Dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ kɛnɔ ná Pool há pʋ́ŋsɛ́ pá
Kɔrɛŋtɛ tɩ́náwa
Bárka bɔlɛ
1
1 Ŋ é Pool,* Wɩɩsɛ nɛ́ há có, a yɩ́rɛ rɩ́ŋ ko a Zeezi* Kirisi* nɩtʋmɩ́,* ŋ rɩ́rá maábinɔ́ŋɔ Sɔsɩtɛɛnɛ nɛ́ pʋ́ŋsɛ kɛnɔ né ráá pá,
2 Wɩɩsɛ púl* nɩɛ ná há mɩŋ Kɔrɛŋtɛ mɛ́.
Ɓa nɩɛ ná há cákɛ́* lɩ́sɩ́wɔ́ tɩɩ, a tɩŋ Zeezi Kirisi mí, a a Wɩɩsɛ nɩɛ, arɩ́ nɩɛ ná wuu há mɩŋ dúníé kíŋkere wuu mí, aá cʋ́ɔ́lɩ́rá Nyuutɩna Zeezi Kirisi ná, há kárá rɩ́wɔ́ wuu Nyuutɩna.
3 Ráá Ana Wɩɩsɛ, rɩ́rá Nyuutɩna Zeezi Kirisi pɛ́ɩ́wa bárka arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l!
Pool bárkɛ Wɩɩsɛ
4 Ŋŋ́ bɔ́llɩ́ŋ Wɩɩsɛ kál wuu ɩ́ wɩ́ɛ́, ʋ há tɩ́ŋ Zeezi Kirisi mí a hóú bárka ná pɛ́ɩ́wa wɩ́ɛ́.
5 Wɩɩsɛ tɩ́ŋ Kirisi mí a púú pállɛ* duo wuu pɛ́ɩ́wa, ɩ́ a kuóre ɓa sɩɛrʋ, ɛ́ nɛ́ tɛ ɩ́ kánʋ́ wɩ́bʋlɛ ná zɩmɛ́, a zɩŋ wɩ́ɛ́ wuu mʋ́ʋ́la aá lɩ́sɛ.
6 Wɩ́were ná ɓa há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa a tɩɩnɛ Kirisi* mí, ɓa cáásɔ́ cɩ́ wérí ɩ́ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa.
7 Ɛ́ wɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ pállɛ ná oro wuu wɩ́ɩ́wa múré, ɩ́ nɩɛ ná wuu háá dɛ́llɩ́rá Nyuutɩna Zeezi Kirisi bɩrkoe.
8 Wɩɩsɛ sɩ́ pɛ́ɩ́wa mɛ́, rɩ́ɩ́wa ka géŋgéŋ a mʋ́ peri tokó, a makɛ rɩ́wɔ́ sɩ́ wɩ́zɔkɩ́ wuu ná, ɩ́ mɛ́, á Nyuutɩna Zeezi Kirisi kal bɩrkoolí.
9 Wɩɩsɛ ká tékétéké, ʋ nʋtállɛ* waá giri.
Ʋ nɛ́ yɩ́rɩ́wa, rɩ́ɩ́wa a óŋ balá, ɩ́ rɩ́rʋ́ Bio Zeezi Kirisi, há kárá Nyuutɩna.
Nʋbámmáwa zʋ́ Zeezi laadííre pɛ́kɛ
10 Ŋ maábináŋa, ŋŋ́ sʋ́lɩ́wa, á Nyuutɩna Zeezi Kirisi yɩr mɛ́, ɩ́ tʋŋ nʋɔ mɛ́, a sɩ́ ló rí nʋbámmá zʋ́ɩ́wa pɛ́kɛ.
Amá ɩ́ ka sabɩŋbalá, a wuu tʋŋ wɩ́jaalɩ́ mɛ́.
11 Ŋ nɩ́ɔ́ rɩ kapɔsɛ zʋ́ɩ́wa pɛ́kɛ.
Kulowe*f1* jaa nɩɛ nɛ́ kúé bʋl ɛ́ wɩ́ɛ́ páŋ.
