Aláa wenbá bovóo Yeésu nɛ́
8
1 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ Yeésu wɛɛɖɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩwá na tɛɛbíízi-daá wánlám waázu bɩka wénveerím Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ Laabáárʊ Kífeńgi.
Ɩwanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ fóo yɩ,
2 bɩtasɩná aláa nɛbɛ́rɛ wenbá Yeésu wɔɔɖɔ́ɔ zííniwá bɔrɔ nɛ́,
na wenbá waawáázɩ wɛ kʊdɔmɩ́nɩ nɛ́:
bɛɛ Marɩyáma bánÿaá yɩ sɩsɩ Magɩdaláa alʊ́ Yeésu wɔɔɖɔ́ɔ zííniwá lʊbɛ ɩrɔ nɛ́;
3 Yuháána,
Eróodi-dɛ́ɛ tɩmɛlanɖáa-rɔ bɛɛŋɩrʊ́ Kúúza ɖɛɛlʊ́,
na Suuzáána,
na aláa ɖabata nɛbɛ́rɛ ɖʊɖɔ.
Aláa bɛḿ bɔ́ngbɔwʊ́ʊ wenbí bɔwɛná nɛ́ bánzɩnáa Yeésu na ɩwanbaaráa.
Fɔɔ́-dʊ́ʊ waalɩ́ɩ kúɖúúdi larɩ́ɩ ɩvɔɔ́-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 13.1-9 na Mrk 4.1-9 ɖʊɖɔ)
4 Zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ woodúúzi;
ɩráa waagálɩ́ɩ́ná tɛ́ɛ́dɩwá ndɩ‑ndɩ-daá bɔkɔ́nɩ ɩjɔ́,
ngɛ waaŋmatɩná wɛ na tɔmgɛɛzɩrɛ sɩsɩ:
5 «Ɩrʊ́ naárʊ woobo ná ɩvɔɔ́-daá kúɖúúdi larɩ́ɩa.
Wánlarɩ́ɩ nɛ́,
ngɛ natɩ́rɩ waazála nɩ́bááwʊ‑nɩ́bááwʊ,
nɩ́baaɖɛɛráa ɩnʊ́ŋ tɩrɔ,
ngɛ siḿsi wɔɔgɔ́nɩ siɖi tɩ.
6 Natɩ́rɩ waazála bɔ́-daá;
tɩɩnyɔ nɛ́,
ngɛ tɩɩwɩ́lɩ,
káma,
adɛ fɛ́yɩ́ kaanɩŋá.
7 Kúɖúúdi natɩ́rɩ waazála sɔɔzɔ́ɔ́zɩ-daá,
ngɛ tɩ́na sɔɔzɔ́ɔ́zɩ tiiyóózi tɩnyɔ,
sɔɔzɔ́ɔ́zɩ ɩnyʊʊ́ tɩ.
8 Natɩ́rɩ waazála tɛ́ɛ́dɩ kazɔ́ɔ ndɩ-daá.
Ngɛ tɩlɛ́ tɩɩɖʊ bíya,
tikú báa wenkí-rɔ,
bíya nɩɩ́nʊ́wá.»
Ngɛ Yeésu waaŋmátɩ bɩcáárɩ sɩsɩ:
«Weení ɩwɛná nɩgbamɩ́nɩ nɛ́,
ɩ́nɩɩ.»
Wenbí bʊrɔ Yeésu wánŋmatɩnáa tɔmgɛɛza nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 13.10-17 na Mrk 4.10-12 ɖʊɖɔ)
9 Ngɛ wanbaaráa wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Tɔmgɛɛzɩrɛ ɖɩḿ ɖugutoluú gɛ sɩsɩ wé.»
10 Ńna gɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́nyɔ́ɔ́ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ waava mɩ́ɩ sɩsɩ ɩ́tɩ́lɩ́ ɩdɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ ásííríwá.
Amá,
baaganáa nɛ́,
tɔmgɛɛza-daá gɛ bánwɩlɩnáa wɛ,
na:
“Bɛbɛɛ́na bɩka bádánnáa,
bénwelesí bɩka bádánnɩɩ.”»
Kúɖúúdi baalára fɔɔ́-daá nɛ́-dɛ́ɛ tɔmgɛɛzɩrɛ kutoluú
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 13.18-23 na Mrk 4.13-20 ɖʊɖɔ)
11 «Tɔmgɛɛzɩrɛ ɖɩḿ ɖugutoluú nɖɔ́:
kúɖúúdi gɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m.
