Tɩmɛ́rɛ Yeésu waaɖʊ tɩndɩnáa fuú na nɔɔ́lɛ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 10.5-15 na Mrk 6.7-13 ɖʊɖɔ)
9
1 Yeésu woodúúzi ɩdɛ́ɛ tɩndɩnáa fuú na nɔɔ́lɛ,
ngɛ waava wɛ ɖóni na yíko zííniwá rɩ́ŋa-rɔɔzɩ́ bɩka ɩfa wɛ yíko ɖʊdɔ sɩsɩ báwaazɩ kʊdɔmɩ́nɩ.
2 Ngɛ weedíri wɛ sɩsɩ bóbo befééri Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ Laabáárʊ Kífeńgi,
bɩka bawáázɩ kʊdɔndɩnáa.
3 Wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«A mɩ́nɖɛɛ́ ɩ́kɔkpɔ́ɔ nabʊ́rʊ,
ɩ́kɔkpɔ́ɔ ɖɛ́nɩ,
cáńfáná furuú,
yáá kíɖíím,
yáá liideé,
ngʊ́ ɩ́kɔkpɔ́ɔ tókowá natɩ́ntɩ́lɛ.
4 A mɩ́ɩ́dála gɛ mɩ́ɩ́zʊ́ʊ ɖaána wenká-daá nɛ́,
ɩjɔ́ɔ ńna hálɩ ɩkɔ́nɩ ɩlɩ́ɩ fáráńdɩ́ kɩḿ.
5 A mɩ́ɩ́dála lénlé gɛ beegízi badamʊ mɩ́ɩ nɛ́,
ɩlɩ́ɩ ńna bɩka ikpíízi mɩ́nʊvɔ́-dɛ́ɛ buuruúa ɩtalɩná wɛ:
seríya kɩ́nwɩlɩ́ɩ sɩsɩ badala ná kazɔ́ɔ nɛ́ nbɩlɛ́.»
6 Tɩndɩnáa waalɩ́ɩ bɛɖɛ́ɛ,
ngɛ boobó bánzʊʊ́ bánlɩɩ́ tɛɛbíízi-daá bénveerím Laabáárʊ Kífeńgi bɩka bánwaazɩ́ kʊdɔndɩnáa báa lénlé.
Eróodi waazʊ́ʊ bítí-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 14.1-12 na Mrk 6.14-29 ɖʊɖɔ)
7 Eróodi weení wénɖíi kowúrɔ́ɔ Galilée laadɔ́ɔ-rɔ nɛ́,
waanɩ́ɩ bánŋmatɩ́ wenbí bɩrɩ́ŋa bɩ́nlám nɛ́.
Ngɛ waasɩ wentí sɩ ɩtɔ́ nɛ́.
Káma,
nɛbɛ́rɛ wɛ bɔ́ndɔ́m sɩsɩ Yaayá weeve ná ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.
8 Baaganáa sɩsɩ Elíya waaɖʊ ná ɩlɩ́ɩ.
Nɛbɛ́rɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ caanawʊ́ anɖébiwá-daá naárʊ weeve ná ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.
9 Amá,
Eróodi sɩsɩ:
«Ngʊ́ mɔ́ɔ́ mééyéle bɛcɛ́ Yaayá kʊjʊʊ́;
bɩlɛ́ nɛ́,
ɩrʊ́ weení gɛ ceení gɛ mánnɩɩ́ bánŋmatɩ́ tɩna tɩrɩ́ŋa ɩrɔ bɩlɛ́.»
Biiyéle waazʊ́ʊ cáádɩ sɩsɩ ɩna yɩ.
Yeésu waalá kíɖíím ifizí abaaláa mííli nɔɔ́nʊ́wá iɖi
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 14.13-21; Mrk 6.30-44; Yʊh 6.1-14 ɖʊɖɔ)
10 Tɩndɩnáa waagábɩsɩ nɛ́,
ngɛ baadɩ́ wenbí bɩrɩ́ŋa baagála nɛ́ befééri Yeésu.
