Jou nkakémé kyat félé bo rdadi ni kyat si, mayta maduga cuci le ta wlori né
22
Pocé, Yesusé nméitén re si né npe ade ade nóté. Se néceg faje, 2 “Jou Lahatala nkawasa dolo Kolano po ni kyaté-kyaté né, tadolo adeade nje: reni kolano isó ta bo nfafsówé ni ntu móné njé se bo rpe rameangé. 3 Pocé re nfasadia ndimé, tabóngo nané ni kyat yabé né rfané rkakémé kyaté-kyat ta re nundang si né bo rwóm lima po ntu njé ni fafsówé lo né. Nópé ga kyaté né wlori rwóm pa.4 Tabóngo kolano njé nané ni kyat yabé iglé nóté, bo rwómo kyat ta re nkakém si nesté, bo récego si faje, ‘Nik sapi món re sapi wóbno ta rbakboké né re kéwetésé keé se re kfamósé, se re kfasadia ndimé, se fwóm lima óro.’
5 Mayta kyaté-kyat ta rkakémé né rfapida si se rwóm pa. Reni ta rfan po róri bété lo, iglé né rfané rpe riri yabé, iglé ga rfané rfalwagé róri. 6 Ta iglé né ga rgó keé kolano njé ni kyat ta rfakakémé nesté, se rfaspésé si re rpuné keé si. 7 Kolano njé nlongé ta néi, ta délé ncawané. Pocé bóngo nané ni tentara né néli rpuné keé kyat ta rpuné ni kyaté nesté, bóngo réslayé keé riri kota njé.
8 Rewóré ta néi, bóngo nané ni kyat iglé né nóté, se néceg faje, ‘Fafsówé njé ni mnómé né re tfasadia ndimé. Mayta kyat ta re kkakém si né rwóm pa, se wóré si, mgo wleg si pana bo rdéréré rameangé nje né. 9 Se kané mewé ffan po yéfén-yéféné lo né bo fdipén kyat pai le, fkakém si lima bo rdéréré nik rameangé nje.’ 10 Rlongé ta néi, tabóngo kyaté nesté rfané nóté. Si néli yéfén-yéféné lo né, rduké kyat pai le, rkakém si. Kyat fio re kyat léo ma, rfajólo si se rut si néli ndimé sogado rfamot géwgów ta po um rameangé njé ni wlólo né.
11 Mayta waktu ta kolano njé ncung némin rameangé lo né, bo nfapdipén re kyat ta re rwómé né. Pocé ga némnawé kyat isó npake ni kabaya ta ngénngan néya nanén npake né. 12 Bóngo nutné i, ‘Deko, pe sói se msung pote rameangé lo ga mkabaya aw fafié pa né?’ Kyaté njé nuné ta ncólé, se nfaténgténgén i le.
13 Bóngo kolano njé nécegé ni kyaté né faje, ‘Fpitén sóo re fao né, bo ffétéé keé i nétó po dérorémé lo né. Po géwgów ta njé, reni kyaté-kyat ta bo rtangés sogado fakékikté ngangori, sababta rkangelangé.’ ”
14 Yesusé néfétén adeade njé rewóré, tabóngo néceg faje, “Jou Lahatala nkakémé kyat félé bo rdadi ni kyat si, mayta maduga cuci le ta wlori se rdadi ni kyat si né.”
Iga fpólés pajak po kolano njé ni, mayta wlomi né fpo keé néli po Jou Lahatala ni
(Mrk. 12:13-17; Luk. 20:20-26)
15 Rewóré ta néi, kyaté-kyat Yahudi ta rdédéré dodoto Farisi nesté rfasogaro si rfané rutné Yesusé bo réyówé nó sélsólé. 16 Pocé bóngo rané riri motemote né re kyat séfis néli, ta rénfadéréré re kolano Herodesé né rfan néli Yesus ni bo récegé I fajé, “Guru, amé kuné, Awé kyat isó ta métegélé. Awé mfasodoto kyaté bo rpe be sói néli ta Jou Lahatala mgo wlo né, Awé ma mémtaté kyat pa. Sababta mayówé ngósnom pa. 17 Se ta mulo am lima nte, bo kutné Awé, iga tdéréré ité rir aturan agama, bisa pari tisé tpólés pajak po kolano Roma ta nkawasa po ité rir bóténé lo né?”
18 Mayta Yesusé re nuné keé wlori ta lé né. Se nécegé si fajé, “Ceh, mewé nte kyat ta fmalólé, fpe sói se bo fayówé nak sélsólé? 19 Coba fpo fapusó lima, pipis ta fénpólso pajaké né, bo kémnaw i!” Bóngo rpo I pipis salaka pusó néli. 20 Se Yesusé nutné si, “Gambar re ngósén ta nte, pai ni?”
21 Si rcónglo I, “Kolano Roma ta npélóyé njé ni.”
Bóngo Yesusé nécego si faje, “Pana fajé, pua ta kolano njé ni, fpo néli po kolano njé ni. Pua ta Jou Lahatala ni, fpo néli po Jou Lahatala ni.”
22 Rlongé ta Yesus néceg fajé né télél si, se re runé akal pana bo réyówé nó sélsólé né, tabóngo rfané se rfatoléné keé Yesus pocé.
