Nazarɛ́ɛtɩ ńba tafa Yeésu toovonúm
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 13.53-58 na Lúk 4.16-30 ɖʊɖɔ)
6
1 Ngɛ Yeésu waalɩ́ɩ ńna ɩɖɛ́ɛ lé wɔɔjɔ́ɔ ɩbɩ́ɩ nɛ́,
ɩ́na ɩwanbaaráa.
2 Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ waadála nɛ́,
ngɛ waazʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ ɩbáázɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m wɩlɩ́ɩ.
Ɖabata waanɩ́ɩ ɩdɛ́ɛ wɩlɩ́ɩ nɛ́,
ngɛ bɩɩlá wɛ bítí,
ngɛ sɩsɩ:
«Lé gɛ woogóyuú na tɩna ɖɔ́.
Áséńsí kɩna bɩɩva yɩ nɛ́,
wenkí gɛ kɩlɛ́ bɩlɛ́.
Nŋɩ́nɩ́ gɛ bɩ́nlám gɛ wánlám maamááciwá tɩna bɩlɛ́.
3 Ɩmʊ́ nɛ́,
mányɩ sɩsɩ Marɩyáma biyaalʊ́ kááfɩ́nta nbɩlɛ́.
Mányɩ sɩsɩ Yaakúbu,
na Yoozée,
na Yudáa,
na Simɔ́ɔnɩ bogoobú nbɩlɛ́!
Igoobíya aláa fɛ́yɩ́ ɖɔ́lɔ́wʊ́táá cé?»
Ngɛ beegízi yɩ badafa yɩ toovonúm.
4 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Bánváa anɖébi gírímá báa lé asée ɩdɛ́ɛ́dɩ-daá,
na igoobíre-daá,
na ɩɖaána-daá baasí gɛ bɛ́ngbɛɛnáa yɩ.»
5 Ɩdabɩ́ɩ́zɩ ɩlá maamááci báa nakɩ́rɩ Nazarɛ́ɛtɩ ńnaamʊ́.
Amá,
kʊdɔndɩnáa nɛbɛ́rɛ-rɔɔzɩ́ gɛ waadɩ́nɩ nʊ́ʊ́zɩ ɩwáázɩ wɛ.
6 Nazarɛ́ɛtɩ ńba-dɛ́ɛ badafa yɩ toovonúm waalá Yeésu bítí.
Yeésu wéndiríi ɩdɛ́ɛ tɩndɩnáa
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 10.5-15 na Lúk 9.1-6 ɖʊɖɔ)
Yeésu wéngilím tɛɛbíízi sɩdɩláána Nazarɛ́ɛtɩ nɛ́ sɩdaá wánwɩlɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m.
7 Ngɛ waayáa tɩndɩnáa fuú na nɔɔ́lɛ wéndiríi wɛ nɔwɔ́nwɔ́lɛ.
Waava wɛ yíko zííniwá-rɔɔzɩ́.
8 Weevééri wɛ wéndiríi wɛ nɛ́ sɩsɩ:
«A mɩ́nɖɛɛ́,
ɩ́kɔkpɔ́ɔ nabʊ́rʊ,
ɖɛ́nɩ riké gɛ ɩɖɔ́kɩ.
Ɩ́kɔɖɔ́kɩ kíɖíím,
ɩ́kɔkpɔ́ɔ furuú,
ɩ́kaɖʊ liideé zíba-daá,
9 amá,
ɩɖɩ takaḿwá bɩka íkosúu tóko natɩ́lɛ.»
10 Weevééri wɛ sɩsɩ:
«A mɩ́ɩ́dála gɛ mɩ́ɩ́zʊ́ʊ ɖaána wenká-daá nɛ́,
ɩjɔ́ɔ ńna hálɩ ɩkɔ́nɩ ɩlɩ́ɩ fáráńdɩ́ kɩḿ.