Ngɛ wooboná wɛ tɛ́ɛ́dɩ bánÿaá tɩ sɩsɩ Bɛtɩsayɩdáa nɛ́ tɩváráńdɩ́ ɩ́na wɛ balaná ɩráa bolíni.
11 Ɩráa wooyuú batɩlɩ́ nɛ́,
ngɛ baadɩ́nɩ bɔwɔ́rɔ́.
Yeésu waamʊ wɛ,
ngɛ waaŋmatɩná wɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m,
bɩka ɩwáázɩ wenbá bɔwɛná kʊdɔmɩ́nɩ nɛ́.
12 Kɩɩbáázɩ ɖaanɩ́ nɛ́,
ngɛ tɩndɩnáa fuú na nɔɔ́lɛ woodúu Yeésu-jɔ́ bɔtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Feeri zamɔ́ɔ kɩɖɛ́ɛ tɛɛbíízi na fásɩ sɩwɛ fáráńdɩ́wá tɩḿ tɩdaá nɛ́ kiyuú ɖaaɖooɖɛ́ na wenbí sɩ kiɖi nɛ́,
káma,
faɖáma-daá lénlé ɩráa fɛ́yɩ́ nɛ́ gɛ ɖɔ́wɛ cé.»
13 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́dɩtɩŋa ɩva wɛ kíɖíím beɖi.»
Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Kpɔ́nɔ́ natʊ́nʊ́wá na tiiná náálɛ gɛ ɖɔ́jɔ́ cé.
Yáá nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ sɩsɩ ɖibó ɖɩkámʊ́ kíɖíím ɖɩkɔná zamɔ́ɔ kɩna kɩrɩ́ŋa.»
14 Ngʊ́ abaaláa nyazɩ mííli nɔɔ́nʊ́wá (5.000) bɩlɛ́ wɛná ńna.
Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ ɩwanbaaráa sɩsɩ:
«Iyéle wɛ bɔcɔ́ɔ fuwé-fuwé,
fuúre báa wenɖé-daá,
ɩráa nyazɩ nɛɛ́saaláa bɩlɛ́.»
15 Wanbaaráa waanɩ́ɩ Yeésu nɔɔ́ beyéle ɩráa rɩ́ŋa ɩcɔ́ɔ.
16 Ngɛ Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ kpɔ́nɔ́wá natʊ́nʊ́wá tɩḿ na tiiná náálɛ amʊ́,
ɩkpáázɩ waazá ɩsɔ́ɔ́dáá ɩsá Ɩsɔ́ɔ bʊrɔ.
Ngɛ wɛɛbɛlɩ́ tɩ icéle ɩwanbaaráa batára zamɔ́ɔ.
17 Barɩ́ŋa bɔɔdɔ́ɔ bɔfɔ́ɔ.
Ngɛ baaɖʊ fɔɔlásɩ bɔɔdɔ́ɔ bɩka nɛ́ bisu ɖɔkɩ́nɩ fuú na natɩ́lɛ.
Pétro waaŋmátɩ ɩyáázɩ sɩsɩ Yeésu gɛ Lɛɛrʊ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 16.13-19 na Mrk 8.27-29 ɖʊɖɔ)
18 Wɩ́rɛ neɖére gɛ Yeésu waalɩ́ɩ kpɔ́mɔ́ɔ́ wángazʊlʊ́ʊ,
bɩka ɩwanbaaráa wɛ ɩjɔ́.
Ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Ɩráa-dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ-daá nɛ́,
weení gɛ mɛ́gɛ́ɛ.»
19 Ngɛ bɛlɛ́ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nɛbɛ́rɛ sɩsɩ nyɔ́ɔ́ gɛ anɖébi Yaayá,
nɛbɛ́rɛ sɩsɩ anɖébi Elíya,
nɛbɛ́rɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ caanawʊ́ anɖébiwá-daá naárʊ weeve ná ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa lɔwʊtáá.»
