Yeésu waalá kíɖíím ifizí abaaláa mííli nɔɔ́nʊ́wá iɖi
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 14.13-21; Mrk 6.30-44; Lúk 9.10-17 ɖʊɖɔ)
6
1 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
Yeésu wɛɛdɛsɩná Galilée lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ bándayaá ɖɛ sɩsɩ Tiberíyáadɩ lɩɩrɛ́ nɛ́ ɖɩdɛ́ɛ fúu lí ńgɩ-rɔ.
2 Zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ fóo yɩ,
káma,
kɩɩna maamááciwá waalá ɩwáázɩ kʊdɔndɩnáa nɛ́.
3 Ngɛ Yeésu woobó ɩkpa bʊ́ʊ-daá ití ɩcɔ́ɔ ɩ́na ɩwanbaaráa.
4 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ,
Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ bánÿaá kɩ sɩsɩ Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ nɛ́ kɩ́ńjʊ́ʊ́.
5 Yeésu waagʊ́sɩ ɩbɛ́ɛ́ŋ nɛ́,
waana zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ wɛ́ngɛɖɛɛ́ ɩjɔ́.
Ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Filíipu sɩsɩ:
«Lé gɛ ɖánnáa kíɖíím ɖɩmʊ ɖicéle zamɔ́ɔ kɩna kɩrɩ́ŋa kiɖi.»
6 Yeésu waalá Filíipu bɩlɛ́ sɩ ɩɖáázɩ yɩ ɩbɛ́ɛ́ŋ gɛ,
káma,
ɩvʊnnyɩ wenbí sɩ ɩlá nɛ́.
7 Filíipu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Sɔɔlɩ bɔkpɔ́ɔ ɩrʊ́ kʊ́ɖʊḿ-dɛ́ɛ wɛ́ kákpáŋa (200) tɩmɛ́rɛ-dɛ́ɛ fɛrɩ́tɩ bakámʊ ná kíɖíím,
bɩ́dándalɩ́ na batára báa weení ɩtáńÿuú cʊ́kɔ.»
8 Ngɛ Andirée,
ɩwanbaaráa-daá naárʊ,
Simɔ́ɔnɩ Pétro igoobú,
wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
9 «Bú afobú naárʊ wɛ ɖɔ́lɔ́wʊ́táá cé ɩɖɔ́kɩná kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá na tiiná náálɛ.
Amá,
we gɛ sɩ bɩbɩ́ɩ́zɩ bɩlá zamɔ́ɔ ńŋɩnáa kɩna.»
10 Ńna gɛ Yeésu sɩsɩ:
«Ɩdɔ́ ɩráa rɩ́ŋa bɔcɔ́ɔ adɛ.»
Nyɩ́ɩ́dɩ ɖabata ɩbá tɩwɛ ɖɩdáarɛ ɖɩḿ ɖɩdaá.
Ngɛ bɔɔdɔ́ ɩráa bɔcɔ́ɔ.
Ɩráa bɛḿ badaá,
abaaláa riké kɛ́ɛ nyazɩ mííli nɔɔ́nʊ́wá (5.000) bɩlɛ́.
11 Ngɛ Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ kpɔ́nɔ́wá ɩsá Ɩsɔ́ɔ tɩrɔ,
ngɛ waadára ɩráa bɔjɔɔ́ɔ ńna nɛ́.
Ngɛ wɛɛdɛ́sɛlɩ́ tiiná,
ɩsá Ɩsɔ́ɔ arɔ ɖʊɖɔ.
Ngɛ waadátárɩ́ báa weení wenbí bʊdʊ́ʊ sɔɔlɛ́ɛ nɛ́.
12 Beeɖi bɔfɔ́ɔ nɛ́,
ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ ɩwanbaaráa sɩsɩ:
«Ɩdɔ́ɔ́zɩ buḿsi ɩráa wɔɔdɔ́ɔ bɩka nɛ́,
na bɩdaá nabʊ́rʊ ɩ́kalá ásáráwʊ́.»
13 Kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá bɔɔdɔ́ɔ nɛ́-dɛ́ɛ fɔɔlásɩ wanbaaráa wɔɔdɔ́ɔ́zɩ bɩɩga nɛ́ woozu ɖɔkɩ́nɩ fuú na natɩ́lɛ.
14 Ɩráa waana maamááci wenkí Yeésu waalá nɛ́,
ngɛ sɩsɩ:
«Toovonúm,
ceení gɛ anɖébi weení sɩ ɩkɔ́nɩ ɖúúlínya-daá nɛ́.»
