Zeezi máŋsɛ hájaasɛ rɩ́ háhuõsi wɩ́ɛ́
10
1 Zeezi lɛ́ Kapɛrnayimi* mí a mʋ́ Ziide dɩtɩ́llɛ, Zʋrdɛŋ fuo daarɛ́, nɩɛ ɓɩkana baa ko kílú.
Ʋ máŋsɛ Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ aá pɔ́wɔ́, anɛ ɛ́ ʋ há válɛ́ aá tʋŋ.
2 Farɩzɩɛ̃wa* sɩɛ́ vʋʋrɛ isi ko rɩ́wɔ́ díŋú, a sɩɛ́ bɔsɛ bʋlɛ́:
«Á kíŋse sɛ́ báálɔ wóú háálɔ kiri aá tá; ɩ má ná beé rí ʋ sɩɛrʋ?»
3 Zeezi má baa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Wɩɩsɛ mákɛ́ beé rí a pɔ́ʋ́ tʋtʋnnɔ Moyizi,* ʋ pʋ́ŋsɛ hé Wɩɩsɛ wɩ́máŋsɛ kɛnɔ mɛ́ pɛ́ɩ́wa?»
4 Rɩ ɓa sɛ́:
«Moyizi pʋ́ŋsɔ́ bʋlɛ́:
‹Rɩ báálɔ nɩ́ɩ́ já rʋ́ʋ́ kírú háálɔ, rʋ́ʋ́ pʋ́ŋsɛ háhuõsi kɛnɔ a pɔ́ʋ́, ká kiri.› »
5 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ sahaksɩ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ tɛ Wɩɩsɛ a Moyizi pʋ́ŋsɛ ɛ́ wɩ́makɩ́.
6 Rɩ ɛ́ rá, púle mí, Wɩɩsɛ má nɩbííne:
báálɔ mɩŋ, háálɔ mɩŋ.
7 Ɛ́ nɛ́ tɛ ʋ sɛ́:
‹Báálɔ rɩ́ háálɔ sɩ́ lɩ́sɩ́wɔ́ tɩɩ ɓa ánáwa rɩ́wɔ́ maáwa
mɛ́, a má píwó wɩ́ɛ́ hé balá a mɩŋ náŋá mɛ́,
8 a makɛ rɩ́wɔ́ bɛllɛ ná a nɩbíŋ balá.›
Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɓa báá to nɩɛ bɛllɛ, amá ɓa ká nɩbíŋ balá rɛ́.
9 Nɩɛ ná sɩɛ́ Wɩɩsɛ há kené hé náŋá mɛ́, a tɩŋ hájaasɛ mʋ́l mɛ́, ʋ báá wɩ mɔhɛ̃́ rɩ́ nɛ́ŋ wuu káŋwɔ́ caksɛ náŋá mɛ́.»
10 Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ dʋŋɔ há bɩ́rɛ́ ko zʋʋ ké jaa sɩɛrʋ, ɓa báá ha pí háhuõsi wɩ́ɛ́ ná bɔ́sʋ́ rɛ́.
11 Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́:
«Báálɔ ná wuu há já háálɔ, a kiri tá ká ja nɔ́ŋɔ, ʋ́ʋ́ zɩŋ rɛ́ ʋ tʋ́ŋ bácɔ́rmʋ nɛ́ arɩ́ háhuõsí ná.
12 Ʋ ká ɛ́ nɛ́ pá háálɔ má.
Háálɔ ná wuu há húṍsú bála dɩhɩ̃́, a mʋ́ ja báhúó, rʋ́ʋ́ má zɩŋ rʋ́ʋ́ tʋ́ŋ hácɔ́rmʋ nɛ́ ɛ́.»
Zeezi hé bárka pá heŋbiisi
13 Kal oro, Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ kénó, rɩ heŋbiisi ní nɩɛ kɛsɛ kóú rí, rʋ́ʋ́ púú nɛ́sɛ tɩ́kwɔ́ mɛ́, a sʋl Wɩɩsɛ pɔ́wɔ́.
Ɛ́ nɛ́ ʋ karmɩbɛlɛ isi bɛsɛ nɩɛ ná mɛ́, a bʋl rɩ́wɔ́ káŋwɔ́ sɩ́beŋsí ná kaa tuu lɛ.
14 Zeezi há ná ɛ́, ʋ cɔ́ɛ́ wʋ́ʋ́ karmɩbɛlɛ ná.
Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl pɔ́wɔ́:
«Ɩ́ lo rí heŋbiisi ná kóŋ rí; ɩ́ sɩ́wɔ́ kírú, bee wɩ́ɛ́ nɩɛ ná há nɩhɩ̃́ heŋbiisi nyáŋ nɛ́ kéŋ dɩkéni Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ.
