Yeésu waawáázɩ ɩrʊ́ biilí yɩ nɛ́
5
1 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́,
Yahúúɖuwá wɛ bénɖíi bɛdɛ́ɛ jíńgáárɩ́ nakɩ́rɩ nɛ́,
ngɛ Yeésu woobó Yerusalɛ́ɛm.
2 Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá,
fééni ɖaḿ wɔnɔɔ́-jɔ́ gɛ lɩmjokú nakɩ́rɩ wɛ.
Lɩmjokú kɩḿ kɩjɔ́ gɛ boozúu kɛ́rɛ́ɛ́zɩ nasʊ́nʊ́wá balára bamɩlɩná kɩ bɔlɔ́ sɩ atáárɩ.
Bánÿaá lɩmjokú kɩḿ Éburu ńba-dɛ́ɛ kʊnʊm-daá sɩsɩ Bɛtɩzatáa lɩmjokú (bugutoluú sɩsɩ kʊnyɔnnɩɩrɛ́ lɩmjokú).
3 Kɛ́rɛ́ɛ́zɩ sɩḿ sɩdɛɛzɩ́ gɛ kʊdɔndɩnáa tuutúúma fɩ́nɛ́ɛ.
Badaá,
nyánnáa njɛma,
na nʊvɔ́-dɩnáa,
na wenbá biilí wɛ nɛ́.
[Kʊdɔndɩnáa bɛḿ baɖamáa sɩsɩ lɩ́m íyúúdi.
4 Káma,
malááyɩ́ka wéńderégedím sáa-sáa lɩmjokú kɩḿ-daá wónÿuúdi lɩ́m.
A wooyuúdi bɩ bɩlɛ́ gɛ kʊdɔndʊ́ʊ weení waajáŋ ɩɖáa tím bɩdaá nɛ́,
báa ɩgʊdɔḿ kɛ́ɛ wenkí,
asée waawáa.]
5 Kʊdɔndɩnáa bɛḿ badaá gɛ abaalʊ́ naárʊ wɛ,
bɩ́ɩ́zɩ ákoosaaláa na lutoozo nbɩlɛ́ wánnyaadɩ́ nɛ́.
6 Yeésu waana yɩ ilewáa adɛ ngɛ waanɩ́ɩ sɩsɩ ɩgʊdɔḿ weelééri nɛ́,
ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ nwáa?»
7 Ngɛ kʊdɔndʊ́ʊ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
mɛ́vɛ́yɩ́na naárʊ sɩ itísi ma lɩmjokú-daá sáátɩ wenkí lɩ́m wónÿuúdi nɛ́.
Sáátɩ wenkí sɩ mamáázɩ sɩsɩ méndím nɛ́,
naárʊ wɛ́ńlɛ́zɩ́ ma.»
8 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Kʊrʊ́ ngbɔ́ɔ nyágɩgbáláwʊ bɩka nnʊ́ŋ.»
9 Sɩ ɩtɔ́ na isú nɛ́,
ɩrʊ́ ɩlɛ́ waawáa.
Ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ ɩgɩgbáláwʊ ɩbáázɩ nʊŋɛ́.
Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ gɛ tɔ́m tɩna tɩ́nlám bɩlɛ́.
10 Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa waana ɩrʊ́ ɩlɛ́ waawáa bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Sinje Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ gɛ,
ɖɛ́dɛ́ɛ Mará tafa nɩ́bááwʊ sɩ nzʊ́ʊ nyágɩgbáláwʊ.»
11 Ńna gɛ ɩlɛ́ woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Weení waawáázɩ ma nɛ́ wɔɔdɔ́ ma gɛ sɩsɩ:
“Kʊrʊ́ ngbɔ́ɔ nyágɩgbáláwʊ nnʊ́ŋ.”»
12 Ngɛ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa bɛḿ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Weení wɔɔdɔ ná nya sɩsɩ ńgʊ́rʊ́ ngbɔ́ɔ nyágɩgbáláwʊ nnʊ́ŋ.»
13 Amá,
weení waawáa bɩlɛ́ nɛ́ waasɩ weení waawáázɩ yɩ nɛ́,
káma,
Yeésu wɛɛdɛlɛ́ŋ zamɔ́ɔ kʊwɛ ɖɩdáarɛ ɖɩḿ ɖɩdaá nɛ́ kɩdaá.
14 Bʊwɔ́rɔ́ gɛ,
Yeésu waana ɩrʊ́ weení waawáázɩ yɩ bɩlɛ́ nɛ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá,
ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Lɛlɛɛɖɔ́ nyááwáa,
amá,
nkokúti nlá alaháácɩ́ na wenbí bɩɩgɩ́lɩ bɩna nɛ́ bʊ́kɔ́mɔɔná nya.»
15 Ɩrʊ́ ɩmʊ́ waalɩ́ɩ nɛ́,
ngɛ woobó ifééri Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa sɩsɩ Yeésu waawaazɩ ná ɩmʊ́.
16 Ngɛ bɛlɛ́ baabáázɩ Yeésu fúkúḿsi fáa,
káma,
Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ gɛ waawáázɩ yɩ nɛ́-rɔ.
