Yeésu waawáázɩ Róóma sɔ́ɔ́ja kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 8.5-13 ɖʊɖɔ)
7
1 Yeésu waaŋmátɩ zamɔ́ɔ kínwelesí yɩ nɛ́ tɔ́mwá tɩḿ tɩrɩ́ŋa bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ waagʊrʊ́ ibó Kapɛrɩnawʊ́m tɛ́ɛ́dɩ-daá.
2 Tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩdaá,
Róóma sɔ́ɔ́ja kʊ́bɔnɩ́ naárʊ wɛ ńna,
ɩwɛná bɔwʊtá-dʊ́ʊ naárʊ ɩbá ɩzɔɔlɛ́ɛ ɩdɔ́m.
Bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ ɩbá wánnyaadɩ́ wánlʊwɔ́ɔ na sɩ́m.
3 Róóma sɔ́ɔ́ja kʊ́bɔnɩ́ ɩmʊ́ waanɩ́ɩ bánŋmatɩ́ Yeésu-dɛ́ɛ tɔ́m nɛ́,
ngɛ weedíri Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa nɛbɛ́rɛ ɩjɔ́ sɩ bakávɩ́nɩ yɩ sɩsɩ ɩ́kɔnɩ ɩwáázɩ ɩdɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ.
4 Baadála Yeésu-jɔ́ nɛ́,
ngɛ baabá babáázɩ yɩ kɩvɩ́nʊ́ʊ sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩmɔɔ́na nlɛ́ɛ yɩ.
5 Ɩzɔɔlɛ́ɛ ɖɛ́dɛ́ɛ laadɔ́ɔ,
hálɩ weeyele ná bama ɖɛ́dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́.»
6 Ńna gɛ boovu Yeésu bɔkpɔ́ɔ nɩ́bááwʊ bɛ́nɖɛɛ́.
Wáńjʊ́ʊ́ná ɖaána gɛ Róóma ńba-dɛ́ɛ sɔ́ɔ́ja kʊ́bɔnɩ́ weedíri ɩɖɔndɩnáa sɩsɩ béfeeri yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
nkatánnaazɩ nyádɩ,
káma,
mádatála nzʊ́ʊ máɖaána-daá;
7 bɩlɛ́ bʊrɔ gɛ mádacáa mádɩtɩŋa mobó nyɔ́jɔ́.
Amá,
ŋmatɩ tɔ́m bú kʊ́ɖʊḿ na mɛ́dɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩwáa.
8 Mádɩtɩŋa mɔ́wɛná mágʊ́bɔnáa,
bɩka mɔ́wɛná sɔ́ɔ́jawá mɛ́dɛ́ɛ́zɩ́ mɛ́dɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ-daá.
A mɔ́ɔ́dɔ́ kʊ́ɖʊḿ sɩsɩ:
“Ɖɛɛ,”
wɛ́nɖɛɛ́ gɛ;
a mɔ́ɔ́dɔ́ lí ńnɩ́ sɩsɩ:
“Kɔnɩ,”
wɔ́ngɔnɩ́ gɛ;
ngɛ a mɔ́ɔ́dɔ́ mɛ́dɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ sɩsɩ:
“La ɖɔ́,”
wánlám gɛ.»
9 Yeésu waanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
bɩɩbá bɩlá yɩ mááɖé,
ngɛ wɛɛgɛ́ɛ́zɩ ɩtɔ́ zamɔ́ɔ kiigóvú yɩ nɛ́ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ báa Israyɛ́ɛlɩ ńba-daá,
mádanáá ta toovonúm-fáa ńŋɩnáa bɩna bɩdaká.»
10 Wenbá beegédiri wɛ nɛ́,
bɔɔlɔ́ɔ babɩ́sɩ Róóma ńba-dɛ́ɛ sɔ́ɔ́ja kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ ɖaána-daá,
ngɛ bɔɔmɔɔná bɔwʊtá-dʊ́ʊ wáńwáá.
Yeésu weevéézi alʊ́ leelú biyaalʊ́ ɩsɩɖʊ́
11 Bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
Yeésu wɛɛɖɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ natɩ́rɩ bánÿaá tɩ sɩsɩ Nayíini nɛ́ tɩdaá,
ngɛ ɩwanbaaráa na zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ fóo yɩ.
12 Sáátɩ wenkí waajʊʊná tɛ́ɛ́dɩ-daá ɖaazʊʊnáɖɛ nɛ́,
waana bazʊwáána ɩsɩɖʊ́ bɛ́nɖɛɛnáa bím.
Ɩsɩɖʊ́ ɩmʊ́ nɛ́,
alʊ́ leelú naárʊ biyaalʊ́ gɛ bɩgɛ́ɛ.
Iriké gɛ bɩɩva yɩ.