20 Ńna gɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́jɔ́ ní,
weení gɛ mɛ́gɛ́ɛ.»
Ngɛ Pétro woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́ gɛ Lɛɛrʊ́ Ɩsɔ́ɔ weegédíri yɩ nɛ́.»
21 Ngɛ Yeésu waabá ɩbásɩ wɛ sɩsɩ békefééri tɩ báa naárʊ.
Yeésu wánŋmatɩ́ ɩdɛ́ɛ sɩ́m na ɩdɛ́ɛ fém-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 16.20-28 na Mrk 8.30–9.1 ɖʊɖɔ)
22 Ngɛ waadásɩ ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Bɩ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ɩna wahála ɖabata;
tɛ́ɛ́dɩ-daá kʊ́bɔnáa,
na Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Mará wɩlɩɖáa wéngizíi yɩ;
bángʊ́ʊ yɩ,
na toozo wɩ́rɛ nɛ́,
ifé ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa lɔwʊtáá.»
23 Ngɛ weevééri barɩ́ŋa sɩsɩ:
«A naárʊ sɔɔlɛ́ɛ sɩ ifu ma,
íkizi ɩdɩ bɩka ɩkpɔ́ɔ ɩdɛ́ɛ ɖɛ́nɩ abɛlɩ́ akɔ́ɔ báa wɩ́rɛ wenɖé ikóvú ma.
24 Káma,
weení wánjáádɩ sɩsɩ ɩlɛ́ɛ iweezuú nɛ́ wɛ́nbɛɖɩ́ kɩ,
amá,
weení wɛ́nbɛɖɩ́ iweezuú mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́ nɛ́,
wóngoyuú kɩ.
25 Ɩrʊ́ iɖi ɖúúlínya rɩ́ŋa,
amá,
ɩbɛ́ɖɩ iweezuú yáá inúúdi ɩdɩ nɛ́,
we gɛ bɩvɔ́ɔ́zɩrɛ.
26 Káma,
weení ɩrɩ́ŋa mɔ́dɔ́m sɩ ɩlá yɩ fɛɛrɛ́,
yáá mɛ́dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ sɩ ɩlaná yɩ fɛɛrɛ́ nɛ́,
ɩdɔ́m wánlám Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ɖʊɖɔ fɛɛrɛ́ sáátɩ wenkí sɩ ɩkɔ́nɩ ɩdɛ́ɛ ásícé kɩgɛ́ɛ Ɩjaa na ɩdɛ́ɛ malááyɩ́kawá ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńba-dɛ́ɛ ńgɩ ɖʊɖɔ nɛ́-daá nɛ́.
27 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ nɛbɛ́rɛ wɛ cé,
bádánzɩḿ naanɩ́ bana Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ.»
Yeésu ɩzá-daá na ɩjɔwʊrɛ wɛɛgɛ́ɛ bʊ́ʊ nakɩ́rɩ-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 17.1-8 na Mrk 9.2-8 ɖʊɖɔ)
28 Bɩɩlá nyazɩ wɛ́ lutoozo Yeésu waaŋmátɩ tɔ́mwá tɩḿ wɔ́rɔ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ Pétro,
na Yʊháánɩ,
na Yaakúbu ɩ́na wɛ bakpa bʊ́ʊ-daá sɩ ɩkɛ́zɛɛ Ɩsɔ́ɔ.
29 Ɩwɛ ɩbamáa sʊlʊ́ńdɩ nɛ́,
ngɛ waazá-daá wɛɛgɛ́ɛ bɩka idóko izóóna nɛ́ ɩbá kɩfʊ́lʊ párɩ́‑párɩ́.