12 Nɩ́bááwʊ‑nɩ́bááwʊ lénlé kúɖúúdi waazála nɛ́ gɛ ɩráa wenbá baanɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m,
ngɛ Sitáánɩ wɔɔgɔ́nɩ nɛ́,
wɛɛgbɛzɩ́ tɔ́m tɩḿ bewenbé-daá na bʊcɔ bákafa toovonúm bɩka boyuú lɛ́ɛ́dɩ.
13 Bɔ́-daá lénlé kúɖúúdi waazála nɛ́ gɛ ɩráa wenbá baanɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m na bacáŋ bamʊ tɩ na wenbi‑niíni nɛ́.
Amá,
bedeyéle tɔ́m tɩḿ tɩnyɔ wóózi:
bánváa toovonúm alɩwáátɩ nakɩ́rɩ gɛ,
ngɛ a nɔwɛ́ya waadála kɩmɔɔná wɛ,
na babɩ́sɩ bɔwɔ́rɔ́.
14 Sɔɔzɔ́ɔ́zɩ-daá lénlé kúɖúúdi waazála nɛ́ gɛ ɩráa wenbá bánnɩɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m na beyéle lomaazɛ́ na ɖɔ́ɔ́lɛ na ɖúúlínya-dɛ́ɛ kɔɖɛyɩ́wá ɩkɔ́nɩ bɩnyʊʊ́ tɩ bɩka bádánɖʊ́ʊ bíya bɛsɛ́ɛ nɛ́.
15 Tɛ́ɛ́dɩ kazɔ́ɔ ńdɩ-daá lénlé kúɖúúdi waazála nɛ́ gɛ ɩráa wenbá bánnɩɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m,
ngɛ bánmʊ́ʊ tɩ na wenbiré kʊ́ɖʊńɖɛ bɩka bɔ́nɖɔkɩ́ tɩ bánjaarɩ́ badɩ hálɩ baɖʊ bíya nɛ́.»
Nabʊ́rʊ fɛ́yɩ́ bɩmʊ́sɛ́ɛ bádánnáa bɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 4.21-25 ɖʊɖɔ)
16 Yeésu wɔɔdɔ́tɔḿ wɛ sɩsɩ:
«Bɔ́dɔ́nzɔḿ fɩtɩ́la na bɔkpɔ́ɔ gbégídi bofu kɩrɔ yáá basɩ́ɩ kɩ gáɖó-dɛ.
Amá,
bɔ́ngbɔwʊ́ʊ kɩ gɛ batɩ́nɩ ɩsɔ́ɔ́dáá na wenbá bángazʊʊ́ nɛ́ bana ɖɛnyɛm.
17 Káma,
nabʊ́rʊ fɛ́yɩ́ bɩmʊ́sɛ́ɛ bɩ́dánlɩɩ bana bɩ nɛ́,
cáńfáná ásíírí bádándɩlɩ́ kɩ nɛ́.
18 Iguná laakáarɩ na nŋɩ́nɩ́ mɩ́nnɩɩ́ nɛ́,
káma,
weení ɩwɛná nɛ́,
bándasɩ́ yɩ.
Amá,
weení ɩvɛ́yɩ́na nɛ́,
bɛ́nlɛɛ́ bɩkpɛdɩ́na cʊ́kɔyɔ́ɔ wenká wánmaazɩ́ sɩsɩ ɩwɛná kɛ nɛ́.»
Wenbá bɛgɛ́ɛ Yeésu igoobíya páá nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 12.46-50 na Mrk 3.31-35 ɖʊɖɔ)
19 Yeésu ɩgɔɔ na igoobíya bɔɔgɔ́nɩ ɩjɔ́,
amá,
zamɔ́ɔ-rɔ nɛ́,
bádánbɩɩzɩ bobó hálɩ ɩjɔ́.
20 Ngɛ naárʊ veevééri yɩ sɩsɩ:
«Bɛɛ ngɔɔ na ngoobíya bɔwɛ asʊ bánjáádɩ sɩsɩ bana nya.»
21 Ngɛ woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Mɔgɔɔ na mogoobíya gɛ wenbá bánnɩɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m bɩka bónvúu bánlám wenbí tɩ́nbɔɔzɩ́ nɛ́.»
Yeésu waagazɩ́ fefelimá na lɩ́m bɩsála ɖɛfɛɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 8.23-27 na Mrk 4.35-41 ɖʊɖɔ)
22 Wɩ́rɛ neɖére gɛ Yeésu na ɩwanbaaráa baagba kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá,
ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ɖɩ́tɛsɩ lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ-rɔ.»