Tɛ́ɛ́dɩ-daá ɩráa ɖabata waagálaazɩ alʊ́ ɩmʊ́.
13 Ɖádʊ́ʊ Yeésu waana alʊ́ ɩmʊ́ nɛ́,
bɩɩbá bɩlá yɩ kʊnyɔḿ,
ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Yele wíídi.»
14 Ngɛ woodúu itekiná amákaá;
ńna gɛ wenbá bazʊwáána kɩ nɛ́ baazɩ́ŋ.
Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«Afobú,
mazɩ kʊrʊ́,
mɔ́ɔ́dɔ́ ná!»
15 Ngɛ ɩsɩɖʊ́ waagʊrʊ́ ɩcɔ́ɔ ɩbáázɩ ŋmatɩrɛ.
Ngɛ Yeésu weejéle yɩ ɩgɔɔ.
16 Nɩdáárɛ kʊ́bɔnbɔńɖɛ waagba barɩ́ŋa,
ngɛ baabáázɩ Ɩsɔ́ɔ sám bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Anɖébi kʊ́bɔnɩ́ naárʊ waaɖʊ ɩlɩ́ɩ ɖɔ́lɔ́wʊ́táá!
Ɩsɔ́ɔ wɔɔgɔ́nɩ isúlu ɩdɛ́ɛ zamɔ́ɔ-rɔ ɩlɛ́ɛ kɩ.»
17 Ngɛ wenbí Yeésu waalá nɛ́,
woozuná Yudée laadɔ́ɔ rɩ́ŋa na kɩdɛ́ɛ fáráńdɩ́wá.
Wentí Yeésu woobúsi Yaayá-dɛ́ɛ tɩndɩnáa nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 11.2-19 ɖʊɖɔ)
18 Yaayá-dɛ́ɛ wanbaaráa woobó bakádɩ tɔ́mwá tɩḿ tɩrɩ́ŋa befééri yɩ,
ngɛ ɩlɛ́ waalɩzɩ́ badaá nɔɔ́lɛ
19 itíri Ɖádʊ́ʊ Yeésu-jɔ́ bɔkɔ́bɔɔzɩ yɩ sɩsɩ:
«Nyánáábɩ́lɛ́ weení sɩsɩ wɔ́ngɔnɩ́ nɛ́ yáá ɖándasɩ́ ɖɩɖáŋ naárʊ.»
20 Bɛlɛ́ baadála Yeésu-jɔ́ nɛ́,
ngɛ bɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Yaayá weegédíri ɖáa sɩsɩ ɖɩ́bɔɔzɩ nya sɩsɩ nyánáábɩ́lɛ́ weení sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́ yáá ɖándasɩ́ ɖɩɖáŋ naárʊ.»
21 Bɩɩjáŋ bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ,
Yeésu waawáázɩ kʊdɔndɩnáa ɖabata,
ɩwáázɩ ɩráa ɖabata bɛ́nÿɛlɛ́ŋ nɛ́,
na wenbá zííniwá wánjaarɩ́ wɛ nɛ́,
bɩka iyéle njɛma ɖabata ɩbáázɩ náa.
22 Bʊwɔ́rɔ́ gɛ woobúsi Yaayá-dɛ́ɛ tɩndɩnáa sɩsɩ:
«Ibó ifééri Yaayá wenbí mɩ́ɩ́ná na wenbí mɩ́ɩ́nɩ́ɩ nɛ́:
Njɛma wánnáa bɩka gaala‑gáálásɩ wánnʊŋɛ́,
cɛnɩ́sɩ waawáa sɩlá ɖacɩrɩ‑cɩrɩ,
ndamáa wánnɩɩ́,
ɩsɩɖáa wénvém,
bɩka bénveerím kadanbʊrʊ́sɩ Laabáárʊ Kífeńgi.
23 Wenbi‑niíni-dʊ́ʊ gɛ weení ɩdɛbɛ́ɖɩ toovonúm waava ma nɛ́.»
24 Sáátɩ wenkí Yaayá-dɛ́ɛ wanbaaráa wɛɛɖɛ́ɛ nɛ́,
ngɛ Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ wánŋmatɩ́ zamɔ́ɔ Yaayá-rɔ sɩsɩ:
«Wé gɛ mííbó ɩkɛ́bɛ́ɛŋ tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá.
Ɖɩgɛrɛ́ fefelimá wónÿuúdi ɖɛ nɛ́?
Aayɩ́.
25 Bɩlɛ́ nɛ́,
wé gɛ mííbó ɩkɛ́bɛ́ɛŋ.
Ɩrʊ́ izóóna tókowá kífeńdi nɛ́?
Wenbá bónzuú tókowá kífeńdi bɩka bɔjɔɔ́ɔ bɩzaláa wɛ́ nɛ́ wɛ wúrowá-dɛ́ɛ kowuro-ɖɛ́ɛ́zɩ-daá gɛ.
