Yeésu igoobíya tafa yɩ toovonúm
7
1 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
Galilée laadɔ́ɔ-daá gɛ Yeésu wéngilím,
wenbí bʊrɔɔzɩ́ nɛ́ ɩ́dándacaa wéngilím Yudée laadɔ́ɔ-daá;
káma,
Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa wánvʊnjáádɩ sɩ bakʊ yɩ.
2 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ bánÿaá kɩ sɩsɩ bɩsaagɛ́rɛ́ɛ́zɩ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ nɛ́ wáńjʊ́ʊ́.
3 Ngɛ Yeésu igoobíya wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Lɩɩ cé,
bo nɖɛ́ɛ Yudée,
na nyɛ́dɛ́ɛ wanbaaráa ɖʊɖɔ ɩkáná tɩmɛ́ nyánlám yɛ nɛ́.
4 Naárʊ fɛ́yɩ́ a ɩzɔɔlɛ́ɛ ɩráa ɩtɩlɩ́ yɩ,
wánmʊsɩ́ wenbí wánlám nɛ́.
Káma,
nyánlám tɩmɛ́ ana nɛ́,
la báa weení ɩna nya.»
5 Yeésu igoobíya tɩtɩŋa tafʊ́nváa yɩ toovonúm,
biiyele ná gɛ bánŋmatɩ́ bɩlɛ́.
6 Ngɛ Yeésu weevééri wɛ sɩsɩ:
«Mɛ́dɛ́ɛ alɩwáátɩ tatala tá;
mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́jɔ́ alɩwáátɩ báa wenkí cɔɔ́ɔ kazɔ́ɔ gɛ.
7 Ɖúúlínya tánbɩɩzɩ kɩlɩzɩ́ mɩ́nyɔ́ɔ́ báɖáárɛ;
bɩɩga mɔ́ɔ́ nɛ́,
kɩ́dánjaa mɔ́ɔ́,
káma,
ménveerím kɩ sɩsɩ kɩdɛ́ɛ tɩmɛ́ fɛ́yɩ́ kazɔ́ɔ.
8 Mɩ́nyɔ́ɔ́ ibó ɩɖɛ́ɛ jíńgáárɩ́.
Mɔ́ɔ́ mɛ́dɛ́ɖɛɛ tá naanɩ́,
káma,
mɛ́dɛ́ɛ alɩwáátɩ tatala tá.»
9 Waaŋmátɩ bɩlɛ́ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ waawalɩ́ Galilée.
Yeésu woobó bɩsaagɛ́rɛ́ɛ́zɩ jíńgáárɩ́
10 Igoobíya wɛɛɖɛ́ɛ jíńgáárɩ́ nɛ́,
ngɛ Yeésu ɖʊɖɔ waagʊrʊ́ ɩɖɛ́ɛ ńna,
ideyéle ɩráa ɩna yɩ,
amá,
biigúti bɩjɔɔ́ɔ nyazɩ wánmʊsɩ́ bɩlɛ́.
11 Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa wɛ bánjáádɩ yɩ jíńgáárɩ́-daá ńna bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ɩmʊ́ iwelé.»
12 Ɩráa ɩbá bɔwɛ bánŋmatɩ́ ɩdɛ́ɛ tɔ́m zamɔ́ɔ-daá.
Nɛbɛ́rɛ sɩsɩ:
«Ɩgɛ́ɛ ɩrʊ́ kazɔ́ɔ ńnɩ́ gɛ.»
Baaganáa sɩsɩ:
«Lé-dɛ́ɛ ɩrʊ́ kazɔ́ɔ ńnɩ́,
wɛ́ndɛlɛ́sɩ ɩráa gɛ.»
13 Naárʊ tánŋmatɩ ɩdɔ́m ɖɔ́ ɩtálɩ ɩdɩ,
káma,
barɩ́ŋa bénzewɔ́ɔ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa.
14 Jíńgáárɩ́ wáńzʊ́ʊ́ lɔwʊtáá gɛ Yeésu waagʊrʊ́ ɩkpa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá,
ngɛ waabáázɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m wɩlɩ́ɩ.