Ngɛ bɛɛɖɛ́ɛ.
23 Babamáa kpɩ́ɩ́rʊʊ́ saá bɛ́nɖɛɛ́ nɛ́,
Yeésu wooɖóo.
Ngɛ fefelimá kʊ́bɔná naárɛ waajáŋ abáázɩ fɛtɩ́ na ɖóni lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-rɔɔzɩ́;
lɩ́m waabáázɩ kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá sʊʊ́ bínzúu hálɩ bɛ́nɖɛɛ́ sɩ́m nɔɔ́.
24 Ngɛ wanbaaráa woodúu Yeésu-jɔ́ beféézi yɩ bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
Kʊ́bɔnɩ́,
ɖánzɩ́m!»
Yeésu weevé,
ngɛ waagazɩ́ fefelimá na lɩmvolá.
Ngɛ bɩrɩ́ŋa bɩɩzála bɩcɔ́ɔ ɖɛfɛɛ.
25 Bʊwɔ́rɔ́ gɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Lé gɛ mɩ́dɛ́ɛ toovonúm fáa wɛ.»
Nɩdáárɛ waalá wɛ,
bɩlá wɛ bítí hálɩ bɔ́nbɔɔzɩ́ ɖamá sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ weení gɛ ceení bɩlɛ́ gɛ bɩkpɛdɩ́na fefelimá na lɩ́m wánlám wenbí wɔ́nbɔɔzɩ́ nɛ́.»
Yeésu wɔɔɖɔ́ɔ zííniwá ɩrʊ́ naárʊ-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 8.28-34 na Mrk 5.1-20 ɖʊɖɔ)
26 Yeésu na ɩwanbaaráa boobó batála Geraseníi ńba-dɛ́ɛ laadɔ́ɔ-rɔ;
laadɔ́ɔ kɛḿ na Galilée laadɔ́ɔ baazá fáána ɖamá gɛ.
27 Sáátɩ wenkí baalɩ́ɩ kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá betí adɛ nɛ́,
ngɛ tɛ́ɛ́dɩ-daá ɩrʊ́ naárʊ wɔɔgɔ́nɩ sɩ ɩsɩ́ŋ yɩ.
Ɩrʊ́ ɩmʊ́,
zííniwá ɩbaná tɩ́njaarɩ́ yɩ.
Bɩɩbá bɩlá wɛ́ náálɛ ídóndosuu kpɩná bɩka ɩ́dánzʊʊ ɖaána nɛkɛ́rɛ-daá nɛ́,
bɔɔláánɩ-daá gɛ ɩwɛ.
28 Waana Yeésu nɛ́,
ngɛ waamá kebiká,
ɩcɛ́ ɩsála ɩlɛ́ ɩnʊvɔ́-dɛ wóngoó wɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«We gɛ nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ na ma,
Yeésu Ɩsɔ́ɔ bílí‑bílí-dʊ́ʊ Biyaalʊ́.
Máávɩ́nɩ nya,
nkanáázɩ ma.»
29 Káma,
Yeésu waaŋmatɩná zííni ɩsɩ́ɩ́zɩ kɩ sɩsɩ kɩ́lɩɩ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩrɔ.
Wenbí bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
zííni kɩḿ kɩɩbá kɩlɔɔná ɩrʊ́ ɩmʊ́ caarɩ́ gɛ.
Na babɩ́ɩ́zɩ basɩ́ɩ yɩ ɖɩdáarɛ kʊ́ɖʊńɖɛ nɛ́,
bɔ́nvɔkɩ́ yɩ na agbarangbára na nyɩɩrɩ́tɩ gɛ.
Amá,
waalaaná bɩlɛ́ bɩrɩ́ŋa cɛ́m,
bɩka zííni wónbonáa yɩ faɖáma-daá lénlé ɩráa fɛ́yɩ́ nɛ́.
30 Ngɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Sɩsɩ wé gɛ bánÿaá nya.»
Ngɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Tuutúúma».
Káma,
zííniwá ɖabata fóo na kʊ yɩ.
31 Bɩka tɩ́nvɩnɩ́ Yeésu sɩsɩ íkeyéle tɩḿ tɩsʊ́ʊ azáába-daá.
32 Ngʊ́ lénlé bɔwɛ nɛ́,
bʊ́ʊ cʊ́ʊ́na wɛ.
