Ɓa kéŋ Zeezi mʋ́ Pɩlatɛ sɩ́ɛ́
27
1 Tɔ́ɔ́ há dé ko mɩŋ pʋlɛ́ mɛ́ cɩ́cʋɔ, Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa* nɩhɩɛ̃́sɛ ná wuu arɩ́ Zuwifiwa nɩhɩɛ̃́sɛ* mʋ́ɔ́ ciki, a vʋʋrɛ cɩ́ Zeezi mí rɩ́wɔ́ ɓʋ́.
2 Ɓa sɩɛ́ a ɓa ka Zeezi vɔwɛ, ɓa kaa mʋ́ hé kʋ́máŋdá Pɔŋsɛ Pɩlatɛ* nɛ́sɛ mɛ́.
Zɩdaasɛ yó zúgúléŋ
(Nɩtʋmɛ Wɩ'allɛ 1.18, 19)
3 Zɩdaasɛ* ná há kéŋ Zeezi yɛ́llɛ, ʋ nóó rɩ ɓa sɩ́ ɓʋ́ Zeezi.
Ɛ́ nɛ́ ʋ sɩɛrʋ zɔkɛ, ʋ bɩrka meéwícááka* ná mɛrɛ́ rɩ́ fí ʋ há lɛ́, a kaa mʋ́ Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa ná arɩ́ Zuwifiwa nɩhɩɛ̃́sɛ ná rɩ́ a bʋlɛ́:
4 «Ŋ á wɩ́bɔmɔ, ŋ há yɛ́llɛ nɛrɔ ná há wɩ wɩ́ɩ́ zɔ́kɛ́, rɩ́wɔ́ laa ɓʋ́.»
Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́:
«Á é sɩ́ɛ́ to ráŋ.
Ʋʋ́ bélí.»
5 Ɛ́ nɛ́ Zɩdaasɛ pi meéwíé ná yoo tá Wɩcʋɔlɩjɩzeno* sɩɛrʋ, ká lɩɩ mʋ́ yo zúgúléŋ.
6 Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ ná pa meéwíé ná, ká bʋlɛ́:
«Cɛ́l meéwíé ní, á wɩ ŋmɛ́nɔ kené a píwó aá hé Wɩcʋɔlɩjɩzeno meéwíé sɩɛrʋ.»
7 Ɛ́ nɛ́ ɓa vʋʋrɛ a ka meéwíé ná mʋ́ yɔwɛ vimáárɔ tíé, rɩ́wɔ́ húhu nɩhʋɔra ráŋ.
8 Ɛ́ nɛ́ tɛ arɩ́ zaa wuu, ɓa ka ɛ́ tíé aá yɩ́rɛ:
cɛ́l tíé.
9 Ʋ ɛ́ ɔ́ɔ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ* Zeremi* fa há bʋ́lʋ́ ná nʋɔ sú.
Ʋ fa sɛ́:
«Ɓa lá meéwícááka* mɛrɛ́ rɩ́ fí ná.
Meéwí ná Ɩzɩrayɛl duo* nɩɛ há néé rʋʋ yɛlɩ́ nɛ́ ɛ́.
10 Ɓa sɩɛ́ píwó tɛ rɩ́wɔ́ laa yɔwɛ vimáárɔ tíé,
anɛ ɛ́ Nyuutɩna fa há mákɛ́ páŋ.»
Pɩlatɛ pí wɩ́ɛ́ bɔsɛ Zeezi
11 Ɓa sɩɛ́ ka Zeezi lɛ kʋ́máŋdá Pɩlatɛ sɩ́ɛ́, Pɩlatɛ pi wɩ́ɛ́ bɔ́sʋ́ a bʋlɛ́:
«Ɩ nɛ́ ká Zuwifiwa kuóro?»
Zeezi sɛ́:
«Óó, anɛ ɛ́ ɩ há bʋ́lɛ́.»
12 Amá Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ arɩ́ tɔ́ɔ́ nɩhɩɛ̃́sɛ ná, há cɩ́nɛ́ nyɛ nyɩɛnnɛ ná aá hé Zeezi mí, ʋ wɩ nʋɔ lɩ́sɛ́ pɔ́wɔ́.