15 Ɩ́ zesi wérí, wɩ́tɩɩ rɛ́ ŋ bʋ́bʋl; nɛrɔ ná wuu há wɩ sáŋɛ́ rɩ́ Wɩɩsɛ dí kuorí ʋ nyúú, [anɛ heŋbie háá sáŋʋ́ áná ɛ́,] ʋ wɩ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ wuó zʋ.»
16 Ká sɩɛ́ kɛsɛ heŋbiisi ná balá baláwa, a sákʋ́ naasɛ mɛ́, a púú nɛ́ŋsa tɩ́kwɔ́ nyunni mí, ká sʋl Wɩɩsɛ, rɩ́ Wɩɩsɛ hé bárka pɔ́wɔ́.
Zeezi bʋ́l ɓɩɛ tɩ́náwa wɩ́ɛ́
17 Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ kúó isi lɛ rɩ́wɔ́ va, báálɔ oro de fá kóú sɩ́ɛ́, a yʋ́ɔ́kʋ́ tɩɩ ká bɔ́sʋ́:
«Karmɩ'aŋwero, beé rí mɔhɛ̃́ rɩ́ŋ a, ká ná mɩɩsɛ ná há waá tenni?»
18 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔ́sʋ́:
«Beé rí tɛ ɩɩ́ yɩ́rɩ́ŋ nɩwero?
Nɩwérí wuu toó, rɩ Wɩɩsɛ dʋŋɔ léŋ rá.
19 Wɩɩsɛ wɩ́máŋsɛ sɛ́:
‹Sɩ́ nɩɛ ɓʋ́ʋ́sʋ́, sɩ́ cɔ́rmʋ́, sɩ́ gá,
sɩ́ nyɩɛnnɛ nyɛ́ɛ́ hé nɩɛ mɛ́, sɩ́ nɩɛ gɩ́rmʋ́,
ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́ zílí áná rɩ́rɩ́ maá.›
Ɩ ɩ̃́wɔ́?»
20 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná bʋl Zeezi rɩ́ bʋlɛ́:
«Ŋ Karmɩ'ana, ŋ tɩ́ŋ nyáŋ wuu ŋ heŋbííri mí ní, a ko aá lɛ zaa.»
21 Zeezi bélú, rʋʋ cóú, ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́:
«Ʋ ha káánɛ wɩ́ɩ́ balá rɩ́ɩ́ a; mʋ́ a yɛ́llɩ́ ɓɩɛ ná wuu, a píwó meéwíé ɓa nɩyaara, ká ko a tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́, a makɛ rɩ́ɩ́ ná kuóɓɩɛ Wɩɩsɛ dɩhɩ̃́.»
22 Amá Zeezi há bʋ́l ɛ́ pá báálɔ ná, ʋ sɩɛrʋ zɔ́kɔ́ kɩ́ŋkáŋ, ʋ zuki sɩ́ɛ́ aá col; bee wɩ́ɛ́ ɛ́ báálɔ fa kéŋ ɓɩɛ kɩ́ŋkáŋ.
23 Báálɔ ná colé har rɩ́ mɛ́ nɛ́, Zeezi sɩɛ́ bélú kílo ná wuu, ká sɩɛ́ bʋ́lʋ́ karmɩbɛlɛ ná rɩ́ bʋlɛ́:
«Ʋ dúókó kɩ́ŋkáŋ a pá ɓɩɛ tɩ́náwa, rɩ́wɔ́ wólli zʋ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ sɩɛrʋ.»
24 Ʋ ɛ́ gɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ ná.
Ɛ́ nɛ́ ʋ baa bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ŋ bɛ́lɛ́, ʋ sɩ́ a wɩ́dúó a pá nɩɛ ná há píwó yardá héwó ɓɩɛ mɛ́, rɩ́wɔ́ wólli zʋ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ.
25 Ʋ taŋa bɩ́rɔ́ a mɔlɛ́ a pá nyʋ́kma rʋ́ʋ́ tɩŋ gɛhɛŋ gbel mʋ́ lɛ, ká a wɩ́dúó pá ɓɩɛ tɩ́na rʋ́ʋ́ zʋ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ sɩɛrʋ.»
26 Ʋ ɛ́ má baa ɔsɛ gɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ ná, ɓa bʋ́bɔsɛ náŋá bʋlɛ́:
«Rɩ ɓɩɛ tɩ́náwa nɛ́ wɩ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ wuó zʋ, ká ná, nɛ́ŋ toó aá ná Wɩɩsɛ laatɛ́.»
27 Zeezi bélwó ká bʋlɛ́:
«Ʋ ká wɩ́ɩ́ ná há gɩ́rɛ́ nɩbííne, amá ʋ wɩ Wɩɩsɛ é gɩ́rɛ́; wɩ́ɩ́ toó aá gɩrɛ Wɩɩsɛ.»