Bɩka afawá tuutúúma natɩ́rɩ wɛ bʊ́ʊ-rɔ tínɖíi.
Ngɛ zííniwá waavɩ́nɩ yɩ sɩsɩ íyéle tɩḿ tibó tɩsʊ́ʊ afawá tɩḿ.
Ngɛ ɩlɛ́ waava tɩ nɩ́bááwʊ.
33 Ńna gɛ zííniwá waalɩ́ɩ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩrɔ tibó tɩsʊ́ʊ afawá,
ngɛ afawá fuúre rɩ́ŋa waagálɩɩ bʊ́ʊ-rɔ tise tɩsála lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-daá,
lɩ́m iɖi tɩ tɩsɩ́.
34 Tɩdɛ́ɛ ketiráa waana wenbí bɩɩlá nɛ́,
ngɛ beeze bobó bekéveeri tɛ́ɛ́dɩ-daá na fásɩ-daá.
35 Ngɛ ɩráa wɔɔgɔ́nɩ sɩ bɛbɛ́ɛ́ŋ wenbí bɩɩlá nɛ́.
Baadála Yeésu-jɔ́ nɛ́,
baana ɩrʊ́ weení zííniwá waalɩ́ɩ ɩrɔ nɛ́ ɩjɔɔ́ɔ Yeésu nʊvɔ́-jɔ́ izóóna kpɩná bɩka ɩ́na ɩdɩ.
Ńna gɛ bɩɩbá bɩlá wɛ nɩdáárɛ.
36 Wenbá baana wenbí bɩɩlá nɛ́,
baadɩ́ nŋɩ́nɩ́ bɩɩlá hálɩ zííniwá-dʊ́ʊ iyuú alaafɩ́ya nɛ́ befééri baaganáa.
37 Ńna gɛ Geraseníi laadɔ́ɔ-daá ɩráa rɩ́ŋa wɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ ɩ́lɩɩ bɛḿ balaadɔ́ɔ-daá ɩɖɛ́ɛ bolíni;
wenbí bʊrɔɔzɩ́ nɛ́ nɩdáárɛ kʊ́bɔńɖɛ waabá ɖɩkpa wɛ.
Ngɛ Yeésu waagba kpɩ́ɩ́rʊʊ́-daá sɩ ɩbɩ́sɩ.
38 Ɩrʊ́ weení zííniwá waalɩ́ɩ ɩrɔ nɛ́ waavɩ́nɩ yɩ sɩsɩ íyele ɩmʊ́ ifu yɩ.
Amá,
Yeésu weegízi ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
39 «Bɩsɩ nyɛ́dɛ́ɛ bɩka ndɩ́ wenbí bɩrɩ́ŋa Ɩsɔ́ɔ waalá nya nɛ́ nvééri.»
Ngɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ wɛɛɖɛ́ɛ ɩbáázɩ ɩráa feerím tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa-daá wenbí bɩrɩ́ŋa Yeésu waalá yɩ nɛ́.
Yeésu waawáázɩ alʊ́ naárʊ bɩka iféézi bú aléeréyɔ́ɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 9.18-26 na Mrk 5.21-43 ɖʊɖɔ)
40 Yeésu waadála lɩɩrɛ́ kʊ́bɔńɖɛ-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ-rɔ nɛ́,
zamɔ́ɔ kɩvʊnwɛ ńna kɩɖamáa yɩ nɛ́,
kɩɩmʊ yɩ.
41 Ńna gɛ ɩrʊ́ naárʊ wɔɔgɔ́nɩ ɩjɔ́,
bánÿaá yɩ sɩsɩ Yááhíru.
Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ gɛ ɩgɛ́ɛ.
Ngɛ wɛɛjɛ́ ɩsála Yeésu nʊvɔ́-dɛ wánvɩnɩ́ yɩ sɩsɩ ɩ́kɔnɩ ɩdɛ́ɛ ɖaána-daá.
42 Káma,
ɩwɛná bú aléeré,
iriké kóŋ́ gɛ bɩɩva yɩ.
Bú ɩmʊ́ ɩwɛná bɩ́ɩ́zɩ fuú na nasɩ́lɛ gɛ,
ngɛ ɩbá wánnyaadɩ́ wánlʊwɔ́ɔ na sɩ́m.
Sáátɩ wenkí Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ nɩ́bááwʊ wɛ́nɖɛɛ́ ńna nɛ́,
zamɔ́ɔ fóo yɩ kɩbá kɩ́nyʊʊ́ yɩ cé na cé.