12 Ŋ háá já rɩ́ŋ bʋ́lʋ́ ná nɛ́ ká, ɩ́ cáksɛ́ goó goówa.
Nɔ́ŋɔ sɛ́:
«Ŋ mɩŋ Pool har nɛ́!»
Nɔ́ŋɔ má sɛ́:
«Ŋ é mɩŋ Apolosi* har nɛ́!»
Nɔ́ŋɔ má sɛ́:
«Ŋ é mɩŋ Sefa* har nɛ́!»
Ká nɔ́ŋɔ má sɛ́:
«Ŋ é mɩŋ Kirisi har nɛ́!»
13 Kirisi cáksɔ́ rɛ́?
Ɓa ɓásɛ Pool dagɛsɛ́* daha nɛ́ ʋ sʋ́wɩ́wa yɩr mɛ́ yáá, Pool yɩr mɛ́ nɛ́ ɓa múŋsíwa nyii mí?
14 Ŋŋ́ bɔ́llɛ Wɩɩsɛ, ŋ há wɩ́ɩ́wa oro wuu kené muŋsi nyii mí wɩ́ɛ́, rɩ Kirisipiisi rɩ́ Gayisi dʋŋɔ rá;
15 a makɛ rɩ́ nɛ́ŋ wuu sɩ́ bʋ́lɩ́ŋ yɩr mɛ́ nɛ́, ɓa kánʋ́ muŋsi nyii mí.
16 Taŋá rɛ́, ŋ múŋsí Sitefana má rɩ́rʋ́ jaa nɩɛ nɛ́; ŋ báá wɩ bɩ́ɩ́nɛ́ rɩŋ múŋsí nɛ́ŋ nɔ́ŋ.
17 Kirisi há tʋ́mɩ́ŋ, ʋ wɩ sɛ́ rɩ́ŋ mʋ́ muŋsi nɩɛ nyii mí, ʋ sɛ́ rɩ́ŋ mʋ́ bʋl Labaarɩwero wɩ́ɛ́ nɛ́ pá nɩɛ.
Ŋ sɩɛ́ wɩ nɩbííne zɩmɛ́ nɛ́ kené aá bʋl, a makɛ rɩ́ Kirisi dagɛsɛ́ daha sʋʋ ná, sɩ́ yɔ́ɔ́ tá.
Kirisi ká Wɩɩsɛ wɩ́zɩmɛ rɩ́rʋ́ dóé ní
18 Kirisi dagɛsɛ́ daha sʋʋ ná wɩ́ɛ́ bʋlɛ́ ká gɩŋgáwɩ́ɩ́ rɛ́, nɩɛ ná háá yʋ́ksɛ́ rɩ́; ká a dóé, a párá é nɩɛ ná Wɩɩsɛ há lɛ́ɛ́ aá tá.
19 Ɛ́ nɛ́ ɓa pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ bʋlɛ́ Wɩɩsɛ sɛ́:
«Ŋ sɩ́ a rɩ́ zɩmɛ́ tɩ́náwa zɩmɛ́ nyɩ́ɩ́kɛ,
ká rɩ́ wɩ́'ɩɩ̃ra má zɩmɛ́ a yɔ́ɔ́.»
20 Ɛ́ wɩ́ɛ́, wɩ́zɩ́nnɩ́kɩ́ŋkáŋwa ná mɩŋ nɛɛ́?
Kɛŋzɩ́nnɩ́bɩbara é zɩmɛ́ mɩŋ nɛɛ́?
Zaa tɩ́ŋtɔ́tɩɩnɔ é mɩŋ nɛɛ́?
Wɩɩsɛ mákɔ́ rɩ dúníé wɩ́zɩmɛ ná ká cʋ́llʋ́ rɛ́,
21 bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ wɩ́zɩmɛ mɛ́, dúníé nɩbííne rɩ́wɔ́ wɩ́zɩmɛ ná wuu, ɓa wʋ́ʋ́ mɛ́ wuo tɩŋ aá zɩŋ Wɩɩsɛ.
