Kyat Yahudi ta rkawasa né rfalécego bo rpuné keé Yesusé
(Mat. 26:1-5; Mrk. 14:1-2)
22
Po waktu ta néi, kyat Yahudi né riri ngénngan roti ta rbóngo ragi pa né re rakén óro. Ngénngan ta néi, ta réceg masaraya Paskah. Si rpe fajé né, sababta rfatélolmo ta Jou Lahatala re nfabebasé keé riri délut tatubé lima se bangsa Mesiré rjaja keé si né. 2 Pocé imam ta rpélóyé né, re guru agama Yahudi ta runé Musa ni kitab abén limé nesté rfasogaro si bo rpuné keé Yesusé. Mayta répiné si lé, sababta rémtat kyat félé ta wlori ncuka I né.Yudasé nwagé Yesusé
(Mat. 26:14-16; Mrk. 14:10-11)
3 Yesusé ni motemote yófésó re séluwé nesté, reni isó njé ngósno Yudas Iskarioté. Pocé setané né riri kolano njé nkawasa keé ni wlo njé. 4 Se nfan po imam ta rpélóyé nesté ni, re kyat tut ta réjaga po Um Sambayang ta npélóyé njé ni rfapépoé méitén, ta bo nserakané keé Yesusé po si ni né. 5 Se rlongé ta i nfébingo si né, tadélé rcéngé. Bóngo wlori be pusó bo rpo i pipisé. 6 Pocé i ma wlo, se po waktu ta néi óro néyówé yéféné bo nut Yesus néli po si ni, ta isó nuné pa.
Yesusé nané ni motemote nesté rfasadia róri mnóm masaraya Paska bo rémnómé
(Mat. 26:17-19; Mrk. 14:12-16)
7 Re bo nwómo ni waktu ta agama Yahudi né bo rpe riri ngénngan masaraya Paska. Se ró roti ta rbóngo ragi pa, bóngo mare réwetés domba paska. 8 Se Yesusé nécegé Petrusé i re Yohanes faje, “Ffané ro, bo ffasadia róré mnóm masaraya Paska ta it férimé bo témnómé.”
9 Pocé tabóngo si dórén luwé né rutné I, “Moke, ta Awé wlemé bo amé kfasadia mnómé né po sói lo?”
10 Tabóngo I nécegé si faje, “Iga bo fsung po kota Yerusalemé, nase ffapdipén re món isó npó tampayang pusó wlólo wóé, fdéréré i sogado nwóm po um pua ta i bo ncung i njé ni. 11 Pocé fsung néminé, bo fécegé kyat ta ni umé njé faje, ‘Mam Guru njé nané kutné awé: po sói lo géwgów ta I re ni motemote nesté bo rémnóm masaraya Paska né?’ 12 Pocé nase nfaftulo mew kamar isó ta nélik po ya, pocé re rfasadia ndimé, se mnóm Paska né ma ffasadia keé pocé óro.”
13 Pocé Petrusé i re Yohanesé rlongé ta Yesusé nécegé rewóré, tabóngo rfané. Néli né, rduk férimé tadolo Yesusé re nécego si né. Tabóngo si dórén luwé né rfasadia mnómé né pocé.
Yesusé I re ni motemote nesté rémnómé
(Mat. 26:26-30; Mrk. 14:22-26; 1Kor. 11:23-25)
14 Pocé re nwómo ni waktu ta bo rémnóm masaraya Paska né, Yesus I re ni nénan ta bo rfané rfawómo Habar ta Fié né rtoléné rémnómé. 15 Bóngo nécegé si faje, “Ta Ya kduk kangelang pafule né, tadélé wlegé ncuka bo kémnóm masaraya Paska re mewé. 16 Se nte kécego mewé, Ya kémnóm re mewé né nase po ngénngan pésénte le, mayta pote se néli iga Paskah ni ngalé né rewóré ndimé nase tfapdipéné nmulé, pocé ta Jou ndadi Kolano nkawasa ni kyaté né.”
17 Rewóré ta néi néyó cawan ta wlólo angguré njé se néceg tarima kase po Jou Lahatala ni rewóré, tabóngo nécegé ni motemote nesté faje, “Fyó angguré nte, bo finém facuci-cuci ndimé. 18 Bóngo flongé fafié ta Ya kécego mewé nte, Ya nase kiném anggur ta nte po ngénngan pésénte le, mayta poté se néli nase kinémé nóté iga Jou re ndadi Kolano nkawasa po ni kyaté né.”