43 Alʊ́ naárʊ wɛ zamɔ́ɔ lɔwʊtáá ńna.
Alʊ́ ɩmʊ́,
azimá wéndináa yɩ bʊwɛná bɩ́ɩ́zɩ fuú na nasɩ́lɛ nbɩlɛ́.
Weeɖi wenbí bɩrɩ́ŋa ɩwɛná bɩ nɛ́ lákʊ́tawá-jɔ́,
amá,
báa naárʊ tabɩ́ɩ́zɩ ɩwáázɩ yɩ.
44 Wɔɔgɔ́nɩ ɩcʊʊná Yeésu na bʊwɔ́rɔ́ itekiná ɩdɛ́ɛ tóko-dɛ́ɛ njʊ́ʊ́rɛ.
Ngɛ azimá bíndináa yɩ nɛ́,
bɩɩjáŋ bɩsɩ́ŋ.
45 Ńna gɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ:
«Weení weedekiná na ma.»
Tɔ́ɔ,
ńŋɩnáa barɩ́ŋa bɔwɛ bɔ́njɔɔlɩ́ nɛ́,
ngɛ Pétro sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
zamɔ́ɔ woozuná na nya ngɛ kɩ́nnyʊʊ́ nya cé na cé.»
46 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Ɩɩ́n,
mányɩ bɩlɛ́,
amá,
naárʊ waabá itekiná ma.
Káma mááná sɩsɩ ɖóni nabɩ́rɩ waalɩ́ɩ mɔ́rɔ́.»
47 Alʊ́ wooyuú ɩtɩlɩ́ sɩsɩ baadɩlɩ́ wenbí waalá nɛ́,
wɔɔgbɔ́ɔ selíi ɩkɔ́nɩ ɩcɛ́ ɩsála Yeésu nʊvɔ́-dɛ;
ngɛ waadɩ́ wenbí biiyéle gɛ weedekiná yɩ nɛ́ ifééri yɩ zamɔ́ɔ rɩ́ŋa ɩzá-daá,
na nŋɩ́nɩ́ waajáŋ ɩwáa nɛ́.
48 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Mɛwɛɛlɛ́ɛ,
bo nɖɛɛ ná alaafɩ́ya,
nyɛ́dɛ́ɛ toovonúm fáa wɛɛlɛ́ɛ nya.»
49 Ɩwɛ ɩbamáa ŋmatɩrɛ gɛ naárʊ waagálɩ́ɩ́ná Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ ɖaána ɩtála sɩsɩ:
«Nwɛɛlɛ́ɛ waazɩ́,
nkacáárɩ kʊ́bɔnɩ́ ɖʊɖɔ.»
50 Amá,
Yeésu waanɩ́ɩ wentí baaŋmátɩ nɛ́,
ngɛ weevééri Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ sɩsɩ:
«Nkanɩ́ɩ nɩdáárɛ,
fa toovonúm ɖé,
wánwaá.»
51 Waadála ɖaána nɛ́,
ideyéle naárʊ ɩsʊ́ʊ ɩtasɩná yɩ,
asée Pétro,
na Yʊháánɩ,
na Yaakúbu,
na bú ɩgɔɔ na ɩjaa beriké.
52 Wenbá barɩ́ŋa bavʊnwɛ ńna nɛ́,
bɔwɛ bénwií bɛ́nmɛɛdɩ́ ɩsɩɖʊ́-rɔɔzɩ́.
Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Íkewíi,
ɩdasɩ́,
wónɖóm gɛ.»
53 Ngɛ bɛlɛ́ bɔwɛ bánmʊŋ́ yɩ,
káma,
banyɩ sɩsɩ bú waazɩ́.
54 Ńna gɛ Yeésu wɔɔɖɔ́kɩ aléeréyɔ́ɔ nʊ́ʊ́nɩ,
ngɛ waaŋmatɩná yɩ bɩcáárɩ sɩsɩ:
«Búyɔ́ɔ,
kʊrʊ́ nzɩ́ŋ.»
55 Ngɛ bú weezuú waagábɩsɩ ɩcáŋ ɩkʊrʊ́ ńna‑ńna.
Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ báfá yɩ kíɖíím iɖi.
56 Bɩɩbá bɩlá ɩjaanáa bítí,
amá,
Yeésu waabásɩ wɛ sɩsɩ békefééri naárʊ wenbí bɩɩlá nɛ́.