11 A mɩ́ɩ́dála lé gɛ beegízi badamʊ mɩ́ɩ,
ngʊ́ bedewélesi mɩ́ɩ,
ɩlɩ́ɩ ńna bɩka ikpíízi mɩ́nʊvɔ́-dɛ́ɛ buuruú ɩtalɩná wɛa.»
12 Ngɛ baalɩ́ɩ befééri laabáárʊ sɩsɩ ɩráa ɩ́la túúbá.
13 Bɔɔɖɔ́ɔ zííniwá ɖabata,
batáa kʊdɔndɩnáa ɖabata núm bawáázɩ wɛ.
Yaayá-dɛ́ɛ sɩ́m-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 14.1-12 na Lúk 9.7-9 ɖʊɖɔ)
14 Wúro Eróodi waanɩ́ɩ Yeésu tɛ́nɩ,
káma,
ɩyɩ́ɖɛ wɛɛzɛ́ɛ báa lé.
Nɛbɛ́rɛ sɩsɩ:
«Yaayá weegéve ná sɩ́m-daá,
bʊrɔɔzɩ́ gɛ ɩwɛná yíko wánlám maamááciwá bɩlɛ́.»
15 Nɛbɛ́rɛ sɩsɩ:
«Elíya gɛ»,
nɛbɛ́rɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ:
«Anɖébi naárʊ gɛ,
ńŋɩnáa caanawʊ́ anɖébiwá-daá naárʊ.»
16 Wúro Eróodi waanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ sɩsɩ:
«Yaayá weení mééyéle bɛcɛ́ ɩgʊjʊʊ́ nɛ́ weegéve ná.»
17 Káma,
wúro Eróodi ɩmʊ́ weediri ná bakágbá Yaayá bɔfɔ́kɩ yɩ bɔtɔ sáráka.
Wenbí bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
wúro Eróodi wɔɔgbɔ́ɔ igoobú Filíipu ɖɛɛlʊ́ Erodiyáadɩ.
18 Káma,
Yaayá weevééri Eróodi sɩsɩ:
«Bɩdafa nya nɩ́bááwʊ sɩsɩ ńgbɔɔ ngoobú ɖɛɛlʊ́!»
19 Biiyéle Erodiyáadɩ waalɩzɩ́ Yaayá báɖáárɛ wánjáádɩ sɩ ɩkʊ yɩ,
amá,
ɩ́dánbɩɩzɩ.
20 Káma,
Eróodi wénzewɔ́ɔ Yaayá.
Ɩnyɩ sɩsɩ ɩlɛ́ ɩjɔwʊrɛ sɩɩzɛ́ɛ,
bɩka ɩgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ɩrʊ́ nɛ́,
ɩ́danbá ɩcáa balá yɩ nabʊ́rʊ.
A bɩgɛ́ɛ wɔɔjɔ́ɔ iwélesi ɩnɩ́ɩ Yaayá wánŋmatɩ́ wentí nɛ́,
na bɩnyɔ yɩ,
ngʊ́ na bɩlɛ́,
waabá wénwelesí yɩ gɛ kazɔ́ɔ.
21 Amá,
wɩ́rɛ neɖére gɛ Erodiyáadɩ wooyuú wentí sɩ ibuuná na ɩkʊ Yaayá nɛ́.
Bɩgɛ́ɛ na wɩ́rɛ wenɖé Eróodi wénɖíi ɩdɛ́ɛ lʊrʊ́ʊ wɩ́rɛ tɔɔzɩ́-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ nɛ́.
Waayáa ɩdɛ́ɛ tɩmɛlanɖáa kʊ́bɔnáa,
na sɔ́ɔ́jawá kʊ́bɔnáa,
na Galilée kʊ́bɔnáa ɖíína.
22 Bɔwɛ ɖíína-daá ńna gɛ Erodiyáadɩ wɛɛlɛ́ɛ waazʊ́ʊ ɩbáa.
Ngɛ ɩdɛ́ɛ báárɛ waabá bɩlá Eróodi na wenbá waayáa wɛ ɖíína nɛ́ kazɔ́ɔ.
