Mépin-mépin ta rgali Yesusé né
8
Rewóré ta néi, Yesusé nfan I po kota-kota re po pnuw re pnuwé, bo nfawómo Habar ta Fié ta Jou Lahatala bo nkawasa dolo Kolano po ni kyaté-kyat ta rdélé I né. Pocé ni motemote yófésó re séluwé nesté ma rdéréré I nóté. 2 Reni mépin séfis néli né ma, rdéréré I, Mépin-mépin ta nesté iglé né setané ntolno si, re iglé nóté rpisé mayta I re nfafié keé si ndimé. Isó ngósno Maria, ta réceg Magdalena njé, setan séfité rtolno i se Yesusé ta nfafié keé i. 3 Reni mépin ta nésé nóté: Yohana, Khuza ni pégelé i. Khuza njé, nfaménawé kyaté-kyat ta rpe yabé po Herodesé ni umé wlólo né. Reni isó nóté ngósno Susana, re mépin félé nóté ta rdéréré Yesusé né. Mépin ta rdéréré I né, ngénngan néya rpaké róri haréta né se rgali Yesusé I re ni motemote nesté.Adeade géy ta résyapé po géwgów abén fóté
(Mat. 13:1-9; Mrk. 4:1-9)
4 Nuéncó, reni kyat félé rwóm lima pnuw re pnuwé se rfajólo si po Yesus ni. Pocé re rfajólé ndimé, tabóngo Yesusé néfétno si adeade isó njé ni glio faje, 5 “Reni kyat isó npe bété se nfané bo nésyapé géy po nó bété lo. Tabóngo géy ta nésyapé né, reni ta mnap po yéféné lo se kyaté né rfakteglo keé. Bóngo mané ta rénopé né ma rtebé ga raróri keé géyé né sogado rfaabisé keé. 6 Reni géy iglé nóté mnap i po bétbét ta reni lóyé lo né. Géy ta néi ntubé mayta mlay i, sababta reni wóé pa. 7 Tabóngo reni géy iglé nóté ta mnap po bétbét ta reni gémuné gémgaméné lo. Gémuné gamgaméné né ntub néya né nfadéréré re géyé né, mayta gémuné né lebe pélóyé se nélótéfé géy ta re ntubé né sogado nmóté. 8 Mayta reni géy iglé ta mnap po bétbét ta fié lo. Se ntub néya né rubu-rubu bóngo pyono né ma fié, se géy pusó né ni pyono tadélé félé sogado witéncó néli.”
Yesusé néfétén adeade njé rewóré ndimé, tabóngo nécegé si faje, “Flongé fafié ta kécegé né bo fisén po wlomi wlólo!”
Géy ta mnap po géwgów abén fóté ni ngalé
9 Rewóré ta néi, ni motemote nesté rutné I, “Adeade ta i péséwé njé ni ngale sói?”
10 Tabóngo I ncónglo, “Jou Lahatala npe fajé bo mewé bisa funé, fanfawa ta I ndadi Kolano bo nkawasa keé ni kyat ta rdélé I né. Mayta iga po kyat iglé, kéfétno si be adeade le, sababta
‘Masike re rémnaw fajé, nase rcae pa sói ta re rémnawé né.
Masike re rlongé fajé, nase rcae pa nóté sói ta si re rlongé né.’