13 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ bɔ́sʋ́:
«Wɩ́ɛ́ ná ɓa há bʋ́lɛ́ aá tɛ́ɩ́ mɛ́, ɩ wʋ́ɔ́ nɛ ɓó?»
14 Ká Zeezi de táŋŋʋ́ nʋɔ, ʋ báá wɩ nʋɔ wuu lɩ́sɛ́ pɔ́ʋ́.
Ʋ ɛ́ de gɩrɛ kʋ́máŋdá Pɩlatɛ.
Pɩlatɛ pá ŋmɛ́nɔ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ Zeezi
15 Bɩná wuu, rɩ Pakɛ* cana díí ní péré, jamáŋ sʋl kʋ́máŋdá Pɩlatɛ* ʋ lɩ́sɛ nɩɛ ná ɓa há kɛ́sɛ́ tɔ́ bɩnajaa mɛ́ balá, a tá.
16 Ɓa sɩɛ́ fa kéŋ bɩbar oro tɔ́ bɩnajaa mɛ́, ʋ yɩr nɛ́ Barabasɛ.
17 Nɩɛ ná sɩɛ́ há cíké, ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ có rɩŋ tá Barabasɛ nɛ́ yáá, ɩ́ có rɩŋ tá nɛrɔ ná ɓa háá yɩ́rɛ Kirisi* ní?»
18 Pɩlatɛ fa ɩ́ɔ̃́ rɩ́ báhaksɩ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ tɛ, ɓa ka Zeezi ko hóú nɛ́sɛ mɛ́.
19 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Pɩlatɛ há kéné aá dí sarɩ́ya ɛ́, ʋ háálɔ tʋ́mɔ́ ɓa lɩɩ bʋ́lʋ́ mɛ́ bʋlɛ́:
«Lɩ́sɩ́ tɩɩ báálɔ né wɩ́ɛ́ sɩɛrʋ, ʋ wɩ wɩ́ɩ́ wuu zɔ́kɛ́.
Ŋ die tɩ́taŋ dúósú wɩ́ɛ́, ʋ a wálmɛ́ ɓɩzéní a páŋ.»
20 Ká Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ arɩ́ Zuwifiwa nɩhɩɛ̃́sɛ ná, nyɩ́nyɩsɛ jamáŋ ná, aá yíkwó rɩ́wɔ́ sʋl rɩ́ Pɩlatɛ ɓʋ́ Zeezi, ká lɩ́sɛ Barabasɛ tá.
21 Ɛ́ nɛ́ kʋ́máŋdá Pɩlatɛ bɔsɛ jamáŋ ná bʋlɛ́:
«Nɩɛ nyáŋ bɛllɛ sɩɛrʋ, orí rí ɩ́ có rɩ́ŋ tá?»
Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́:
«Tá Barabasɛ nɛ́.»
22 Pɩlatɛ baa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ká Zeezi ná ɓa háá yɩ́rɛ Kirisi, ɩ́ sɛ́ rɩ́ŋ ɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ ɛrɛ́ rɛ́?»
Ɛ́ nɛ́ ɓa wuu sɛ́:
«A rɩ́wɔ́ kánʋ́ é ɓásɛ dagɛsɛ́* daha.»
23 Ɛ́ nɛ́ kʋ́máŋdá Pɩlatɛ sɛ́:
«Ʋ zɔ́kɛ́ beé?»
Ɓa baa ɔsɛ kɩ́ɩ́lɛ kɩ́ŋkáŋ bʋlɛ́:
«A rɩ́wɔ́ kánʋ́ é ɓásɛ dagɛsɛ́ daha.»
24 Pɩlatɛ há néé rʋʋ gúló, ká kʋɔllɛ de ɔsɛ súsúúri, ɛ́ nɛ́ ʋ a nyii sɛ́sʋ́ nɛ́ŋsa nɩkana ná sɩ́ɛ́, ká bʋlɛ́:
«Ŋ é nɛ́sɛ to báálɔ né sʋʋ mɛ́.
Ʋ kɛ́ɩ́wa nɛ́ wɩ́ɩ́.»
