Paulusé npólén i po Yerusalemé, masike kyaté né bo rfakangelang i
21
Amé keewene kyat Efesusé né rewóré, bóngo ksapél nélawé se ksobél amé, kwetés néli po pnuw Kose. Ni tómémóné né kwóm po wéf Rodosé, rewóré ta néi ksobélé nóté, ga ktilé po bobané Patara. 2 Pocé po Patara amé kduk fenes isó nóté, bo ncobél néli po bótén Fenesia, se amé ksapél nélawé, tabóngo ksobél amé. 3 Amé ksobélé né, sogado kémnaw wéf Siprusé. Mayta ktilé pocé pa, kwetco po ni faspal balété, bóngo kfalów néli po bótén Siria. Pocé po bótén Siria, kyaté né bo rtebo fenese njé ni gina né se kdime nélew po pnuw Tirusé. 4 Pocé amé ktebé nélewé, kéyówé kyat Tirus ta réréndéréré Jou Yesusé ni dodoto né. Amé kfakduké, bóngo ktolno si né mam ngané fité. Ta amé ktolno si né, Jou ni Rohé njé nfabingo si ta Paulusé nase nduk kangelang po Yerusalemé, se si récego Paulusé, “Légaé ta awé, ta fié né ma mfalów néya po Yerusalemé nóté na.” 5 Mayta récego Paulusé né rewóré, pocé kpe mam ngané fisé néli tabóngo bo kfan amé ro. Ta bo keé pocé né, kyat ta réréndéréré Jou Yesusé ni dodoto nesté rfatebé am nélaw po wólét lapo, si re riri dél pégelé re nturi né. Nelaw po sésé lapo né, am farimé kétig nópé, kméiténé kdé Jou. 6 Kméiténé né rewóré, kfaeewno amé, tabóngo ksapél am nélaw po fenese lo, sié ga nae ta réléy si nélew po riri umé lo.
7 Amé keé pnuw Tirusé né, ksobél néli po pnuw Ptolémaise. Pocé amé ktebé nélewé né, bóngo kfapdipéné kdé kyat ta rdélé Jou Yesus pocé né, se kséngé si. Amé ktolno si né ngané esó le. 8 Ni tómémóné né amé kfané nóté, kfan sogado néli pnuw Kaisarea. Po pnuw ta njéi, Filipuséa njé ntolén pocé. Amé ktilé po ni umé lo, se ktolno i. Filipus ta njéi, ni yabé né nénéfétén Jou ni méitén po kyat ta rdélé Jou Yesus pafule, bo si ma fatuw-fatuwé rdélé I. 9 Légaé njé ntu mépiné mya sefóté, réfsów pafule. Mépiné mya nesté, Jou nénfawómo si I ni faftóté né, tabóngo si ma rfawómo kyaté né nóté.
10 Amé ktolno si ngané fis néli, bóngo légaé isó nwóm yama bótén Yudea, ngósno Agabuse. Légaé ta njéi, Jou nénfawómo I ni faftóté né, tabóngo i ma nfawómo kyaté né nóté. 11 Légaé njé nwóm lima am ni, nyó Paulusé ni pétpiténé sno njé, npitén fao re sóo né, bóngo néceg faje, “Jou Lahatala ni Rohé njé néceg faje, ‘Kyat ta i ni pétpiténé nje, i néya Yerusalemé né, nase kyat Yahudi né bo rpitén i ta dolo kpitén ya nte, bóngo si ma nase rpo keé i néli po kyat ta kyat Yahudi si pa né’”.
12 Am re kyat ta pocé né klongé ta néi, wlomam né kangelangé, se ta délé kéror po Paulus ni faje, “Légaé, mati mfan néya Yerusalem na!” 13 Pocé bóngo Paulusé ncónglo si faje, “Pe sói se ga ftangso ya né! Mewé nte ffakangelang be wlegé nje. Ya kfan Yerusalemé nte né, bo rgó ya pari, rfamóté keé ya pari, necé gélesó pa, kfané se kfané le. Bo po ya ni nte, wlegé nmóto kut be Jou Yesusé ngósno né.”
14 Pocé fajé amé kuné ta Paulusé nase nlongé am pa né, se kfaténténgén amé. Pocé bóngo kécegé, “Sói le ta bo ndadi i né, kéroré bo Jou nfaréné ndimé.”