26 Bɩlɛ́ nɛ́,
we gɛ mííbó ɩkɛ́bɛ́ɛŋ.
Anɖébi?
Ɩɩ́n,
bɩlɛ́ gɛ ménveerím mɩ́ɩ.
Hálɩ waagɩ́lɩ anɖébi.
27 Káma,
Yaayá-dɛ́ɛ tɔ́m gɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá waaŋmátɩ sɩsɩ:
“Méndiríi mɛ́dɛ́ɛ tɩndʊ́ʊ nyáázá-daá
ɩnyɔ́ɔ́zɩ nya nɩ́bááwʊ.”
28 Ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ ɩráa-daá,
naárʊ tɔcɔ́ɔ waagɩ́lɩ Yaayá nɛ́.
Ngʊ́ nbɛ́ɛ́ŋ nɛ́,
weení ɩgɛ́ɛ kúmuú Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá nɛ́ waagɩ́lɩ yɩ.
29 Ɩráa rɩ́ŋa weewélesi Yaayá,
bɩkpɛdɩ́na tikée mʊʊráa;
ngɛ beeɖéézi Ɩsɔ́ɔ,
bʊrɔɔzɩ́ gɛ beeyéle Yaayá ilíri wɛ lɩ́m-daá ɩsɔ wɛ túúbá lɩ́m.
30 Amá,
Faríizi ńba na Mará wɩlɩɖáa weegízi wenbí Ɩsɔ́ɔ wánvʊnjaanáa wɛ nɛ́ bekízi Yaayá telíri wɛ lɩ́m-daá ɩsɔ wɛ túúbá lɩ́m.»
31 Ngɛ Yeésu waadásɩ ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Weení gɛ mánbɩɩzɩ́ mɛgɛɛzɩná zaamáánɩ kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa.
Weení gɛ baalɩ́ɩ.
32 Bɔjɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ bíya bɔjɔɔ́ɔ wɔnɔɔ́ kʊ́bɔńga-daá bɔ́ndɔ́m baranáa sɩsɩ:
“Ɖáávʊ́lʊ mɩ́ɩ foyísi,
amá,
mɩ́dabáa.
Ɖéédée lííya yéńdi,
mɩ́dɛ́mɛ́ɛ́dɩ iwíi,”
nɛ́.
33 Káma,
Yaayá wɔɔgɔ́nɩ nɛ́,
ideɖi kíɖíím ngʊ́ ɩdɔnyɔ́ɔ sʊlʊ́m,
ngɛ mɩ́ɩ́dɔ́ sɩsɩ ɩwɛná zííni.
34 Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ wɔɔgɔ́nɩ nɛ́,
wénɖíi wɔ́nnyɔɔ́.
Ngɛ mɩ́ndɔ́m sɩsɩ:
“Ɩbɛ́ɛ ceení,
ɖiirú na sʊlʊ́m nyɔɔrʊ́ gɛ ɩgɛ́ɛ;
tikée mʊʊráa na alaháácɩ́-dɩnáa gɛ ɩɖɔndɩnáa.”
35 Amá,
wenbá barɩ́ŋa baava Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ áséńsí toovonúm nɛ́,
beeɖéézi sɩsɩ kɩzɩɩzɛ́ɛ.»
Yeésu wénɖíi kíɖíím Simɔ́ɔnɩ Faríizi ńnɩ́-dɛ́ɛ ɖaána-daá
36 Wɩ́rɛ gɛ Faríizi ńnɩ́ naárʊ waayáa Yeésu sɩsɩ ɩ́kɔnɩ iɖi kíɖíím ɩdɛ́ɛ.
Ngɛ Yeésu woobó ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ bɔjɔɔ́ɔ bénɖíi kíɖíím.
37 Alʊ́ wásangarɩ́ naárʊ wɛ tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩdaá.
Alʊ́ ɩmʊ́ waanɩ́ɩ sɩsɩ Yeésu wɛ Faríizi ńnɩ́-dɛ́ɛ ɖaána wénɖíi kíɖíím nɛ́,
ngɛ waagázʊʊ ɩ́gana kpárábá kazɔ́ɔ ńgɩ nakɩ́rɩ tulaarɩ́ woozu kɩdaá nɛ́.
38 Wɛɛgɛɛ ná Yeésu wɔ́rɔ́ ɩlɛ́ ɩnʊvɔ́-jɔ́a wénwií bɩka ɩdɛ́ɛ nzʊlʊ́m wéndím Yeésu nʊvɔ́-rɔ.
Ngɛ waavɩɩzɩná yɛ na ɩnyɔ́ɔ́zɩ,
ɩkparásɩ yɛ,
ngɛ waabɩ́rɩ tulaarɩ́ arɔɔzɩ́.