25 Ɛ́ nɛ́ nɩkana ná wuu sɛ́:
«Á é sáŋɔ́, ʋ sʋʋ kárá wɩ́ɩ́ nɛ́; á rɩ́rá bɛlɛ wuu.»
26 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ ɓɩɛ́na a ɓa lɩ́sɛ Barabasɛ ná nɛ́ tá.
Ká sɩɛ́ a ɓa fɩ́rɛ Zeezi wérí, ká bʋl rɩ́wɔ́ kaa mʋ́ ɓásɛ dagɛsɛ́ daha.
Sóójiwa sáákɛ́ Zeezi
27 Ɛ́ nɛ́ kʋ́máŋdá Pɩlatɛ* sóójiwa ná sɩɛ́ ka Zeezi zʋ wuolo* sɩɛrʋ, a yɩ́rɛ náŋá, ɓa wuu zʋʋ kílú,
28 a wúrkú gɛnnɛ, ká pi gɛmʋɔlɩ́ súú.
29 Ɓa ja sɔrʋ a sɔ kuónéŋcúú, a pii cúú nyúú mí, a ja deŋtuke hóú néduu mí, ká sɩɛ́ ɓírmú sɩ́ɛ́ aá cérmú mí bʋlɛ́:
«Cʋɔlɛ yá!
Zuwifiwa kuóro!»
30 Ɓaá pʋ́sɛ mɩŋtʋɔrʋ a wáásʋ́ sɩ́ɛ́ mɛ́, a la deŋtuke ná ŋmʋ́ŋmɔ́wʋ́ nyúú mí.
31 Sóójiwa ná sɩɛ́ sáákɛ́ Zeezi ɛ́ nɛ́, ká sɩɛ́ ka gɛmʋɔlɩ́ ná wurki, ká bɩrpú tɩɩ gɛnnɛ súú, a sɩɛ́ kánʋ́ lɛ, aá mʋ́ʋ́ dɩɓásɛ.
Ɓa ɓásɛ Zeezi dagɛsɛ́ daha
32 Ɓa sɩɛ́ há lɩ́ɛ́ aá mʋ́ dɩɓásɛ ná, ɓa céŋ báálɔ oro, ɓaá yɩ́rʋ́ Sɩmɔŋ,* a lɛ Sɩɩrɛnɛ.
* Ɛ́ nɛ́ ɓa kánʋ́ bɩbarɩ́, ʋ la Zeezi dagɛsɛ́ ná baasɛ.
33 Ɓa mʋ́ peri dɩhɩ̃́ ná ɓa háá yɩ́rɛ Golgota,* ʋ mʋ́l nɛ́ ká Nyugbaŋa*;
34 ɓa sɩɛ́ pi dɩvɛ́ŋ,* a ja oŋhaarʋ*f6* bamma kuosi, a pá Zeezi rʋ́ʋ́ nyɔ.
Amá ʋ há lɛ́ŋsɛ́, ʋ vɔ́ɔ́, ʋ wɩ nyɔ́ɛ́.
35 Ɓa sɩɛ́ ɓásʋ́, ká pɔ́ʋ́ gɛnnɛ yo bíé,* a ɓa náŋá; [ɛ́ há tʋ́mɛ́, Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ fa há bʋ́l wɩ́ɩ́ ná nʋɔ nɛ́ súé.
Ʋ fa sɛ́:
«Ɓa páŋ gɛnnɛ ɓa náŋá,
ká píŋ gɛwie yo bíé.»]
36 Ká ɓa sɩɛ́ ké pɔ́ Zeezi mí.
37 Ɓa pʋ́ŋsɛ óŋ, a pii maanɛ Zeezi nyúú rí, dagɛsɛ́ ná daha, a makɛ rɩ́ nɩɛ karmɛ, a zɩ́mʋ́ sʋʋ mʋ́l.
Ɓa sɩɛ́ pʋ́ŋsɔ́ bʋlɛ́: «|sc|bZUWIFIWA KUÓRO ZEEZI NÍ NYƐ.|d»
38 Ɛ́ kal wuu, ɛ́ dɩhɩ̃́ tɩɩ, ɓa kɛ́sɛ́ gabɩbara bɛllɛ má ɓásɛ dagɛsɛ́ bɛllɛ daha, nɔ́ŋɔ Zeezi néduu ká nɔ́ŋɔ má mɩ́nʋ́ nágʋɔ.
