Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ wɛná na kʊ yíko Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 12.1-8 na Mrk 2.23-28 ɖʊɖɔ)
6
1 Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ neɖére gɛ Yeésu wɛ́ndɛsɩ́ bilée fásɩ.
Ngɛ ɩwanbaaráa waabáázɩ bilée kpɛɛ́ bónnuudí banʊ́ʊ́zɩ-daá bɔ́ndɔwʊ́ʊ kibíya.
2 Ńna gɛ Faríizi ńba nɛbɛ́rɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«We-rɔ gɛ mɩ́nlám wenbí ɖɛ́dɛ́ɛ Mará tafa nɩ́bááwʊ sɩsɩ bála Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ nɛ́.»
3 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«A bɩlɛ́,
mɩ́dákála wenbí Ɖáwʊɖa waalá wɩ́rɛ neɖére nyɔɔ́sɩ waalá yɩ bɩkpɛdɩ́na ɩ́na wenbá nɛ́ gɛ?
4 Waazʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá gɛ,
ɩkpɔ́ɔ kpɔ́nɔ́wá baalá tɩ Ɩsɔ́ɔ sarɔ́ɔ nɛ́ ɩtɔ́ɔ.
Ngɛ waava tɩ ɩ́na wenbá nɛ́ bɔtɔ́ɔ ɖʊɖɔ.
Ngʊ́ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa riké gɛ Mará waava nɩ́bááwʊ sɩsɩ bɔ́tɔɔ tɩ.»
5 Ngɛ Yeésu waadásɩ ɩtɔ́ wɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ wɛná na kʊ yíko Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ-rɔ.»
Yeésu waawáázɩ ɩrʊ́ biilí ɩnʊ́ʊ́nɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 12.9-14 na Mrk 3.1-6 ɖʊɖɔ)
6 Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ neɖére ɖʊɖɔ gɛ Yeésu waazʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ wánwɩlɩ́ɩ ɩráa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m;
abaalʊ́ naárʊ wɛ ńnaamʊ́ biilí ɩnʊ́ʊ́nɩ kíɖiiwú.
7 Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba wɛ bɛbɛɛ́na Yeésu sɩsɩ wánwaazɩ́ ɩrʊ́ Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ yáá nŋɩ́nɩ́,
na boyuú kúbuunátɩ bobuuná yɩ.
8 Amá,
Yeésu ɩlɛ́ ɩvʊnnyɩ bolomaazɛ́.
Ńna gɛ wɔɔdɔ́ ɩrʊ́ ɩmʊ́ biilí ɩnʊ́ʊ́nɩ nɛ́ sɩsɩ:
«Kʊrʊ́ ɩsɔ́ɔ́dáá nzɩ́ŋ lɔwʊtáá ńna.»
Ngɛ ɩlɛ́ waagʊrʊ́ ɩsɩ́ŋ ɩsɔ́ɔ́dáá.
9 Ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɔ́nbɔɔzɩ́ mɩ́ɩ sɩsɩ we gɛ Mará waava nɩ́bááwʊ sɩsɩ bála Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ.
Bɩɩva nɩ́bááwʊ sɩsɩ bála kazɔ́ɔ ńbɩ yáá bɩdaavé nɛ́.
Sɩsɩ bɛ́lɛɛ ɩrʊ́ yáá bákʊ́ yɩ gɛ.»
10 Ńna gɛ Yeésu wɛɛbɛ́ɛ́ŋ barɩ́ŋa ɩlára ɩmɩ́lɩ,
ngɛ wɔɔdɔ́ ɩrʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Fɔ nyánʊ́ʊ́nɩ.»
Ngɛ ɩlɛ́ wɔɔvɔ́ ɩnʊ́ʊ́nɩ,
ngɛ ɩnʊ́ʊ́nɩ waawáa ɩbɩ́sɩ nyazɩ lí ńnɩ́.