15 Yeésu waadɩlɩ́ sɩsɩ bɛgɛgɛrɛŋɛ sɩ bɔkpɔ́ɔ yɩ na ɖóni basɩ́ɩ kowúrátɩ.
Waana bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ wɛɛɖɛ́ɛ ɩkpa bʊ́ʊyɔ́ɔ kʊjʊʊ́-daá ɩgɔjɔɔ́ɔ iriké.
Yeésu wánnʊŋɛ́ lɩ́m-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 14.22-33 na Mrk 6.45-52 ɖʊɖɔ)
16 Kɩɩɖáánɩ nɛ́,
ngɛ ɩwanbaaráa weedí lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ nɔɔ́-jɔ́.
17 Ngɛ baagba kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá bɛ́ndɛsɩ́ bɛ́nɖɛɛ́ Kapɛrɩnawʊ́m fáráńdɩ́.
Kíńÿúu ngʊ́ Yeésu tɔkɔnɩ tá ɩmɔɔná wɛ.
18 Fefelimá kʊ́bɔná wɛ́nvɛtɩ́ bɩka lɩ́m wángʊrʊ́ʊ bɩ́nzalɩ́ɩ.
19 Bɛ́ńɖɛɛzɩ batála nyazɩ kilomɛ́ɛ́tawá natʊ́nʊ́wá bɩlɛ́ gɛ baajáŋ bana Yeésu wánganʊŋ́ lɩ́m-rɔ ɩgɛrɛŋɛ sɩ ɩcʊʊná kpɩ́ɩ́rʊʊ́.
Ngɛ bɩɩlá wɛ nɩdáárɛ.
20 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ gɛ,
bɩ́kalá mɩ́ɩ nɩdáárɛ!»
21 Bɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩ bɔkpɔ́ɔ yɩ kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá.
Amá,
sɩ bacáŋ bɛbɛ́ɛ́ŋ nɛ́,
kpɩ́ɩ́rʊʊ́ wáńdálɩ́ baɖaaboɖé kɩsɩ́ŋ.
Zamɔ́ɔ wánjáádɩ Yeésu
22 Kiivé nɛ́,
zamɔ́ɔ kɩɩgáwalɩ́ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ nɛ́ kɩɩna sɩsɩ kpɩ́ɩ́rʊʊ́ kʊ́ɖʊmʊ́ʊ kóŋ́ wáńgáná kɩzɩ́ŋɛ́ɛ;
bɩka banyɩ bɩlɛ́ ɖʊɖɔ sɩsɩ Yeésu tasʊ́ʊ kpɩ́ɩ́rʊʊ́ kɩḿ ɩ́na ɩwanbaaráa;
bɛlɛ́ beriké bɛɛɖɛɛ ná.
23 Ngʊ́ kpɩ́ɩ́rɩ́nɩ tɩɩgálɩ́ɩ́ná Tiberíyáadɩ nɛ́ tɩɩdála ɖɩdáarɛ wenɖé ɖɩdaá ɩráa wɔɔjɔ́ɔ bɔtɔ́ɔ kpɔ́nɔ́ Ɖádʊ́ʊ waazá Ɩsɔ́ɔ kɩrɔ nɛ́.
24 Zamɔ́ɔ waana sɩsɩ Yeésu na ɩwanbaaráa bɛvɛ́yɩ́ ńna nɛ́,
ngɛ ɩráa waagba kpɩ́ɩ́rɩ́nɩ tɩḿ tɩdaá bɛɖɛ́ɛ Kapɛrɩnawʊ́m Yeésu cáádɩ.
Yeésu kɛ́ɛ na kíɖíím bɩ́nváa weezuú nɛ́
25 Bɔɔmɔɔná Yeésu lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ nɛ́,
ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
sáátɩ wenkí gɛ nyáádála cé.»
26 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ kpɔ́nɔ́wá mɩ́ɩ́dɔ́ɔ ɩfɔ́ɔ nɛ́-rɔɔzɩ́ gɛ mɩ́njáádɩ ma,
bɩdɛkɛ́ɛ sɩsɩ mɩ́ɩ́nɩ́ɩ maamááciwá máálá tɩ nɛ́ tugutoluú nɛ́-rɔ.
27 Ɩ́kalá tɩmɛ́rɛ kíɖíím bɩ́nvɔrɔ́sɩ nɛ́ bʊrɔ.
Amá,
ɩlá tɩmɛ́rɛ kíɖíím bɩ́dɔ́nvɔrɔ́sɩ kɛtɛngɛrɛ,
bɩka bɩ́nváa weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́ bʊrɔ.
Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ sɩ ɩfa ná mɩ́ɩ kíɖíím bɩḿ,
káma,
ɩrɔɔzɩ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ Caáwʊ waaɖʊ ɩdɛ́ɛ yíko-dɛ́ɛ ɖaazɩ́tɩ.»
28 Ńna gɛ ɩráa wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Yeésu sɩsɩ:
«We gɛ bɩ́nbɔɔzɩ́ ɖɩlá na ɖɩlá tɩmɛ́ weená Ɩsɔ́ɔ sɔɔlɛ́ɛ yɛ nɛ́.»
29 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Tɩmɛ́rɛ wenɖé Ɩsɔ́ɔ sɔɔlɛ́ɛ na mɩ́ɩ nɛ́ gɛ sɩsɩ ɩ́fá weení weegédíri yɩ nɛ́ toovonúm.»
30 Ńna gɛ bɛlɛ́ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Maamááci wenkí gɛ sɩ nlá ɖɩna na ɖɩfa nya toovonúm.
Tɩmɛ́rɛ wenɖé gɛ sɩ nlá.
31 Ɖájaájaanáa wɔɔjɔ́ɔ tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá nɛ́,
kíɖíím bánÿaá bɩ sɩsɩ máánɩnɛ́ gɛ beeɖi ńŋɩnáa wenbí baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá nɛ́.
Baaŋmáa gɛ sɩsɩ:
“Waava wɛ kíɖíím bɩɩgálɩ́ɩ́ná ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ beɖi.”»
32 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ bɩdɛkɛ́ɛ Múúsá waava ná mɩ́ɩ kíɖíím bɩɩgálɩ́ɩ́ná ɩsɔ́ɔ́dáá bikédi nɛ́,
amá,
Majaa wánváa kʊ mɩ́ɩ kíɖíím toovonúm ńbɩ bɩ́ngalɩɩ́ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́.
33 Káma,
kíɖíím Ɩsɔ́ɔ wánváa bɩ nɛ́ gɛ weení wángalɩɩnáa ɩsɔ́ɔ́dáá bɩka wánváa ɖúúlínya weezuú nɛ́.»
34 Ngɛ bɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«A bɩlɛ́,
kʊ́bɔnɩ́,
kʊ nlɔɔná ɖáa kíɖíím bɩḿ fáa!»
35 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ gɛ kíɖíím bɩ́nváa weezuú nɛ́.
Weení ɩrɩ́ŋa wɔɔgɔ́nɩ mɔ́jɔ́ nɛ́,
ɩlɛ́ ɩmʊ́ nyɔɔ́sɩ tángʊ́ʊ yɩ kɛtɛngɛrɛ,
bɩka weení ɩrɩ́ŋa waava ma toovonúm nɛ́,
ɖoolɔɔ́ tánlaḿ yɩ kɛtɛngɛrɛ.
36 Méévééri mɩ́ɩ bɩlɛ́ amá,
na bɩrɩ́ŋa mɩ́ɩ́ná ma nɛ́,
mɩ́dáfá ma toovonúm.
37 Wenbá barɩ́ŋa Caáwʊ waava ma nɛ́,
bɔ́ngɔnɩ́ mɔ́jɔ́.
Ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ médéngizí weení ɩrɩ́ŋa sɩ ɩkɔ́nɩ mɔ́jɔ́ nɛ́.
38 Máagálɩɩ ɩsɔ́ɔ́dáá megédi adɛ laadɔ́ɔ-rɔɔzɩ́ gɛ sɩ malá weení weegédíri ma nɛ́ ɩdɛ́ɛ sɔɔlɩ́m;
mɔ́dɔkɔ́nɩ sɩ malá wenbí mɔ́zɔɔlɛ́ɛ nɛ́.
39 Weení weegédíri ma nɛ́ ɩdɛ́ɛ sɔɔlɩ́m gɛ sɩsɩ mékeyéle wenbá waaɖʊ wɛ mɛ́ńdɛ́ nɛ́ badaá naárʊ ɩtɛlɛ́ŋ.
Amá,
kɛdɛɛzɩya wɩ́rɛ,
magʊ́sɩ wɛ befé balɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.
40 Ɩɩ́n,
wenbí Majaa sɔɔlɛ́ɛ bɩ nɛ́ gɛ sɩsɩ wenbá barɩ́ŋa baana Biyaalʊ́ʊ ngɛ baava yɩ toovonúm nɛ́,
boyuú weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́,
bɩka kɛdɛɛzɩya wɩ́rɛ nɛ́,
magʊ́sɩ wɛ befé balɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.»
41 Yahúúɖuwá waanɩ́ɩ Yeésu-dɛ́ɛ tɔ́mwá tɩna nɛ́,
ngɛ baabáázɩ ŋmɩɩdɩ́,
káma,
wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ gɛ kíɖíím bɩɩgálɩ́ɩ́ná ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́.»
