Yesu ndèymí Drà ka nì nzǐ ddiy
(Mat 6:9-13; 7:7-11)
11
1 Ddì ní, Yesu dêy Drà nzǐ ddì nì nga ó. Ŋà à sî Drà nzz̀dha ro, Yesu kodjú ì nì rǎ nì kpa kàó ddì li kâ dhiy à-tsò ró: “Drǒngóli, gwíy màdhò, Drà nzz̀dha ngà, gbè bàtízò ndèy dêy bbu nì Yohana gwîy tdè ndèy kodjú ì nì rǎ nì kpa ddiy níchú.”2 Chú, Yesu kâ tdrà kpa dhò: Ya nyì nì Drà nzǐ ro, nyì tdra ǐchú:
“Bàbá,
à kâ nyi ró dho déy mádha ní.
Ddiy kâ nyìmí Pey mí nga shǐ.
Ddiy kâ nyìmí jìdha njěy ndèy dziylíy djú,
cha à nì ndèy njěy rakpa ó níchú.
3 Bbú mà dhò màdhí ddu ró ddu ró nì nyû,
4 sa mà dhò màdhí cherr:
Ddiydhò, màddí mà sa nì ngǎjìní lò ì njèy mà ró nì ndrǔ wánì dhò níchú.
Nzǐ bba mà tsûw mbùdha ò.”
5 Fúnga nà, Yesu kâ ngu tdrà ndèy kodjú ì nì rǎ nì kpa dhò ddíyàchú: “Nyì kàó ddì li nì ndèy dyâsi nà, à rǎ à dè, ndèy rǎ tdrà à dhò kúw-chiyrr̀ nà: ‘Dyǎ, ɦow ma dhò mùkátì gbow; 6 Ddiydhò, màtsá dyasi kàó ddì li rà tdè bbiydha ò; chú, à shì ma dè nja-nja ro, à dhò ma kà ma bbú nì ddiy rò nì ngǎ.’ 7 Chú, njàddí li ngù lò à dhò dzá óddù: ‘Dzá-tsò ka tà ŋà, nzǐ nzá ma nja-nja; ma, màtsá nzòw nà, mànì ra djú. Ma kà nzá ma ngbí ma, ndaní ma bbú nyi dhò mùkátì.’ 8 Fúnì lǎní, manì tdrǎ nyì dhò: Kpechú nzǐ à dho ndèy ngbi ndèy bbú mùkátì fú li dhò ro, dyasi ní ì nì à nà ddiy mí lò dhò; fú nga nà, à rà ndèy gbi, ndanì ndèy bbú à jì nì ddiy, à rà à jì nì ddiy bbu wá, à dyâsi pbà pbàní dzá-tsò tdódha ró ddiy mí lò dhò. 9 Ma nì tdrǎ nyì dhò: ‘Nyìdhí, ka rà bbu nyì dhò; nyì mey, nyì rà chùw. Nyì tdó dzá-tsò, ka rà pù nyì dhò.’ 10 Ddiydhò, cha ndèy nì ddiy ko kóní nì li, ka bbú nì ndeyli dhò; mèyní ndèy nì ddiy měy nì li, à chuw nì fú ddiy; ka rà dzá-tsò pù ndèy nì tdo nì li dhò. 11 Chú, nyì kàó ŋá ngba mí djǎnì, ya ngba kó à-tsò róa bbì ro, à dho ná ngu ngìydhá bbu à dhò bbì rr̀dja ó? 12 Ǐngí, ya ngba kó ǒw-bbiy ro, à dho ná ngu ney ngba dhò tsš bbu? 13 Ya nyì nì, ngǎjìní kpe, nyì tsì lǎní ddiy bbúdha nyìdhí nzòw dhò ŋà. Nyìdhí djǎnì rakpa ó nì rá nzǐ Bblǒ Thíy bbu ndèy-tsò ró ì nì ko nì bbalè dhò!”