19 Pocé néyó roti né bóngo néceg tarimakase po Jou Lahatala ni rewóré, ga nfakpekté se nfanténo ni motemote nesté, bóngo nécegé si faje, “Roti ta nté i Ya anik wóngété se kpo mewé fó bo flolém Ya!” 20 Pocé rémnómé rewóré, tabóngo néyó cawan ta wlólo anggur njé, se nécegé ni motemote nesté faje, “Anggur ta po cawané njé ni wlólo nte, Ya nik léló ta nase bo tapówésé, necé nfatuo ta Jou Lahatala ni jaji ta nóbén po ni kyaté né re ndadi i óro. 21 Mayta fatélolmo mew fafié, reni kyat isó ta bo nwagé keé Ya njé, i némnóm re it pote. 22 Mayta fajé óro, sababta Kyaté Ntu ta bo kwóm yama soroga wlólo njé, nase kmót tadolo tatubé lima ta Jou Lahatala re nécegé né. Mayta sen i, kyat ta nwagé keé I nje nase nduk kangelang tadélé météwé.”
23 Pocé ni motemote nesté rlongé ta néceg fajé né, tabóngo rfatutén néli re lima, “Pai ta it re i pote ta nase bo nwagé keé Yesusé njé?”
Yesusé ni motemote nesté rfakotalé pai ta lebe npélóyé
24 Nuéncó, Yesusé ni motemote nesté rfakotalé pai ta lebe npélóy po férimé si. 25 Tabóngo I nécegé si faje, “Kolano ta si lima bangsa ta rféyal Jou Lahatala pa né, rkawasa keé riri masyarakaté né, masike rfakangelangé keé si ma rtail si le. 26 Mayta, mewé ndél pa bo fpe ta dolo si né na. Bo tdadi kyat ta pélóy po Jou Lahatala ni né, mare tfamya ité ta dolo rerir ngale gélesó pa. Bóngo iga bo tdadi kyat ta npélóy po farimé Jou ni kyaté né, nejé mare tfamya it su, tadolo kyat ta rarénleleyané kyaté né. 27 Coba fanuta fafié, pai ta lebe npélóyé: kyat ta ntoléné némnómé njé pari, ta n-gawéné si njé? Ta ntolén bo némnómé njé, ta njei ta kyat ta pélóy i! Mayta Ya I pote faje po mew ni né, masolo kléléyané kyaté. 28 Sogado kduk kangelangé ma, mewé ffatolén Ya pa. 29 Se Ya bo kpo mew kawasa bo fkawasa ta dolo Ya nik Moke re npo Ya né. 30 Re iga fajé, po waktu ta Ya re kdadi kolano bo kkawasa nik kyaté né, pocé ité bisa témnóm re tiném po meja fapusó. Bóngo mewé nase ftolén po kolano njé ni karapesa lo, bo fadili keé kyaté Israelé né riri suku yófésó re séluwé né.”
Yesusé nfébingé ntubé Petrusé nase nécegé nféyal I pa
31 Yesusé nécegé Simon Petrus faje, “Simon, Simon, mlongé nte! Setané né riri kolano njé re néror Jou Lahatala npo i fié ntoféné mewé bo ma fdélé Ya le na. Necé tfatailo dolo kyat ta rtófé gandumé se ni liké né rwóté keé. 32 Mayta Ya re kméiténé kdé Jou Lahatala, bo mdélé maduga Ya le. Awé nase mtékilé keé Ya, mayta iga re mngali awé se mdéréré Ya nmulé, awé mare mfakwaté kyaté-kyat ta rdéréré Ya né bo si ma rdélé maduga Ya le, ma rtébné na.”
33 Tabóngo Petrusé nécegé Yesus faje, “Jou, masike ksung bui pari sogado kmóté ma, nase keé Aw pa.”
34 Mayta Yesusé nécegé i faje, “Petrus, mlongé fafié ta kécego awé nte. Dorém péséwé nte, mané né rakuku pafule, awé nase mécegé mfayal Ya pa né re nuén telé ro.”