15 Amé ktolén pocé né ngané fis néli, rewóré ta néi ga kfakéwelo mam gina né bóngo kfan néya po pnuw Yerusalemé. 16 Kyat Kaisarea séfis néli ta réréndéréré Jou Yesusé ni dodoto né ma rdéréré am néya po Yerusalemé. Kwóm néya né, si rfatebé am néli po légaé Manasone ni umé lo, se ktolno i. Légaé Manasone njé kyat Siprus i. I re ndéréré Jou Yesusé tatubé lima lesu sogado nte.
Paulusé nbao Yakobus i re ni dél ta si po Yerusalemé né
17 Kwóm po Yerusalemé né, kyat ta rdélé Jou Yesus pocé né rcéngé amé. 18 Ni tómémóné né, am re Paulusé kbao Yakobusé, penatua ta si po jemaat Yerusalemé né ma si pocé ndimé. 19 Kfangsengo amé rewóré, bóngo Paulusé néceg fajé, “Ya re kfafan Jou Yesusé ni yabé né po bótén ta lówé, po kyat ta kyat Yahudi si pa né. Jou Lahatala ntéptubo re ndéréré ya, ta mulo ga ndadi i.”
20 Pocé kyaté né rlongé ta néi, bóngo récegé, “Jou, Awé mpélóyé, ngósnomé né fié.” Pocé bóngo récego Paulusé, “Fténomam ta awé, kfabingo awé nte. Po Yerusalemé nte reni kyat Yahudi calén fis néli ta tagare rdélé Jou Yesusé. Kyat ta nesté ma ta délé rdéréré ité rir hukum agama Yahudi né nóté. 21 Si re rlongé ta awé re mfan po rir dél kyat Yahudi ta rtolén po bótén nésé né, cogo awé mfasodoto si farimé bo mati rdéréré hukum ta Musa re npo it né nóté na. Cogo mané si bo rcunate nturi né nóté na, re rir adat sói néli nóté cogo mané si bo rdéréré nóté na. 22 Se nte kyat iglé po si ni né bo rpun awé. Nase mnuw pana, kyat ta nesté si runé ro ta re mwóm yama nte, tabóngo nase rtón awé. Se nte bo téyówé yéfén fawa bo rpun aw matiné? 23-24 Ta fié né tfaftulo si ta awé mdéréré rir hukum agama Yahudi né lesu, né mdéréré ta amé bo kécego awé nte. Faje: amé nte remam dél si dórén fóté, ta re rpe jaji esó po Jou Lahatala ni. Riri jaji né re nwómo i ro, se nte bo rdéréré rir hukum esó ta po hukum agama Yahudi né, ta ngósno ‘tfaberesi wlo né’. Ta bo rfaberesi wlo né né, nase rkótélé keé riri uté né, rewóré ga nfano i ngané fité nase réwetés haiwané, rpeé riri korban po Jou Lahatala ni. Jolosi awé mdéréré si, bo mpólésé keé ndimé. Mdéréré si ta néi, nase kyaté né runé ta awé fatuw-fatuwé mdéréré hukum agama Yahudi né lesu. Se kyat ta bo rpun awé né ma nase ndadi i pa.
25 Bo kyat nésé ga rdélé Jou Yesusé, iga kyat Yahudi si pa, amé re kané si bo rdéréré hukum agama Yahudi né na. Amé re kfanaté surat néli po si ni, ni glio né faje, ‘Am farimé wlomamé né re pusó. Iga bo fdéréré Jou Yesusé, ta fié fdéréré ta bo kécego mewé nte: Mnóm ta kyaté re rfaléflóngé né ma fó na. Ma finém léló na. Mnóm ta regotele se nmóté né ma fó na. Re ma fyó sól na, món re mépiné iga féfsów pafule, mati faflóf su na.’”
26 Se ni tómémóné né Paulusé nut si dórén fóté né néli, bóngo si dórén limé né rpe riri rfaberesi wlo né. Rpe ta néi, bóngo Paulusé nfan néli po agama Yahudi né riri Um Sambayang ta npélóyé njé ni, nfabingo imamé né faje, “Amé nte ‘Kfaberesi wlo né né’, nase sogado ngané fité ga wóré.” Ngané fité né rewóré, nase réwetés haiwané né, se rpeé riri korbané.
