Kɛnɔ ná Pool há pʋ́ŋsɛ́ pá
Romi tɩ́náwa
Cʋɔla
1
1 Ŋ é Pool,* há ká Zeezi* Kirisi* tʋtʋnnɔ, ŋ nɛ́ pʋ́ŋsɛ kɛnɔ né aá pɛ́ɩ́wa, Zeezi laadííre ná há mɩŋ Romi* mí.
Wɩɩsɛ yɩ́rɩ́ŋ, rɩ́ŋ a Kirisi nɩtʋmɩ́,* a lɩ́sɩ́ŋ, rɩ́ŋ bʋ́lʋ́ Labaarɩwero pá nɩɛ.
2 Wɩɩsɛ tɩ́ŋʋ́ wɩ́laabʋlla mɛ́, a la sɩ́ɛ́ tá nʋɔ bʋlɛ́, rɩ́ ɓa sɩ́ ko bʋl ɛ́ Labaarɩwero wɩ́ɛ́ párá, fól wuu.
Ɓa pʋ́ŋsɛ ɛ́ nʋtálɔ hé Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ.
3 Ɛ́ Labaarɩwero mʋ́ɔ́ tɩ́ɩ́nɩ́rá Nyuutɩna Zeezi Kirisi há kɔ́ʋ́ Bio mí ní.
Ʋ nɩbinní mí, ʋ ká Davidi* nihĩ ní.
4 Amá Wɩɩsɛ tɩ́ŋʋ́ Sabɩɩna mɛ́ a íllú sʋʋ mɛ́, a cɩ́ ɛ́ mɛ́, a máŋsɛ rʋʋ nɛ́ kɔ́ʋ́ Bio ná há kéŋ dóé wuu.
5 Wɩɩsɛ tɩ́ŋ Zeezi Kirisi mí a zílrá, á ko a nɩtʋmɛ́, Zeezi tʋŋ, ráá mʋ́ dúníé nɩɛ duo wuu sɩɛrʋ, a kɛsɛ nɩɛ ko, rɩ́wɔ́ la Zeezi dí, aá tɩ́ŋʋ́ sɛ́.
6,7 Ɩ́ má sɩɛ́ mɩŋ ɛ́ nɩɛ sɩɛrʋ nɛ́.
Ɩ́ nɩɛ ná wuu Wɩɩsɛ há cóíwa, a yɩ́rɛ, ɩ́ a Zeezi nɩtɩ́llɛ, a mɩŋ Romi mí.
Ɩ́ nɛ́, ŋ pʋ́ŋsɛ kɛnɔ né aá pá.
Ráá Ana Wɩɩsɛ rɩ́rá Nyuutɩna Zeezi Kirisi pɛ́ɩ́wa bárka arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l!
Pool có rʋʋ mʋ́ɔ́ ná Zeezi laadííre, Romi mí
8 Ŋ tɩ́ŋ Zeezi Kirisi mí, a la sɩ́ɛ́ aá bɔ́llɩ́ŋ Wɩɩsɛ kɛ́rɛ́, ɩ́ wɩ́ɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɩ́ Zeezi laadí wɩ́ɛ́ céŋ dúníé wuu.
9 Ŋ tʋ́mɔ́ aá pá Wɩɩsɛ nɛ́ arɩ́rɩ́ŋ sɩɛrʋ wuu, a tɩ́ŋʋ́ Bio Labaarɩwero ná mɛ́, ŋ há bʋ́lɛ́ aá pá nɩɛ.
Wɩɩsɛ ká dáŋsɩ́ɛ́, rɩ taŋá nɛ́ ŋ bʋ́bʋl.
Ʋ ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɩ́ŋ wɩcʋɔlɔ́ wuu mí, ŋ wɩ́ɩ́wa mɩ́ɩ́ sʋ́llɛ.
10 Tɛ́ŋ wuu mí, ŋŋ́ sʋl Wɩɩsɛ, rɩ ɛ́ kɔ́ʋ́ cólle, rʋʋ kúó páŋ ŋmɛ́nɔ, rɩ́ŋ ko néíwa.
11 Ɩ́ ko néé wɩ́ɛ́ mɩ́nɩ́ŋ baŋcɩla mɛ́ wérí.
Ŋŋ́ já, rɩŋ nɛ́ kúé, rɩ́ŋ pɛ́ɩ́wa mɛ́, rɩ́ɩ́wa ná Wɩɩsɛ Sabɩɩna pállɛ* ná, a makɛ rɩ́ɩ́wa naasɛ ɔsɛ dúóri.