Ńna gɛ Eróodi wɔɔdɔ́ bú aléeré ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Sʊlʊ ma wenbí nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ nɛ́,
mánváa nya.»
23 Ngɛ waamʊná ɩlɛ́ waazá-daá sɩsɩ:
«Báa wé gɛ nyáázʊ́lʊ ma mánváa nya,
báa ɖoo mógowúrɔ́ɔ laadɔ́ɔ fɔɔlʊʊ́,
mánváa nya.»
24 Ngɛ bú aléeré ɩmʊ́ waalɩ́ɩ ɩbɔ́ɔ́zɩ ɩgɔɔ sɩsɩ:
«Wé gɛ mázʊlʊ.»
Ngɛ ɩgɔɔ sɩsɩ:
«Sʊlʊ Yaayá kʊjʊʊ́.»
25 Ńna gɛ waajáŋ ɩkɔ́nɩ ɩsʊ́ʊ wúro Eróodi-jɔ́ na toózi,
ngɛ waazʊ́lʊ wúro sɩsɩ:
«Mɔ́zɔɔlɛ́ɛ ngɔná ma lɛlɛɛkɩna Yaayá kʊjʊʊ́ tɛ́lɛ́lɛ́-daá.»
26 Wúro laakáarɩ waagʊrʊ́.
Amá,
ńŋɩnáa wooɖuuná zamɔ́ɔ baayáa kɩ ɖíína nɛ́ kɩɩzá-daá nɛ́,
ɩ́dánbɩɩzɩ ikízi bú aléeré waazʊ́lʊ wenbí nɛ́.
27 Ngɛ ńna‑ńna wúro weedíri sɔ́ɔ́ja,
ɩfa yɩ wɛ́ɖɛ sɩsɩ ɩ́kɔ́ná ɩmʊ́ Yaayá kʊjʊʊ́.
Ngɛ ɩlɛ́ woobó sáráka-daá ɩkɛ́jɛ Yaayá kʊjʊʊ́.
28 Waagáɖʊ́ kɩ tɛ́lɛ́lɛ́-daá ɩkɔná icéle bú aléeré.
Ngɛ ɩlɛ́ waamʊ iboná icéle ɩgɔɔ.
29 Yaayá-dɛ́ɛ wanbaaráa waanɩ́ɩ nɛ́,
ngɛ boobó bɔkpɔ́ɔ ɩdɔnʊʊ́ bebí.
Yeésu waava abaaláa mííli nɔɔ́nʊwá kíɖíím
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 14.13-21; Lúk 9.10-17; Yʊh 6.1-14 ɖʊɖɔ)
30 Yeésu-dɛ́ɛ tɩndɩnáa woodúúzi ɩjɔ́,
ngɛ baadɩ́ wenbí bɩrɩ́ŋa baagála nɛ́ befééri yɩ,
na wentí tɩrɩ́ŋa baagáwɩlɩ ɩráa nɛ́.
31 Ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́nyɔ́ɔ́ ɩgɔ́nɩ ɖibó kpɔ́mɔ́ɔ́ lé ɩráa fɛ́yɩ́ nɛ́ ɩkɛ́vɛɛzɩ.»
Káma,
ɩráa wɔɔɖɔ́ɔ bánzʊʊ́ bánlɩɩ́ nɛ́,
badanvɛ́yɩ́na ɖáámá na beɖi kíɖíím.
32 Ngɛ boobó bɔkpɔ́ɔ kpɩ́ɩ́rʊʊ́ balɩ́ɩ kpɔ́mɔ́ɔ́,
lé ɩráa fɛ́yɩ́ nɛ́.
