:
«Aɩ́, ŋ tówó oro.»
59 Ʋ há dáánɛ́ a peri bɩ́ŋbɩlɩ́ balá, báálɔ nɔ́ŋɔ má báá cɩ́ Pɩɛrɛ mɛ́ a bʋlɛ́:
«Taŋá nɛ́, báálɔ né fa mɩ́nʋ́ har, bee wɩ́ɛ́ ʋ lɛ́ Galiile* tíé ní.»
60 Amá Pɩɛrɛ zaa báá sɛ́:
«Ɩ nɛ́, ŋ wɩ́ɩ́ háá já rɩ́ɩ́ bʋ́lʋ́ ná má tɩɩ ɛ̃.»
Pɩɛrɛ nʋɔ ha wɩ tíé ɓálɛ́, rɩ zíɓelo kúóló mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́.
61 Nyuutɩna bɩ́rɛ bel Pɩɛrɛ cúrútútú.
Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ bɩɩnɛ mʋ́ yakɛ Nyuutɩna fa há bʋ́l wɩ́ɩ́ ná pɔ́ʋ́ mɛ́; ʋ fa sɛ́:
«Zaa, zíɓelo waá a rʋ́ʋ́ kúóli, ká rɩ́ɩ́ bʋlɩ́ wɩ́ŋ ɛ̃ naasɩ́ botoro.»
62 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ lɛ pʋmmɔ, a wii síksi.
Ɓa tʋ́ksɛ́ Zeezi, ká ŋmɔ́wʋ́
63 Nɩɛ ná fa há pɔ́ Zeezi mí, cícérmú mí káá ŋmɔ́wʋ́.
64 Ɓaá pi ɓɩnɔ vɔwɛ tɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ mɛ́ ká ŋmɔ́wʋ́, ká bʋlɛ́:
«Zɩŋ zɩŋ dí, áŋ rɩ́ ŋmɔ́wɩ́?»
65 Ɓa cɩ́ ráŋ mɛ́ a bʋl wɩ́ɛ́ ɓɩkana, a tʋ́ksʋ́ kɩ́ŋkáŋ.
Ɓa kéŋ Zeezi mʋ́ Zuwifiwa sɩ́dííre sɩ́ɛ́
66 Tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́, Zuwifiwa sɩ́dííre rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ, arɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna kúó ciki náŋá mɛ́, ká a ɓa ka Zeezi kówó sɩ́ɛ́; ɓa nɛ́ há ká tɔ́ɔ́ wɩ́ɛ́ zɩ́zɩnna.
67 Ɓa sɩɛ́ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́:
«Bʋl párá, ɩ nɛ́ ká Kirisi*?»
Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Rɩŋ bʋ́lʋ́ pɛ́ɩ́wa má, ɩ́ wɩ́ŋ láá dí,
68 ká rɩŋ nɛ́ sɩɛ́ báá bɔ́sɩ́wa wɩ́ɩ́ má, ɩ́ wɩ nʋɔ lɩ́sɛ.
69 Amá a de kaa pɔ́ mʋ́l néé mí, Nɩbiino Bio sɩ́ ké Wɩɩsɛ ná há dúókó néduu.»
70 Ɛ́ nɛ́ ɓa wuu sɛ́:
«Ɩ ɓɩɛ́na sɩɛ́ ká Wɩɩsɛ Bio ní?»
Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ʋ nɛ́ ɩ́ bʋl ɛ́, ŋ kɔ́ʋ́ nɛ́.»
71 Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́:
«Á báá ja dáŋsɩ́ɛ́ ráá ɔ́ʋ́ beé?
Á tɩɩ nʋ́ʋ́ nʋɔ wɩ́ɛ́.»