9
1 Ɛ́ nɛ́ ʋ baa bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, ɩ́ rɛɛ́ nɩcɩ́nɛ nyáŋ náŋa waá sʋsɛ, káá ka sɩ́ɩ́ rɩ́ ná ɛ́ ná Wɩɩsɛ kuorí háá á rʋ́ʋ́ dí arɩ́ dóé.»
Wɩɩsɛ tɩɩ sɛ́ Zeezi wɩ́ɛ́ wéró
2 Ʋ ɛ́ tápʋlɛ balgo kal nɛ́, Zeezi isi yɩ́rɛ Pɩɛrɛ, rɩ́ Zakɛ, rɩ́ Zaŋ, a káŋwɔ́ kɛkɛ náŋa ná mɛ́, ɓa mʋ́ zɩ́ paalɩzeno oro nyúú.
Zeezi isi gɩ́nʋ́ tɩɩ ráŋ, ɓa sɩ́ɛ́ mɛ́.
3 Ʋ gɛnnɛ wuu de pi aá tʋl, ɓɩpʋŋsɛ́ ɓɩ́lɓɩ́l, nɛ́ŋ to tíé nyúú rɛɛ́, a sɛsɛ gɛnnɛ ɓa pʋmmɩ́ mʋ́mɔ ɛ́.
4 Ká Eli* má rɩ́ Moyizi* ko lɩɩ nyɩ́ɩ́sɩ́wɔ́ mɛ́, a ka Zeezi cɩ́ aá bʋl wɩ́ɛ́.
5 Pɩɛrɛ wúrú nʋɔ mɛ́ a bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, raá ké rɛɛ́, ʋ wér; a ciki táŋtɛwa botoro, ɩ nɔ́ŋɔ, Moyizi nɔ́ŋɔ, Eli má nɔ́ŋɔ.»
6 Ʋ dé wʋ́ʋ́ háá bʋ́lʋ́ ná má tɩɩ ɛ̃, héwíŋ há kéŋwó.
7 Duóbána ko tuwi tɔ́wɔ́ mɛ́, ká ɓa nɛ Wɩɩsɛ liŋó duóbána ná sɩɛrʋ, há sɛ́:
«Bio né káŋ Bicolli ní, ɩ́ zésú wɩ́ɛ́.»
8 Ɓa nɛ́ liŋó ná a gʋɔrɛ dɛllɛ dɩhɩ̃́ wuu, ɓa wɩ nɛ́ŋ wuu néé, a pɛ́ Zeezi dʋŋɔ mɛ́.
9 Ɓa há lɛ́ paalɔ ná nyúú aá tuwi ní, Zeezi sɩɛ́ bʋ́lwɔ́ rɩ́ fɩ́ɛ́ŋfɩ́ɛ́ŋ a bʋlɛ́:
«Ɩ́ sɩ́ɩ́wa wɩ́náálɛ nyáŋ wɩ́ɛ́ bʋ́l pá nɛ́ŋ wuu, a kaá ja Nɩbiino Bio* sʋʋ ká bɩr'isé.»
10 Ɛ́ nɛ́ ɓa la ɛ́ wɩ́ɩ́ héwó sɩɛnnɛ, a kaa vaá bɔsɛ náŋá, ʋ há sʋ́ʋ́ sɩ́ sʋwɛ ká bɩr'isi ná mʋ́l mɛ́.
11 Ʋ karmɩbɛlɛ ná bɔ́sʋ́ bʋlɛ́:
«Bee wɩ́ɛ́ rɛ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna* sʋ́ʋ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ* Eli ní la sɩ́ɛ́ ko kɛ́rɛ́, ká rɩ́ Wɩɩsɛ Bio ko?»
12 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl taŋá pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Eli ní ɓɩɛ́na mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ la sɩ́ɛ́ ko ɔsɛ wɩ́ɩ́ wuu.
Ká beé rí sɩɛ́ tɛ ɓa pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ bʋlɛ́ Nɩbiino Bio sɩ́ ná wɩɩla, rɩ́wɔ́ púú makɛ oŋyɔ́ɔ́?
