11
1 Ɩ́ césíŋ, anɛ ŋ má háá cesi Kirisi ɛ́.
Háála nyútɔ́lɔ wɩ́ɛ́, wɩcʋɔla púl mí
2 Ŋŋ́ bɩ́ɩ́wa mɛ́, ɩ́ há láŋ cáánɛ dí, aá bɩ́ɩ́nɩ́ŋ wɩ́ɛ́ tɛ́ŋ wuu mí.
3 Ŋ taŋa có rɩ́ɩ́wa zɩŋ, rɩ́ Kirisi ní ká báálɔ wuu Nyuutɩna, báálɔ má nɛ́ kɔ́ʋ́ háálɔ nyúútɩ́na, ká Wɩɩsɛ má a Kirisi Nyuutɩna.
4 Rɩ báálɔ́ cʋɔlɛ Wɩɩsɛ nɛ́ yáá, rʋʋ lá Wɩɩsɛ nʋɔ wɩ́ɛ́ nɛ́ bʋl aá pá nɩɛ, ká pi óŋ tɔ́ʋ́ nyúú mí, ʋ dɔ́l Nyuutɩna nɛ́;
5 Amá rɩ háálɔ nɛ́ wɩ óŋ píé tɔ́ʋ́ nyúú mí, káá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ, a la Wɩɩsɛ nʋɔ wɩ́ɛ́ bʋl aá pá nɩɛ, ʋ dɔ́lʋ́ bála há kɔ́ʋ́ nyúútɩ́na nɛ́; ʋ nɩhɩ̃́ anɛ háálɔ há pʋ́ʋ́rʋ́ nyúú ní.
6 Rɩ háálɔ nɛ́ wɩ nyúɓɩɛrɛ́ píí tɔ́ʋ́ nyúú mí, ʋ píérú nyúpʋ́sɛ tá.
Rɩ háálɔ nyúú pʋ́ʋ́rɛ nɛ́ sɩɛ́ kéŋ hɩɩ̃sɛ a pɔ́ʋ́, ʋ́ʋ́ ja nyúɓɩɛrɛ́ tɔ́ʋ́ nyúú mí.
7 Báálɔ é wɩ mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ pi óŋ tɔ́ʋ́ nyúú mí; ʋ ká Wɩɩsɛ cuunó rí, Wɩɩsɛ píŋ mɩ́nʋ́ mɛ́.
Ká háálɔ é, báálɔ píŋ ní mɩ́nʋ́ mɛ́.
8 Wɩɩsɛ wɩ háálɔ mɛ́ tɩ́ŋɛ́ má báálɔ, ká tɩŋ báálɔ mɛ́ nɛ́ má háálɔ.
9 Wɩɩsɛ sɩɛ́ báá wɩ báálɔ mɛ́ɛ́ háálɔ wɩ́ɛ́, ká má háálɔ nɛ́ báálɔ wɩ́ɛ́.
10 Ɛ́ wɩ́ɛ́ sɩɛ́, háálɔ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ ja óŋ tɔ́ʋ́ nyúú mí rí, malɩ́kawa wɩ́ɛ́, ká rɩ́ nɩɛ zɩŋ rʋ́ʋ́ múúrú tɩɩ pɔ́ʋ́ bála.
11 Ká Nyuutɩna Zeezi Kirisi é ŋmɛ́nɔ sɩɛrʋ, háálɔ wɩ wuó mɩŋ, rɩ báálɔ toó, báálɔ má wɩ wuó mɩŋ, rɩ háálɔ toó.
Ɓa wuu tɛ náŋá rɛ́.
12 Ɛ́ ná Wɩɩsɛ há tɩ́ŋ báálɔ mɛ́ a má háálɔ, ɛ́ nɛ́ háálɔ má nɛ́ lʋ́lʋl báálɔ.
Ɓa wuu lɛ́ Wɩɩsɛ nɛ́.