11 Adeade ta i péséwé njé, ni ngale né tadolo fajé: géyé né Jou Lahatala ni méiténé. 12 Géy ta mnap po yéfén lapo lo né, necé ta dolo kyaté-kyat ta re rlongé Jou Lahatala ni méiténé mayta setané né riri kolano né rwómé se ryó keé ta risén po wlori wlólo né, bo ma rdélé I le na, bóngo ma rduk salamat na, re Jou Lahatala ma nféyangésé keé róri sélsólé né na. 13 Géy ta mnap po bétbét ta reni lóyé lo né, necé ta dolo kyat ta rlongé Jou ni méiténé se rcéngé, mayta risén fafié po wlori wlólo pa. Bóngo rdélé Jou Lahatala né maduga cuci le, se iga setané né riri kolano né rwómé rtofén si tabóngo rdélé Jou Lahatala pa na. 14 Géy ta mnap po bétbét ta re ni gamuné gémgaméné lo né, necé ta dolo kyat ta rlongé Jou ni méiténé, mayta wlori né nténgén pa. Se maduga réyówé be haréta, re wlori ncuka be hidup ta fié ndimé. Se Jou ni méitén ta rlongé né rdéréré pa, bóngo reni ngale gélesó pa ta dolo géy ta re pyono pa né. 15 Tabóngo géy ta mnap po bétbét ta fié lo né, necé ta dolo kyat ta rlongé Jou ni méiténé bóngo risén fafié po wlori wlólo. Se étné be ngénngané, rpe be Jou ni méiténé né po riri hidupé wlólo le, se ta dolo téntóném ta pyono fié né.”
Adeade kyat ta résting logaloga
(Mrk. 4:21-25)
16 Yesusé nécegé nóté, “Reni kyat isó pa, ta nésting logaloga njé ga nfarfura keé i, bo tisé nfépelé keé i po róngét pópo lo. Mayta njé mare nfépelé keé i po géwgów ta mógé lo bo férimé kyat ta rcung po ni umé wlólo né, bisa rémnawé ni manano né. 17 Necé ni ngale né, sói ta répiné né nase kyaté bo runé keé, sababta férimé nase bo ncópéné le. 18 Se flongé fafié ta Ya kécegé nte. Kyat pai ta nfaméylongé Ya nik méiténé se nisén po ni wlo wlólo, Jou nase n-gali i se ta délé nuné lebe félé nóté. Mayta kyat pai ta wlo pa bo nlongé ta Ya kécegé né, sói ta nécegé re ncaé fié né, Jou Lahatala nase nyó keé nmulé.”
Kyat ta rlongé Jou ni méiténé né Yesusé ni keluarga si
(Mat. 12:46-50; Mrk. 3:31-35)
19 Nuéncó, Yesusé ni neke i re ni fténo re rémó né, rwómé bo rfapdipéné rdé I. Mayta bisa rérakén pa, sababta ni kyaté né ta délé félé. 20 Se pocé reni kyat isó nfébingo I, “Moke, nim neke i re fténom re rémamé nesté, ta nesté tó. Bo rfapdipéné rdé Awé.”
21 Mayta I nécegé si faje. “Pai ta nlongé Ya nik méiténé ga ndéréré ta kécegé né, nesté óro ta Ya nik neke, fténog re rémag si.”
Yesusé nfatébén rato njé
(Mat. 8:23-27; Mrk. 4:35-41)
22 Nuéncó, Yesusé I re ni motemote nesté rcapél si po yel ta pélóy esó ni. Pocé tabóngo nécegé ni motemote nesté faje, “Lima bo tpe néli po talaga féspalé.” Tabóngo rpe néli. 23 Se ta rcobélé lesu né, Yesusé nyénéf I. Néga télél be moré rato njé ntebé se méwruwé nje nawét sogado riri yelé né ma re békbako re wóe sogado rebo rémdiré.
24 Se ni motemote nesté rfapangén I, bóngo réceg faje, “Guru, ité nte nase bo tmóté!”
Pocé npangéné se nfatébén moré re méwruwé né. Tabóngo moré re méwruwé néma ntébéné, se talaga njé tadélé nmaklóngéné.
25 Tabóngo nécegé ni motemote nesté faje, “Fpe sói se fdélé Ya pa?”
Pocé rémtat re rherané, se rfalécego faje, “Nfatébén moré re méwruwé né ntébéné, rdéréré ni parenta né se! Kyat ta njé pai é, sogado moré re méwruwé ma rtébéné né?”