11 Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba waabá bɛyɛ́ɛ baaná páá,
ngɛ baabáázɩ ɖamá sááwʊ́ra lanáa na batɩlɩ́ nŋɩ́nɩ́ sɩ bala ná Yeésu nɛ́.
Tɩndɩnáa fuú na nɔɔ́lɛ Yeésu waalɩzɩ́ wɛ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 10.1-4 na Mrk 3.13-19 ɖʊɖɔ)
12 Wɩ́rɛ neɖére gɛ Yeésu waagba bʊ́ʊ-daá sɩ ɩkázʊlʊ Ɩsɔ́ɔ.
Wɔɔjɔ́ɔ ńna nuvoowú rɩ́ŋa sʊlʊ́ńdɩ-daá.
13 Tɛ́ɛ́wʊ weevé nɛ́,
ngɛ waayáa ɩwanbaaráa ɩlɩzɩ́ fuú na nɔɔ́lɛ badaá ɩfa wɛ yɩ́ɖɛ sɩsɩ:
Tɩndɩnáa.
14 Fuú na nɔɔ́lɛ bɛḿ nɖɔ́:
Simɔ́ɔnɩ weení waava yɩ yɩ́ɖɛ sɩsɩ Pétro nɛ́,
na igoobú Andirée;
Yaakúbu na Yʊháánɩ;
Filíipu na Barɩtelemíi;
15 Maatéwu na Tomáa;
Yaakúbu Alɩfée biyaalʊ́ na Simɔ́ɔnɩ weení bánÿaá yɩ sɩsɩ kezée-bú nɛ́;
16 Yúudi Yaakúbu biyaalʊ́ na Yudásɩ Isikariyóo weení waayá yɩ nɛ́.
Yeésu wánwɩlɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m bɩka wánwaazɩ́ kʊdɔmɩ́nɩ
17 Yeésu waagálɩɩ bʊ́ʊ-rɔɔzɩ́ ikédi ɩ́gana wɛ,
ngɛ bɔɔgɔ́nɩ basɩ́ŋ kɩdɛrɛwʊ-daá lé ɩwanbaaráa tuutúúma fʊnzɩ́ŋɛ́ɛ nɛ́.
Zamɔ́ɔ kʊ́bɔńgɩ ɖʊɖɔ wɛ ńna kɩɩgálɩ́ɩ́ná Yudée laadɔ́ɔ-daá,
Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá,
na tenkú nɔɔ́‑nɔɔ́ tɛ́ɛ́dɩ Tíiri na Sidɔ́ɔnɩ.
18 Bɔɔgɔ́nɩ sɩ bewélesi yɩ bɩka ɩwáázɩ bɛdɛ́ɛ kʊdɔmɩ́nɩ.
Wenbá zííniwá wánjaarɩ́ wɛ nɛ́ baawáa,
19 bɩka zamɔ́ɔ rɩ́ŋa wánjáádɩ sɩsɩ kitekiná yɩ,
káma,
ɖóni naárʊ wánlɩɩ́ ɩrɔ wánwaazɩ́ barɩ́ŋa.
Wenbá sɩ bokóyuú fɛɛzɩrɛ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 5.1-12 ɖʊɖɔ)
20 Ńna gɛ waagʊ́sɩ waazá ɩbɛ́ɛ ɩwanbaaráa,
ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Wenbi‑niíni-dɩnáa gɛ mɩ́gɛ́ɛ,
mɩ́nyɔ́ɔ́ kadanbʊrʊ́sɩ;
káma,
mɩ́dɩɩná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ.
21 Wenbi‑niíni-dɩnáa gɛ mɩ́gɛ́ɛ,
mɩ́nyɔ́ɔ́ wenbá nyɔɔ́sɩ wángʊ́ʊ mɩ́ɩ lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́;
káma,
mɩ́ngɔnɩ́ ikéɖí ɩfɔ́ɔ.
Wenbi‑niíni-dɩnáa gɛ mɩ́gɛ́ɛ,
mɩ́nyɔ́ɔ́ wenbá mínwií lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́;
káma,
mɩ́ngɔnɩ́ ɩkámʊŋ.
