Yesu mí drǒngó ní nga ná shǐ ŋangá ddù?
(Mat 21:23-27; Mk 11:27-33; Lwk 2:34-35)
20
1 Ddì ní, cha Yesu tdè ndrǔ-tsi gwiy Drà mí dza ó ro, à dêy hwî mí lò-ɦéy tdrǎ. Fúnga nà, ndrǔ ró dho nà ì nì shǐ Drà njìò nì kpa mà, yǎdha ì nì ndíy nì kpa mà ndèymí drò-dró ní kpa mànà kâ shì ro, 2 ndrǔ kâ dhiy à-tsò ró: “Tdra mà dhò, ddiy ní ŋá kpá-kpánga nà nyi nì fú ddiy-kpà njěy ddiy? Nyidhò áyìy bbû ná ndey fú kpá-kpá ní nga?” 3 Chú, Yesu ngù lò kpa dhò: Ma ddí, ma jì ma dhíy ddì nì lò nyì-tsò ró. Nyì tdra ma dhò: 4 “Áyìy chú chô ná ndey Yohana bàtízò bbúdha dhò? À ná rakpa ó Drà, ǐngí bíy nì ndrǔ?” 5 Chú, kpa dêy ì drr̀ ì kàòluw ddrŕní ro, kpa kâ tdrà: “Ya mà ngǔ lò: ‘Ddiy tdè rakpa ó Drà chú chô à ndey ro,’ à rà dhiy mà-tsò ró, ‘Kě ddudhò nyì ùw ná Yohana nzá?’ 6 Ya mà tdrǎ: ‘Ddiy nì ndrǔ chú chô à ro,’ ndrǔ-tsi wá rà mà bu djuw nà, ma chìdha dhò; ddiydhò, ndrǔ-tsi ùw tdè úwní Yohana tdè Drà ró dho nà ndèy nì lò těy ndrǔ dhò děy ndèy rà shì nì lò-djò nì li.” 7 Fúnga nà, kpa kâ lò ngù: “Mà tsì nzá, ya áyìy chô Yohana bàtízò bbúdha dhò ddiy” 8 Fúnga nà, Yesu kâ lò ngù: “Ma ddí manì tdrǎ nzǐ nyì dhò ya fú ddiy-kpà manì njěy mí kpá-kpánga shì ŋangá ddù ddiy.”Dìyváyìy-ngìy-nzà ó ì nì pàka ní ngǎjìní lò njěy nì kpa djú lò-ngbòdha
(Mat 21:33-46; Mk 12:1-12)
9 Chú, fú ddiy dzzdjú, Yesu dêy í lò-ngbòdha tdrǎ ndrǔ-tsi dhò, “Ddì li kâ dìyváyìy-ngìy-nzàa bbì, à bbû tdè fú dìyváyìy-ngìy-nzà ì nì dìyváyìy-ngìy-nzà ó njí njěy nì kpa-thokpa ò ro, à kâ rà ngéy ní ngòw ò lèy ní ddu dhò. 10 Nyû-tsò njúwdha mí nga kâ tdè ro, à chô tdè njí mí ddì li, dìyváyìy-ngìy-nzà ó ì nì njí njěy nì kpa dè, ndaní kpa bbú ndèy dhò ŋà ndèy-tsò ka njûw nì nyû. Chú, dìyváyìy-ngìy-nzà ó ì nì njí njěy nì kpa kâ fú dhǐy mí li dhèy, kpa kâ ley à ngû ngǎ ndèy-thokpa ó ddiy ní. 11 Fúrò, nza-dja kâ njàddí dhǐy mí li cho; chú, dìyváyìy-ngìy-nzà ó ì nì njí njěy nì kpa kâ fú dhǐy mí li ddí dhèy dhèyní, kpa kâ à dhùw, kpa kâ àmí madha si ro, kpa kâ à ngù nzá ì bbû ddiy rò à thokpa ó ní. 12 Fúrò, à kâ gbow nì mí dhǐy mí li cho, fú li-rónga ddí kpa nyû ro, kpa kâ à bblà rútsò. 13 Dìyváyìy-ngìy-nzà djú bba-dja kâ tdrà: ‘Ma rà ná ddu njèy? Ma rà drǒ ma jì nì ma-ddùw cho; njǎddiyko, kpa rà à rr̀ ney.’ 14 Chú, dìyváyìy-ngìy-nzà ó ì nì njí njěy nì kpa kâ à njà ro, kpa tdrà ì kàòluw: ‘Nyì nja děy ndèy rà shì nì ddu nà wey rà tdè ndèy dhò nì li. Mà hwi à, ndaní dìyváyìy-ngìy-nzà ngú màdhí ddiy ní.’” 15 Fúnga nà, kpa kâ à dìy dìyváyìy-ngìy-nzà óddù rútsò ro, kpa kâ à hwì.