15 Ngɛ Yahúúɖuwá wɛ bánlám bítí bɔ́nbɔɔzɩ́ badɩ sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ceení tɛkpɛ́lɛ́ŋ Mará wɩlɩɖʊ́ naárʊ-jɔ́,
bɩɩlá nŋɩ́nɩ́ gɛ ɩbá ɩnyɩ bɩlɛ́.»
16 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Wentí mánwɩlɩ́ɩ nɛ́ talɩɩná mɔ́jɔ́,
amá,
Ɩsɔ́ɔ weení weegédíri ma nɛ́ ɩjɔ́ gɛ bɩɩlɩɩná.
17 A naárʊ sɔɔlɛ́ɛ ɩlá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m,
bʊdʊ́ʊ wándɩlɩ́ɩ sɩsɩ wentí mánwɩlɩ́ɩ nɛ́ waalɩɩná Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ yáá mɔ́ɔ́ mádɩtɩŋa mɔ́jɔ́ gɛ bɩɩlɩɩná.
18 Weení wánŋmatɩ́ ɩdɩtɩŋa ɩdɛ́ɛ ńdɩ nɛ́,
wánjáádɩ ɩdɩ ɩdɛ́ɛ ɖɔɔzɩ́tɩ gɛ.
Amá,
weení wánjáádɩ weení weegédíri yɩ nɛ́ ɩdɛ́ɛ ɖɔɔzɩ́tɩ nɛ́,
kɛ́ɛ toovonúm-dʊ́ʊ gɛ,
bʊdʊ́ʊ tɛkɛ́ɛ bʊbɔtʊ́ʊ.
19 Múúsá weejéle mɩ́ɩ Mará,
yáá wé.
Amá,
mɩ́dáá naárʊ tónvúu yɛ.
Bɩlɛ́ nɛ́,
we-rɔ gɛ mɩ́njáádɩ sɩ ɩkʊ ma.»
20 Ńna gɛ zamɔ́ɔ sɩsɩ:
«Nyɔ́wɛná zííniwá.
Weení wánjáádɩ kʊ sɩ ɩkʊ nya.»
21 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Tɩmɛ́rɛ kʊ́ɖʊńɖɛ gɛ máálá ngɛ bɩjɔɔ́ɔ mɩ́rɩ́ŋa bítí ɖɔ́?
22 Múúsá waazɩ́ɩ́zɩ mɩ́ɩ sɩsɩ ɩ́bɛ́lɩ́ bíya abaaláa,
ngʊ́ bɩdɛkɛ́ɛ Múúsá-jɔ́ gɛ bíya abaaláa-dɛ́ɛ bɛlɩ́ɩ waalɩɩná,
ɖoo ɖájaájaanáa-jɔ́ gɛ.
Bʊrɔ gɛ míídísi mɩ́nbɛlɩ́ɩ ɩráa Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ.
23 A mɩ́nbɛlɩ́ɩ ɩráa Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ,
na bɩ́keyéle ɩyɩsɩ ná Múúsá-dɛ́ɛ Mará,
we-rɔ gɛ mɩ́nÿɛɛnáa mɔ́ɔ́ weení mááwáázɩ ɩrʊ́ ɖebilibili Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ nɛ́ baaná.
24 Iyéle ɩrʊ́ bɛɛŋnáa na iɖéézi,
a sɩ iɖéézi,
ivu toovonúm.»
Ɩráa wɔ́nbɔɔzɩ́ badɩ sɩsɩ Yeésu náábɩ́lɛ́ Lɛɛrʊ́?
25 Yerusalɛ́ɛm ńba nɛbɛ́rɛ wɛ bánŋmatɩ́ sɩsɩ:
«Mányɩ sɩsɩ weení bánjáádɩ sɩ bakʊ yɩ nɛ́ nbɩlɛ́ gɛ.
26 Bɛɛ ɩlɛ́ ɩwɛ wánŋmatɩ́ zamɔ́ɔ-daá bɩka bozumáa bɛbɛɛ́na yɩ nɛ́!
Ɖɛ́dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa wɛɛdɛ́ bána sɩsɩ ɩgɛ́ɛ na kʊ Lɛɛrʊ́ yáá wé.