22 Wenbi‑niíni-dɩnáa gɛ mɩ́gɛ́ɛ,
a bɩgɛ́ɛ sɩsɩ ɩráa tánjaa mɩ́ɩ,
béngizíi mɩ́ɩ,
bándʊ́ʊ́dɩ mɩ́ɩ,
bɩka bánŋmatɩ́ wentí tɩdaavé nɛ́ mɩ́rɔ́ɔ́zɩ́,
káma,
mívóo Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ nɛ́-rɔɔzɩ́.
23 Bɩdɛ́ɛ wɩ́rɛ,
bɩ́la mɩ́ɩ niíni ɩfáárɩ,
káma,
mɩ́dɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ wɔɔɖɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá.
Ńŋɩnáa bɩlɛ́ gɛ bajaájaanáa waanáázɩ anɖébiwá.
24 Amá,
nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ,
mɩ́ɩ wenbá mɩ́gɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ-dɩnáa nɛ́,
káma,
míńÿúú mɩ́dɛ́ɛ wenbi‑niíni.
25 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ,
mɩ́ɩ wenbá mɩ́vɔɔ́ lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́,
káma,
mɩ́ngɔnɩ́ ɩsɩ́ nyɔɔ́sɩ.
Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ,
mɩ́ɩ wenbá mɩ́nmʊŋ́ lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́,
káma,
mɩ́ngɔnɩ́ ɩcɔ́ɔ ɖúkúru-daá bɩka iwíi.
26 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ,
a bɩgɛ́ɛ sɩsɩ ɩráa rɩ́ŋa wánŋmatɩ́ kazɔ́ɔ ńdɩ mɩ́rɔ́ɔ́zɩ́,
káma,
bɩlɛ́ gɛ bajaájaanáa waazá anɖébiwá bʊbɔtɩnáa.»
Ɩzɔ́ɔ́lɩ mɩ́báɖaanáa
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 5.38-48; 7.12a ɖʊɖɔ)
27 «Amá,
mɩ́ɩ wenbá mínwelesí ma nɛ́,
ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ:
Ɩzɔ́ɔ́lɩ mɩ́báɖaanáa,
bɩka ɩlá wenbá bádánjaa mɩ́ɩ nɛ́ kífeńbi;
28 ɩɖʊ wenbá bánlám mɩ́ɩ láálɩ́ nɛ́ alɩbáráka,
bɩka ɩsʊ́lʊ wenbá bánnaazɩ́ mɩ́ɩ nɛ́ bɔrɔɔzɩ́.
29 A naárʊ wɛɛjɛ́ nya kadaŋá nyédeegbeluú nakɩ́rɩ-rɔɔzɩ́,
kɛɛzɩ́ kɩɩganáa njéle yɩ.
A bɩgɛ́ɛ sɩsɩ naárʊ wɔɔgbɔ́ɔ nyɛ́dɛ́ɛ ɖaazíki,
talɩná yɩ nyɛ́dɛ́ɛ kpáyɩ ɖʊɖɔ.
30 Fa weení wánzʊlʊ́ʊ nya nɛ́,
bɩka a naárʊ wɔɔgbɔ́ɔ nyɛ́dɛ́ɛ nabʊ́rʊ,
nkɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ.
31 Ɩlá baaganáa wenbí nɔ́ɔ́ mɩ́zɔɔlɛ́ɛ sɩsɩ bɛlɛ́ bála mɩ́ɩ nɛ́.
32 A wenbá bɔzɔɔlɛ́ɛ mɩ́ɩ nɛ́ beriké gɛ mɩ́zɔɔlɛ́ɛ,
kɩvɛrɛwʊ wenkí gɛ mɩ́ɖamáa ɖʊɖɔ.
Káma,
alaháácɩ́-dɩnáa ɖʊɖɔ sɔɔlɛ́ɛ wenbá bɔzɔɔlɛ́ɛ wɛ nɛ́ gɛ.