Yesu nì ndèy ndrǔ nì bbǒw blò-kpà ngǔ ddiy
(Mat 12:22-30; Mk 3:20-27)
14 Fúnga nà, Yesu dêy ddì nì li, cha nzǐ ndèy-tsò tdè lò těy nì ó dàyìmónì mí che thíy-kpà dǐy. Dáyìymónì mí che thíy-kpà dêy shǐ ro, nzǐ ndèy-tsò dêy lò těy nì li lòw dey lò těy ro, fungá bíy ì tdè nì ndrǔ-kpà ónga ꞌwìy tdè wá. 15 Chú, njàddí ndrǔ rò kâ tdrà: “À nì Belzebuli, dàyìmónì mí ngǎjìní thíy-kpà djú drǒngó ní li nì bbu nì klôw nà, à nì dàyìmónì mí fú che thíy-kpà dǐy!” 16 Chú, njàddí ndrǔ dêy jǐ ì kí Yesu kíní: ndrǔ dêy měy ì kó rakpa óddù Yesu shì mí ji ndèy nì dhǒ nì ddiy à-tsò ró. 17 Chú, Yesu tsì tdè ndrǔ-thíy ó lò wá; fú nga nà, à kâ tdrà ndrǔ dhò: “wánì Pey mí nga ó ì nì dey nì ndrǔ, nì la dzǎ njàddí ndrǔ-tsò ró ro, fú Pey mí nga nì rǎ, sàní ndèy sa ndèy ddiy ò; ǒmá dza-kpà nì ndèy tdrǔ njàddí, njàddí djò. 18 Chú, ya setani nì la njěy ndèy-tsò ró ndèy ndèyníddò ro, àmí Pey mí nga rá dèy ŋǎchú? Nyì vè dey tdrà, manì dàyìmónì mí ngǎjìní thíy-kpà dǐy Belzebuli bbû ma dhò nì klôw nà. 19 Chú, ya ma tdè dàyìmónì mí ngǎjiní thíy-kpà dǐy Belzebuli bbû ma dhò nì klôw ná ro, nyì kodjú ì nì rǎ nì kpa kě ná dǐy ŋá klôw nà? Chú, nyì kodjú ì nì rǎ nì kpa ìníddù nì nyìmí lò ì nì tděy nì kpa. 20 Chú, ya manì dàyìmónì mí ngǎjìní thíy kpà dǐy Drà thokpa mí klòw nà ro, fúnì nì tdrǎ: Drà mí Pey mí nga shì ŋà nyì kàó.
21 “Ya, klǒw ní li, cha ndèy nì la-dzàdha mí ddiy nà nì, fú li rà nděyngá dza-rónga pbò ro, ǎngá ddiy-kpà wánì rà dey djòwní ddiy-kpà-thíy-tsò djòw ddiy nà. 22 Chú, ya njàddí klôw-dja cha ndèy dà à djòluw nì dhěy à, à shǐ à djòluw ro, à rà àmí la-dzàdha mí ddiy-kpà, cha léy ní dzà-dja lêy ndèymí uwdha djǒmá nì sow, dza-dja-thokpa tsìytéy ddù ro, à rà ónga-kpà ndò ndòní.” 23 “Ngǎ ndèy nì ma nà ddìnga ó nì li, nì mà-tsò ró li, nzǐ ndèy nì ma tso-tso ko ddiy-tsò njúwdha nà nì li, ndeyli nì ǒnga-kpà piy píyní.”
Ngǎjìní li-thíy nì ngu ddiy
(Mat 12:43-45)
24 “Che thíy rò shǐ ddì li óddù ro, à rà rà ɦiy ndèy-ónga ddà nì ngòw kàò, ndèy rà dey mí nga mèy. Ya à chûw nga nzá ro; fú nga nà, à rà tdrà: ‘Ma rà ngu ví màtsá dza ò, cha ma shì mí nga óddù nì.’ 25 Ya à ngú òmà ro, à chûw ka tsùw ǒnga, ka thì ǒnga lǎní ro; 26 fú nga nà, à rà rà drǒ ndèy jì sà ndèy, ndèy djòluw nì njàddí zarr̀gbòw nì che thíy-kpà zìy; ndrǔ rà ngu fú dza ò ddìnga ó ro, ndrǔ rà dey fúlè dzá. Fúli gò rà ngu ngǎjìní tǐ nji nì djòluw.”
Dìchú ní lǎnínga
27 Ddì ní, Yesu dêy lò těy ro, ddì nì ɦìytss ní li ngbî ndèy chuw bíy ì tdè nì ndrǔ-kpà kà-óddù, à kâ tdrà: “Hwî nì, li-zz̀, cha ndèy gòw nyi nì dhò ndèymí nyi njù ndèy djà nì li dhò!” 28 Chú, Yesu kâ lò ngù: “Hwî nà ì nì nì ndrǔ nì, Drà mí lò ì nì rř nì ndèymí ì nì njěy nì ndrǔ!”