33 Bɛ́nɖɛɛ́ nɛ́,
ɩráa waana wɛ,
ɖabata waadɩlɩ́ wɛ,
ngɛ bɔɔgbɔ́ɔ nʊvɔ́ bovóo wɛ bénzewɔ́ɔ bɛ́nɖɛɛ́ lé babamáa nɛ́.
Tɛ́ɛ́dɩwá rɩ́ŋa-daá gɛ baagálɩ́ɩ́ná.
Ngɛ baadála baka Yeésu na ɩwanbaaráa.
34 Yeésu weedí kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá nɛ́,
ngɛ waana zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ.
Ngɛ kɩdɛ́ɛ tɔ́m waalá yɩ kʊnyɔḿ,
káma,
kɩjɔɔ́ɔ nyazɩ fééni tɩvɛ́yɩ́na ketirú nɛ́.
Ngɛ waawɩ́lɩ kɩ tɔ́mwá ɖabata.
35 Ɖaanɩ́ŋa waalá nɛ́,
ngɛ Yeésu-dɛ́ɛ wanbaaráa woogóduu ɩjɔ́ bɔtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Ɖɔ́jɔɔ́ɔ na tɛ́ɛ́dɩ bolíni ngʊ́ kɩɩɖáánɩ,
36 bɩlɛ́ nɛ́,
feeri zamɔ́ɔ kɩɖɛ́ɛ fásɩ na tɛɛbíízi sɩdɩláána nɛ́ sɩdaá kɩkámʊ́ kíɖíím kiɖi.»
37 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́dɩtɩŋa ɩva wɛ kíɖíím beɖi.»
Ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ Yeésu sɩsɩ:
«A bɩlɛ́,
ɖɩkpɔ́ɔ wɛ́ kákpáŋa (200) tɩmɛ́rɛ liideé ɖibó ɖɩkámʊ́ kpɔ́nɔ́ ɖicéle wɛ bɔtɔ́ɔ?»
38 Ńna gɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ibó ɩbɛ́ɛ!
Kpɔ́nɔ́wá tɩrɔ nŋɩ́nɩ́ gɛ mɩ́wɛná!»
Boobó bɔbɔ́ɔ́zɩ,
ngɛ beevééri yɩ sɩsɩ:
«Kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá na tiiná náálɛ.»
39 Ńna gɛ wɔɔdɔ́ wanbaaráa sɩsɩ béyele ɩráa rɩ́ŋa ɩcɔ́ɔ fuwé‑fuwé nyɩ́ɩ́dɩ lɩ́m ńdɩ-rɔ.
40 Ngɛ beeyéle ɩráa ɩcɔ́ɔ fuwé‑fuwé.
Fuwé naárɛ-daá,
ɩráa nɩɩ́nʊ́wá (100),
naárɛ-daá ɩráa nɛɛ́saaláa (50).
41 Ngɛ Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá tɩḿ na tiiná náálɛ amʊ́,
ɩkpáázɩ waazá ɩsɔ́ɔ́dáá ɩsá Ɩsɔ́ɔ bʊrɔ.
Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ wɛɛbɛlɩ́ kpɔ́nɔ́wá ɩkpɔ́ɔ tɩ icéle ɩwanbaaráa batára zamɔ́ɔ.
Ngɛ waadára barɩ́ŋa tiiná náálɛ ɖʊɖɔ.
42 Barɩ́ŋa bɔɔdɔ́ɔ bɔfɔ́ɔ.
43 Bɔɔdɔ́ɔ́zɩ kpɔ́nɔ́ na tiiná fɔɔlásɩ bɩɩga nɛ́ bisu ɖɔkɩ́nɩ fuú na natɩ́lɛ.
44 Abaaláa nyazɩ mííli nɔɔ́nʊ́wá (5.000) bɩlɛ́ weeɖiná kíɖíím bɩḿ.
Yeésu wánnʊŋɛ́ lɩ́m-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 14.22-33 na Yʊh 6.15-21 ɖʊɖɔ)
45 Bɩlɛ́ bɩɩjáŋ bʊwɔ́rɔ́ gɛ Yeésu waajáárɩ ɩwanbaaráa sɩsɩ bákpá kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá bɛtɛ ɩmʊ́ nɩ́bááwʊ bɛtɛsɩ ná fɔɔlʊʊ́ kɩɩganáa Bɛtɩsayɩdáa tɛ́ɛ́dɩ fáráńdɩ́.