Yesusé nfaungé setan ta ncung po kyat isó po bótén Gerasa njé
(Mat. 8:28-34; Mrk. 5:1-20)
26 Yesusé I re ni motemote nesté rcobél sogado po talaga Galilea ni féspalé, po kyat Gerasa né riri bóténé lo. 27 Se Yesusé ntebé po yelé lo se nélew bóténé lo, pocé reni món isó njé setan félé rcung i. Món ta njé, nwóm lima kota ta nérakén pocé né. Re mnuwé nanénkabaya i pa, bóngo ntolén po umé lo pa se ntolén i be po kuburé lo. 28 Pocé némnaw Yesusé, bóngo nméiténé né nfakwat i se ncuba po Yesus usno lo, bóngo néceg faje, “Alli Yesusé, Jou Lahatala tadélé nkawasa njé ni ntu Aw ó! Bo mpe ya fanfawa nte? Ya kéroré bo ma mfakangelang ya na.” 29 Kyaté njé nécegé fajé né, sababta Yesusé re nané setan-setan ta rcungi né rcópéné. Sababta dolo wlori ncuka rtolno be kyat ta njéi, sogado kyat ta si po kota wlólo né rpitén keé sóo re fao né re rante bo ma nfan na. Mayta nfawetésé keé rante né se setané né ruté keé i po géwgów ta sésé bóto i bóngo nélówé pnuwé njé.
30 Tabóngo Yesusé nutné setan ta ncung po kyaté njé ni né, “Awé nte ngósnom pai?”
Tabóngo setané njé ncónglo, “Amé ngósnomam Legioné,” ta ni ngale né, ‘reni caléné,’ sababta ta délé rfélé ta rcung po kyaté njé ni né.
31 Se setané né réroré bo Yesusé ma npe si po géwgów ta setané né góori lo na, sababta pocé nase rkangelangé.
32 Po géwgów ta néi, reni bowé né ta délé rfélé. Réyówé róri mnóm po métét lapo lo né. Se setané né rané Yesusé nfamól si bo rcung si po bowé nesté ni. Pocé Yesusé ndéréré ta rané I né, 33 Tabóngo setané né rcópén si po kyaté njé ni, se rcung si po bowé nesté ni, tabóngo rcéreré si néli re lima po maltepé lapo lo né, tabóngo férimé ryóg si nóp po talaga njé ni wlólo se rmót si ndimé.
34 Se kyaté-kyat ta réjaga bowé né rémnaw sói ta re ndadi i né, tabóngo rówés si ndimé. Se réféténé keé néli re lima po kota re po pnuwé pnuw ta nérakén pocé né. 35 Rewóré ta néi, kyaté-kyat ta pocé né rwómé bo rémnaw sói ta re ndadi i né. Se rfan sogado rwóm po Yesus ni, néli fajé rémnawé kyat ta setané né rcung i njé re nfié i se re nkabaya i, bóngo ntolén i po Yesusé sóo lapo, pocé rémnaw i né tadélé rémtaté. 36 Pocé reni kyat ta rémnaw férimé ta re ndadi i né, tabóngo réfétno kyaté-kyat ta taga re rwóm pocé né bo runé, fanfawa sogado kyat ta setané né rcung i njé re nfié i né. 37 Se férimé kyat ta si po bótén Gerasa né, réroré bo Yesusé nfatoléné keé bótén ta néi, sababta férimé si ta délé rémtaté. Tabóngo Yesusé ncapél I po yelé lo, se I re ni motemote nesté rcobél si nmulé.
38 Tabóngo kyat ta setané né rcung i se re nfié njé, néroré bo i ma ndéréré Yesusé. Mayta Yesusé nécegé i faje, 39 “Ta fié né, méléy po nim umé lo bo méfétén sói ta Jou Lahatala re npe po aw ni né.” Tabóngo kyaté njé néléyé se néfétén sói ta Yesusé re npe po i ni né, po férimé bótén ta pocé né.