30 Ńna‑ńna gɛ ɩráa nɔɔ́lɛ waaɖʊ balɩ́ɩ bána yɩ bánŋmatɩ́;
ɩráa bɛḿ nɛ́,
Múúsá na Elíya gɛ bɩgɛ́ɛ.
31 Baaɖʊ balɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ásícé-daá bána yɩ bánŋmatɩ́ nŋɩ́nɩ́ sɩ ɩsɩ́ ɩkʊ́ʊ́rɩ ɩdɩmɛ́rɛ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́ bɩdɛ́ɛ tɔ́m.
32 Pétro na igoobíya wɛ bónɖóm páá,
amá,
beevé nɛ́,
ngɛ baana Yeésu-dɛ́ɛ ásícé na ɩráa bɛḿ bɛlɛ́ɛ́nɩ́,
bɔwɛ bazɩ́ŋɛ́ɛ bána yɩ.
33 Sáátɩ wenkí ɩráa bɛḿ bɛ́nɖɛɛ́ nɛ́,
ngɛ Pétro wɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
ɖɛ́dɛ́ɛ cénjé cɔwʊ́ʊ wánlám kazɔ́ɔ;
ɖɩ́la kɛ́rɛ́ɛ́zɩ nasúdoozo:
nyɔ́ɔ́ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ,
Múúsá kʊ́ɖʊmɔ́ɔ,
Elíya kʊ́ɖʊmɔ́ɔ.»
Wánŋmatɩ́ bɩlɛ́ nɛ́,
waatanzɩ wentí wánŋmatɩ́ nɛ́.
34 Ɩwɛ ɩbamáa ŋmatɩrɛ bɩlɛ́ gɛ ŋmɩnʊʊ́ nakɩ́rɩ waaɖʊ kɩlɩ́ɩ kɩbála kifu bɔrɔ.
Sáátɩ wenkí baazʊ́ʊ kɩdaá nɛ́,
nɩdáárɛ waabá ɖɩkpa wɛ.
35 Ngɛ baanɩ́ɩ lowú nakɩ́rɩ ɖoo ŋmɩnʊʊ́-daá sɩsɩ:
«Ceení gɛ Mebiyaalʊ́ weení máálɩ́zɩ́ yɩ nɛ́,
ɩnɩɩná yɩ.»
36 Baajáŋ banɩ́ɩ lowú kɩḿ bɩtɛ́ nɛ́,
Yeésu riké wɛná ńna.
Wanbaaráa woozuná tɩ badɩ,
ngɛ wɛ́ amʊ́ adaá,
bedefééri báa naárʊ wenbí baaná nɛ́.
Yeésu waawáázɩ kazáladɛ́ɛ́dɩ-dʊ́ʊ yɔ́ɔ nɛkɛ́rɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 17.14-18 na Mrk 9.14-27 ɖʊɖɔ)
37 Kiivé nɛ́,
ngɛ Yeésu na ɩwanbaaráa toozóóní baagálɩɩ bʊ́ʊ-rɔ bekédi.
Ngɛ zamɔ́ɔ tuutúúma wɔɔgɔ́nɩ sɩ kɩsɩ́ŋ yɩ.
38 Zamɔ́ɔ-daá ńna gɛ ɩrʊ́ naárʊ woogóo bɩcáárɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́ máávɩ́nɩ nya,
nɩɩ mebiyaalʊ́ kʊnyɔḿ,
iriké kóŋ́ gɛ mɔ́wɛná.
39 Zííni nakɩ́rɩ wándárájáárɩ́ yɩ gɛ;
a kɩɩjáŋ gɛ kɩɩgʊrʊ́na yɩ,
na ɩbáázɩ ɖugoogoore,
bɩka kɩbá kínjuúdi yɩ ɖóni‑ɖóni,
na bú nɔɔ́ ɩbáázɩ kʊbʊʊdʊ́ʊ lɩɩ́.