42 Ngɛ bɔɔdɔ́tɔḿ sɩsɩ:
«Mányɩ sɩsɩ ɩmʊ́ gɛ Ísifu biyaalʊ́ Yeésu gɛ?
Ɖányɩ ɩgɔɔ na ɩjaa!
Bɩ́nlám nŋɩ́nɩ́ na ɩtɔ́ lɛlɛɛɖɔ́ sɩsɩ:
“Máagálɩ́ɩ́ná ɩsɔ́ɔ́dáá megédi adɛ.”»
43 Ńna gɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Iyéle ɖamá ŋmɩɩdɩnáa.
44 Naárʊ tánbɩɩzɩ ɩkɔ́nɩ mɔ́jɔ́ a Caáwʊ weení weegédíri ma nɛ́ takánára yɩ ɩkɔná bɩka kɛdɛɛzɩya wɩ́rɛ nɛ́,
mɔ́ɔ́ magʊ́sɩ yɩ ifé ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.
45 Anɖébiwá waaŋmáa sɩsɩ:
“Ɩsɔ́ɔ wánwɩlɩ́ɩ ɩráa rɩ́ŋa ɩdɛ́ɛ tɔ́m.”
Weení ɩrɩ́ŋa wánnɩɩ́ Caáwʊ-dɛ́ɛ tɔ́m,
ngɛ weedísi wentí waawɩ́lɩ nɛ́,
ɩlɛ́ ɩmʊ́ wɔ́ngɔnɩ́ mɔ́jɔ́.
46 Bɩdɛkɛ́ɛ sɩ naárʊ wáńnáa Caáwʊ,
asée weení waagálɩ́ɩ́ná Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ nɛ́ iriké;
ɩlɛ́ waana ná Caáwʊ.
47 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ weení ɩrɩ́ŋa waava toovonúm nɛ́,
wooyuú weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́.
48 Mɔ́ɔ́ gɛ kíɖíím bɩ́nváa weezuú nɛ́.
49 Tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá,
mɩ́jaájaanáa weeɖi kíɖíím baayáa bɩ sɩsɩ máánɩ nɛ́,
amá,
baazɩ́.
50 Amá,
kíɖíím bɩɩgálɩ́ɩ́ná ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ bɩlɛ́ gɛ a ɩrʊ́ weeɖi ɩ́dánzɩḿ.
51 Mɛ́gɛ́ɛ na kʊ kíɖíím weezuú ńbɩ bɩɩgálɩ́ɩ́ná ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́.
Weení weeɖi bɩ nɛ́,
wɔ́njɔwʊ́ʊ weezuú lɛlɛɛɖɔ́ hálɩ bɩvɛ́yɩ́na tɛ́m.
Mɔ́dɔ́nʊʊ́ gɛ kíɖíím sɩ mava nɛ́,
mánváa bɩ na ɖúúlínya iyuú weezuú.»
52 Ńna gɛ Yahúúɖuwá waabáázɩ ɖamá cɔɔlɩ́ bɔ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ:
«Bɩ́nlám nŋɩ́nɩ́ ná ɩrʊ́ ceení ɩtɔ́ sɩsɩ wánváa ɖáa ɩdɔnʊʊ́ ɖɩtɔ́ɔ.»
53 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ a mɩ́dɔtɔ́ɔ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ dɛ́ɛ tɔnʊʊ́ bɩka ɩnyɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ azimá,
mídónÿuú weezuú.
54 Weení wɔɔdɔ́ɔ mɔ́dɔ́nʊʊ́ bɩka ɩnyɔ́ɔ mɛ́dɛ́ɛ azimá nɛ́,
wónÿuúu weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́,
bɩka kɛdɛɛzɩya wɩ́rɛ ménveezí yɩ ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.
55 Mɔ́dɔ́nʊʊ́ kɛ́ɛ kíɖíím toovonúm ńbɩ gɛ,
bɩka mɛ́dɛ́ɛ azimá kɛ́ɛ sʊlʊ́m toovonúm ńbɩ.
56 Weení wɔɔdɔ́ɔ mɔ́dɔ́nʊʊ́ bɩka ɩnyɔ́ɔ mɛ́dɛ́ɛ azimá nɛ́,
wánŋmaranáa ma bɩka mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ maŋmaraná yɩ.