39 Nɩɛ ná há válɛ́ aá daarɛ Zeezi mí, ɓaá yo nyúú,
40 ká bʋlɛ́:
«Háya!
Ɩ nɛ́ há wo Wɩcʋɔlɩjɩzeno ŋmɔwɛ gíri, ká bɩrɛ aá sɔ́ʋ́ tápʋlɛ botoro kal, rɩɩ wóí tɩɩ aá la, ɩ lɛ́ɩ́ tɩɩ ráá ná!
Rɩɩ nɛ́ ká Wɩɩsɛ Bio, ɩ lɛ dagɛsɛ́ nyáŋ nyúú tuwi ráá ná!»
41 Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ arɩ́ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna rɩ́ Zuwifiwa nɩhɩɛ̃́sɛ má cícérmú mí bʋlɛ́:
42 «Ʋ há wo nɩɛ la aá tá kɩ́ŋkáŋ, ʋ́ʋ́ sɩɛ́ lɔ́ʋ́ tɩɩ má tá yéé!
Rʋʋ nɛ́ ká Ɩzɩrayɛl kuóro é, ʋ́ʋ́ lɛ dagɛsɛ́ nyáŋ nyúú tuwi tíé ráá ná, a lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí.
43 Ʋ púú tɩɩ yelli Wɩɩsɛ mɛ́ nɛ́, rɩ Wɩɩsɛ nɛ́ cóú, ʋ lɔ́ʋ́ tá yéé!
Ʋ sɛ́:
‹Ŋ ká Wɩɩsɛ Bio ní.› »
44 Gabɩbara ná má ɓa há ɓásɛ́ lɛ́lʋ́, ɓa má tʋ́tʋ́ksʋ́ ɛ́ tɩɩ tɩɩ.
Zeezi sʋʋ
45 Wɩɩsɛ há kúé cɩ́ nyúú tóŋtóŋ, dúníé wuu dé a bíno ní,
46 a mʋ́ peri anɛ gbaanɛ bɩ́ŋbɩlɩ́ botoro cɛ́rɛ, ká pʋmmɔ baa ko.
Ɛ́ tɛ́ŋ nɛ́ Zeezi cáási kɩ́ŋkáŋ Zuwifiwa liŋó mí, a yɩ́rɛ bʋlɛ́:
«|iEli, Eli, lámá sábásɩ́tánɩ́?|d» Ʋ mʋ́l nɛ́ ká: Ŋ Wɩɩsɛ, ŋ Wɩɩsɛ, beé rí tɛ ɩ vɛ́ŋ tá?47 Nɩɛ ná fa há mɩŋ ráŋ a nɛ ɛ́, náŋa sɛ́:
«Héí!
Ʋʋ́ yɩ́rɛ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Eli* ní.»
48 Ɓalaɓala, rɩ ɛ́ nɩɛ sɩɛrʋ nɔ́ŋɔ dé isi fá mʋ́ pi gɛkɔsɔ liwi vɩ́nɛ́gɩr* mɛ́, a pii tʋ daa mɛ́, a pii tɛrɛ Zeezi rʋ́ʋ́ nyɔ.
49 Náŋa sɛ́:
«Lo ráá dɛllɛ ná, rɩ́ Eli* ko lɔ́ʋ́ tá.»
50 Zeezi baa cáási kɩ́ŋkáŋ, ká sʋwɛ.
51 Patɩ́ɩ́sazeno* ná fa há mɩŋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná mɛ́, ɛ́ patɩ́ɩ́sazeno pɔ́ nyúú rí, ká de lɩɩsɛ bɛllɛ ko tuwi yakɛ tíé, ká tíé zíkli, bʋ́ɔ́ poŋsi.