39 Faríizi ńnɩ́ weení waagáyáa Yeésu kíɖíím ɖíi nɛ́ waana bɩlɛ́ nɛ́,
ɩwɛ wɔ́ndɔ́m ɩdaá sɩsɩ:
«A toovonúm ɩrʊ́ ceení ɩ́fʊ́ngɛ́ɛ anɖébi,
ɩraadɩlɩ́ weení alʊ́ ceení wéndekináa yɩ ɖɔ́ nɛ́ kɛ́ɛ nɛ́;
ɩraadɩlɩ́ sɩsɩ wásangarɩ́ gɛ ɩgɛ́ɛ.»
40 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Simɔ́ɔnɩ,
mɔ́wɛná natɩ́rɩ sɩ maŋmátɩ nya.»
Ngɛ Simɔ́ɔnɩ sɩsɩ:
«Ŋmatɩ,
kʊ́bɔnɩ́.»
41 Ngɛ Yeésu sɩsɩ:
«Ɩráa nɔɔ́lɛ weeɖi ná kʊ́bɔnɩ́ naárʊ kɩmɛ́rɛ.
Badaá kʊ́ɖʊḿ-dɛ́ɛ kɩmɛ́rɛ kɛ́ɛ wɛ́ kákpɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ na nɩɩ́nʊ́wá (500) tɩmɛ́rɛ liideé,
bɩka sɩɩlɛ ńnɩ́ wɛ́ nɛɛ́saaláa (50) tɩmɛ́rɛ liideé.
42 Ńŋɩnáa badaá báa naárʊ tánbɩɩzɩ sɩ ɩfɛ́rɛ yɩ nɛ́,
ngɛ wɛɛjɛ́ wɛ barɩ́ŋa.
Tɔ́ɔ,
bɛlɛ́ɛ́nɩ́ badaá,
weení wánbá kʊ ɩsɔ́ɔ́lɩ kʊ́bɔnɩ́ ɩmʊ́ bɩkɩ́lɩ.»
43 Ngɛ Simɔ́ɔnɩ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Mɛ́dɛ́ɛ bɛɛŋ́-daá nɛ́,
weení ɩgɩmɛ́rɛ waabá ɖɩɖɔ́ɔ ngɛ bɛɛjɛ́ yɩ nɛ́ gɛ.»
Ngɛ Yeésu sɩsɩ:
«Nyóóbúsi kazɔ́ɔ.»
44 Ńna gɛ Yeésu waavaná alʊ́ ɩzá,
ngɛ wɔɔdɔ́ Simɔ́ɔnɩ sɩsɩ:
«Yaa nyááná alʊ́ ceení ya;
máagázʊʊ nyáɖaána-daá nɛ́,
ńdáfá ma lɩ́m sɩsɩ mazám mɔ́nʊvɔ́.
Amá,
ɩlɛ́ waazám yɛ na ɩdɛ́ɛ nzʊlʊ́m bɩka ɩfɩɩzɩná yɛ na ɩnyɔ́ɔ́zɩ.
45 Ńdékpíríki ma,
amá,
ɖoo ɩlɛ́ waagázʊʊ nɛ́,
mɔ́nʊvɔ́ gɛ ɩlɔɔ́na kparásɩ wónbusí ɖɔ́.
46 Ńdábɩ́rɩ mágʊjʊʊ́-rɔ núm,
amá,
ɩlɛ́ waabɩ́rɩ mɔ́nʊvɔ́-rɔ tulaarɩ́.
47 Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
ménveerím nya sɩsɩ ɩdɛ́ɛ alaháácɩ́wá waabá bʊɖɔ́ɔ gɛ,
bɛɛjɛ́ tɩ;
biiyéle waawɩ́lɩ sɔɔlɩ́m bɩbá bʊɖɔ́ɔ.
Amá,
weení bɛɛjɛ́ yɩ cɩ́kɔ nɛ́,
wánwɩlɩ́ɩ sɔɔlɩ́m cɩ́kɔ gɛ.»
48 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ alʊ́ sɩsɩ:
«Mɛ́ɛ́jɛ́ nyɛ́dɛ́ɛ alaháácɩ́wá.»
49 Wenbá bɔwɛ ńna bénɖíi kíɖíím bána yɩ nɛ́,
bɔwɛ bɔ́ndɔ́m badaá sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ceení gɛ weení gɛ hálɩ wɛ́njɛ́m alaháácɩ́wá ye.»
50 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ alʊ́ sɩsɩ:
«Bo nɖɛ́ɛ bɩka njɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ fɛɛzɩrɛ-daá,
nyɛ́dɛ́ɛ toovonúm fáa wɛɛlɛ́ɛ nya.»