13 Ɩ́ tɩɩ bɩɩnɛ ná:
Háálɔ há zʋ́ɛ́ ké rʋ́ʋ́ cʋɔlɛ Wɩɩsɛ nɩɛ sɩɛrʋ, ká wɩ nyúɓɩɛrɛ́ píé tɔ́ʋ́ nyúú mí, ʋ ɛ́ wéró rí?
14 Báálɔ mála wuu mí, ʋ rɩ́ nyúpʋ́kana wɩ cɛ́rɛ́.
Ʋ ɛ́ kéŋ hɩɩ̃sɛ a pɔ́ʋ́.
15 Amá háálɔ é rɩ́, nyúpʋ́kana ká yɩ́r wɩ́ɩ́ rɛ́.
Ɓa nɩhɩ̃́ nyútɔ́lɔ nɛ́ Wɩɩsɛ pii pɔ́ʋ́.
16 Rɩ nɛ́ŋ jɔ́ʋ́ ka ɛ́ wɩ́ɩ́ tɔ tɩ́ŋtɔ́ɛ́, ʋ́ʋ́ zɩŋ ráá to tɩ́ŋtɔ́ɛ́ mɛ́.
Á é rɩ́ wɩcʋɔla púlli* nɩɛ ná náŋa wuú a ɛ́ nɛ́.
Nyuutɩna liisidílo wɩ́ɛ́
17 Wɩ́ɩ́ nɔ́ŋ rɛ́ ŋ jɩ́ja rɩ́ŋ bʋl.
Ʋ é mí, ŋ wɩ́ɩ́wa mɩ́ɩ́ bɛ.
Ʋ nɛ́ ká, ɩ́ náŋá cémé wɩ́ɩ́waá ɔsɛ, ʋʋ́ zɔ́kɩ́wa nɛ́.
18 Ŋ sɩɛ́ nɩ́ɔ́ rɩ ɓa sɛ́, rɩɩ́wa nɛ́ kúé hé náŋá mɛ́ rɩ́ɩ́wa cʋɔlɛ Wɩɩsɛ, ɩ́ɩ́ caksɛ rɛ́, a ké goó goówa.
Ŋ lɔ́ʋ́ dí mʋɔ́ rɛ́.
19 Ʋ sɩɛ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ caksɛ́ ɓɩɛ́na zʋ́ɩ́wa pɛ́kɛ, a makɛ rɩ́wɔ́ zɩŋ nɩɛ ná ɓɩɛ́na há lá Zeezi dí, rɩ́ nɩɛ ná há wɩ lɛ́ɛ́ dí.
20 Rɩɩ́wa nɛ́ kúé hé náŋá mɛ́, ɩ́ wɩ kéné rɩ́ɩ́wa dí Nyuutɩna liisidílo* ní.
21 Ɩ́ɩ́ ké rɩ́ɩ́wa dí, oro má de dídú ɓɩdí'aalɩ́ nɛ́.
Náŋa ka losu ké, ká náŋa buki.
22 Ɩ́ wɩ jɩɩsɛ nɛ́ kené, rɩ́ɩ́wa ké ráŋ a dí káá nyɔ?
Ɩ́ɩ́ jɛ́ɩ́wa lɔ́rɛ Wɩɩsɛ púl* ní, aá hɩɩ̃sɛ nɩɛ ná há wɩ óŋ kené?
Ŋ́ bʋl beé pɛ́ɩ́wa?
Rɩ́ŋ bɩ́ɩ́wa mɛ́ yáá?
Aɩ́!
Ŋ wɩ́ɩ́wa mɩ́ɩ́ bɛ.
23 Ŋ há nɛ́ wɩ́ɩ́ ná Nyuutɩna rɩ́, a pii cáánɩ́wa nɛ́ ká, tɩ́taŋ ná ɓa há kéŋ Nyuutɩna Zeezi, ɛ́ tɩ́taŋ, ʋ pí dɩpɛ́ŋ,
24 a sʋl Wɩɩsɛ bárka hé, ká kaa conni conni, ká bʋlɛ́:
«Ŋ tɛŋ nɛ́ ɛ́, ŋ pii pɛ́ɩ́wa.