17 Ńna gɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Majaa wɛ wánlám tɩmɛ́rɛ hálɩ na sinje.
Ngɛ mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ mɔ́wɛ mánlám tɩmɛ́rɛ.»
18 Yeésu waaŋmátɩ bɩlɛ́ nɛ́,
Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa woogúti bacáa sɩ bakʊ yɩ,
káma,
waayɩsɩná Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ-dɛ́ɛ mará baasí,
woogúti ɩtɔ́ ɖʊɖɔ sɩsɩ ɩmʊ́ Ɩjaa gɛ Ɩsɔ́ɔ;
waabɩsɩná ɩlɛ́ ɩzáárá nbɩlɛ́.
Yíko Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́ wɛná kɩ nɛ́
19 Yeésu waadásɩ ɩŋmátɩ wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ Biyaalʊ́ʊ tánbɩɩzɩ ɩlá nabʊ́rʊ ɩdɩ‑ɩdɩ,
amá,
wenbí waana Caáwʊ wánlám nɛ́ biriké gɛ wánlám.
Káma,
wenbí bɩrɩ́ŋa Caáwʊ wánlám nɛ́,
bɩlɛ́ nɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ gɛ Biyaalʊ́ʊ wánlám.
20 Caáwʊ sɔɔlɛ́ɛ Biyaalʊ́ʊ,
bɩka wánwɩlɩ́ɩ yɩ wenbí bɩrɩ́ŋa wánlám nɛ́.
Wándasɩ́ ɩwɩ́lɩ yɩ tɩmɛ́ kʊ́bɔná aagɩ́lɩ ana nɛ́ ɩlá,
na bɩbá bɩlá mɩ́ɩ bítí.
21 Wenbí ńŋɩnáa Caáwʊ wénveezí ɩsɩɖáa ɩɖʊ wɛ weezuú nɛ́,
bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ Biyaalʊ́ʊ wánɖʊ́ʊ wenbá ɩzɔɔlɛ́ɛ wɛ nɛ́ weezuú.
22 Bɩka Caáwʊ tánvʊʊná naárʊ,
amá,
wɔɔgbɔ́ɔ yíko rɩ́ŋa gɛ ɩɖʊ Biyaalʊ́ʊ ndɛ́ sɩsɩ ɩ́fʊʊná ɩráa,
23 na barɩ́ŋa bɔɖɔ́ɔ́zɩ yɩ ńŋɩnáa bɔ́nɖɔɔzɩ́ Caáwʊ nɛ́.
Weení ɩrɩ́ŋa ɩdɔɖɔ́ɔ́zɩ Biyaalʊ́ʊ nɛ́,
ɩdɔɖɔ́ɔ́zɩ Caáwʊ weení weegédíri yɩ nɛ́ ɖʊɖɔ.
24 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ weení ɩrɩ́ŋa waanɩ́ɩ mɛ́dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ gɛ waava weení weegédíri ma nɛ́ toovonúm nɛ́,
wooyuú weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́.
Bádanvʊʊná yɩ;
bʊdʊ́ʊ waalɩ́ɩ sɩ́m-daá ɩsʊ́ʊ weezuú-daá.
25 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ alɩwáátɩ kɛrɛŋɛ hálɩ kɩ́ńdálɩ́ bɩtɛ́,
ɩsɩɖáa wánnɩɩ́ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́ lowú,
wenbá sɩ banɩ́ɩ lowú kɩḿ nɛ́,
bónÿuú weezuú.
26 Káma,
ńŋɩnáa Caáwʊ wɛná weezuú-dɛ́ɛ yíko nɛ́,
bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ waava Biyaalʊ́ʊ weezuú-dɛ́ɛ yíko.
27 Ngɛ waava Biyaalʊ́ʊ yíko sɩsɩ ɩ́fʊʊná ɩráa,
káma,
ɩgɛ́ɛ na Ɩrʊ́ Biyaalʊ́.
28 Bɩ́kalá mɩ́ɩ bítí,
alɩwáátɩ nakɩ́rɩ kɛrɛŋɛ wenbá barɩ́ŋa baazɩ́ bebí wɛ nɛ́ bánnɩɩ́ ilowú
29 bakálɩɩ bɔbɔɔláánɩ-daá.
Wenbá baalá kazɔ́ɔ ńbɩ nɛ́ bángʊsɩ́ wɛ basʊ́ʊ weezuú-daá.
Amá,
wenbá baalá bɩdaavé nɛ́,
bángʊsɩ́ wɛ bafʊʊná wɛ bakʊ bɔdɔ́m.
30 Mɔ́ɔ́ mádánbɩɩzɩ malá nabʊ́rʊ mádɩ‑mádɩ.
Mánvʊʊnáa ɩráa tɔ́m bɩlɩɩná wentí Caáwʊ weevééri ma nɛ́ gɛ.