Ndrǔ nì wá li-ónga ꞌwíy ndèy dho nì ddiy ko ddiy
(Mat 12:38-42)
29 Bíy nì ndrǔ-kpà dêy ì-tsò njuw, Yesu kuwtsò ro; Yesu lòw dey tdrà ndrǔ dhò: “Ndu nì cho ó nì ndrǔ nì ngǎjìní; ndrǔ nì ꞌwìyní, ndèy dhò li-ónga ꞌwíy nì jí ko; chú, ddùw rò ka rà njèy ndrǔ dhò ddì kpe ddí nzǐ, ya ngǎ à tdě Yonac ngâ ro. 30 Ddiydhò, gbè Yona tdè ꞌwìyní dhò mà li-ónga ꞌwíy nì ji níchú, Ninawe mí drǒngó ní bba ó nì ndrǔ dhò, Ndrǔ-Ddùw rà tdè ꞌwìyní dhò mà li-ónga ꞌwíy mí ji, ndu nì cho ó nì ndrǔ dhò. 31 Lò tdèydha mí itsś ś djú, ndrûwà mí nga-là djú ɦìytss ní nì Peyd ní li rà ndèy ngbi, í cho ó ndrǔ-tsò ró ro, à rà ndrǔdhí lò tdèy; ddiydhò, à shì tdè ndì drǒ nì dziylíy óddù, ndaní ndèy rř Solomani mí nyǔꞌwiy. Chú, ingá ndèy nì nì ddiy, dà Solomono djòluw! 32 Lò tdèydha itsś ś djú, Ninawe mí drǒngó ní bba ó ndrǔ rà ì gbi ndu nì cho ó ndrǔ-tsò ró ro, kpa rà ndrǔdhí lò tdèy; ddiydhò, Ninawe mí drǒngó ní bba ó ndrǔ lî tdè ì-dhà-rónga Yona dêy tdrǎ nì lò ì rr̀ tdè ro. Chú, ingá nì Yona djòluw ndèy dà nì li!”
Li-rónga mí kadha
(Mat 5:15; 6:22-23)
33 “Ddì li ŋá nì ddí kpe, nzǐ à tow nì kàss kadha mí nò djú, ndaní ndèy rǔ rùní, ǐngí ndèy léy tdyǔ tsìytò. Chú, à rà nga tdyídha mí ddiy ley, ka léy nì djǒmá nì nga djú, ndaní ì nì tsûw dzá nì ndrǔ njǎ kadha. 34 Nyi nyú nì nyi rónga mí kadha mí nò: Ya nyi nyú nì lǎní ro, nyi rónga wánì rà tdè kadha ó. Ya nyi nyú nì ngǎjìní ro, nyi rónga wánì rà tdè tèyní ndèy tèy nì nga ó. 35 Ddiy nì ddí fǔchú, nyì pbo nyì rónga, nzǐ nyi ó ndèy nì nì kadha tdě tèyní ndèy tèy nì nga ó. 36 Ya nyi rónga nì wá kadha ó, ya ngǎ njàddí rò nì kúw ní nga ó ro, à rà tdè wá kadha ó, gbè kadha mí nò ó kadha nì nyi rónga tdyi níchú.”
Yesu nì Farisayó ndèymí yǎdha ì nì ndíy nì kpa bbǒw ddiy
(Mat 23:1-36; Mk 12:38-40; Lwk 20:45-47)
37 Cha Yesu sî tdè Drà nzz̀dha-tsò ro, Farisayo ní ddì li îy tdè Yesu, ndaní à rǎ nga nyù ndèy bbâ. Yesu tsùw dzá ro, à dòw mêzà tsò ró. 38 Farisayo ní li-ónga ꞌwìy wá, Yesu gbû tdè ndèy-thokpa nzá nyû nyùdha njìó ddiydhò. 39 Chú, fú nga nà, Drǒngóli, Yesu kâ tdrà à dhò: “Gǒ nja, gbè nyì nì ddiy níchú, Farisayó ní kpa, nyì déy nì kǒpò-kpà ndèymí chàlìchálì-kpà mànà rónga gbu rúgòluw; chú, nyì ónga kì gbu mí jǐ mà, pàka ní ka nì ngǎjìní lò njěy ddiy mànà.” 40 Ngǎ nyìdhí ddeydha nì lǎní nì ndrǔ! Rútsónga ndèy tdyà nì Drà tdyà ná ǒmánga chú nzá? 41 Nyì bbú nyìdhí kǒpò mà kpà, chàlìchálì mà kpà mànà òluw nì ddiy zòw-djá dhò, wánì ddiy rà tdè thí nyì dhò.
42 “Chú, zòw nì ney nyì dhò Farisayó ní kpa! Nyì nì tdòwní nyì tdòw nì, djûwdjûw ndèy dzìy nì ngǒw drǒ nì tsó mà, dyâdyâ ndèy nì ǒ nì tsó-chù mà, wá nyì nì tdǒw nì tsó-chù-jì-kpà mànà ónga ndǒ ddìkàddì ddriddri, mí ddìddì nì la nyì nì bbu Drà dhò bbudhae ní nì ddiy ní. Chú, nyì nì chǒw ní lò nyì nì njěy ddiy mà, Drà mí jǐ mà njà víní! Ddiy nì fú ddiy chú, ddiy kà tdè ka njěy, nzá ka bbà ndèy gò mànì víní ddiy ní.”