Yesusé nfapangén Yairuse ni ntu ta nmóté njé, re nfafié mépin ta ni léló nfané njé
(Mat. 9:18-26; Mrk. 5:21-43)
40 Ta Yesusé re npólén I lima po talaga féspalé né, kyaté-kyat ta félé né ta délé rcéngé I, sababta férimé si re réftón I. 41 Po waktu ta néi, reni kyat isó ngósno Yairuse, nkawasa po kyat Yahudi né riri um sambayangé isó ni. Nwómé ncuba Yesusé, se néroré bo Yesusé nfan po ni umé lo. 42 Sababta ni ntu maduga isó ta njé le, mépin i, ni umuré né taun yófésó re péluwé, ga npisé se rebo nmóté.
Tabóngo Yesusé nfan po ni umé lo. Ta Yesusé I po yéféné lo lesu né, ni kyaté né ta délé félé, rfasésiséné bo rfarakné si néli po Yesus ni. 43 Pocé po kyat ta félé né, reni mépin isó njé re taun nuén yófésó re péluwé ta délé nkangelangé, sababta nuén taptipéné ni léló nfané. Se re nfaurém po sou-sou sogado nó haréta né ma re nwagé keé ndimé, mayta nfié pa. 44 Se ntaptubo Yesusé, tabóngo nfarakné i néli se nétit Yesusé ni juba wómo né, tabóngo po waktu ta néi óro, ni léló né ntébéné se re nfié i.
45 Pocé tabóngo Yesusé nutné kyaté-kyat ta pocé né, “Pai ta nétit Ya njé?”
Mayta isó pa ta ncóngélé. Se Petrusé nécegé I faje, “Guru, kyaté nte félé ta rfasésiséné rdé Awé né!”
46 Tabóngo Yesusé nécegé si fajé, “Mayta reni kyat isó nétit Ya, sababta kbósémé né reni kawasa ta ncópén po Ya ni bo kféfié i.”
47 Pocé tabóngo mépiné njé nanuta po wlo wlólo, “Yesusé re nuné ya, se bisa képiné pa na.” Tabóngo mépiné njé nwéwewé se nfan néli po Yesus ni, ga ncuba I po kyat ta félé né usnori lo, tabóngo néféténé, pe sói sogado nétit Yesusé ni juba njé né. Bóngo nécegé nóté, po waktu ta nétit Yesusé ni juba njé, tabóngo nfié i.
48 Tabóngo Yesusé nécegé mépiné njé faje, “Neke, nte awé re mfié, sababta mdélé Ya. Se méléyé ro re wlem ta nténgéné.”
49 Pocé Yesusé nméiténé lesu, télél be reni kyat isó nwóm lima Yairuse ni umé lo. Se nécegé Yairus faje, “Moke, ntimé njé re nmóté. Se ma mfakangelang légaé Guru njé le na.”
50 Se Yesusé nlongé ta kyaté néceg fajé né, tabóngo nécegé Yairus faje, “Moke, ma mémtat na, mdélé le sababta ntimé njé nase npangéné nmulé.”
51 Pocé ta Yesusé re nwóm po Yairuse ni umé lo né, wlo pa bo kyaté-kyaté né rcung némin po kamaré lo, I maduga npo fié be Petrusé, Yohanesé, Yakobusé, re yomya njé ni déluté nesté le. Se 52 férimé kyat ta pocé né, rtangso yomya ta nmóté njé né ta délé rgagélayé. Mayta Yesusé nécegé si faje, “Ma ftangés na. Yomya nje nmót pa, maduga nyénéfé le.”
53 Rlongé ta Yesusé néceg fajé né, si ga rémlifo keé I, sababta si runé yomya njé re nmóté.
54 Rewóré ta néi, Yesusé nétané yomya njé ni fao né se nécegé i faje, “Yomya ta awé, mpangéné óro!” 55 Ta néi óro, yomya njé npangéné nmulé se nosél i. Rewóré ta néi, Yesusé nané si réfay yomya njé. 56 Se ni déluté nesté rémnaw fajé né, tadélé rherané. Mayta Yesusé nécegé si faje, “Sói ta re fémnawé nte, ndél pa bo fafétén néli re lima.”