Yesusé nfébingo ni motemote nesté bo rfasadia si masike rduk kangelang
35 Rewóré ta néi, Yesusé nécegé ni motemote nesté faje, “Tatubé lima po waktu ta Ya kané mewé fut habar ta Fié lima Jou Lahatala ni né, mayta Ya wleg pa bo fut pipisé góo, tas re sandalé. Se waktu ta ffané né, sói ta rénómi pa né?”
Ta bóngo si rcónglo, “Tisé, kut gélesó pa, mayta re pocé ndimé.”
36 Tabóngo I nécegé si faje, “Mayta nte, ta dolo fajé pa na. Pai ta reni pipis góo pari tasé, mare futé. Pai ta reni yété pa, nwagé keé ni juba njé bo n-goné. 37 Ya kécego mewé, kyat igle né racogoma kyat léo Ya. Se sói tai nabi tatubé rlefo po Kitabé wlólo né, nase bo ndadi i ro. Ta i ni glio né faje,
‘Kyaté né récegé cogo kyat leo I.’a
Sababta sói ta re rlefo né nte farimé nase bo ndadi i ro.”
38 Pocé tabóngo Yesusé ni motemote nesté récegé I faje, “Guru, mémnawé, pote reni yété lóy séluwé.”
Tabóngo I nécegé si faje, “Fié óro.”
Yesusé nméitén nde Jou Lahatala po métét Zaituné papo lo
(Mat. 26:36-46; Mrk. 14:32-42)
39 Yesusé nfané nfétoléné keé kota ta njéi se nfan I po métét Zaituné, ta dolo I re nanénpe né ni motemote nesté ma rdéréré I nóté. 40 Po waktu ta si re rwóm po géwgów ta néi, tabóngo Yesusé nécegé si faje, “Fméiténé fdé Jou Lahatala re fdélé be maduga I le, bo setané njé ma nfarwaé mew na.”
41 Pocé bóngo nfataw I dolo lów cuci, nihalé meter yófételé pa? Ntiki buku nópé se nméiténé ndé Jou Lahatala né, néceg faje, 42 “Moke! Iga wlemé, mélówé Ya po kangelang ta bo kduké nte. Mayta ma mdéréré wlegé nje na, mdéréré be Aw wlemé njé le.” 43 Pocé tabóngo Jou ni nénan isó ntebé yama langété, nfaftulo i néli po Yesus ni, se nfakwaté ni wlo njé. 44 Sababta ni wlo njé tadélé nkangelangé, sogado ni mamaekété né ncelé nóp bétbété lo, ta dolo laló.
45 Pocé re nméiténé rewóré, tabóngo nosélé se npólén I nmulé po ni motemote nesté ni. Nfan néli némnaw si ryénéfé né tasib si pa, sababta rémgaé se rkahikahi si pa. 46 Tabóngo nécegé si faje, “Fpe sói se fyénéfé mewé? Fpangéné fméiténé fdé Jou Lahatala óro, bo setané njé nfarwaé mewé na, bo mewé tadélé fdéréré Ya le.”
Re rgo Yesusé
47 Ta Yesusé nméiténé lesu né, kyat félé rwómé. Po kyat ta félé né, Yudasé ta nanéntubé. I ta njé ma Yesusé ni motemote i nóté. Pocé nférakné i néli po Yesus ni, bóngo nfótén I. 48 Mayta Yesusé nécegé i faje, “Yudasé, ta awé mfótén Kyaté Ntu ta I yama soroga njé né, bo mwagé keé I pari fawa?”
49 Pocé ni motemote iglé né rémnaw férimé ta nase bo ndadi i né, tabóngo récegé I faje, “Guru, ta fié né amé kpake yété bo ktipélé keé si ro?” 50 Tabóngo ni motemote isó ntipélé keé imam ta npélóyé njé ni kyat yabé isó ni tatango féspal wónéyé né se mwetés i.
51 Mayta I nécegé si faje, “Ftébné óro!” Tabóngo nétané kyaté njé ni tatango né, se nfié i.
52 Tabóngo néceg po imam ta rpélóyé nesté, re po kyaté-kyat ta réjaga po Um Sambayang ta npélóyé njé ni né, re po kyat tut Yahudi ta rwómé bo rgó I né, “Mewé facogoma kyat leo Ya, sogado fwóm lima nte futo nak yété re ay wómo né? 53 Étné be ngénngané, Ya I po mewé nimi fapéluné po Um Sambayang ta npélóyé nje ni wlólo. Fpe sói se fgó Ya pocé pa? Mayta gélesó pa, sababta nte re nwómo ni waktu ta setané né riri kolano njé bo nfaftulo ni kawasa bo npe yabé óro.”