Yesu kâ dhiy: “Dìyváyìy-ngìy-nzà ó bba-dja kǎ ndèy njěy ddu-kpà ró? 16 À rà shì ro, à rà dìyváyìy-ngìy-nzà ó ì nì dhǐy njěy nì kpa chì ro, à rà fú dìyváyìy-ngìy-nzà bbu njàddí ngéy ní kpa-thokpa ò.” Fú lò-kpà ndrǔ rr̀ ro, ndrǔ kâ tdrà: “Fú lò rà ndèy njèy nzǐ dìychú.” 17 Chú, Yesu njà ndrǔ ro, à kâ tdrà: Drà mí bǔkù ó ka ndîy nì lò ná ddu tdrǎ?
Dza ì nì sš nì kpa gù nì djuw; chú, ngû dza ró djuw-tey-dzìy ní.
18 Í djuw djú ì rà chèy nì wánì ndrǔ rà ì-ónga pbrù pbrùdha ní, ya fú djuw chěy ddì li djò ro, à rà fú li-ónga hwà vǐy.
Pey ní kpa djú drǒngó ní Pey dhò ka nì bbu nì mùsórò
(22:15-22; Mk 11:27-33; 12:13-17; Lwk 2:34-35)
19 Fúnga nà, yǎdha ì nì ndíy nì kpa ndèymí ndrǔ ró dho nà ì nì shǐ Drà njìó nì kpa djú drǒngó ní kpa mà mèy ì lǒw Yesu fú ddu ó chú déy; ddiydhò, kpa njà tdè à tdrà fú lò-ngbòdha nì ì djúddù. Chú, ndrǔ dêy bíy nì ndrǔ-tsi mí do njěy.
20 Fúnga nà, kpa dêy Yesu lo lódha ní. Chú, kpa chô tdè, gbè chǒw ní lò ì nì njěy nì kpa níchú ì nì ì njěy nì kpa à dè. Fúkpa dhò, ddiy kà tdè ìdhíy kíní ì nì Yesu ki òmàluw nì lò à-tsò ró; ndaní ì chûw tuw, cha ì bbú à dhotèy ndrǔ-djùkpa ndèy nì ddǎ nì li mí kpá-kpánga mà, àmí drǒngó ní nga thokpa ò. 21 Fú kpa dhîy tdè í lò à-tsò ró: “Li gwíydha-dja, mà tsì tdràní nyi nì tdrǎ nì lò mà, nyi nì li gwiy dìychú ní lò ó; nyi ddéy nì ndrǔ djú lò nzǐ, ndrǔ nyi nì njǎ ddiy nà. Chú, nyi nì li gwiy dìychú ní lò ó, Drà nyú ndèy thò nì. 22 Tdra mà dhò; màdhí yǎdha ùw ná ŋà Roma mí drǒngó ní bba ó Pey ní kpa djú drǒngó ní Pey, Kayisari dhò ka ɦów mùsórò, ǐngí nzá?” 23 Chú, Yesu kâ ndrǔdhí ngǎjíní nyǔꞌwiy djòtey tdèy ro, à kâ tdrà kpa dhò: 24 “Nyì dho mb-ho rò ddì ma dhò.” Fúnga nà, à dhîy ndrǔ-tsò ró: “Í mb-ho djú nì ji ndèymí djǒmá ka krr̀ nì dho mà ná áyìy mî?” Chú, kpa kâ lò ngù: “Pey ní kpa djú drǒngó ní Pey, Kayisari mî.”
25 Chú, Yesu kâ tdrà kpa dhò: “Nyì bbú Pey ní kpa djú drǒngó ní Pey mí ddiy, Kayisari mî, Kayisari dhò, Drà mí ddiy, Drà dhò.” 26 Kpa kà tdè nzá ì lǒw à, gbè nzá kà nì lò ndèy njèy nì li níchú, ndrǔ nyúddà djú à dêy tdrǎ nì lò dhò. Fu à dêy ngǔ nì lò dhò, kpa-ónga ꞌwìy wá ro, kpa-djúnga kâ ddà ɦiy.