13 Ŋ taŋá áŋ bʋl rɩ́ɩ́wa zɩŋ rɩ́ Eli é kúó rí, nɩɛ a ʋ ná wɩɩla ɛ́ ɓa há có, a a anɛ ɛ́ ɓa há bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ.»
Zeezi kírí bio oro nyúú kaŋtɔŋ
14 Ɓa mʋ́ɔ́ pérú karmɩbɛlɛ ná náŋa dɩhɩ̃́, rɩ nɩɛ ɓɩkana kúó góŋwó, ká ɓa rɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna ka wɩ́ɛ́ cɩ́ aá tɔ́ tɩ́ŋtɔ́ɛ́.
15 Nɩkana ná ná Zeezi úrwó tɩɩ mɛ́, a isi fá mʋ́ aá bɔ́llʋ́.
16 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Beé wɩ́ɛ́ rɛ́, ɩ́ rɩ́wɔ́ vɩ́vásɛ náŋá?»
17 Ɛ́ nɛ́ nɩkana ná sɩɛrʋ, báálɔ oro bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, kaŋtɔŋ nɛ́ zʋ́ŋ bio, a kánʋ́ neŋdulí bɩ́rɛ, ʋ wɩ wɩ́ɛ́ wuó bʋl; ʋ nɛ́ ŋ kaa kóí rí.
18 Ʋ há dé ísú mí ráŋ ná wuu, ʋʋ́ púú yo tíé ní, ʋ pɩ́ aá kɩ́ɩ́kɛ nyɩla, ká mɩŋtɔkuúme lɩ́lɛ nʋɔ mɛ́, a pii terki.
Ŋ kaa ko sʋ́lɩ́ karmɩbɛlɛ rɩ́wɔ́ kiri kaŋtɔŋ ná rʋ́ʋ́ lɛ ká tɔ́ʋ́, ɓa wɩ wólle kiri.»
19 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́:
«Zaa tɔ́ɔ́ bɛlɛ, kéké nɩbííne!
Ŋŋ́ á rɩ́ŋ mɩ́nɩ́wa sɩɛrʋ dáánɛ mɔ ɛrɛ́ rɛ́, ká rɩ́ɩ́wa sáŋɩ́ŋ wɩ́ɛ́?
Ŋŋ́ á rɩ́ŋ wólli nyámmɩ́wa wɩ́'állɛ a dáánɛ mɔ ɛrɛ́ rɛ́?
Ɩ́ ka bio ná ko.»
20 Bio ná ná Zeezi ko tenni, rɩ kaŋtɔŋ ná ísú mí, a kánʋ́ píŋŋi, ʋ tuwi ɓal tíé aá billi, káá pʋ́sɛ mɩŋtɔkuúme.
21 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔsɛ bio ná áná bʋlɛ́:
«Kal beé rí nyɛ wɩ́ɩ́ duo púlú mí?»
Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́:
«Ʋ heŋbííri mí wuu ní.
22 Tɛ́ŋ nɔ́ŋɔ mɛ́, ʋʋ́ púú yo níŋ mí ní, tɛ́ŋ nɔ́ŋɔ mɛ́, ʋ púú yo nyii sɩɛrʋ, aá jɔ́ʋ́ mɩɩsɛ lɩ́sɛ́.
Rɩɩ nɛ́ wo wɩ́ɩ́ aá a, ɩ bélrá susu, ká fárá búŋse.»
23 Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ ɩ sɛ́ rɩɩ nɛ́ wuolé.
Nɛrɔ ná há á Wɩɩsɛ yardá, wɩ́ɩ́ wuu wʋ́ʋ́ gɩrɛ.»
24 Ɓalaɓala, rɩ bio ná áná búŋsó a bʋlɛ́:
«Ŋ á yardá, ko pɛ́ŋ mɛ́, a a rɩ́ kéké báá sɩ́ŋ mɛ́ mɩ́nʋ́.»
25 Zeezi há ná nɩkana ná rɩ ɓa gíró aá ko, ɛ́ nɛ́ ʋ ɓɛ kaŋtɔŋ ná mɛ́ a bʋlɛ́:
«Kaŋtɔŋ ná háá bɩ́rɛ nɛrɔ neŋdulí, ká a ʋ títenni, ŋ nɛ́ bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́, lɛ bio né mí, ká cíé wuu báá sɩ́ kóó zʋ́ʋ́.»