Kɩ́nnaazɩ́ yɩ gɛ,
kɩbá kɩfʊ́ʊ́zɩ ɩdɔnʊʊ́,
ngɛ kɩ́ngʊrʊ́ʊ sɩ kɩlɩ́ɩ nɛ́,
káálɛ na káálɛ gɛ.
40 Máávɩ́nɩ nyɛ́dɛ́ɛ wanbaaráa sɩsɩ bɔ́ɖɔɔ zííni kɩḿ,
amá,
badabɩ́ɩ́zɩ.»
41 Ngɛ Yeésu sɩsɩ:
«Zaamáánɩ kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa badaavé bɩka badafa Ɩsɔ́ɔ toovonúm nɛ́ bana ɖɔ́!
Wɛ́ nŋɩ́nɩ́ gɛ mógúti mɔjɔ́ɔ mɩ́jɔ́.
Wɛ́ nŋɩ́nɩ́ gɛ mógúti mɔɖɔ́kɩ mɩ́ɩ.»
Ngɛ wɔɔdɔ́ bú ɩjaa sɩsɩ:
«Kɔná nbiyaalʊ́ cé.»
42 Bú wɛɛgbɛdɩ́ ɩgɛgɛrɛŋɛ ɖɔ́ gɛ zííni wɔɔjɔlɩ́ yɩ kɩyɔ́ɔ adɛ,
kɩbá kicuúdi yɩ ɖóni-ɖóni.
Amá,
Yeésu waagazɩ́ zííni,
ngɛ waawáázɩ bú,
ɩkpɔ́ɔ yɩ icéle ɩjaa.
43 Baana Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ɖóni bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɩɩbá bɩlá barɩ́ŋa mááɖé.
Yeésu waadásɩ wánŋmatɩ́ ɩdɛ́ɛ sɩ́m-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 17.22-23 na Mrk 9.30-32 ɖʊɖɔ)
Ńŋɩnáa báa weení wɛ wánlám wenbí bɩrɩ́ŋa Yeésu waalá nɛ́-dɛ́ɛ bítí nɛ́,
ngɛ ɩlɛ́ wɔɔdɔ́ ɩdɛ́ɛ wanbaaráa sɩsɩ:
44 «Bɩɩga mɩ́ɩ nɛ́,
iwélesi ɩnɩ́ɩ wentí sɩ mevééri mɩ́ɩ nɛ́ kazɔ́ɔ:
Bángbáa Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ becéle ɩráa.»
45 Amá,
wanbaaráa tanɩ́ɩ tɔ́m tɩḿ tugutoluú;
bɩdafa wɛ babɩ́ɩ́zɩ banɩ́ɩ tugutoluú na bákatɩlɩ́ wenbí tɩ́nwɩlɩ́ɩ nɛ́.
Ngɛ bɩjɔɔ́ɔ wɛ nɩdáárɛ sɩ bɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ nɛ́.
Weení ɩgɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 18.1-5 na Mrk 9.33-37 ɖʊɖɔ)
46 Wanbaaráa wɛ bánŋmatɩnáa ɖamá na batɩlɩ́ badaá weení ɩgɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ nɛ́.
47 Yeésu waadɩlɩ́ wentí bánmaazɩ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔgɔná búyɔ́ɔ ɩsɩ́ɩ ɩjɔ́.
48 Ngɛ wɔɔdɔ́ ɩwanbaaráa sɩsɩ:
«Weení waamʊ bú ceení ɩgɔ́ńdɩ mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́ nɛ́,
mádɩtɩŋa gɛ waamʊ;
ngɛ weení waamʊ ma nɛ́,
waamʊ bɩkpɛdɩ́na weení weegédíri ma nɛ́.
Káma,
weení ɩgɛ́ɛ bú mɩ́rɩ́ŋa mɩ́lɔ́wʊ́táá nɛ́,
ɩlɛ́ gɛ kʊ́bɔnɩ́.»