Dhìní ì dhì nì ndrǔ ngû djiy ní ddiy djò ka nì nga dhiy ddiy
(Mat 22:23-33; Mk 12:18-27)
27 Saddukayo rò kâ shì Yesu dè.b Ddiy nì dìychú, kpa dêy tdrǎ, dhìní ì dhì nì ndrǔ rà ngu djiy ní nzǐ. Kpa kâ nga dhiy Yesu-tsò ró, 28 ǐchú: “Li gwíydha-dja, Musa bbû tdè ndíyní ka ndîy nì yǎdha mà dhò: ‘Ya ddì li kòw ɦìytss ní li, ney ndèy nì djûnì nà, à dhǐ nzá ndèy gòw nzòw ní ro, ddiy kà djûnì ngǔ fú ɦìytss ní li ndaní à léy fú ndèy dhì nì li ó ddèy déy ney.’ 29 Chú, ddì li mà tdè cha ì ùw Yesu nì kpa nà zarr̀gbòw, ddíydjò ní li kòw tdè ɦìytss ro, à kâ dhì nzá ndèy gòw nzòw rò ní. 30 Rwo nì mí li ddí kâ fu ndèymí kpatss̀ dhì nì ɦìytss ní li ngù. 31 Fú ddiy dzzdjú, gbow nì mí li ddí ngù fu kpatss̀ dhì nì ɦìytss ní li. Ddiy njèy ndèy ddí fǔchú, zarr̀gbòw nì bíy nì ndrǔ ró wá; kpà tey kò wá nzá ì gòw nzòw rò ní. 32 Fú ddiy dzzdjú, fú ɦìytss ní li ddí kâ dhì. 33 Dhìní ì dhìnì ndrǔ rà ngu djiy ní mí ddu ó, fú ɦìytss ní lí rá tdè áyìy ngá dza-yà ní? Ddiydhò, zarr̀gbòw nì kpa wá kòw tdè fú ɦìytss ní li!” 34 Fúrò, Yesu ngù lò kpa dhò: “Í dziylíy djú kpa mà, dhì mànà ków nì ì; 35 Chú, kpa mà, dhì mànà, kàní ì kà madha dhò nì mà, ŋà ì-tsò ùw ì ngú djiy ní dhìní ì dhì nì ndrǔ kà-óddù ro, ì déy djiy ní děy ndèy rà shì luwtéy nì dziylíy djú nì ndrǔ rà ì kow nzǐ. 36 Ddiydhò, ndrǔ rà dhì ddíyàchú nzǐ: fú ddiydhò, ndrǔ nì, gbè malayika níchú. Ndrǔ nì Drà-ddúw; ddiydhò, ndrǔ ngû djiy ní dhi óddù djiy ò. 37 Chú, Musa nì dhìní ì dhì nì ndrǔ rà ngu djiy ní ddíyàchú ddiy mí lò tdrǎ kpǔkpǔ. Gbìní ndèy nì gbǐ nì ddrǎ ní tsǎléy mí tsúw djú lò ndèy nì těy nì nga ó, Musa nì bba-dja Drà nzǐ: ‘Abrahamu ngá Drà mà, Isaka ngá Drà mà ndèymí Yakobbo ngá Drà nàc.’ 38 Drà nì djiy ní ì nì nì ndrǔdhí Drà, ngǎ dhìní ì dhì nì ndrǔ dhî; ddiydhò, wánì ndrǔ nì djiy ní à dhò.” 39 Fúrò, yǎdha ì nì ndíy nì kpa kâ lò rò lòw, kpa kâ tdrà: “Li gwíydha-dja, nyi tdrà déy.” 40 Ddiydhò, kpa dêy mbǔ nzǐ ìdhíy njàddí lò-kpà rò à-tsò ró.
Masiya, Drà mí li ní ka vìy chì nà ni li mà Dawuddi nà
(Mat 22:41-46; Mk 12:35-37)
41 Chú, Yesu kâ tdrà kpa dhò; ka dho ná tdrà ŋǎchú Kristo, Drà dhò ka vìy chì nà ni li nì Dawuddi ó ddèy? 42 Ddiydhò, Dawuddi ndèyníddò à nì tdrǎ ngo mí hòní ka dêy tsò nì hǒ nì bǔkù-kpà ó:
“Drǒngóli Drà tdrà kpǔkpǔ màtsá bba-dja dhò:
Ra dòw màtsá ví djòluw,
43 pbǔw ma rà nyìmí ndrò-djá ley nyi ko tsìytò mí nga djò.
44 Dawuddi îy tdè Li pádha-dja, ‘Drǒngóli ní,’ ka dho ná ngu tdrà ŋǎchú Li pádha-dja nì Dawuddi mí ddùw-nìd?”
Yesu nì yǎdha ì nì ndíy nì kpa ró ka pbo li-rónga ddiy tdrǎ
(Mat 23:1-36; Mk 12:38-40; Lwk 11:37-54)
45 Chú, njúwní ì njûw tdè ì nì ndrǔ chú wá dêy Yesu chuw rř ro, Yesu kâ tdrà ndèy kodjú ì nì rǎ nì kpa dhò: 46 “Nyì pbo nyì rónga yǎdha ì nì ndíy nì kpa róddù, ì ró ndìndì ní kànzò nà ì nì bbiy nì, ddiy nì ì-nyú thǒ nì ndèymí ì jì ì chûw madha mí li-rónga dhíydha wánì ndrǔdhí nga nì mí nga-kpà òluw nì kpa; Yahuddi-ddúw dhí ddǐnì-dzà òluw, njàní ndèy njà ndèy nì nga-kpà vu ro, drò-dró ní ddu mí nyû mí nga-kpà òluw, kpa déy nì ŋà kâ madha-kpà dhò nì nga vu. 47 Kpa nì dhìní ìdhí kpa dhì nì dhìdhí dza ó ddiy-kpà sow wá ro, fú nga nà chú déy, kpa déy nì Drà nà lò těy swiy, ndaní ì dhǒ ì dhòní. Kpa djú lò ka rà tdèy ngǎjìní drǒ.”