Ngʊ́ nŋɩ́nɩ́ mánvʊʊnáa nɛ́ sɩɩzɛ́ɛ,
káma,
bɩdɛkɛ́ɛ mólowú fáa bɩ nɛ́ gɛ mánlám,
amá,
wenbí weení weegédíri ma nɛ́ sɔɔlɛ́ɛ nɛ́ gɛ mánlám.»
Seríyawá baalɩzɩ́ tɩ Yeésu-rɔ nɛ́
31 «A mádɩtɩŋa máfʊ́nlɩzɩ́ɩ kʊ mádɩ seríya,
bɩlɛ́ nɛ́,
mɛ́dɛ́ɛ seríya lɩzɩ́ɩ kɩḿ kɩ́fʊnvɛ́yɩ́na fɔ́ɔ́zɩrɛ.
32 Amá,
naárʊ wánlɩzɩ́ɩ kʊ ma seríya;
bɩka mányɩ sɩsɩ ɩdɛ́ɛ seríya kɩḿ kɩgɛ́ɛ toovonúm.
33 Mɩ́ɩ́gʊ́sɩ tɩndɩnáa itíri Yaayá-jɔ́ nɛ́,
toovonúm gɛ waagálɩ́zɩ́ seríya.
34 Mɔ́ɔ́ nɛ́,
bɩdɛkɛ́ɛ ɩrʊ́-dɛ́ɛ seríya lɩzɩ́ɩ gɛ mánjáádɩ,
amá,
na mɩ́nyɔ́ɔ́ iyuú lɛ́ɛ́dɩ-rɔ gɛ mááŋmátɩ bɩlɛ́.
35 Yaayá fʊngɛ́ɛ gɛ nyazɩ fɩtɩ́la bɔɔzɔ́ kɩ kínlosí nɛ́;
ngɛ míídísi ɩkɔ́nɩ ɩfáárɩ cʊ́kɔ kɩdɛ́ɛ ɖɛnyɛm-daá.
36 Ngʊ́ mɔ́wɛná seríya kɩɩgɩ́lɩ Yaayá-dɛ́ɛ ńgɩ nɛ́.
Tɩmɛ́ Caáwʊ weegéjéle ma mánlám yɛ nɛ́,
adɩtɩŋa ánlɩzɩ́ɩ kʊ ma seríya sɩsɩ toovonúm,
weegédíri ná ma.
37 Bɩka Caáwʊ weení weegédíri ma nɛ́,
ɩdɩtɩŋa waalɩzɩ́ ma seríya ɖʊɖɔ.
Kɛtɛngɛrɛ mɩ́dánɩɩ tá ilowú,
belenté ɩna waazá-daá.
38 Ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ mɩ́dɔ́nɖɔkɩ ɩdɛ́ɛ tɔ́m,
káma,
mɩ́dáfá weení weegédíri yɩ nɛ́ toovonúm.
39 Mɩ́ɩ́bá mɩ́ngbɛlɛŋ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ na iyuú weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́ kɩdaá.
Ngʊ́ kɩlɛ́ kɩ́nlɩzɩ́ɩ kʊ ma seríya.
40 Amá,
mɩ́dánjaa sɩ ɩkɔ́nɩ mɔ́jɔ́ na iyuú weezuú.
41 Mánŋmatɩ́ ɖɔ́ nɛ́,
bɩdɛkɛ́ɛ ɩráa-dɛ́ɛ ma sám gɛ mánjáádɩ.
42 Amá,
mányɩ mɩ́ɩ;
mányɩ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m fɛ́yɩ́ míwenbé-daá.
43 Na Majaa-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá gɛ mɔ́ɔ́gɔ́nɩ́ná,
ngɛ mídéyí ma mʊ́ʊ;
amá,
a naárʊ wɔɔgɔnɩná ɩdɩtɩŋa ɩyɩ́ɖɛ-daá mɩ́nmʊ́ʊ ɩlɛ́.
44 Mɩ́zɔɔlɛ́ɛ ɖamá-dɛ́ɛ sám bɩka mɩ́dánjaa Ɩsɔ́ɔ weení ɩgɛ́ɛ kʊ́ɖʊḿ nɛ́-dɛ́ɛ ńbɩ;
mɩ́nlám nŋɩ́nɩ́ na ɩbɩ́ɩ́zɩ ɩfa toovonúm.
45 Ɩ́kamáázɩ sɩsɩ mɔ́ɔ́ sɩ magágʊ́ ná mɩ́dɔ́m Caáwʊ ɩzá-daá.
Múúsá mɩ́jɔɔ́na yɩ tamɔ́ɔ nɛ́ sɩ ɩkágʊ́ ná mɩ́dɔ́m.
46 A mɩraabá ɩfa Múúsá toovonúm,
mɩraava mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ toovonúm.
Káma,
mɔ́dɔ́m gɛ Múúsá waaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá.
47 Amá,
mɩ́dáfá wenbí waaŋmáa nɛ́ toovonúm nɛ́,
mɩ́nlám nŋɩ́nɩ́ na ɩbɩ́ɩ́zɩ ɩfa tɔ́m mánŋmatɩ́ mɩ́ɩ ɖɔ́ nɛ́ toovonúm.»