Yeésu wɔɔɖɔ́ɔ zííniwá ɩrʊ́ naárʊ-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 8.28-34 na Lúk 8.26-39 ɖʊɖɔ)
5
1 Yeésu na ɩwanbaaráa baadála lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ-rɔ Geraseníi ńba-dɛ́ɛ laadɔ́ɔ-rɔ.
2 Ngɛ Yeésu waalɩ́ɩ kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá;
ńna‑ńna gɛ ɩrʊ́ naárʊ zííni wánjaarɩ́ yɩ nɛ́ waagálɩ́ɩ́ná bɔɔláánɩ-daá ɩgɛgɛrɛŋɛ sɩ ɩsɩ́ŋ yɩ.
3 Ɩrʊ́ ɩmʊ́,
bɔɔláánɩ-daá gɛ ɩwɛ,
naárʊ fɛ́yɩ́ wɔ́nvɔkɩ́ yɩ ɩdɛcɛ́ nɛ́,
báa na agbarangbára gɛ bɔɔvɔkɩná yɩ.
4 Káma,
baalaaná ɩnʊvɔ́ ɖɩ́ɩ na nyɩɩrɩ́tɩ,
bɔfɔ́kɩ ɩnʊ́ʊ́zɩ na agbarangbára,
amá,
wɛɛjɛ́ bɩrɩ́ŋa,
báa naárʊ tɛfɛ́yɩ́ wánbɩɩzɩ́ yɩ ɖʊɖɔ.
5 Báa sáátɩ wenkí,
bɩlɛ́ gɛ wéngilím bɔɔláánɩ na bʊ́ʊ́nɩ-daá nuvoowú na ɩdaawʊ́,
wóngoó bɩka wɛ́nlɛrɩ́ɩ ɩdɩ na bɔ́.
6 Ɩrʊ́ ɩmʊ́ woogólosi Yeésu nɛ́,
ngɛ weegézé ɩkɔ́nɩ isóm waazá-daá.
7 Wóngoó sɩsɩ:
«Yeésu Ɩsɔ́ɔ bílí‑bílí-dʊ́ʊ Biyaalʊ́,
we gɛ nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ na ma.
Máávɩ́nɩ nya Ɩsɔ́ɔ-rɔ,
nkanáázɩ ma.»
8 Káma,
Yeésu wɛ wɔ́ndɔ́m yɩ sɩsɩ:
«Zííni,
lɩɩ ɩrʊ́ ɩmʊ́-rɔ.»
9 Ngɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Sɩsɩ wé gɛ bánÿaá nya.»
Ngɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«“Tuutúúma”,
káma,
ɖɔ́ɔ́ɖɔ́ɔ.»
10 Ngɛ waabá ɩfɩ́nɩ yɩ sɩsɩ ɩ́kɔɖɔ́ɔ wɛ ɩlɩzɩ́ wɛ laadɔ́ɔ.
11 Ngʊ́ lé bɔwɛ nɛ́,
bʊ́ʊ cʊ́ʊ́na wɛ.
Ngɛ afawá tuutúúma natɩ́rɩ wɛ bʊ́ʊ fáráńdɩ́ ńna tínɖíi.
12 Ngɛ zííniwá waavɩ́nɩ Yeésu sɩsɩ:
«Yele ɖáa ɖibó ɖɩsʊ́ʊ afawá tɩna tɩdaá.»
13 Ngɛ Yeésu waava tɩ nɩ́bááwʊ.
Ńna gɛ zííniwá waalɩ́ɩ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩrɔ tɩsʊ́ʊ afawá.
Ngɛ afawá weeze tití kazalɩ́ya tɩsʊ́ʊ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-daá lɩ́m iɖi tɩ tɩsɩ́.
Tɩgɛ́ɛ gɛ nyazɩ afawá mííli natɩ́lɛ (2.000) bɩlɛ́.
14 Tigetiráa weeze bobó bekéveeri tɛ́ɛ́dɩ-daá na fásɩ-daá.
Ngɛ ɩráa wɔɔgɔ́nɩ sɩ bɛbɛ́ɛ wenbí bɩɩlá nɛ́.
15 Ngɛ bɔɔgɔ́nɩ bɔmɔɔná Yeésu.
Bɔɔgɔ́nɩ nɛ́,
baana zííniwá-dʊ́ʊ cɔɔ́ɔ izóóna kpɩná ɩ́na ɩdɩ,
ɩmʊ́ weení ɩvʊnwɛná zííniwá tuutúúma nɛ́.