26 Ɛ́ nɛ́ kaŋtɔŋ ná kɩ́ɩ́lɛ, a ka bio ná píŋŋi rɩ́ dóé, ká mʋ́ lɛ.
Ká bio ná terki pɛ́ anɛ ʋ sʋ́wɔ́; nɩɛ ɓɩkana sʋ́ʋ́ sʋ́wɔ́ rɛ́.
27 Ɛ́ nɛ́ Zeezi mʋ́ cɔ́ʋ́ nɛ́sɛ mɛ́ a kaa cúóli.
Ʋ isi cɩ́ dahá.
28 Ká Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ mʋ́ zʋ jaa, ɓa dʋŋɔ ké, ɛ́ nɛ́ ɓa sɩɛ́ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ, á é wɩ wóllé kiri kaŋtɔŋ ná?»
29 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Wɩsʋlɔ́ fɩ́ɛ́ŋfɩ́ɛ́ŋ dʋŋɔ nɛ́ wo kaŋtɔŋ né duo mí aá kiri.»
Zeezi báá bʋ́lʋ́ sʋʋ rɩ́rʋ́ bɩr'isé wɩ́ɛ́
30 Ɓa lɛ ráŋ mɛ́ a zʋ Galiile* tíé, a daarɛ aá col.
Zeezi waá ja rɩ́ nɩɛ zɩ́mʋ́ dɩmɩnɩ́.
31 Ʋʋ́ kármʋ́ karmɩbɛlɛ nɛ́, a sɩɛ́ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɓa sɩ́ ko ka Nɩbiino Bio pá nɩbííne rɩ́wɔ́ laa ɓʋ́; ká rʋʋ sʋ́wɔ́, ʋ sɩ́ bɩr'isi sʋʋ mɛ́, tápʋlɛ botoro kal.»
32 Amá ʋ karmɩbɛlɛ ná wʋ́ʋ́ wɩ́bʋlɩ́ ná mʋ́l nɩ́ɛ́, ká fɩ́fɔ́ʋ́ bɔsɛ́ héwíŋ.
Áŋ rɩ́ ká nɔhɔ̃́?
33 Ɓa mʋ́ peri Kapɛrnayimi,* a mʋ́ zʋʋ ké jaa mɛ́.
Zeezi bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Á há vá ŋmɛ́nɔ mɛ́ aá ko, beé wɩ́ɛ́ rɛ́ ɩ́ kaá tɔ tɩ́ŋtɔ́ɛ́ ɛ́?»
34 Ɛ́ nɛ́ ɓa wɩ nʋɔ lɩ́sɛ́, bee wɩ́ɛ́ hɩɛ̃́sɛ wɩ́ɛ́ nɛ́ ɓa fa kaá pɔsɛ náŋá ŋmɛ́nɔ mɛ́, aá ja rɩ́wɔ́ zɩ́ŋwɔ́ sɩɛrʋ nɔhɔ̃́.
35 Ɛ́ nɛ́ Zeezi ké ká yɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ fí rí bɛllɛ ná, a bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Nɛrɔ ná háá ja hɩɛ̃́sɛ, ʋ́ʋ́ bɩrmɛ nɩɛ wuu heŋbie, a tʋŋ aá pɔ́wɔ́ wuu.»
36 Ɛ́ nɛ́ ʋ ka biwie kaa zʋ́wɔ́ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa, a púú pɛkɛ, ká bʋl pɔ́ʋ́ karmɩbɛlɛ bʋlɛ́:
37 «Nɛrɔ ná há tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́ɛ́ a ka heŋbiwiisi nyáŋ oro wérí, ŋ nɛ́ tɩ́na ka wérí; ká nɛrɔ ná há keníŋ wérí, wɩ́ŋ nɛ́ kené, amá nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ nɛ́ ʋ ka wérí.»
Nɛrɔ ná há wɩ́rá mɛ́ cɩ́nɛ́, ʋ mɩ́ŋrá har nɛ́
38 Ɛ́ nɛ́ Zaŋ, Zeezi karmɩbio nɔ́ŋɔ, bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, á ná báálɔ oro rʋʋ kení yɩr aá kiri kaŋtɔmɔ nɩɛ mɛ́; ɛ́ nɛ́ á wɩ sáŋɛ́ pɔ́ʋ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ tórá oro.»