28 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ sɛ́:
«Ká á má, Karmɩ'ana?
Ná, á é vɛ́ ɓɩɛ wuu ní ká tɩ́ŋɩ́ mɛ́.»
29 Zeezi sɩɛ́ bʋl pɔ́ʋ́:
«Taŋá há wéró, rɩ nɛ́ŋ rɛ́ lóú jɩɩsɛ, ʋ maábɛlɛ, ʋ nátolé, ʋ maá rɩ́rʋ́ áná, arɩ́rʋ́ bɛlɛ rɩ́rʋ́ ɓɩɛ wuu, ŋ wɩ́ɛ́, ká ko tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́ a bʋl Labaarɩwero wɩ́ɛ́ aá pá nɩɛ,
30 ʋ sɩ́ ná jɩɩsɛ, maábɛlɛ, nátolé, maáwa, arɩ́ bɛlɛ, rɩ́ ɓɩɛ, a mʋ́ aá lɛ buke zɔlɔ, amá ʋ sɩ́ ná wálmɛ má tíé nyúú rɛɛ́wa, ká rɩ́ cíé tápʋl, rʋ́ʋ́ ná mɩɩsɛ ná há waá tenni.
31 Ɩ́ zɩŋ rɩ́ nɩɛ ná há lá sɩ́ɛ́, dɩkáŋ sɩ́ ko tɩŋ har, ká nɩɛ ná há tɩ́ŋ har, rɩ́wɔ́ má dɩkáŋ ko la sɩ́ɛ́.»
Zeezi báá bʋ́lʋ́ sʋʋ rɩ́rʋ́ bɩr'isé wɩ́ɛ́
32 Ká Zeezi lɔ́ʋ́ karmɩbɛlɛ rɩ́ nɩɛ ná há tɩ́ŋwɔ́ mɛ́ sɩ́ɛ́, a pi Zerizalɛmɛ* ŋmɛ́nɔ aá va.
Ʋ karmɩbɛlɛ beŋtunni yíyo, ká héwíŋ ká nɩtɩŋɛ́ ná.
Ɛ́ nɛ́ Zeezi baa yɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ ná dʋŋɔ gɩɩkɛ, a sɩɛ́ máŋsɛ wɩ́ɛ́ ná háá á rɩ́wɔ́ pérú Zerizalɛmɛ mɛ́.
33 Ʋ sɛ́:
«Ɩ́ zesi, a háá mʋ́ Zerizalɛmɛ nyɛ, ɓa sɩ́ ka Nɩbiino Bio* pá Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa* nɩhɩɛ̃́sɛ, arɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna,* rɩ́wɔ́ dúú sarɩ́ya, ká púú hé nɩɛ ná há to Zuwifiwa nɛ́sɛ mɛ́, a pá ŋmɛ́nɔ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́.
34 Ɓa sɩɛ́ sɩ́ sáákʋ́, a pʋ́sɛ mɩŋtʋɔrʋ wáásʋ́, a ŋmɔ́wʋ́ kɛ́rɛ́, ká sɩɛ́ zɩŋ ɓʋ́ʋ́.
Amá tápʋlɛ botoro kal, ʋ sɩ́ bɩr'isi sʋʋ mɛ́.»
Zakɛ rɩ́ Zaŋ sʋ́l dɩkéŋsi Zeezi rí
35 Ʋ har rɩ́ mɛ́ nɛ́ Zebede bɛlɛ, Zakɛ rɩ́ Zaŋ má tuu peri Zeezi a bʋlɛ́:
«Karmɩ'ana, á có, raá sʋ́l óŋ wuu ɩ dɩhɩ̃́, rɩ́ɩ́ párá.»
36 Zeezi sɩɛ́ bɔ́sɩ́wɔ́:
«Ɩ́ có rɩŋ á beé rí pɛ́ɩ́wa?»
37 Rɩ ɓa sɛ́:
«Á faá já ráá sʋ́lɩ́, rɩɩ kúó díí kuorí ná, rɩ́ɩ́ párá ɓaŋsa bɛllɛ, a makɛ rɩ́ nɔ́ŋɔ kéní néduu, ká rɩ́ nɔ́ŋɔ má kéní nágʋɔ.»
38 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ wɩ́ɩ́wa háá sʋl omo ná ɛ̃.
Wɩɩla ná duo ŋ háá á rɩ́ŋ dí, ɩ́ sɩ́ wóllú dí?»
39 Rɩ ɓa sɛ́:
«Á sɩ́ wólli.»
Zeezi baa bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ ɓɩɛ́na sɩ́ wólli ɛ́ wɩɩla duo dí.