Bɩdɛ́ɛ sáátɩ nɛ́,
ɩmʊ́ iyéle zamɔ́ɔ ɩya ɖamá.
46 Weeyéle zamɔ́ɔ ɩya ɖamá bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ waagba bʊ́ʊ-daá sɩ ɩsʊ́lʊ Ɩsɔ́ɔ.
47 Kɩɩɖáánɩ nɛ́,
kpɩ́ɩ́rʊʊ́ wáńdálɩ́ lɔwʊtáá bɩka Yeésu wɛ ɩzɩ́ŋɛ́ɛ iriké kpaam-rɔ.
48 Ɩzɩ́ŋɛ́ɛ nɛ́,
ɩbɛɛ́na wɛ bánzaá bɛ́nÿɛlɛ́ŋ,
káma,
fefelimá wónÿoó kpɩ́ɩ́rʊʊ́.
Asʊbáa gɛ Yeésu waagʊrʊ́ wɛ́ngɛɖɛɛ́ ɩwanbaaráa-jɔ́ wánganʊŋ́ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-rɔ.
Wáńjʊ́ʊ́ná wɛ hálɩ sɩ ɩcɛzɩ́.
49 Bɛlɛ́ baana yɩ wánganʊŋ́ lɩ́m-rɔ nɛ́,
bɔjɔɔ́ɔ sɩsɩ ásɩ́náálɩ́ɩ gɛ.
Ńna gɛ baabáázɩ agogo.
50 Káma,
barɩ́ŋa baana yɩ nɛ́,
nɩdáárɛ waabá bɩsʊ́ʊ wɛ.
Ńna‑ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ɩɖɔ́kɩ mɩ́dɩ,
mɔ́ɔ́ gɛ,
ɩ́kanɩ́ɩ nɩdáárɛ.»
51 Ngɛ waagba bɔjɔ́ kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá;
fefelimá ɩcáŋ asála.
Bɩɩbá bɩlá wɛ bítí páá.
52 Káma,
badanɩ́ɩ Yeésu waadára kpɔ́nɔ́ nɛ́ bɩdɛ́ɛ maamááci kutoluú.
Wenbí bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
bewenbé cɔɔ́ɔ ɖóni.
Yeésu waawáázɩ kʊdɔndɩnáa Genezarɛ́ɛtɩ laadɔ́ɔ-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 14.34-36 ɖʊɖɔ)
53 Bɛɛdɛ́sɩ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ bɩtɛ́ nɛ́,
baadála Genezarɛ́ɛtɩ laadɔ́ɔ-daá;
ngɛ baazɩ́ŋ ńna.
54 Baajáŋ betí kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá ɖɔ́ nɛ́,
ɩráa waadɩlɩ́ Yeésu.
55 Ngɛ beegíli tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa-daá bakázʊʊ kʊdɔndɩnáa tará-rɔ bɔkɔná lé baanɩ́ɩ sɩsɩ Yeésu wɛ nɛ́.
56 Báa tɛɛbiiyá,
yáá tɛ́ɛ́dɩ,
yáá fɔɔ́ wenká-daá gɛ waadála,
bɔ́ngɔnáa kʊdɔndɩnáa gɛ bánvɩɩzɩ́ wɔnásɩ-daá bɩka bánvɩnɩ́ Yeésu sɩsɩ íyéle betekiná báa idóko njʊ́ʊ́rɛ-daá riké.
Ngɛ wenbá barɩ́ŋa beedekiná kɩ nɛ́,
baawáa.