Weení ídónÿoo Yeésu nɛ́ fóo yɩ gɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 9.38-40 ɖʊɖɔ)
49 Bɩnáábɩ́lɛ́ Yʊháánɩ wɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
ɖááná naárʊ wɔ́nɖɔwʊ́ʊ zííniwá na nyáyɩ́ɖɛ-daá,
ɖɔ́ɔ́ ɖɔ́ɔ́zɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ ɖikiziná yɩ,
káma,
ɩraavóo nya ɩ́na ɖáa.»
50 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Íkekiziná yɩ,
káma,
weení ɩraayɛ́ɛ́na mɩ́ɩ nɛ́,
fóo mɩ́ɩ gɛ.»
Samarɩ́ya tɛɛbiiyá nɛkɛ́rɛ weegízi Yeésu mʊ́ʊ
51 Ńŋɩnáa alɩwáátɩ wenkí Yeésu sɩ ɩlɩ́ɩ ɖúúlínya kɩna kɩdaá nɛ́ kɩɩjʊ́ʊ nɛ́,
waamá wenbiré ɩkpɔ́ɔ Yerusalɛ́ɛm nɩ́bááwʊ.
52 Ngɛ weedíri tɩndɩnáa bɛtɛ yɩ nɩ́bááwʊ.
Bɛlɛ́ bɔɔgbɔ́ɔ nɩ́bááwʊ nɛ́,
ngɛ boobó basʊ́ʊ Samarɩ́ya ńba-dɛ́ɛ tɛɛbiiyá nɛkɛ́rɛ-daá sɩsɩ bakpɩ́ɩ́rɩ ɩdɛ́ɛ kɔnɖɛ́.
53 Amá,
tɛɛbiiyá-daá ńba weegízi badamʊ yɩ,
káma,
Yerusalɛ́ɛm gɛ ɩbamáa ɖɛɛ́ nɛ́-rɔɔzɩ́.
54 Wanbaaráa Yaakúbu na Yʊháánɩ baanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ Yeésu sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ ɖɩfa nɔɔ́ nimíni ɩkálɩɩ ɩsɔ́ɔ́dáá ɩkɔ́nɩ ɩnyɔ́ɔ wɛ?»
55 Amá,
Yeésu wɛɛgɛ́ɛ́zɩ ɩdɩ ɩfaná wɛ́ ɩzá ɩbá ikiziná wɛ.
[Ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́ɩ́sɩ kezeŋa wenká kéngetí mɩ́ɩ nɛ́,
56 káma,
Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ tɔkɔ́nɩ sɩsɩ ɩkʊ ɩráa,
amá,
wɔɔgɔ́nɩ gɛ sɩ ɩlɛ́ɛ wɛ.»]
Ngɛ baalɩ́ɩ bɛɖɛ́ɛ tɛɛbiiyá nɛkɛ́rɛ-daá.
Wenbá bɔzɔɔlɛ́ɛ bofu Yeésu nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 8.19-22 ɖʊɖɔ)
57 Bɔwɛ nɩ́bááwʊ gɛ ɩrʊ́ naárʊ wɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ:
«Báa lé gɛ nyɛ́nɖɛɛ́,
móvóo nya gɛ.»
58 Ńna gɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Sɔ́ɔ́lɛ́ɛ́rásɩ wɛná bɔ́ɔ́nɩ,
bɩka siḿsi wɛná ɖɛ́ńɖɛ́lá.
Amá,
Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ fɛ́yɩ́na lénlé sɩ ɩfɩ́nɩ ɩfɛ́ɛ́zɩ nɛ́.»
59 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ naárʊ sɩsɩ:
«Kovu ma.»
Ngɛ ɩlɛ́ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
fa ma nɩ́bááwʊ mobó megébi majaa naanɩ́.»
60 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Yele ɩsɩɖáa ibí bɛdɛ́ɛ ɩsɩɖáa,
bɩɩga nyɔ́ɔ́ nɛ́,
bo nvééri ɩráa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m.»