33 A ngʊ́ wenbá bánlám mɩ́ɩ kífeńbi nɛ́ beriké gɛ mɩ́nlám kífeńbi,
kɩvɛrɛwʊ wenkí gɛ mɩ́ɖamáa.
Bɩlɛ́ gɛ alaháácɩ́-dɩnáa tɩtɩŋa wánlám.
34 Ngɛ a wenbá mɩ́nyɩ sɩsɩ bɔ́ngɔnɩ́ bɛfɛ́rɛ mɩ́ɩ nɛ́ beriké gɛ mɩ́ngɩ́m,
kɩvɛrɛwʊ wenkí gɛ mɩ́ɖamáa.
Alaháácɩ́-dɩnáa ɖʊɖɔ wángɩ́m alaháácɩ́-dɩnáa gɛ na bɛfɛ́rɛ wɛ bɩdɛ́ɛ nɔ́ɔ́.
35 Amá,
ɩzɔ́ɔ́lɩ mɩ́báɖaanáa,
ɩlá wɛ kífeńbi,
ngɛ ɩgɩ́ bɩka mɩ́raaɖamáa nabʊ́rʊ.
Bɩlɛ́ nɛ́,
mɩ́dɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ wɔ́nɖɔɔ́ bɩka ɩbɩ́sɩ Ɩsɔ́ɔ bílí‑bílí-dʊ́ʊ biyaalɩnáa,
káma,
ɩlɛ́ wánlám kutulúwá na wenbá badaavé nɛ́ kífeńbi.
36 Ɩbɩ́sɩ kazɔ́ɔ-lanɖáa ńŋɩnáa Mɩ́jaa kɛ́ɛ kazɔ́ɔ-lanɖʊ́ nɛ́.»
Wenbí bʊrɔ ɩrʊ́ ɩ́kafʊʊná ɩrɔwʊ́ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 7.1-5 ɖʊɖɔ)
37 «Ɩ́kafʊʊná naárʊ,
na bádanvʊʊná mɩ́ɩ;
ɩ́kakʊ naárʊ-dɛ́ɛ tɔ́m,
na bádángʊ́ʊ mɩ́dɔ́m;
ɩjɛ́ baaganáa na bɛcɛ́ mɩ́ɩ.
38 Ɩva baaganáa na bafa mɩ́ɩ;
sɩ babá gɛ bamáázɩ bisu bɩwáádɩ babɩ́rɩ mɩ́bɩsaawʊ́-daá.
Káma,
kɩ́maazʊʊ́ wenkí mɩ́nmaazɩnáa baaganáa nɛ́ gɛ sɩ bamaazɩ ná mɩ́ɩ ɖʊɖɔ.»
39 Yeésu waadásɩ ɩŋmatɩná wɛ na tɔmgɛɛzɩrɛ sɩsɩ:
«Njɛm wánbɩɩzɩ́ ikéti njɛm naárʊ?
Bɛlɛ́ɛ́nɩ́ bódónÿoozi basála bɔɔwʊ́-daá?
40 Wanbaarʊ́ weení wɛ́ngbɛlɛŋ́ nɛ́ takɩ́lɩ ɩdɛ́ɛ wɩlɩɖʊ́,
amá,
weení baawɩ́lɩ yɩ kazɔ́ɔ nɛ́ wánbɩsɩ́ gɛ nyazɩ ɩdɛ́ɛ wɩlɩɖʊ́.
41 Ngbaalá gɛ nyɛ́bɛɛ́na keyiká kɔwɛ nyɔ́rɔwʊ́ ɩzɩ́rɛ-daá nɛ́ bɩka ńdánnáa ɖaagbetumuú kʊwɛ nyɛ́dɛ́ɛ ńɖɛ-daá nɛ́.
42 Nŋɩ́nɩ́ gɛ nyánbɩɩzɩ́ ndɔ́ ngoobú sɩsɩ:
“Yele malɩzɩ́ keyiká kɔwɛ nyáázɩ́rɛ-daá nɛ́,”
nyɔ́ɔ́ weení ńdánnáa ɖaagbetumuú kʊwɛ nyɛ́dɛ́ɛ ńɖɛ-daá nɛ́.