40 Amá ŋ ra wɩ mɔhɛ̃́, rɩ́ŋ tʋɔsɛ nɩɛ ná há mɔhɛ̃́, rɩ́wɔ́ kéníŋ néduu rɩ́rɩ́ŋ nágʋɔ.
Nɩɛ ná Wɩɩsɛ há bɩ́rmɛ́ ɛ́ dɩkéŋsi rʋ́ʋ́ pá, ɓa nɩ́ɩ́ kéŋwó mí.»
41 Zeezi karmɩbɛlɛ ná náŋa há nɛ́ Zakɛ rɩ́ Zaŋ wɩ́bʋlɩ́ ná, ɓa cɔ́ɛ́ wɩ́wɔ́ nyúú mí.
42 Ɛ́ nɛ́ Zeezi yɩ́rwɔ́ wuu hé náŋá mɛ́, a sɩɛ́ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ tɩɩ ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɩ́ tíé nyúú rɛɛ́wa, dúníé kuóre rɩ́ nɩpiŋe ní kéŋ tɔ́ɔ́ ké.
43,44 Amá ɩ́ é dɩhɩ̃́, ʋ wɩ mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ nɛ ɛ́.
Taŋa ɩ́ sɩɛrʋ nɛrɔ ná wuu háá já rʋ́ʋ́ púú tɩɩ makɛ nɔhɔ̃́, ʋ nɛ́ mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ ɛ́ɩ́wa wuu tʋtʋnnɔ.
Ká rɩɩ́wa sɩɛrʋ oro já rʋ́ʋ́ nɛ́ ɛ́ɩ́wa sɩ́laarɔ má, ʋ nɩ́ɩ́ bɩ́rmɩ́wa wuu yómo.
45 Nɩbiino Bio wɩ kúé rʋ́ʋ́ ké ká rɩ́wɔ́ tʋŋ pɔ́ʋ́, amá ʋ kúó rʋ́ʋ́ tʋŋ nɛ́, ká púú mɩɩsɛ yɔwɛ la nɩkana.»
Nyʋmmɔ Bartime wɩ́ɛ́
46 Ɛ́ nɛ́ ɓa mʋ́ zʋ tɔ́ɔ́ oro ɓaá yɩ́rʋ́ Zeriko.
* Ɓa sɩɛ́ há zʋ́ tɔ́ɔ́ ná sɩɛrʋ mʋ́ aá lɛ, nyʋmmɔ oro fa mɩŋ ráŋ ɓaá yɩ́rɛ Bartime, Time bio; ʋ fa lɩ́ɔ́ ké ŋmɛ́nɔ nʋɔ aá sʋl ɓɩɛ.
47 Ʋ sɩɛ́ há nɩ́ɛ́ rɩ Nazarɛtɛ Zeezi ní pí ŋmɛ́nɔ ná ko aá daarɛ, ɛ́ nɛ́ ʋ de cáási bʋlɛ́:
«Kuóro Davidi Bio* Zeezi, fáŋ susu!»
48 Nɩɛ ná há tɩ́ŋ Zeezi mí náŋa de isi bɛ́sʋ́ mɛ́, a bʋlʋ́ kánʋ́ kʋɔllɛ ná.
Ɛ́ nɛ́ ʋ sɩ́sɛ́nyɛ de ɔsɛ cáási kɩ́ŋkáŋ, a bʋl ɛ́ tɩɩ tɩɩ:
«Héí!
Kuóro Davidi Bio, fáŋ susu!»
49 Zeezi sɩɛ́ há nɛ́ yɩ́rɛ ná, ɛ́ nɛ́ ʋ tírsi cɛ́, ká bʋl nɩɛ ná há tɩ́ŋʋ́ mɛ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ yɩ́rʋ́ páŋ.»
Ɓa yɩ́rɛ bʋlɛ́:
«Ʋ yɩ́rɩ́, dí nyamma ká isi ko.»
50 Naasɩ́ balá, rɩ Bartime wúrkú kapóóti yoo tá, ká de nyáŋ isi ɓulú a mʋ́ Zeezi rí.
51 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔ́sʋ́:
«Ɩ có rɩŋ á beé rí pɛ́ɩ́?»
Bartime sɛ́:
«Ŋ Karmɩ'ana, wúólíŋ sɩ́ɛ́ páŋ.»
52 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋlʋ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ áŋ yardá, ɛ́ nɛ́ dúórí, mʋ́mʋ́.»
Mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́, rɩ Bartime sɩ́ɛ́ ná ná ráŋ.
Ɛ́ nɛ́ ʋ de cɩ́ ŋmɛ́nɔ nyúú ráŋ, a tɩŋ Zeezi mí aá col.