Petrusé némtaté se nécegé cogo nféyal Yesus pa
54 Kyat ta rwómé pocé né rgó Yesusé bo rut I néli po imam ta npélóyé njé ni umé lo. Pocé Petrusé ma ndéréré si, mayta nélówé. 55 Ntéli po imam ta npélóyé njé ni kintalé ni fapéluné né, re rafói luténé se rtoléné ga réjel lutén ta léblobé njé. Tabóngo Petrusé ma nfan néli se ntolén re si. 56 Pocé ma reni mépin isó riri kyat yabé i némnaw Petrus ntoléné nérakén luténé njé, se ntarukira i fafié, bóngo nécegé kyat ta si pocé né, “Alli, ga i ta njei ma nanénfadéréré re Yesusé nóté!”
57 Mayta Petrusé nécegé cogo nféyal I pa. Se néceg faje, “Tisé, ya pa!”
58 Mnuw pa, télél be reni kyat nésé isó nóté némnaw Petrusé, tabóngo nécegé i faje, “Awé ma mfadéréré re Yesus ecé nóté!”
Mayta Petrusé nécegé i faje, “Tisé, ya pa njé!”
59 Nihalé ni mnuo rtok nuéncó, reni kyat nésé isó nóté, nutné Petrusé faje, “Re sól pa na, kyat ta njéi óro ta nanénfadéréré re Yesusé njé, sababta i ma kyat Galilea i nóté!”
60 Mayta nécegé nféyal I pa, se néceg faje, “Ya kuné pa, anim maksut sói ta mécegé né.” Se po waktu ta néi óro, mané né rakuku.
61 Pocé, Jou Yesusé néngóto néli Petrus ni. Bóngo, nfatélolmo sói ta Yesusé re nécego i né, “Po dorém ta néi mané né rakuku pafule, awé re mécegé mfayal Ya pa, nuén telé.” 62 Pocé Petrusé nfatélolmo ta néi, tabóngo ncópén nétó kintalé lo, se ntangésé sogado nsasewlé.
Kyaté né rfaméymóy Yesusé
(Mat. 26:67-68; Mrk. 14:65)
63 Kyat ta réjaga Yesusé né, rfaméymóy bóngo réswaké I. 64 Se rpiténé keé ni mtó né re ngalépé, ga rutné I, “Iga fatuw-fatuw ta Awé ro nabi ta mfawómo Jou Lahatala ni faftóté po kyaté, wóré mécegé ro, pai ta npun Awé nte?” 65 Pocé ma reni kyat félé lesu ta rfaméymóy I né.
Rfatébono Yesusé po Mahkamah Agama
66 Po waktu ta tamémóné i lesu né, kyat tut Yahudi, imam ta rpélóyé né, re guru agama ta runé Musa ni kitab abén limé nesté, rfajólo si bo rfamétegél Yesusé ni perkara né. Si ta nesté kyat Yahudi né riri Mahkamah Agama, se reni ta rut Yesusé bo rfatébono I re si. 67 Pocé tabóngo rutné I, “Wóré mfébingo amé. Fatuw ta Awé nte Mesias óro, Kolano ta Jou Lahatala re néjaji bo nfasalamaté kyaté njé?”
Tabóngo I ncónglo si, “Masike kfébingo mewé ma, nase fdélé pa le. 68 Re iga kutné mew sói néli, nase fsóngél pa nóté. 69 Mayta pote se néli, nase fémnawé Kyaté Ntu ta kwóm yama soroga wlólo né, ktolén po géwgów ta mógé lo, po Jou Lahatala ni féspal wónéyé, ta I nkawasa lo né.”
70 Rlongé ta néi, tabóngo férimé si réceg faje, “Pana fajé, Awé nte Jou Lahatala ni Ntu Awé?”
Tabóngo Yesusé ncónglo, “Mewé ro ta fécegé.”
71 Pocé tabóngo réceg faje, “Ité re tlongé po I ni méiténé lo né, I re npe ni diri dolo Jou Lahatala! Se ma téyówé saksi lena, sababta ta nécegé né ncólé, se mare nmóté.”