52 Lɛlbulli wúnni, ká Wɩɩsɛ nɩtʋɔsɛ́ ɓɩkana isi sʋʋ mɛ́.
53 Zeezi sʋʋ mɛ́ bɩr'isé har rɩ́ mɛ́, ɓa zʋ́ tɔ́zeno Zerizalɛmɛ* sɩɛrʋ, nɩɛ ɓɩkana nówó ráŋ.
54 Sóójiwa zɔlɔ nɔhɔ̃́ arɩ́ nɩɛ ná ʋ rɩ́wɔ́ há cɩ́nɛ́ pɔ́ Zeezi mí, ɓa há ná tíé ná rʋʋ zíkló ɛ́, arɩ́ tʋtʋmɩ́ ná há tʋ́mɛ́, héwíŋ kéŋwó kɩ́ŋkáŋ ɓa sɛ́:
«Taŋá, báálɔ né ɓɩɛ́na ká Wɩɩsɛ Bio ní.»
55 Háála ɓɩkana má fa mɩŋ ráŋ, a cɩ́ sɩ́ɛ́rɩ́ ká tɩ́ɛ́nɛ aá bel tʋtʋmɩ́ ná há tʋmɛ́.
Ɛ́ háála fa tɩ́ŋ Zeezi mí Galiile* tíé, aá sáŋʋ́ mɛ́ rɩ́ ɓɩdííle.
56 Ɓa sɩɛrʋ, Magɩdala tɩ́náwa Maari,* arɩ́ Zakɛ rɩ́ Zɔzɛfɛ* maá Maari,* rɩ́ Zebede bɛlɛ maá, fa mɩŋ ráŋ.
Ɓa hú Zeezi
57 Ʋ gbaŋ lɛrɛɛ, báálɔ oro há kéŋ ɓɩɛ, ɓaá yɩ́rʋ́ Zɔzɛfɛ,* a lɛ Arimate, a má a Zeezi hatɩ́ŋnʋ́, ʋ kúó,
58 a mʋ́ ná Pɩlatɛ, a sʋl Zeezi lɛlɔ.
Pɩlatɛ pá ŋmɛ́nɔ rɩ́wɔ́ pi lɛlɔ ná pá Zɔzɛfɛ.
59 Ɛ́ nɛ́ ʋ kóri Zeezi lɛlɔ ná, a ja pɛ́ŋpʋmmɔ bɔ́ʋ́,
60 a kánʋ́ mʋ́ hu bɔfɛlɔ*f7* sɩɛrʋ ɓa há lɛ́sɛ́ bʋ́ɩ́ daha, a billi dɔ́wɩ́zeno mʋ́ suki bʋɔ ná nʋɔ, ká col.
Ɛ́ bʋɔ, Zɔzɛfɛ tɩɩ nɛ́ fa ɛ́ɛ́ ɓa lɛsɛ bílú mí.
61 Magɩdala tɩ́náwa Maari arɩ́ Maari ná nɔ́ŋɔ fa kénó caasɛ bʋɔ ná aá bel.
Sóójiwa pɔ́ Zeezi lɛlbule mí
62 Kal ná Zuwifiwa há kéŋwó tɩɩ, aá zʋ fɩɛlɛ́ tápʋl* sɩɛrʋ há pʋ́lɛ́, Wɩɩsɛ vʋk'ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ arɩ́ Farɩzɩɛ̃wa* ísó mʋ́ ná Pɩlatɛ,
63 a bʋlɛ́:
«Á nyúútɩ́na, a bɩ́ɩ́nɔ́ mʋ́ lúri wɩ́ɩ́ oro mí, nyɛtɩɩnɔ né há bʋ́lɛ́ ʋ hiẽsó tɛ́ŋ mɛ́; ʋ fa sɛ́:
‹Tápʋlɛ botoro kal, ŋ sɩ́ bɩr'isi sʋʋ mɛ́.›
64 Ɛ́ wɩ́ɛ́, a rɩ́wɔ́ pɔ́ lɛlbule ná mɛ́ wérí, rɩ́ tápʋlɛ botoro ná dí, a makɛ rʋ́ʋ́ karmɩbɛlɛ sɩ́ kóó gɔ́ʋ́ lɛl ná, káá bʋ́l pá nɩɛ rʋ́ʋ́ bɩ́rɔ́ isi sʋʋ mɛ́.
Rɩ ɓa tʋ́ŋ ɛ́, ʋ nyɩɛrʋ duo sɩ́ kɩ́llɛ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ ɓɩnɔ.»