27-29 Riri ngénngan ta rfaberesi wloné né re nfano i ngané fité, se re bo wóré. Pocé kyat Yahudi séfis néli ta lima Asia rémnaw Paulus po agama Yahudi né riri Um Sambayang ta npélóy njé ni. Kyat ta nesté ma re rémnaw Paulusé i re ni dél kyat Efesus isó, ngósno Trofimusé, rfadéréré po pnuwé wlólo. Se si récogoma Paulusé ma rénuté ni délé njé némin pocé, po agama Yahudi né riri um sambayang njéi ni. Momongo Paulusé nut i pocé pa. Mayta rcawan i le. Si ma réyówé riri dél ta pocé fajé né, rfasungo si méitén ta néi, bo rcawan i ndimé. Pocé bóngo rgélayé né faje, “Légaé Yahudi ta mewé. Mewé lima, fgali amé bo tgó kyat ta njéi. Kyat ta nje nfané nfasodoto kyaté né, nénécego kyaté né farimé po dunia pópo nte, bo riri lé kyat Yahudi ité nte. I nané si mati rdéréré ité rir hukum agama Yahudi né nóté na. I ma nané si bo mati rsambayang pote po ité rir Um Sambayang ta npélóyé njé ni nóté na. Re esó nóté ta délé lé ta npe né: i ma nfatute kyat ta kyat Yahudi si pa némin pote po ité rir um sambayangé njé ni, se rénfacafaruné keé rir um sambayangé njé!”
30 Pocé kyat farimé po pnuw Yerusalemé né rcawané ndimé, dolo bo rfakduko wlori pana. Kyaté né nfasérero i némin po Um Sambayang ta npélóyé njé ni, rgó Paulusé, bóngo réyaysé i nétó néliké. Pocé ga rfaképilo keé ngówéné njé, 31 ga rfanpuné Paulusé bo rfamóté keé i. Kyat iglé né ga rcéreré néli se rfabingo tentara caléncó né riri kepala njé, réceg faje, “Yerusalemé nte re mléléyé ndimé ro!” 32 Riri kepala njé nbable nkakémé ni tentara séfis néli re tentara kyat witéncó né riri kepala né séfis néli nóté, se farimé si rcéreré néli po kyat ta félé lo né. Pocé kyat ta rfanpuné Paulusé né, malil be rémnaw légaé njé i re ni tentara né, réceg faje, “Alli, légaé njé ta re njé lima!” Tabóngo résuwé si néli cuci, se rpun i pana.
33 Tentara né riri kepala njé nfano Paulus néli, bóngo n-gó i. Pocé nané ni kyaté né rfakiko i re rante abén luwé. Bóngo re légaé njé nutné kyat ta pocé né, “Kyat ta njei pai? I npe sói sogado fpun i né?” 34 Mayta ta si rcónglo i né, iglé rgélay nésé, iglé nóté ga rgélayé riri nésé. Kyaté né mleleye ndimé, se légaé njé dolo bo nfakduko pa ta i ni métegélé né ta puai. Se pocé bóngo légaé njé nané ni tentara né rut Paulusé néli po riri asrama lo. 35-36 Rut i néli né, kyat félé ta rtéptubo i. Rwóm néli po asrama ni lo né lo né, Paulusé bo npak néya né ma ndadi i pa, kyaté né rfasésisén re mleleye se. Se tentara né rbét i, rpaké i néya né. Pocé kyaté né rgélay faje, “Tpun i nópé!”
Paulusé nécegé, “Ya ksól pa”
37 Ta re bo rcungé Paulusé néminé riri asrama lo né, pocé bóngo i nutné tentara caléncó né riri kepala njé, “Bo kméiténé kdé aw facuci, ndadi i pao?”
Bóngo kepala njé ncónglo i, “Tau, se awé nte muné méitén Yunani né ga? 38 Ya kecógoma awé nte kyat Mesir isó. Kyat ta njéi ni lé amé ta am po pemerintah Roma. Amé ta kkawasa ni bóténé njé, se wlo ncuka am pa. Ta ngané fis lima né nuté ni kyat calén fóté, ruté riri yété bóngo rfadémdim pote, rewóré ga rówés si nélew banga lo.”
39 Paulusé ncónglo i, “Ya pa. Ya nte kyat Yahudi ya. Yai lima pnuw Tarsus ta po bótén Kilikia. Aniké pnuwé njé némya i pa. Ya nte ta délé bo kéror po aw ni, iga mmésié ya, mpo ya fié bo kméiténé kdé kyat ta félé nte facuci!”
40 Légaé njé npo fié po Paulus ni, se nosél po riri asrama njé ni lonelo né. Pocé nélóngé fao né néya po kyat ta félé lo né, bo rfaténgténgén si. Kyaté né rérfaténgténgén si, pocé bóngo i nméiténé ndé si, nméitén re si riri méiténé Ibrani né, néceg faje,