Zeezi sɛ́ ɓa sɩ́ céŋŋi Wɩcʋɔlɩjɩzeno
24
1 Zeezi há lɛ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno* ná mɛ́ aá col, ɛ́ nɛ́ ʋ karmɩbɛlɛ tuu pérú, a bʋlʋ́ bel ná, ɓa há sɔ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná wérí ɛ́.
2 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ bélwó wuu ɛ́.
Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, kal oro ɓa sɩ́ céŋŋú, a yíkú dɔ́wʋ́ɔ́ ná yo, rɩ́ bála má sʋ́ʋ́ nɔ́ŋɔ daha káánʋ́.»
Wɩ́duoru sɩ́ la sɩ́ɛ́ zʋ dúníé ká rʋ́ʋ́ isi
3 Ká Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ sɩɛ́ mʋ́ zɩ́ ké ólívi* tuuni paalɔ nyúú.
Ʋ karmɩbɛlɛ sɩɛ́ tuu pérú a bɔ́sʋ́ bʋlɛ́:
«Tɛ́ŋ beé mí rí ɛ́ wɩ́ɛ́ á rɩ́wɔ́ a?
Malla orí mí rí, ráá tɩŋ zɩ́mɩ́ bɩrkoe ná, arɩ́ dúníé isé?»
4 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ pɔ́ wérí, rɩ́ nɛ́ŋ wuu sɩ́ɩ́wa yéŋŋú.
5 Bee wɩ́ɛ́ nɩɛ ɓɩkana sɩ́ kánɩ́ŋ yɩr ko, a bʋl rɩ́ ɓa nɛ́ ká Kirisi,* ká yéŋŋi nɩkana.
6 Ɩ́ sɩ́ nɛ lal wɩ́ɛ́ rɩ ɓaá bʋ́lʋ́, ɩ́ taŋa pɔ́ɩ́wa tɩɩ mɛ́, ɩ́ sɩ́ ló rɩ́ɩ́wa baŋcɩllɛ fúkli.
Ɛ́ wɩ́ɛ́ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ ko, amá dúníé isé rá ha ɛ́.
7 Duó rí duó sɩ́ isi cɩ́ náŋá mɛ́ aá na nɛsɛ, kuóre sɩ́ isi aá yo náŋá; dɩhɛ̃́ ɓɩkana, losu sɩ́ mɩŋ, tíé sɩ́ zíkli.
8 Ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu taŋa sɩ́ nɛ hápuuko luoru há púlé aá wɛ nɛ́.
9 «Ɓa sɩɛ́ sɩ́ kɛ́sɩ́wa, a a rɩ́ɩ́wa ná wɩɩla, a ɓʋ́ʋ́sɩ́wa; nɩɛ wuu sɩ́ bɛ́rɩ́wa, ŋ wɩ́ɛ́.
10 Ɛ́ wɩ́ɛ́ sɩ́ a rɩ́ nɩɛ ɓɩkana vɛ Wɩɩsɛ káá nyɩ́sɩ́wɔ́ tɩɩ, aá bɛ́rɛ náŋá má.
11 Nɩɛ ɓɩkana sɩ́ nyɛ nyɩɛrʋ bʋlɛ́ ɓa ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llá,* ká yéŋŋi nɩkana.
12 Wɩ́bɔma sɩ́ nɛrkɛ, a a rɩ́ nɩɛ ɓɩkana cólle fɩɛlɛ.
13 Amá nɛrɔ ná há sɩ́ dí nyamma a kaa mʋ́ peri tokó, Wɩɩsɛ sɩ́ la tɩ́na tá.
14 Ɓa sɩ́ bʋl Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ Labaarɩwero né wɩ́ɛ́ ceŋ dúníé wuu, a makɛ rɩ́ dúníé nɩɛ wuu nʋ́ʋ́ kɛ́rɛ́, ká rɩ́ dúníé zɩŋ isi.