27 Ngʊ́ Lɛɛrʊ́ sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́,
bádándɩlɩ́ lé sɩ ɩkálɩɩ ná nɛ́.
Amá,
ɩrʊ́ ceení ɖányɩ lé ɩlɛ́ waagálɩ́ɩ́ná nɛ́.»
28 Ńna gɛ Yeésu ɩlɛ́ ɩwɛ wánwɩlɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá nɛ́ waaŋmátɩ bɩcáárɩ sɩsɩ:
«Toovonúm mɩ́nyɩ weení mɛ́gɛ́ɛ nɛ́,
na lé máagálɩ́ɩ́ná nɛ́?
Mɔ́ɔ́gɔ́nɩ nɛ́,
bɩdɛkɛ́ɛ mádɩtɩŋa mɔ́ɔ́gɔ́ná ná mádɩ.
Weení weegédíri ma nɛ́ kɛ́ɛ toovonúm-dʊ́ʊ gɛ.
Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́ɩ́sɩ yɩ.
29 Mɔ́ɔ́,
mányɩ yɩ;
káma,
ɩjɔ́ gɛ máagálɩɩ ná,
bɩka weegédíri ná ma.»
30 Ńna gɛ baajáa sɩ bakpa yɩ,
amá,
naárʊ tetekiná yɩ;
káma,
ɩdɛ́ɛ alɩwáátɩ tatala tá.
31 Zamɔ́ɔ-daá,
ɩráa ɖabata waava yɩ toovonúm.
Bɛlɛ́ bɔwɛ bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Lɛɛrʊ́ sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́,
wánlám maamááciwá bɩkɩ́lɩ wentí ceení waalá nɛ́?»
Beegédiri sɔ́ɔ́jawá sɩ bakpa Yeésu
32 Faríizi ńba waanɩ́ɩ wentí zamɔ́ɔ wénŋmiidí Yeésu-rɔ nɛ́.
Ngɛ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Faríizi ńba weegédíri Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-rɔ fereɖáa sɩ bakpa Yeésu.
33 Ngɛ Yeésu sɩsɩ:
«Mána mɩ́ɩ ɖɛ́dɛ́ɛ cɔwʊ́ʊ taka nabʊ́rʊ na mɛɖɛ́ɛ weení weegédíri ma nɛ́ ɩjɔ́.
34 Mɩ́ngɔnɩ́ ɩcáa ma,
amá,
mɩ́dánnáa ma;
káma,
mɩ́dánbɩɩzɩ sɩ ibó lénlé sɩ mɔjɔ́ɔ nɛ́.»
35 Ngɛ Yahúúɖuwá wɔ́nbɔɔzɩ́ ɖamá sɩsɩ:
«Lé gɛ sɩ ɩɖɛ́ɛ gɛ ɖɔ́ɔ́ ɖádánbɩɩzɩ ɖɩna yɩ.
Wɛ́nɖɛɛ́ Yahúúɖuwá bɔgɔwɛ agbarawa Gɩrɛ́ɛkɩ ńba lɔwʊtáá nɛ́-jɔ́ bɩka ɩwɩ́lɩ Gɩrɛ́ɛkɩ ńba?
36 Tɔ́m tɩna ɖɔ́ waaŋmátɩ nɛ́ tugutoluú gɛ sɩ we.
Sɩsɩ:
“Mɩ́njáádɩ ma,
amá,
mɩ́dánnáa ma;
káma mɩ́dánbɩɩzɩ ibó lénlé sɩ mɔjɔ́ɔ nɛ́.”»
Lɩ́m bɩ́nváa weezuú nɛ́
37 Jíńgáárɩ́-dɛ́ɛ wɩ́rɛ kɛdɛɛzɩya ńɖɛ kɛ́ɛ na wɩ́rɛ kʊ́bɔńɖɛ.
Bɩdɛ́ɛ wɩ́rɛ ɖɩḿ gɛ Yeésu wɛ ɩzɩ́ŋɛ́ɛ ngɛ waaŋmátɩ bɩcáárɩ sɩsɩ:
«A ɖoolɔɔ́ wɛná weení nɛ́,
ɩ́kɔnɩ mɔ́jɔ́ bɩka ɩnyɔ́ɔ lɩ́m.