43 “Zòw nì nyì dhò Farisayó ní kpa! Nyì jì dòw ní ka nì dǒw djòmàluw nì, drǒ ndèy nì ndèy njǎ Yahuddi-ddúw dhí ddǐnì-dzà-kpà òluw nì tsúw, ndèymí nyì nì jǐ nyì chûw madha mí li-rónga dhíydha-kpà tuw-tsò-rá òluw ddiy nà. 44 Zòw nì nyì dho! Ddiydhò, nyì nì gbè, nzǐ ndèy nì ndèy njǎ nì tdôw-dzì-kpà níchú; cha bíy nì ndrǔ nì bbiy djòmàluw nzǐ ì nì tsǐ níchú!”
45 Fúnga nà, ŋà kâ nì yǎdha-ónga túwdha-djá kàó ddì li kâ tdrà Yesu dhò: “Li gwíydha-dja, fǔchú nyi nì lò tdrǎ ddiy nà, nyi nì mà dhuw dhùwní!” 46 Chú, Yesu kâ lò ngù ndrǔ dhò: “Zòw nì nyì dhò ddí Musǎ ngá yǎdha-ónga túwdha-djá! Nyì nì ley ndrǔ djú nì tǔwtǔw ní nò dhò, yà nyì ddí nì nzǐ fú nò rónga lǒw nyì-thokpa ddì nì nà kpe. 47 Zòw nyì dhò! Ddiydhò, nyì nì tdôw-dzì-kpà sš, Drà ró dho nà ì nì lò těy ndrǔ dhò, děy ndèy rà shì nì lò-djò nì kpa dhò. Chú, nyì-bbúw chú chì tdè ndrǔ ndey! 48 Nyì nì pbǒ nyì tsǐ lò ddì nì lò-djò nì ddiy ì nì dhǒ nì kpa ro, nyì ùw nyì-bbúw dhí njí-kpà úwní; ddiydhò, nyì-bbúw chì tdè Drà ró dho nà ì nì lò těy ndrǔ dhò, děy ndèy rà shì nì lò-djò nì kpa chìní; nyì chú, nyì nì fúkpadhí dzi-kpà sš! 49 Fú lò dhò chú, Drà mí lò-ónga ndòdha mí nyǔꞌwiy ó, à kâ tdrà: ‘Drà ró dho nà ì nì lò těy ndrǔ dhò děy ndèy rà shì nì lò-djò nì kpa ndèymí dyòw-djá mànà, ma rà cho kpa dè, kpa rà kpa kàó njàddí kpa rò chì chìní, njàddí kpa-gògò ka rà nza nzání.’ 50 Fú ddiy mí lò dhò, ndu nì cho ó ddèy, tdîy tdè Drà ró dho nà ì nì lò těy ndrǔ dhò děy ndèy rà shì nì lò-djò nì kpa ró jǔw, Drà tdyà tdè dziylíy mí nga djúddù, fú ddiy rà bbu nì ddiy-ko-bì-kpa-tsò vì, 51 Abeli ró jǔw ndèymí Zakariya ró jǔwf nà tdîy tdè ndèy, Drà dhò ru ka ss̀ nì nga ka nì bbudha béy djǒmá nì djuw mà kàó ndrǔ hwì tdè, Drà mí li ní, ngǎ ndèy ó cherr rò nà nì dza ó nì li djò chú pbǔw. Òní, manì dìychú ní lò tdrǎ nyì dhò, ndu nì cho ó ddèy, rà ndrǔ ì chì tdè ddiy rà bbu nì ddiy-ko-bì-kpà-tsò vì wá.”
52 “Zòw nyì dhò, Musǎ ngá yǎdha-ónga túwdha-djá! Ddiydhò, nyì zìy lò-tsìdha mí dzá-tsò pùdha mí lìfùngúlà: Nyìníddù, nyì vè dey tsùw nzǐ; chú, nyì nì tsùwní ì jǐ ì tsûw nì ndrǔ rónga-tsò chǒ chòdha ní.” 53 Fulè dzá ddù Yesu shì ro, Farisayó ní kpa ndèymí Musǎ ngá yǎdha-ónga túwdha-djá mànà dêy ì dhǒ, drǒ ì òluw lò dêy vǒ nì kpa ní à dhò ro, kpa dêy nga dhiy à-tsò ró ngéy-ngéy ní lò-kpà djò.
54 Ndrǔ dêy à ki kíní, ndaní ì chûw mbwa mí lò-kpà à-tsò ró lò-kpà óddù.