15 «Ɛ́ wɩ́ɛ́, wɩ́bɔmɔ*f5* ná há kéŋ zɔ́krʋ́ ɓɩzeno zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná wɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ* Danɩɛl fa há bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́, rɩɩ́wa kúó nóú rʋʋ ké Wɩcʋɔlɩjɩzeno mí, Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́,* rɩ́ nɛrɔ ná háá karmɛ́, rʋ́ʋ́ tɩ́na nɩ́wɔ́ mʋ́ʋ́la.
16 Ɛ́ mɛ́, nɩɛ ná há mɩŋ Ziide mí, rɩ́wɔ́ fá zɩ́ pallɛ nyunni.
17 Rɩ nɛ́ŋ má mɩŋ luso daha, rʋ́ʋ́ báá sɩ́ túwí zʋ́ʋ́ jaa rʋ́ʋ́ pi óŋ.
18 Rɩ́ nɛrɔ ná má há mɩŋ baka mɛ́, rʋ́ʋ́ má báá sɩ́ bɩ́rmʋ́ jaa rʋ́ʋ́ púú gɛrɔ.
19 Ʋ sɩ́ lɔrɛ a pá hápuuke rɩ́ hásʋɔna ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́.
20 Ɩ́ sʋ́sʋl Wɩɩsɛ rɩ́ɩ́wa fɛ́ɛ́ sɩ́ waarʋ rɩ́ Zuwifiwa fɩɛlɛ́ cɛ́rʋ́,
21 bee wɩ́ɛ́ ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, wɩɩla sɩ́ a ɓɩduó; Wɩɩsɛ há má dúníé wuu a ko aá lɛ zaa, nɛ́ŋ ha wɩ ɛ́ wɩɩla duo néé ná, wɩɩla wuu má waá a rʋ́ʋ́ ko dúníé, a mɔ ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ wɩɩla, a ná.
22 Rɩ Wɩɩsɛ fa wɩ ɛ́ tápʋlbɔma cóké múúri ní, nɛ́ŋ balá má fa waá káánɛ.
Amá Wɩɩsɛ tɩ́ŋʋ́ nɩbɛ́llɩtʋɔsɛ́ wɩ́ɛ́, a coki ɛ́ tápʋlbɔma múúri.
23 «Rɩ nɛ́ŋ sɩɛ́ kúó bʋ́lɩ́wa rɩ́ a bʋlɛ́:
‹Ɩ́ ná Kirisi ní rɛɛ́!
Ɩ́ nóú ní rɛɛ rɩ́!›
Ɩ́ sɩ́ láá dí.
24 Bee wɩ́ɛ́ nɩɛ ɓɩkana sɩ́ ko nyɛ nyɩɛrʋ bʋlɛ́ ɓa ká kirisiwa nɛ́, rɩ́ náŋa má nyɛ nyɩɛrʋ bʋlɛ́ ɓa ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla nɛ́.
Ɓa sɩ́ tʋŋ wɩ́gɩrɛ́ rɩ́ nyáŋsɛ ɓɩzeŋsi, a makɛ rʋʋ ká mɔlɛ́, rɩ́wɔ́ yéŋŋi Wɩɩsɛ nɩtʋɔsɛ́.
25 Ɩ́ ná, ŋ é lá sɩ́ɛ́ máŋsɛ ɛ́ wɩ́koolé wuu pɛ́ɩ́wa rɛ́.
26 «Rɩ nɛ́ŋ sɩɛ́ kúó bʋ́lɩ́wa rɩ́ a bʋlɛ́:
‹Wɩɩsɛ Nɩlɩsɛ ná mɩŋ gɩrbétéke sɩɛrʋ!›
Ɩ́ sɩ́ ráŋ mʋ́; rɩ ɓa sɛ́:
‹Ʋ mɩŋ jaa sɩ́ɛ́rɩ́!›
Ɩ́ sɩ́ láá dí.
27 Anɛ duófɩ́llɔ háá de pɔ́ tɔ́ɔ́ mʋ́bʋɔ ká ko mʋ́ yakɛ tɔ́ɔ́ nyúú ɛ́, Nɩbiino Bio* tápʋl ná háá á rʋ́ʋ́ bɩrko, ʋʋ́ á rʋ́ʋ́ nɛ ɛ́ nɛ́.
