Zeezi dúóri pʋɔla fɩɛlɛ́ tápʋl
14
1 Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl* oro, Zeezi mʋ́ɔ́ zʋ Farɩzɩɛ̃wa* nɔhɔ̃́ oro jaa, rʋ́ʋ́ dí ɓɩɛ.
Nɩɛ ná há mɩŋ ráŋ sɩɛ́ kɩ́kɩ́ɛ́lɛ Zeezi mí.
2 Báálɔ oro de ko cɩ́ Zeezi sɩ́ɛ́; pʋɔlɩ́ nɛ́ kenú, ʋ tɛŋ wuu de ŋmɛnnɛ ŋmɛnnɛ.
3 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔsɛ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna* ná rɩ́ Farɩzɩɛ̃wa ná há mɩŋ ráŋ bʋlɛ́:
«Ŋmɛ́nɔ mɩ́nɔ́ rɩ́wɔ́ dúóri nɛrɔ Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl rɛ́?»
4 Ɓa ké síkísíkí.
Ɛ́ nɛ́ Zeezi ka pʋɔla ná, a dúórú, ká tɔ́ʋ́ ʋ col.
5 Ká Zeezi baa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ sɩɛrʋ orí bíí rí, ɛ́ rá má rʋ́ʋ́ nɔɔ ɓal vɩ́lɛ́ mɛ́ fɩɛlɛ́ tápʋl, ká rʋ́ʋ́ sʋ́ʋ́ lɩ́sʋ́ kɩ́kɛ́lɛ́ kɩ́kɛ́lɛ́?»
6 Ɓa wɩ wóllé lɩ́sɛ ɛ́ wɩ́ɩ́ sɩ́ɛ́.
Ɛ́ ná ɓa háá tʋɔsɛ dɩkéŋsi,
arɩ́ ɛ́ ɓa háá yɩ́rɛ nɩɛ rɩ́wɔ́ ko dí ɓɩɛ
7 Zeezi há kɩ́ɛ́lɛ́ ná nɩɛ ná ɓa há yɩ́rɛ́, ɓa zʋʋ bɛ́llɛ aá tʋɔsɛ dɩkéŋpiŋe, ɛ́ nɛ́ ʋ sʋ́ɔ́lɛ sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ pá nɩɛ ná wuu, a bʋlɛ́:
8 «Rɩ nɛ́ŋ yɩ́rɩ́ hájaasɛ cana dɩdíí, sɩ́ mʋ́ʋ́ ké nɩpiŋe dɩkéni.
Nyɛ mɛ́, ɓa yɩ́rɛ nɛrɔ nɔ́ŋɔ píŋ há kɩ́ɩ́, ʋ má ko.
9 Rɩ nɛrɔ ná sɩɛ́ há yɩ́rɩ́wa wuu ní kúé bʋ́lɩ́ mɛ́ bʋlɛ́:
‹Isi ká pɔ́ʋ́ dɩkéni.›
Ʋ ɛ́, ɩ sɩ́ isi rɩ́ hɩɩ̃sɛ a mʋ́ ké har rɩ́ ɓóŋɓóŋ.
10 Ɛ́ wɩ́ɛ́, rɩ ɓa yɩ́rɩ́ ɓɩdííle dɩdíí, rɩɩ mʋ́ɔ́, ɩ ké har rɩ́ ɓóŋɓóŋ, a makɛ rɩ nɛrɔ ná há yɩ́rɩ́ nɛ́ kúé, rʋ́ʋ́ bʋ́lɩ́ rɩ́ bʋlɛ́:
‹Ŋ naŋnɔ́ŋɔ, isi ko ké sɩ́ɛ́ dɩkéŋpiŋo né mí.›
Ʋ ɛ́ sɩ́ a píŋ a pɛ́ɩ́, nɩɛ ná wuu há ké ráŋ rɩ́wɔ́ dí ɓɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́.