Ɩ́ tʋŋ ɛ́ aá líísíŋ wɩ́ɛ́.»
25 Ɓa há díé tenni, ʋ báá pí nyíŋgbaŋa rɩ́ nyɔɔlɔ́ má, ká bʋlɛ́:
«Nyɔɔlɔ́ nyáŋ káŋ cɛ́l nɛ́, Wɩɩsɛ nʋtʋŋfɛlɔ* ná malla nɛ́ ɛ́, a pá nɩɛ.
Kál ná wuu ɩ́ há kúé aá nyɔ ɛ́ nyɔɔlɔ́, ɩ́ nyɔ aá líísíŋ wɩ́ɛ́.»
26 Kál ná wuu ɩ́ há dí dɩpɛ́ŋ né ká nyɔ nyɔɔlɔ́ nyáŋ má, Nyuutɩna sʋʋ wɩ́ɛ́ nɛ́ ɩ́ mɩ́máŋsɛ ɛ́, a kaá jɔ́ʋ́ bɩrkoe.
27 Ɛ́ wɩ́ɛ́, nɛrɔ ná wuu há dí Nyuutɩna dɩpɛ́ŋ, a nyɔ Nyuutɩna nyíŋgbaŋa nyɔɔlɔ́, ká wɩ Nyuutɩna bú, ʋ tʋ́ŋ wɩ́bɔmɔ.
Ʋ zɔ́kɛ́ Nyuutɩna Zeezi tɛŋ rɩ́rʋ́ cɛl mɛ́ nɛ́.
28 Ɛ́ wɩ́ɛ́, nɛrɔ wuu bɩ́ɩ́nɩ́ tɩɩ mɛ́ wérí, ká zɩŋ dí dɩpɛ́ŋ ná, a nyɔ nyɔɔlɔ́ ná má.
29 Nɛrɔ ná wuu há dí dɩpɛ́ŋ ná, a nyɔ nyɔɔlɔ́ ná, ká wɩ Nyuutɩna Zeezi tɛŋ wɩ́ɛ́ líísé, sarɩ́ya nɛ́ ʋ dí ká nyɔ ɛ́, a pɔ́ʋ́ tɩɩ.
30 Ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ tɛ, ɩ́ sɩɛrʋ, nɩɛ ɓɩkana wɩ́wɩɩlɛ, dóé muri náŋa, ká dɩkáŋ má sʋsɛ.
31 Raá nɛ́ gɩ́rɛ́ dírá tɩɩ sarɩ́ya, á báá wɩ Wɩɩsɛ sarɩ́ya sɩɛrʋ́ zʋ.
32 Amá rɩ Wɩɩsɛ nɛ́ dírá sarɩ́ya, ʋʋ́ tʋ́rɩ́rá nɛ́, a makɛ rʋʋ cíé kúó aá dí dúníé sarɩ́ya, rʋ́ʋ́ sɩ́ pɛ́ɛ́ yíkrá rɩ́wɔ́ rɩ́ɩ́ hé wɩɩla sɩɛrʋ.
33 Ɛ́ wɩ́ɛ́ sɩɛ́, ŋ maábináŋa, rɩɩ́wa kúó ké rɩ́ɩ́wa dí liisidílo* ná, ɩ́ ké tɩkɛ náŋá.
34 Rɩ losu kéŋ nɛ́ŋ, ʋ́ʋ́ la sɩ́ɛ́ dí ɓɩɛ ʋ jaa mɛ́ kɛ́rɛ́, ká ko, a makɛ rɩ́ɩ́wa sɩ́ kóó hé náŋá mɛ́, rɩ́ɩ́ pɔsɛ Wɩɩsɛ sarɩ́ya rɩ́ɩ́ héíwa tɩɩ mɛ́.
Wɩ́ɛ́ ná náŋa há káánɛ́, rɩŋ nɛ́ kóíwa rɩ́, ŋ sɩ́ lɩ́sɩ́wɔ́ sɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́wa.