38 Weení waava ma toovonúm nɛ́,
lɩ́m bɩ́nváa weezuú nɛ́ wángagám ɩdaá gɛ nyazɩ buwá bɩlɛ́,
ńŋɩnáa baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá nɛ́.»
39 Yeésu waaŋmátɩ bɩlɛ́ nɛ́,
Kezeŋa Ɩsɔ́ɔ sɩ ɩfa wenbá sɩ bafa Yeésu toovonúm nɛ́-dɛ́ɛ tɔ́m gɛ waaŋmátɩ bɩlɛ́.
Káma,
bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ nɛ́ Ɩsɔ́ɔ tafáá ta ɩdɛ́ɛ Kezeŋa,
káma,
ɩdɔɖɔɔzɩ tá Yeésu.
Yeésu-rɔɔzɩ́ zamɔ́ɔ waadára
40 Zamɔ́ɔ-daá wenbá baanɩ́ɩ wentí Yeésu waaŋmátɩ nɛ́ badaá nɛbɛ́rɛ wɛ bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ceení gɛ anɖébi weení sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́.»
41 Nɛbɛ́rɛ sɩsɩ:
«Lɛɛrʊ́ nbɩlɛ́!»
Amá,
nɛbɛ́rɛ wɛ bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Galilée gɛ Lɛɛrʊ́ wángalɩɩnáa?
42 Bɩdɛkɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá wɔɔdɔ́ gɛ sɩsɩ Lɛɛrʊ́ kɛ́ɛ Ɖáwʊɖa kutoluú-dɛ bú gɛ bɩka ɩdɛ́ɛ tɛɛbiiyá Bɛtɩlɛhɛ́ɛm-daá gɛ sɩ ɩkálɩ́ɩ́ná?»
43 Ngɛ Yeésu-rɔɔzɩ́,
zamɔ́ɔ waadára.
44 Badaá nɛbɛ́rɛ sɔɔlɛ́ɛ sɩ bakpa yɩ,
amá,
naárʊ tetekiná yɩ.
Yahúúɖuwá tafa Yeésu toovonúm
45 Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-rɔ fereɖáa beegédiri wɛ nɛ́ waagábɩsɩ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Faríizi ńba-jɔ́.
Ngɛ bɛlɛ́ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Ngbetíi-rɔ gɛ mɩ́dakágbá Yeésu ɩkɔná.»
46 Ngɛ bɛlɛ́ boobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ naárʊ taŋmatɩ tá bɩlɛ́ kɛtɛngɛrɛ.»
47 Ngɛ Faríizi ńba wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«A bɩlɛ́ nɛ́ mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ,
mííyéle bɛkɛ́dɛlɛ́sɩ mɩ́ɩ?
48 Mɩ́ɩ́ná Kʊ́bɔnáa-daá naárʊ yáá Faríizi ńba-daá naárʊ waava yɩ toovonúm?
49 Amá,
zamɔ́ɔ kɩḿ kɩɩsɩ Múúsá-dɛ́ɛ Mará nɛ́ gɛ,
láálɩ́-dɩnáa gɛ bɛgɛ́ɛ!»
50 Nikodɛ́ɛmɩ,
Faríizi ńba-daá naárʊ weení waazɩ́ŋ ɩkɔ́nɩ ɩna Yeésu wɩ́rɛ nɛ́ fʊnwɛ badaá ńna,
ngɛ ɩlɛ́ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
51 «Ɖɛ́dɛ́ɛ Mará waava ɖáa nɩ́bááwʊ sɩsɩ ɖɩ́kʊ́ ɩrʊ́-dɛ́ɛ tɔ́m bɩka ɖédewélesi yɩ ɖɩnɩ́ɩ ɖiyuú ɖɩtɩlɩ́ wentí waalá nɛ́?»
52 Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ nyɛ́gɛ́ɛ Galilée ńnɩ́ gɛ?
Caa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖáwá-daá,
nyánnáa sɩsɩ kɛtɛngɛrɛ anɖébi naárʊ takalɩɩná ta Galilée.»