11 Nɛrɔ ná wuu háá píŋsú tɩɩ, ɓa sɩ́ múúri tɩ́na, ká nɛrɔ ná wuu há múúrú tɩɩ, ɓa sɩ́ píŋsi tɩ́na.»
12 Ká Zeezi sɩɛ́ bʋl báálɔ ná há yɩ́rʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Rɩɩ nɛ́ á ɓɩdííle wɔhɔ, ɛ́ rá má tɩ́taŋ, rɩ́ɩ́ pá nɩɛ, sɩ́ɩ́ naŋnɔ́ŋsɛ yɩ́rʋ́, sɩ́ɩ́ maábináŋa yɩ́rʋ́, sɩ́ɩ́ dunɩɛ yɩ́rʋ́, a sɩ́ɩ́ kénnináŋa ná má há kéŋ ɓɩɛ yɩ́rʋ́; bee wɩ́ɛ́ ɓa má cíé sɩ́ yɩ́rɩ́ a túŋ kɩŋ.
13 Ɛ́ wɩ́ɛ́, rɩɩ á cana ɓɩdííle, ɩ yɩ́rɛ nɩyaara rɩ́ gbɛrka rɩ́ nacɔ́kɔ tɩ́náwa arɩ́ nyʋmma, rɩ́wɔ́ ko dí.
14 Rɩɩ nɛ́ á ɛ́, ɩ sɩ́ ná wér, bee wɩ́ɛ́ ɓa wɩ́ɩ́ wuo yɩ́rɛ aá túŋ kɩŋ.
Ɛ́ é, nɩɛ ná háá a wérí Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́, ɓa sʋʋ mɛ́ bɩr'isé mí, Wɩɩsɛ sɩ́ túmí.»
Báálɔ há á ɓɩdíkana a yɩ́rɛ nɩɛ wɩ́ɛ́, sɩ́ŋsʋ́ɔ́lɔ
15 Nɩɛ ná há kéné aá dí ɓɩɛ, nɔ́ŋɔ há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl Zeezi rí bʋlɛ́:
«Nɛrɔ ná háá á rʋ́ʋ́ ké Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ ná mɛ́ dí ɓɩɛ, ʋ tɩ́na sɩ́ ná wér!»
16 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sʋ́ɔ́lɛ pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Báálɔ oro rí á ɓɩdííle kɩ́ŋkáŋ, a yɩ́rɛ nɩɛ ɓɩkana.
17 Ɓɩdííle ná díí tɛ́ŋ peri, ʋ tʋ́mʋ́ tʋtʋnnɔ rʋ́ʋ́ mʋ́ bʋl nɩyɩ́rɛ ná mɛ́ bʋlɛ́:
‹Ɩ́ ko, ɓɩdííle bɩ́ɔ́.›
18 «Ɛ́ nɛ́ nɩyɩ́rɛ ná wuu vɛ balá baláwa.
Dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ nɛrɔ bʋ́l tʋtʋnnɔ ná rɩ́ bʋlɛ́:
‹Ŋŋ́ sʋ́l rɛ́, ŋ wɩ wuó ko, bee wɩ́ɛ́ ŋ yɔ́wɛ́ baka rɛ́, ʋ sɩɛ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ŋ mʋ́ nóú.›
19 «Nɔ́ŋɔ má sɛ́:
‹Ŋŋ́ sʋ́l rɛ́, ŋ wɩ wuó ko, bee wɩ́ɛ́ ŋ yɔ́wɛ́ nɔparɛ́ fí rí, ʋ sɩɛ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ŋ káŋwɔ́ máŋsɛ ná.›
20 «Nɔ́ŋɔ má sɛ́:
‹Ŋ wɩ wuó ko, bee wɩ́ɛ́ ŋ sɩɛ́ nɛ́ jáŋ háálɔ.›
21 «Ɛ́ nɛ́ tʋtʋnnɔ ná bɩrko, a césíwó líŋsi ná wuu a pɔ́ʋ́ nyúútɩ́na.
Nyúútɩ́na cɔ́ɛ́ wɛ, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lʋ́ tʋtʋnnɔ ná mɛ́ bʋlɛ́:
‹Lɛ kɩ́kɛ́lɛ́, a mʋ́ tɔ́ɔ́ nɩɛ náŋá dɩcémi, rɩ́ ŋmɛ́ŋsɛ nyunni, a kɛsɛ nɩyaara rɩ́ gbɛrka, rɩ́ nyʋmma arɩ́ nacɔ́kɔ tɩ́náwa kaa ko rɩ́wɔ́ dí.›
22 «Mʋɔ́, rɩ tʋtʋnnɔ ná nɛ́ zʋ́ɛ́ a bʋlɛ́:
‹Ŋ nyúútɩ́na, ɩ há sɩ́ŋ tʋŋ ɛ́, ŋ tʋ́mɔ́ rɛ́, amá jaa ha wɩ súé.›
23 «Ɛ́ nɛ́ nyúútɩ́na ná bʋlʋ́ tʋtʋnnɔ ná mɛ́ bʋlɛ́:
‹Mʋ́ gɩra ŋmɛ́ŋsɛ rɩ́ baksɛ nʋʋsɛ, a haarɛ nɩɛ mɛ́ rɩ́wɔ́ ko zʋ, a makɛ rɩ́ŋ jaa sú.