Ńna gɛ bɩɩlá wɛ nɩdáárɛ.
16 Wenbá baana wenbí bɩɩlá nɛ́,
baadɩ́ nŋɩ́nɩ́ bɩɩlá zííniwá-dʊ́ʊ na afawá nɛ́ befééri wɛ.
17 Ńna gɛ baabáázɩ Yeésu fɩnɩ́ sɩsɩ ɩ́lɩɩ bɛḿ balaadɔ́ɔ-rɔ.
18 Sáátɩ wenkí Yeésu wángbáa kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá nɛ́,
ngɛ zííniwá-dʊ́ʊ Yeésu waawáázɩ yɩ nɛ́ waavɩ́nɩ yɩ sɩsɩ íyele ɩmʊ́ ifu yɩ.
19 Amá,
Yeésu weegízi,
ngɛ weevééri yɩ sɩsɩ:
«Bɩsɩ nyɛ́dɛ́ɛ,
nyɛ́dɛ́ɛ ńba-jɔ́,
feeri wɛ wenbí bɩrɩ́ŋa Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ waalá nya nɛ́ na nŋɩ́nɩ́ waanɩ́ɩ nyɔ́gʊnyɔḿ nɛ́.»
20 Ngɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ wɛɛɖɛ́ɛ ɩbáázɩ ɩráa feerím wenbí bɩrɩ́ŋa Yeésu waalá yɩ nɛ́ laadɔ́ɔ bánÿaá kɛ Tɛ́ɛ́dɩwá fuú tɩdamáa nɛ́ kadaá,
bɩka bɩjɔɔ́ɔ ɩráa rɩ́ŋa bítí.
Yeésu waawáázɩ alʊ́ naárʊ bɩka iféézi bú aléeréyɔ́ɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 9.18-26 na Lúk 8.40-56 ɖʊɖɔ)
21 Yeésu waazʊ́ʊ kpɩ́ɩ́rʊʊ́ ɩtɛ́sɩ fúu lí ńgɩ-rɔ.
Ngɛ Zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ wɔɔgɔ́nɩ kitúúzi ɩjɔ́ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-jɔ́ ńna.
22 Ńna gɛ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa-daá naárʊ,
bánÿaá yɩ sɩsɩ Yááhíru nɛ́ wɔɔgɔ́nɩ ɩjɔ́.
Ɩlɛ́ waana Yeésu nɛ́ ngɛ wɛɛjɛ́ ɩsála Yeésu nʊvɔ́-dɛ.
23 Ɩbá wánvɩnɩ́ yɩ sɩsɩ:
«Mɛwɛɛlɛ́ɛyɔ́ɔ wɛ kánzɩ́m.
Máávɩ́nɩ nya,
kɔnɩ ngádɩnɩ nyánʊ́ʊ́zɩ kɔrɔɔzɩ́ nlɛ́ɛ kɛ koyuú weezuú.»
24 Ngɛ ɩ́na yɩ bɔɔgbɔ́ɔ nɩ́bááwʊ bɛ́nɖɛɛ́.
Zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ fóo Yeésu bɩka kɩ́nnyʊʊ́ yɩ cé na cé.
25 Alʊ́ naárʊ wɛ zamɔ́ɔ lɔwʊtáá ńna.
Alʊ́ ɩmʊ́,
azimá wéndináa yɩ bʊwɛná bɩ́ɩ́zɩ fuú na nasɩ́lɛ bɩlɛ́.
26 Alʊ́ ɩmʊ́ waabá ɩyɛlɛ́m lákʊ́tawá ɖabata nʊ́ʊ́zɩ-daá.
Weeɖi wenbí bɩrɩ́ŋa ɩwɛná bɩ nɛ́,
ngʊ́ natɩ́rɩ tasáa wɩ́sɩ;
biigúti gɛ bɩnyɔ́ɔ́zɩ bɩkpa bʊ́ʊ.
27 Waanɩ́ɩ bánŋmatɩ́ Yeésu-dɛ́ɛ tɔ́m nɛ́,
ngɛ wɔɔgɔ́nɩ ɩsʊ́ʊ zamɔ́ɔ-daá na bʊwɔ́rɔ́ itekiná Yeésu-dɛ́ɛ tóko.