Munáávikí,
lɩzɩ́ ɖaagbetumuú kʊwɛ nyáázɩ́rɛ-daá naanɩ́,
na nna kazɔ́ɔ nlɩzɩ́ keyiká kɔwɛ nyɔ́rɔwʊ́ ɩzɩ́rɛ-daá nɛ́.»
Tɩɩwʊ́ bíya gɛ bándɩlɩ́ɩ na kɩ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 7.16-20; 12.33-35 ɖʊɖɔ)
43 «Tɩɩwʊ́ kazɔ́ɔ ńgɩ tánɖʊ́ʊ bíya badaavé nɛ́,
ngʊ́ tɩɩwʊ́ kɩdaavé nɛ́ tánɖʊ́ʊ bíya kazɔ́ɔ ńba.
44 Tɩɩwʊ́ báa wenkí nɛ́,
kibíya gɛ bándɩlɩ́ɩ na kɩ.
Bɔ́dɔ́ngɔrɩ́ furúu bíya sɔɔzɔ́ɔ́zɩ-daá,
yáá kɩjɩcɩ́lʊ́ʊ bíya bʊvʊ́m-daá.
45 Ɩrʊ́ kazɔ́ɔ ńnɩ́ wánlɩzɩ́ɩ wenbí bɩjɔɔ́ɔ kazɔ́ɔ nɛ́ wenbí ɩwɛná kazɔ́ɔ ńbɩ bʊwɛ iwenbiré-daá nɛ́ bɩdaá,
ɩrʊ́ kidaavéénúu ɩlɩzɩ́ wenbí bɩdaavé nɛ́ wenbí ɩwɛná bɩdaavé nɛ́ bɩdaá.»
Ɖaána baama kɛ kanyɩ́ŋa-rɔ yáá bʊ́tangbalʊʊ́-rɔ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 7.24-27 ɖʊɖɔ)
46 «Ngɛ ngbaalá mɩ́nÿaá ma sɩsɩ:
“Ɖádʊ́ʊ,
Ɖádʊ́ʊ,”
bɩka mɩ́ndánlaḿ wentí mɔ́ndɔ́m nɛ́.
47 Weení rɩ́ŋa wɔɔgɔ́nɩ mɔ́jɔ́,
ɩnɩ́ɩ tɔ́m mánŋmatɩ́ tɩ ɖɔ́ nɛ́,
ngɛ woovu ɩlá wenbí tɩ́nbɔɔzɩ́ nɛ́,
ménveerím mɩ́ɩ weení waalɩ́ɩ nɛ́:
48 waalɩ́ɩ gɛ nyazɩ ɩrʊ́ weení wánmáa ɖaána nɛ́,
waabáa adɛ bɩbá bilíŋ,
ngɛ waalá ɖɩzɩɩrɛa bʊ́tangbalʊʊ́-rɔ.
Sáátɩ wenkí tɛ́ɛ́nɩ waanɩ́ɩ búúzi isu sɩyɛlɩ́,
búúzi-daá lɩ́m iyóo ɖaána kɛḿ,
amá,
bɩdabɩ́ɩ́zɩ bɩyɔ́ kɛ,
káma,
baama kɛ kazɔ́ɔ.
49 Amá,
ɩrʊ́ weení waanɩ́ɩ mɛ́dɛ́ɛ tɔ́m,
ngɛ ɩdalá wenbí tɩ́nbɔɔzɩ́ nɛ́ cɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ ɩrʊ́ weení waama ɩɖɔɔ́ adɛ ɖɩzɩɩrɛ fɛ́yɩ́ nɛ́.
Búúzi-daá lɩ́m wɔɔgɔ́nɩ biyóo kɛ nɛ́,
ngɛ kaajáŋ kasála,
kabá konúúdi.»