12 Ŋ háá já rɩ́ŋ bʋ́lʋ́ ná nɛ́ ká, ráá sáŋ náŋá mɛ́.
Rɩ́ɩ́wa Zeezi laadí ná dúóríŋ naasɛ, ká rɩ́ŋ má Zeezi laadí ná dúóríwa má naasɛ.
13 Ŋ maábináŋa, ŋ có rɩ́ɩ́wa zɩŋ rɩ́ŋ ja ŋmɛ́nɔ rɩ́ŋ kóíwa rɩ́ rɛ́, tɛ́ŋ wuu mí, ká ha wɩ wóllé, arɩ́ zaa.
Ŋ faá já rɩ́ŋ kóíwa dɩhɩ̃́, a tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná há kéŋ nyʋɔrɛ́, anɛ ʋ há kéŋ nyʋɔrɛ́ ɛ́, tɔ́nɛ náŋa mɛ́.
14 Ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́ŋ tʋŋ Wɩɩsɛ tʋtʋmɛ́ nɩɛ ná há kéŋ sɩ́puró, arɩ́ nɩɛ ná há wɩ sɩ́puró kené sɩɛrʋ, a mɔ rɩ́ŋ tʋŋ nɩɛ ná há kéŋ kɛnɔ zɩmɛ́, arɩ́ nɩɛ ná há wɩ wɩ́ɩ́ ɛ̃ má sɩɛrʋ, bee wɩ́ɛ́ ŋ ká nɩɛ wuu óŋ rí.
Wɩɩsɛ Labaarɩwero kéŋ dóé
15 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ tɛ, ŋ cólli rɩ́ŋ ko bʋl Labaarɩwero ná pɛ́ɩ́wa má nɩɛ ná, há mɩŋ Romi mí.
16 Ŋ wɩ Labaarɩwero ná bʋlɛ́ hɩɩ̃sɩ́ fá, bee wɩ́ɛ́ ʋ ká Wɩɩsɛ dóé ná há lá nɛrɔ ná wuu há lɔ́ɔ́ dí, aá tá nɛ́, a púl Zuwifiwa* mɛ́, ká nɩɛ ná há to Zuwifiwa sɩɛ́ tʋkɛ.
17 Wɩɩsɛ tɩ́ŋ Labaarɩwero ná mɛ́ nɛ́, a pi taŋá aá pá nɩɛ nyaamɩ́.
Ʋʋ́ bel laadí dʋŋɔ nɛ́, ká bʋlɛ́ nɛrɔ ká tékétéké; anɛ ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ bʋlɛ́:
«Nɛrɔ ná há tɩ́ŋ laadí mí, a a tékétéké, ʋ sɩ́ ná mɩɩsɛ ná há waá tenni.»
Wɩɩsɛ cɔ́ɛ́ isi wɩ́bɔŋ'aara nyúú
18 Wɩɩsɛ cɔ́ɛ́ isi nyaamɩ́, a tuwi nɩbííne nyúú, ɓa há ká wɩ́bɔŋ'áárá, aá tʋŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ wɩ́ɛ́.
Ɓa wɩ́tɩɛnnɛ nyáŋ Wɩɩsɛ taŋá ɓarɛ, ʋ wɩ wɩ́ɩ́ wuó a.
19 Ɓa há mɔhɛ̃́ rɩ́wɔ́ zɩŋ Wɩɩsɛ ɛ́, ʋ ká nyaamɩ́ ɓa rɩ́.
Wɩɩsɛ mákʋ́ pɔ́wɔ́.
20 Wɩɩsɛ dóé ná há wɩ tokó kené, arɩ́rʋ́ Wɩɩsɛ nɩɩsɔ wuu, ká wɩ́ɛ́ ná há to wɩ́náálɛ nɛ́.
Amá a kaa púl dúníé ɛɛ mɛ́, nɩbííno wówó aá ná, Wɩɩsɛ wɩ́'állɛ sɩɛrʋ.
Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ tɛ Wɩɩsɛ waá píí cɛ́ nɩbííne.
21 Ɓa ɛ̃ Wɩɩsɛ, ká wʋ́ʋ́ zílé rʋʋ ká Wɩɩsɛ, a wʋ́ʋ́ bárkɛ́.
Ɓa bɩ́rɔ́ lo ɓa sabɩŋyɔ́ɔ́wa yéŋŋíwó, ɓa sɩɛnnɛ ná há wɩ wɩ́zɩmɛ kené mɩŋ bíno mí.
22 Ɓa cʋ́ʋ́lɔ́, ká bʋlɛ́ ɓa ɛ̃ wɩ́ɛ́ rɛ́.