28 Káma,
waamáázɩ sɩsɩ:
«A ɖé máábɩ́ɩ́zɩ medekiná idóko,
mánwaá.»
29 Weedekiná yɩ nɛ́,
ngɛ azimá bíndináa yɩ nɛ́ bɩɩjáŋ bɩsɩ́ŋ.
Wooyuú ɩnɩ́ɩ ɩdɔnʊʊ́-daá sɩsɩ waawáa.
30 Bɩɩlá bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ Yeésu waajáŋ iyuú ɩtɩlɩ́ sɩsɩ ɖóni nabɩ́rɩ waalɩ́ɩ ɩmʊ́ ɩrɔ,
ngɛ wɛɛgɛ́ɛ́zɩ ɩdɩ zamɔ́ɔ-daá ɩbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ:
«Weení weedekiná na módóko.»
31 Ngɛ ɩwanbaaráa sɩsɩ:
«Bɛɛ zamɔ́ɔ wánnyʊʊ́ nya cé na cé nɛ́,
ngɛ nyɔ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ weení weedekiná na nya?»
32 Ngɛ Yeésu wɛɛbɛ́ɛ́ŋ ɩlára ɩmɩ́lɩ wánjáádɩ weení weedekiná yɩ nɛ́.
33 Alʊ́ ɩmʊ́ ɩnyɩ wenbí bɩɩlá yɩ nɛ́,
wɔɔgbɔ́ɔ selíi,
nɩdáárɛ wɛná yɩ.
Ngɛ wɔɔgɔ́nɩ ɩcɛ́ ɩsála Yeésu ɩzá-daá ɩtɩ́ toovonúm rɩ́ŋa ifééri yɩ.
34 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Mɛwɛɛlɛ́ɛ,
nyɛ́dɛ́ɛ toovonúm fáa wɛɛlɛ́ɛ nya,
bo nɖɛɛ ná alaafɩ́ya,
bíyéle nya.»
35 Ɩwɛ ɩbamáa ŋmatɩrɛ gɛ ɩráa waagálɩ́ɩ́ná Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ batála sɩsɩ:
«Nwɛɛlɛ́ɛ waazɩ́,
nkacáárɩ kʊ́bɔnɩ́ ɖʊɖɔ.»
36 Amá,
Yeésu waanɩ́ɩ wentí baaŋmátɩ nɛ́,
ngɛ weevééri Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ sɩsɩ:
«Nkanɩ́ɩ nɩdáárɛ,
fa toovonúm ɖé.»
37 Yeésu teyéle naárʊ ɩláázɩ yɩ,
asée Pétro,
na Yaakúbu,
na ɩlɛ́ igoobú Yʊháánɩ beriké.
38 Boobó batála Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ ɖaána nɛ́,
waana bɩjɔɔ́ɔ kiri-kiri bɩka ɩráa wénwií baabá bánmám kebísi.
39 Ngɛ Yeésu waazʊ́ʊ ɩbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Ngbaalá mɩ́nlám kiri-kiri bɩlɛ́.
Ngbaalá gɛ mínwií bɩlɛ́.
Bú tasɩ́,
amá,
wónɖóm gɛ.»
40 Ńna gɛ ɩráa waamʊ́ŋ Yeésu.
Amá,
Yeésu weeyéle barɩ́ŋa balɩ́ɩ asʊ.
Ngɛ weeyéle ɩ́na bú ɩgɔɔ na ɩjaa,
na ɩwanbaaráa baagálaazɩ yɩ nɛ́ basʊ́ʊ lé bú wɛ nɛ́.
41 Ngɛ wɛɛzɛlɩ́ bú nʊ́ʊ́nɩ ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Talííta kúm!»
Bugutoluú gɛ sɩsɩ:
Aléeréyɔ́ɔ,
mazɩ kʊrʊ́ nzɩ́ŋ!
42 Ngɛ aléeréyɔ́ɔ waagʊrʊ́ kabáázɩ nʊŋɛ́.
Bɩ́ɩ́zɩ fuú na nasɩ́lɛ gɛ kavʊnwɛná.
Bɩɩlá bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɩɩbá bɩlá wɛ bítí.
43 Ngɛ Yeésu waabá ɩbásɩ wɛ sɩsɩ békéyele naárʊ ɩtɩlɩ́.
Ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ báfá bú kíɖíím iɖi.