28 Oŋsʋɔrɩ́ há mɩŋ ráŋ ná nɛ́ duune lílaari.
Nɩbiino Bio bɩrkoe wɩ́ɛ́
29 «Tɛ́ŋ ná mɛ́ tápʋlbɔma ná háá kóó daarɛ, mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́,
‹wɩɩsɛ sɩ́ bíri,
cana báá wɩ pʋmmɔ́ ka,
caŋwʋllɛ sɩ́ lɛ bána nyúú tuwi ɓallɛ tíé,
ká rɩ́ oŋduoru ná há mɩŋ bána daha váklɛ.›
30 «Ɛ́ mɛ́ nɛ́ sɩɛ́, rɩ́wɔ́ ná Nɩbiino Bio malla bána nyúú, rɩ́ dúníé nɩɛ wuu wii hiĩni, ká sɩɛ́ ná Nɩbiino Bio rʋʋ lɛ́ bána nyúú rí duóbásɛ sɩɛrʋ aá ko, rɩ́ dóé ná nɔ́ŋɔ há toó, arɩ́ píŋ ɓɩzeno.
31 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ rʋ́ʋ́ tʋ́mʋ́ malɩ́kawa, arɩ́ bʋ́gɩla ná háá cɩɩmɛ́, rɩ́wɔ́ gʋɔrɛ dúníé kíŋkere ná baná, a pɔ́ bána nʋɔ nɔ́ŋɔ mɛ́, ká kaa mʋ́ lɛ nɔ́ŋɔ mɛ́, a yɩ́rʋ́ nɩtʋɔsɛ́ kaa ko hé náŋá mɛ́.
32 «Ɩ́ pi piro wɩ́ɛ́ a kármɩ́wa tɩɩ.
Rɩɩ́wa nɛ́ kúó ná piro rʋʋ yúóró, ká bɩrɛ aá tɔwɛ pa'ɔlma, ɩ́ɩ́ bʋlɛ́ yibíŋ zʋ́ɔ́ rɛ́.
33 Ʋ ká ɛ́ nɛ́, rɩɩ́wa nɛ́ kúé ná ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu rɩ ɓa kúó, ɩ́ zɩŋ rɩ́ Nɩbiino Bio má pérí tɛ́sɩ́ɩ́; ʋ mɩŋ ŋmɛ́nɔ mɛ́.
34 Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, zaa nɩɛ nyáŋ wuu waá sʋsɛ, ká rɩ́ ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu ko.
35 Bána rɩ́ tíé sɩ́ nyɩ́ɩ́kɛ, amá ŋ é wɩ́bʋlɛ́ waá nyɩ́ɩ́kɩ́ ná.
36 «Nɛ́ŋ wuu toó a zɩŋ tápʋl ná rɩ́ tɛ́ŋ ná mɛ́, ɛ́ wɩ́ɛ́ háá kué.
Wɩɩsɛ malɩ́kawa há mɩŋ bána nyúú wɩ ɛ̃; Bio má wɩ ɛ̃; Ana Wɩɩsɛ dʋŋɔ nɛ́ ɛ̃ ɛ́ tápʋl.
37 Tʋtʋmɩ́ ná há tʋ́mɛ́ Nowe* tɛ́ŋ mɛ́, ɛ́ tʋtʋmɩ́ tɩɩ nʋ́ʋ́ nɩ́ɩ́ á rʋ́ʋ́ tʋŋ, tápʋl ná Nɩbiino Bio háá á rʋ́ʋ́ bɩrko.
38 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, ká rɩ́ nyigíro ɓɩzeno ná zɩŋ ko, nɩɛ faá dí, aá nyɔ, báála rɩ́ háála jɩ́ja náŋá, a kaá ja tápʋl ná Nowe há zʋ́ nyiidaborzeno* ná sɩɛrʋ.