57 Ńŋɩnáa Caáwʊ weení weegédíri ma nɛ́ wánváa weezuú nɛ́,
ngɛ ɩrɔ gɛ mɔ́wɛ weezuú-daá nɛ́,
bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ weení sɩ ɩtɔ́ɔ mɔ́dɔ́nʊʊ́ nɛ́,
mɔ́rɔ́,
bʊdʊ́ʊ wɔ́njɔwʊ́ʊ weezuú-daá.
58 Ɩbɛ́ɛ́ŋ kíɖíím bɩɩgálɩ́ɩ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́,
bɩvɛ́yɩ́ nyazɩ wenbí mɩ́jaájaanáa weeɖi nɛ́.
Bɛlɛ́ baazɩ́.
Weení weeɖi kíɖíím bɩna nɛ́,
wónÿuúu weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́.»
59 Sáátɩ wenkí Yeésu wɛ Kapɛrɩnawʊ́m Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ na ɩwɩ́lɩ tɔ́m wentí nɛ́ nbɩlɛ́.
Tɔ́m tɩ́nváa weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́
60 Yeésu-dɛ́ɛ wanbaaráa waanɩ́ɩ wentí waaŋmátɩ nɛ́,
ngɛ badaá ɖabata sɩsɩ:
«Tɔ́m tɩna tɩjɔɔ́ɔ káálɛ nɩɩ́.
Weení wéndisi kʊ tɩ.»
61 Yeésu wooyuú ɩtɩlɩ́ sɩsɩ ɩwanbaaráa wánŋmɩɩdɩ́ tɔ́m wentí waaŋmátɩ wɛ tɩ nɛ́ tɩrɔ.
Bʊrɔɔzɩ́ gɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m tɩḿ tɩ́ngʊsɩ́ mɩ́laakáarɩ gɛ?
62 Bɩlɛ́ nɛ́,
nŋɩ́nɩ́ gɛ mɩ́nlám a mɩ́ɩ́gɔ́nɩ ɩna Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ wángbáa lénlé ɩvʊngɔwɛ nɛ́.
63 Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa wánváa kʊ weezuú.
Ɩrʊ́ riké tɔ́nvɔɔzɩ nabʊ́rʊ.
Tɔ́mwá mááŋmátɩ mɩ́ɩ ɖɔ́ nɛ́ tɩɩgálɩ́ɩ́ná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa-jɔ́ gɛ,
bɩka tɩ́nváa kʊ weezuú.
64 Amá,
mɩ́dáá nɛbɛ́rɛ tafa tɩ toovonúm.»
Ɖoo bɩgaɖaa gɛ Yeésu fʊnnyɩ wenbá badafa yɩ toovonúm nɛ́,
bɩka ɩvʊnnyɩ weení sɩ ɩkɔ́nɩ ɩyá yɩ nɛ́.
65 Ngɛ Yeésu waadásɩ ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Bʊrɔɔzɩ́ gɛ mɔ́ɔ́dɔ́ mɩ́ɩ sɩsɩ naárʊ tánbɩɩzɩ ɩkɔ́nɩ mɔ́jɔ́ a Caáwʊ tafa yɩ nɩ́bááwʊ.»
66 Bɩdɩ́ŋa-rɔ gɛ ɩwanbaaráa ɖabata waabáázɩ yɩ cɛ́m bándalɩ́,
bodokúti bónvúu yɩ.
67 Ńna gɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ ɩwanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ sɩsɩ:
«Mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊdɔ mɩ́zɔɔlɛ́ɛ ɩɖɛ́ɛ yáá wé.»
68 Ngɛ Simɔ́ɔnɩ Pétro woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ,
weení-jɔ́ gɛ sɩ ɖibó.
Nyɔ́jɔ́ gɛ tɔ́m tɩ́nváa weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́ wɛ.
69 Ɖɔ́ɔ́ ɖáává toovonúm,
bɩka ɖɩtɩlɩ́ bɩlɛ́ sɩsɩ nyɔ́ɔ́ gɛ Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ-dʊ́ʊ weení waagálɩ́ɩ́ná Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ nɛ́.»
70 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Mányɩ sɩsɩ mɔ́ɔ́ máádá ná máálɩ́zɩ́ mɩ́nyɔ́ɔ́ wanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ ya.
Amá,
na bɩrɩ́ŋa mɩ́dáá kʊ́ɖʊḿ kɛ́ɛ zííni gɛ.»
71 Wánŋmatɩ́ bɩlɛ́ nɛ́,
Simɔ́ɔnɩ Isikariyóo biyaalʊ́ Yudásɩ gɛ wánŋmatɩ́.
Káma,
na bɩrɩ́ŋa ɩlɛ́ ɩwɛ wanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ-daá nɛ́,
sɩ ɩkɔnɩ ná ɩyá Yeésu.