24 Nɩɛ ná ŋ fa há yɩ́rɛ́, ɓa oro wuu waá a rʋ́ʋ́ díŋ ɓɩdííle nyáŋ.› »
Ɛ́ ná há mɔhɛ̃́ rɩ́ nɛrɔ a, ká a Zeezi karmɩbio
(Matie 10.37, 38)
25 Nɩkaŋdɔ́ɔ́ bamma fa tɩ́ŋ Zeezi mí, aá va ŋmɛ́nɔ nyúú.
Ɛ́ nɛ́ ʋ bɩ́rɛ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
26 «Nɛrɔ ná wuu há kóŋ rí, ʋ tɩ́na mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ cóllíŋ kɩ́llʋ́ áná rɩ́rʋ́ maá, rɩ́rʋ́ háálɔ rɩ́rʋ́ bɛlɛ, rɩ́rʋ́ mááláwa rɩ́rʋ́ maábɛlɛ, rɩ́rʋ́ nátolé, a cóllíŋ kɩ́llʋ́ tɩɩ má.
Rɩ ɛ́ rá, ʋ tɩ́na wɩ́ŋ karmɩbio wuó a.
27 Nɛrɔ ná wuu há wʋ́ʋ́ sʋʋ dagɛsɛ́* wɩɩla sáŋɛ́, a tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́, ʋ tɩ́na wɩ́ŋ karmɩbio wuó a.
28 «Rɩɩ́wa sɩɛrʋ oro já rʋ́ʋ́ má jɩtúko, ʋʋ́ la sɩ́ɛ́ ké rí, a gíélú kɩŋ wuu, a zɩ́mʋ́ mʋɔsɔ, a makɛ rʋ́ʋ́ ná, ʋ nɛ́sɛ meéwí wo ɛ́ tʋtʋmɩ́ tʋŋ aá tenni rí?
29 Rɩ ɛ́ rá, ká rʋ́ʋ́ bil jɩtúko ná mʋ́l, ká sɩ́ wóllí sɔ́ɔ́ ɓʋ́, ká ná nɩɛ ná wuu há ná ɛ́, ɓaá cícérmú mí ní,
30 rɩ́ bʋlɛ́:
‹Báálɔ né púló aá sɔ rɛ́, amá ʋ wɩ wóllé ténnú tʋtʋmɩ́ ná.›
31 «Ʋ ká ɛ́ nɛ́, rɩ kuór má rɩ́ɩ́ já rʋ́ʋ́ mʋ́ rʋ́ʋ́ rɩ́rʋ́ kuónɔ́ŋɔ yo lal, ʋʋ́ la sɩɛ́ ké rí, a gieli ná, rʋʋ nɛ́ kéŋ nɩɛ bʋ́ɩ́ fí, ká rʋ́ʋ́ kuónɔ́ŋɔ ka nɩɛ bʋ́ɩ́ mɛrɛ́, ʋ rɩ́rʋ́ wo náŋá aá yo rí?
32 Rʋʋ kɩ́ɛ́lɔ́ rʋʋ wʋ́ʋ́ wo, ʋ sɩ́ tʋŋ nɩɛ ʋ kuónɔ́ŋɔ ná rɩ́, rʋʋ ha wɩ tɛ́sɩ́ɩ́ péré, rɩ́wɔ́ mʋ́ sʋ́lʋ́ rʋ́ʋ́ lo, ká makɛ ɛ́ ná há mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ tʋŋ, ká rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩ́ŋwɔ́ pɛ́kɛ.
33 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ oro wuu wɩ́ŋ karmɩbíí wuó a, rɩ tɩ́na nɛ́ wʋ́ʋ́ oŋkanɛ́ wuu vɛ́ɛ́.
Yɛsɛ wɩ́ɛ́