39 Nɩɛ fa wɩ kɩ́ɛ́lɛ́ zɩŋ, a kaá ja tɛ́ŋ ná mɛ́ nyigíro ɓɩzeno ná há kúé, a pɔ́wɔ́ wuu ɓa sʋsɛ.
Kal ná Nɩbiino Bio háá á rʋ́ʋ́ bɩrko, ʋʋ́ á rʋ́ʋ́ nɛ ɛ́ tɩɩ nɛ́.
40 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, báála bɛllɛ sɩ́ mɩŋ baka balá mɛ́, rɩ́ Wɩɩsɛ pi nɔ́ŋɔ ká tá nɔ́ŋɔ ráŋ.
41 Háála bɛllɛ sɩ́ gɩ́gɛrɛ míŋ, rɩ́ Wɩɩsɛ pi nɔ́ŋɔ ká tá nɔ́ŋɔ ráŋ.
42 «Ɛ́ wɩ́ɛ́ ɩ́ pɔ́ wérí, bee wɩ́ɛ́ ɩ́ wɩ́ɩ́wa Nyuutɩna tápʋl koolí ɛ̃.
43 Ɩ́ zesi nɛ wérí, rɩ jaa tɩ́na fa ɛ̃ tɛ́ŋ ná mɛ́ gaarɔ háá kué rí, ʋ sɩ́ barɛ dóŋ a pɔ́ wérí, rɩ́ gaarɔ ná sʋ́ʋ́ jaa zʋ́.
44 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ má kánɩ́wa tɩɩ a pɔ́ wérí, bee wɩ́ɛ́ Nɩbiino Bio á rʋ́ʋ́ ko tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ́ há wʋ́ʋ́ yɩɛla kené ní.
Tʋtʋnnʋtaŋá rɩ́ tʋtʋnnʋyɔ́ɔ́
45 «Áŋ rɩ́ ká tʋtʋnnɔ ná háá tʋŋ taŋá, a zɩŋ wɩ́ɛ́?
Ʋ nɛ́ ká tʋtʋnnɔ ná ʋ nyúútɩ́na há bílú rʋ́ʋ́ bíbélú jaa mɛ́, a pɩ́pá tʋtʋnna má ɓɩdííle tɛ́ŋ ná há mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ pá mɛ́.
46 Rʋʋ nyúútɩ́na nɛ́ bɩ́rɛ́ ko, rɩ tʋtʋnnɔ ná mɩŋ ɛ́ mɛ́ aá tʋŋ, ɛ́ tʋtʋnnɔ ná wér.
47 Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, nyúútɩ́na ná sɩ́ pi ɛ́ tʋtʋnnɔ bílú ɓɩɛ wuu nyúú, rʋ́ʋ́ bíbel.
48 Amá rʋʋ nɛ́ ká tʋtʋnnʋyɔ́ɔ́, rɩ́ɩ́ bɩ́ɩ́nʋ́ tɩɩ mɛ́ rɩ́ɩ́ bʋlɛ́:
‹Ŋ nyúútɩ́na ná dáánɛ́ rɛ́, ʋ wɩ kɩ́kɛ́lɛ́ ko.›
49 Káá ísí kɛ́sʋ́ tʋtʋ́nnʋ́náŋa ná rɩ́ɩ́ ŋmɩ́ŋmasɛ, rɩ́ɩ́ cúŋ ɓɩdííle mí, rɩ́ɩ́ zʋ sɩ́ŋ nyɔɛ arɩ́ sɩnyɔ́ɔ́rɩ́bɩbara,
50 ʋ nyúútɩ́na ná sɩ́ ko uri, kal ná rɩ́ tɛ́ŋ ná mɛ́, ʋ há wɩ bɩ́ɩ́nɛ́.
51 Ʋ sɩɛ́ sɩ́ bɛ́ŋsʋ́ wérí, ká hóú nʋŋmɔ́ŋyɔ́ɔ́wa sɩɛrʋ, rʋ́ʋ́ rɩ́wɔ́ wuu dí wɩɩla balá.
Ráŋ nɛ́ rʋ́ʋ́ wi a dʋŋ nɛ́sɛ mɩ́sɛ.»