39 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́:
«Ɩ́ lóú rʋ́ʋ́ ɩ́'a ráŋ; nɛ́ŋ toó, rʋ́ʋ́ kánɩ́ŋ yɩr aá tʋŋ tʋtʋ́ŋgɩrɛ́, ká baa bɩ́rɛ kɩ́kɛ́lɛ́ aá zɔ́kɩ́ŋ yɩr.
40 Nɛrɔ ná há wɩ́rá mɛ́ cɩ́nɛ́, ʋ kárá nɔ́ŋɔ nɛ́.
41 Ká nɛrɔ ná wuu há tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́ɛ́ a a nyii nyíŋgbaŋá sɩ́ɩ́ pɛ́ɩ́wa, ɩ́ há ká Kirisi* karmɩbɛlɛ wɩ́ɛ́, taŋá wuu, Wɩɩsɛ sɩ́ túŋ tɩ́na.»
Rʋʋ có rʋ́ʋ́ nɛ ɛrɛ́wa má, sɩ́ áá zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́
42 «Amá rɩ nɛ́mmúrtɩɩna nyáŋ há láŋ wɩ́ɛ́ dí nɔ́ŋɔ nɛ́, rɩ́ nɛ́ŋ a rʋ́ʋ́ nyɔ́rkɛ Wɩɩsɛ ŋmɛ́nɔ mɛ́, rɩ ɓa pí nɔŋbúzeno vɔwɛ tɩ́na baŋ mɛ́, a kánʋ́ mʋ́ yoo hé mʋʋ sɩɛrʋ nɛ́ cúcó.»
43 Ká Zeezi baa bʋlɛ́:
«Rɩɩ nɛ́sɛ nɛ́ yíkí rɩ́ɩ́ aá zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́, ɩ cókú tá.
Ɩ há kéŋ vakul ká mʋ́ mɩŋ Wɩɩsɛ laka, ʋ nɛ́ wérí há kéŋ nɛ́ŋsa bɛllɛ, ká mʋ́ zʋʋ mɩŋ níŋdʋsɩ́rá sɩɛrʋ.
44 [Ráŋ ná deŋdule há waá sʋsɛ, ká níŋ má waá dʋsɛ.]
45 Rɩɩ naa nɛ́ yíkí rɩ́ɩ́ aá zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́, ɩ cókú tá.
Ɩ há kéŋ nakul ká Wɩɩsɛ lɛ́ɩ́ tá, ʋ nɛ́ wérí há kéŋ naasɛ bɛllɛ, ká mʋ́ zʋʋ mɩŋ níŋdʋsɩ́rá sɩɛrʋ.
46 [Ráŋ ná deŋdule há waá sʋsɛ, ká níŋ má waá dʋsɛ.]
47 Rɩɩ sɩ́ɩ́ má nɛ́ yíkí rɩ́ɩ́ aá zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́, ɩ kánʋ́ lɩ́sɛ tá.
Ɩ há kéŋ sɩ́too mʋ́ mɩŋ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, ʋ nɛ́ wérí há kéŋ sɩ́ɛ́ bɛllɛ, ká mʋ́ zʋ níŋdʋsɩ́rá sɩɛrʋ.
48 ‹Ráŋ ná deŋdule há waá sʋsɛ,
ká níŋ má waá dʋsɛ.›
49 Wɩ́ɩ́ ná há tɛ ŋ bʋ́bʋl nyɛ, wɩɩla sɩ́ nɛ níŋ a nɩɩsɛ nɛrɔ wuu.
50,51 «Yɛsɛ ká oŋwérí rí, ká rɩ yɛsɛ ŋmɔ́ŋ nɛ́ kúé rʋʋ yʋ́ksɔ́, nɛ́ŋ wóú a ʋ baa bɩrɛ aá ŋmɔ́ŋsɛ?
Ɩ́ lo rɩ́ɩ́wa sɩɛnnɛ ŋmɔ́ŋsɛ anɛ yɛsɛ; ɩ́ ka náŋá wérí.»