Wɩɩsɛ é sɩɛ́ tɩ́ŋʋ́ wɩ́bʋlɛ ná bʋlɛ́ há nɩhɩ̃́ gɩŋgáwɩ́ɩ́ mɛ́, a la nɩɛ ná há lɔ́ʋ́ dí, a tá.
22 Zuwifiwa* ja nyáŋwɩ́ɛ́ nɛ́ rɩ́wɔ́ ná, Gɩrɛkɛwa* má jɩ́ja zɩmɛ́ nɛ́.
23 Amá Kirisi há sʋ́wɛ́ dagɛsɛ́ daha wɩ́ɛ́ nɛ́, á é bʋ́bʋl.
Ʋ ɛ́ nɩ́ɩ́ wɛ Zuwifiwa mɛ́, ká a gɩŋgárʋ́ a pá nɩɛ ná há to Zuwifiwa.
24 Amá nɩɛ ná Wɩɩsɛ há yɩ́rɛ́, Zuwifiwa* rɩ́ Gɩrɛkɛwa* wuu sɩɛrʋ, ɛ́ Kirisi ká Wɩɩsɛ dóé ní, a a Wɩɩsɛ wɩ́zɩmɛ má, a pɔ́wɔ́.
25 Wɩɩsɛ wɩ́ɩ́ ná ɓa há sʋ́ʋ́ ká gɩŋgárʋ́, ʋ kéŋ wɩ́zɩmɛ kɩ́llɛ nɩbííne zɩmɛ́; Wɩɩsɛ pʋɔlɩ́wɩ́ɩ́ ná má ɓa há bɩ́ɩ́nɛ́, ʋ kéŋ dóé kɩ́llɛ nɩbííne dóé.
26 Maábináŋa, ɩ́ kɩ́ɛ́lɛ ná, ɩ́ nɩɛ ná wuu Wɩɩsɛ há yɩ́rɛ́ sɩɛrʋ, nɩbinní mí, zɩmɛ́ tɩ́náwa wɩ kaŋ, nɩduoru wɩ kaŋ, nɩpiŋe má wɩ kaŋ.
27 Amá dúníé nɩbííne há sɛ́ nɩɛ ná ká gɩŋgátɩ́ɩ́ná, ɓa nɛ́ Wɩɩsɛ tʋɔsɛ rʋ́ʋ́ kaa hɩɩ̃sɛ zɩmɛ́ tɩ́náwa.
Ɓa ná má dúníé nɩbííne há sɛ́ ɓa ká nɩpʋɔllɛ nɛ́, ʋ tʋɔsɛ rɩ́wɔ́ hɩɩ̃sɛ nɩduoru.
28 Wɩɩsɛ sɩɛ́ báá tʋ́ɔ́sɛ́ nɩɛ ná, nɩbííne há sɛ́ ɓa ká nɩkɔ́ŋsá a kaá lɔ́rɛ, nɩɛ ná nɩbííne há sɛ́ ɓa ká oŋyɔ́ɔ́wa, rɩ́wɔ́ zɔkɛ nɩɛ ná há sɛ́ ɓa ká nɩtaŋáwa,
29 a makɛ rɩ́ nɛ́ŋ wuu sʋ́ʋ́ tɩɩ mákʋ́ Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ mɛ́.
30 Wɩɩsɛ sɩɛ́ keníwa cɔ́ Zeezi Kirisi mí, ʋ nɛ́ árá zɩmɛ́.
Wɩɩsɛ tɩ́ŋʋ́ mɛ́ a lárá tá, a bel ráá ká tékétéké, a wɩ busunnu kené, ʋ sɩ́ɛ́ mɛ́.
31 Ɛ́ wɩ́ɛ́, anɛ ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ bʋlɛ́:
«Rɩ nɛrɔ́ já rʋ́ʋ́ mákʋ́ tɩɩ, rʋ́ʋ́ mákʋ́ tɩɩ
Nyuutɩna wɩ́'állɛ sɩɛrʋ.»