23 Ɓa há mɔhɛ̃́ rɩ́wɔ́ cʋ́cʋɔlɛ Wɩɩsɛ ná há kéŋ píŋ, a waá sʋwɛ, ɓa bɩrɛ aá cʋɔlɛ oŋbɩrmɛ́.
Oŋbɩrmɛ́ ná há nɩhɩ̃́ nɩbííno há ká ɓɩsʋwɩ́, anɛ diíwiisi, anɛ pʋsɛ naasɛ baná tɩ́náwa, anɛ tíé tútuure.
24 Ɛ́ nɛ́ tɛ Wɩɩsɛ lówó ráŋ, ɓa ɩ́'ɔ́wɔ́ satɔrɔ́ wɩ́laama.
Ɓa tɩ́ŋ hɩɩ̃sɛ tʋtʋmɛ́ náŋa mɛ́ aá lɔ́rɩ́wɔ́ tɛnnɛ.
25 Ɓa pí Wɩɩsɛ taŋá lenni nyɩɛrʋ, a bɩrɛ aá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ oŋ'aalɛ́, aá tɩ́ŋwɔ́, ká lo Wɩɩsɛ tɩɩ há ká mɩ́máárɔ.
Ʋ nɛ́ mɔhɛ̃́ rɩ́wɔ́ bɩ́bʋ́ mɛ́ wuu!
Amɩɩ*!
26 Ɛ́ nɛ́ tɛ Wɩɩsɛ lówó ráŋ, ɓaá a hɩɩ̃sɛ wɩ́hɩɛ̃nɛ́.
Ɓa háála tʋ́tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná há wɩ cɛ́rɛ́ rɩ́ tɔ́ɔ́, a vɛ́wɔ́ báláwa pɩ́nɛ, ká bɩrɛ aá pɩ́ŋwɔ́ hánáŋa.
27 Báála máá tʋŋ ɛ́ nɛ́.
Ɓa vɛ́ háála pɩ́nɛ, káá hɩ́ɛ̃́nɩ́wɔ́ bánáŋa pɩ́nɛ, aá pɩ́ náŋá.
Ʋ ɛ́ ká hɩɩ̃sɛ́ rɛ́, a mɔ rɩ́wɔ́ díwó wɩ́laama ná ɛɛ wɩɩla; ɛ́ nɛ́ ɓɩɛ́na pérwó.
28 Ɓa há vɛ́ Wɩɩsɛ zɩmɛ́, Wɩɩsɛ lówó ráŋ, ɓa tɩ́ŋwɔ́ sabɩŋsɛ wɩ́yéŋŋe mí, aá a wɩ́ɛ́ ná há to wɩ́'aalɛ́.
29 Ɓaá tʋŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ rɩ́rʋ́ duo wuu ní.
Ɓaá zɔkɛ zɔ́krʋ, aá hɩɛ̃nɛ náŋá ɓɩɛ, a ka sɔhɔ, a ka sɩ́ɩ́.
Ɓaá ɓʋ́ʋ́sɛ nɩɛ, a a nanáárá, aá nyɩsɛ náŋá, a a wɩ́ɛ́ aa zʋ nɩɛ mɛ́, a a susóóré.
30 Ɓa pá wɩ́ɛ́ cɩ́ɩ́nɛ nɩɛ, a zɔ́kwɔ́ yɩra.
Ɓa ká Wɩɩsɛ dɩŋdɔmá, aá tʋksɛ nɩɛ, a ka nyʋkɔ, aá mákwɔ́ tɩɩ, aá ja ŋmɛ́ŋsɛ ná wuu ɓa há sɩ́ tɩŋ ká tʋŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ.
Ɓaá vɛ́wɔ́ ánáwa rɩ́wɔ́ maáwa nʋʋsɛ.
31 Ɓa wɩ wɩ́zɩmɛ kené, a bʋl wɩ́ɛ́ ká wɩ cɩ́nɛ́ aá tɩkɛ, ɓa wɩ nɩɛ có, a wɩ náŋá susú fá.
32 Ɓa sɩɛ́ ɛ̃ Wɩɩsɛ sarɩ́ya há kɔ́ʋ́, ɛ́ wɩ́ɛ́ nyúú mí má.
Ʋ sɩ́ nɩɛ ná háá tʋŋ ɛ́ tʋtʋmɛ́ mɔhɛ̃́ sʋʋ, ká ɓa vɛ káá a, á cɩ́ ráŋ mɛ́, a yílli hé, aá pá nɩɛ ná háá tʋŋ ɛ́ tʋtʋ́ŋbɔmɔ.