Yesusé nfasodoto si kyat ta rmóté né nase rpangéné nmulé
(Mrk. 12:18-27; Luk. 20:27-40)
23 Po ngénngan ta néi óro, reni kyat agama Yahudi ta si lima aliran Saduki né si dórén fis néli rwóm po Yesus ni. Aliran ta néi riri dodoto né, iga kyat ta re rmóté né nase rpangén pana. Se rutné Yesusé faje, 24 “Guru, tatubé lima né nabi Musa re nfébingé, ‘Món pai le, iga re néfsówé ga nmóté se re ntu pa, fténo njé mare néfsów balo njé, bo si nturi né rdadi fténo ta nmóté njé ni ntu si, se masike re nmóté ma ngósno né myangés pa.’ 25 Mayta, ta ngané fisé né reni wyóy faftén si dórén fité rtolén pote faje. Se ta nténlóyé njé néfsóo mépin isó, mayta re ntu pafule móné njé nmóté. Bóngo fténo ta i pópo i njé néfsóo ni balo njé, 26 nópé ga i ma re ntu pafule re nmóté nóté. Sogado wyóy faftén si dórén fité nesté réfsów i ndimé, mayta re nturi pafule, re rmót si ndimé. 27 Ni wóré nópé, mépiné njé ma nmóté nóté. 28 Se nte amé bo kutné, pote se néli ta fécegé cogo iga tmóté ga tpangéné nmulé né, món ta i pua ta mépiné njé ni légaé i? Sababta si dórén fité né re réfsóo i ndimé!”
29 Pocé bóngo Yesusé nécegé si faje, “Mewé re fsólé, sababta fsaé pa ta re rlefo po Jou ni Buké wlólo né, bóngo funé pa nóté Jou Lahatala ni kawasa né. 30 Sababta pote se néli, nase reni waktu nóté iga kyaté né rmóté se rpangéné nmulé né, nase reni ta réfsów pana, mayta rhidup re Jou Lahatala ni nénan ta po soroga lo né. 31 Se iga kyat ta re rmóté ga rpangéné nmulé né, mewé nihale re fbaca ta po Jou ni Buké wlólo ta ni glio né tadolo faje,
32 ‘Ya óro Jou Lahatala, ta Abrahamé, Ishaké, re Yakobé rancuba I njé!’a
Se waktu ta Jou néceg fajé né, Abrahamé, Ishaké re Yakobé re rmóté. Mayta rhidup re Jou Lahatala.”Se Jou Lahatala njé bukan ta bo kyat ta re rmóté né riri Jou I pa, mayta kyat ta rmót pafule né riri Jou I.”
33 Waktu kyat félé ta pocé né rlongé ta Yesusé néceg fajé né, rherané se rfawgiwé babokori, sababta wlori ncuka rlongé ni dodoto né.
(Mrk. 12:28- 34)
34 Waktu ta néi, kyaté-kyat Yahudi ta rdéréré dodoto Farisi nesté rlongé ta Yesusé ncóngélé se npe sogado kyat Yahudi ta rdéréré dodoto Saduki nesté runé rcóngél pana se rfaténténgén si né. tabóngo po waktu ta néi óro rfajólo si se rwómo Yesusé. 35 Pocé riri guru agama isó ta nuné fié Musa ni kitab abén limé njé, bo néyówé Yesusé nó sélsólé se néceg faje, 36 “Guru, farimé ta po Jou Lahatala ni Buké wlólo ta nabi Musa nlefo né, parenta pu ta lebe npélóyé né?”
37 Bóngo Yesusé nécegé i faje, “Mewé mare fmésié Jou Lahatala ta fatuw-fatuwé, mewé nimi Jou I. Se iga fmésié I, mare ta délé pélóy po farimé kyat ta fmasié si né, re flolém I né ma ftébné na. 38 Po farimé dodoto ta Jou nané ité tdéréré né, mare tfatubé ftatubé ta néi. 39 Mayta reni esó nóté ta rebo nfamgo re ta néi, ni glio né faje, ‘Mewé ma mare fmésié kyaté né ta dolo fmésié menimi diri né nóté.’ 40 Dodoto abén luw ta néi ta mare ité tdérére ta po nabi Musa ni kitab abém limé né, re po nabi-nabi ta iglé riri kitabé lo né.”b
Mesiasé njé kolano Daudé ni ntu re gbu bóngo ni Jou I nóté
(Mrk. 12:35-37; Luk. 20:41-44)
41 Waktu kyat Yahudi ta rdéréré dodoto Farisi né rfajól pocé lesu né, Yesusé nutné si, 42 “Coba fabingo Ya, Kolano ta Jou Lahatala néjaji bo nwómé nfasalamaté kyat njé, pai ta ni ntu re gbu I?”
Bóngo si rcónglo I, “I Ta njé i kolano Daudé ni ntu re gbu I.”
43 Pocé Yesusé nécego si nóté, “Pana fajé pe sói se tatubé lima ta, Jou Lahatala ni Rohé njé nkawasa Daudé sogado nkakmé kolano ta nfasalamat kyaté njé ‘Jou? Po waktu ta néi kolano Daudé néceg faje,
44 ‘Jou Lahatala néceg po ni Jou njé ni:
“Mtolén po nik faspal wónéy óro. Sogado
kyat ta riri lé Awé né,
nase kpe sogado rlongé Awé.” ’c
45 Se iga kolano Daudé ma nécegé Mesiasé njé i ni Jou I, néga fanfawa bo ité técegé Mesiasé njé kolano Daudé ni ntu re kbu I?”
46 Férimé kyat ta pocé né rlongé ta néi, tabóngo runé rcóngél pana se rfaténténgén si ndimé. Se po waktu ta néi óro reni kyat isó pa ta bo nutné sói néli po Yesus ni nóté.