Paulusé néfétén Jou Yesus po pnuw Efesusé
19
1,7 Apolose i po pnuw Korintuse lesu né, Paulusé i po bótén Galatia re Frigia né, nwetés néli ndé po banga fapéluno, sogado nwóm nélaw po pnuw Efesusé. Pocé ndipéné kyat rakno yófésó re séluw ta rdéréré Jou, 2 bóngo nutné si, “Mew ta fdélé Jou né, ni Rohé njé re ncungé ntolno mew pari tisé?”
Si rcónglo i, “Tisé. Isó ta nécego am pafule ta Jou reni Rohé né.” 3 Bóngo Paulusé nutné si nóté, “Pana fajé, ta rbaptis mew né, fdéréré baptisan sói?”
Rcónglo i, “Ta amé kuné né, kuné be Yohanes ta nbaptisé kyaté njé ni dodoto né.”
4 Pocé Paulusé nécegé si fajé, “Pana fajé, dodoto ta fduké né, nfamwómo i pa. Sebabta Yohanesé nbaptisé kyaté né, nané rngali si rdéréré be Jou Lahatala, rewóré ga nbaptis si. Mayta i ma re nfabingo kyaté, néceg ta, ‘Pote se néli, kyat isó nóté bo nwómé. Mewé mare fdélé I, njé Yesusé.’” 5 Kyaté né rlongé ta Paulusé néféténé né, bóngo re rdélé Jou Yesusé, ga rbaptis si, rut Jou Yesus ngósno né. 6 Pocé Paulusé nétewlé fao né néya po si ni, tabóngo Jou Lahatala ni Rohé njé ntolno si. Rohé njé ntolno si, nkawasa keé si, se bahasa ta runé pafule télél be récegé riri néya, re Jou ma nfabingo si I ni faftóté né, se sié ma rfawómo kyaté né nóté.
8 Sni sételé wlólo, étné ngénngan sabtu ta kyat Yahudi né rsambayangé né, Paulusé ncung po riri um sambayangé lo, nméiténé ndé si, ta délé némtaté kyat pa. I néfétno si fafié, bo runé Jou Lahatala bo nkawasa kyat ta rdéréré I né. 9 Mayta kyat iglé né wlori né métuwé lesu, se rdélé i pa. Kyaté nesté rfakcegé Paulusé i re ni dél ta réréndéréré Yesusé ni dodoto né, rfakcegé si po kyat kawasa usnori lo. Se Paulusé i re ni délé nesté rcópén si nétó, rfatopo keé géwgów ta néi bóngo rfan si néli po um isó nóté ta npélóyé. Umé njé ta riri guru Tiranuse nénfasodoto kyaté né. Étné ngénngan Paulusé nméiténé ndé pai le ta nwómo i pocé, bo runé ta Jou ni méiténé né fatuwé. 10 I néfétno si fajé né tahun nuén luwé wlólo, sogado kyat Yahudi re kyat nésé ta po bótén Asia né ma rlongé Jou ni méiténé né ndimé.
Skewa ntu né bo rfaungé haiwan léo
11 Jou Lahatala n-gali Paulusé, se npe sói néli le, ta ndadi i ndimé. 12 Tuala pari ngalép ta po i ni se lima né ma, rut néli po kyat ta rlélété né ni. Pocé résao si, tabóngo rfié si, haiwan léo re setané né ma rcópén si ndimé.
13 Kyat Yahudi séfis néli ta rsousou né, rénfan néli re lima, rpe urémé rfafaungé haiwan léo re setan ta po kyat ni né. Si ma bo rut Jou Yesus ngósno nóté, réceg fajé, “Yesus ta Paulusé néfétén I njé, amé nte ma bo kut I ngósno né nóté. Se nte kané awé, msópén pocé kyat ta njéi ni.” 14 Pocé sousou món séfité né ma rérénpe fajé nóté. Riri moke njé imamé né riri kepala i po agama Yahudi, i ngósno né Skewa. 15 Nuéncó móné nesté rané haiwan léo isó ncópéné, ga haiwan léo njé nméiténé ndé si, néceg faje, “Yesusé ya re kfayal i, Paulusé ma re kfayal i, mayta mewé nte ga pai?” 16 Pocé bóngo kyat ta haiwan léo ntolno i njé nyógo si néli, nfamkamse si, sogado rkahi si pana. Se sié rcópén pocé po um ta njéi ni, rtélus re ryébyóbété ndimé.
17 Kyat Yahudi re kyat nésé ta si po Efesusé né rlongé ta néi, bóngo si rémtaté ndimé, se rfapélóy Jou Yesus ngósno né. 18 Kyat félé ta tagare rdélé Jou Yesusé né rfajólo si néli, bóngo récegé róri sélsólé né po kyat ta félé usnori lo, récegé, “Ta amé re kpe né, re ksól po Jou Lahatala ni. Jou, mfayangésé keé mam sélsólé né ndimé!” 19 Kyat félé ta rmape urémé né ruté riri buk ta wlólo urémé né néli, bóngo rtapéné keé ndimé po kyat ta félé usnori lo. Buk mulo né, rétén nópé, pipis salaka né 50.000a. 20 Po géwgów nésé, Jou ma ntebo ni kawasa ta dolo fajé né nóté, se ngénngan néya ma rbóng be félé ta rlongé Jou ni méiténé, se rdéréré Jou Yesusé.
21 Rewóré ta néi, Paulusé nénuta po ni wlo wlólo, “Ya nte bo kfan po Yerusalemé, kdé po bótén Makedonia re bótén Akhaya. Bo re kwóm Yerusalemé né, ya mare kfan po pnuw Roma nóté.” 22 Pocé kyat séluw ta rérén-gali i né, Timotius i re Erastuse, i nané si rtubé néli po bótén Makedonia. I ga ntolén i pocé po bótén Asia ngané fis néli lesu.
Ruwae po pnuw Efesusé
23 Po ngénngan-ngénngan ta néi óro, kyat Efesusé né ta délé rfakotalé rdé kyat ta rdéréré Jou Yesusé ni dodoto né. 24 Ta rfakotalé né, i mdio fajé: Po pnuw Efesusé né, kyaté né réncuba riri gele isó tatubé, ngósno Artemise. Pocé fajé reni kyat isó ngósno Demetriusé. I ni yabé né nfakéwelo wódól salaka. I npe salaka myaku-myaku né, ta dolo riri gele Artemise ni um fógé njé. I re ni kyaté né rwagé wódól ta néi, se rduk pipis cuci i pa. 25 Pocé légaé Demetriusé nkakémé ni kyaté né lima, si re kyat séfis néli nóté ta riri yabé be esó le, tabóngo re nécegé si, “Légaé ta mewé, ité rir yabé né maduga tpe be salaka, ta tpe nte né cogo bo tduké rir pipisé. 26 Nópé ga Paulusé njé nwóm lima, newetce keé ité rir yabé nte né. Ité re témnaw re tlongé ta i re néfétno kyaté pote né, nécegé cogo tófél ta tpeo re faoré né, necé ndél pa bo tcuba. I néfétén ta néi po pnuwé wlólo le pa, mayta re bo kyat farimé ta po bótén Asia né ma re rlongé, sogado kyat félé ma rdélé i. 27 Se nte kémtaté solo ma ga kyaté né nase riri lé yabé ta ité tenpe nte, se rir fógé né nase re mulo pana. Fajé nóté, gele Artemise ni um fógé njé, kyaté né nase réngóto i pana. Ité rir gele Artemise né, farimé kyat Asia re kyat ta po dunia wlólo nte ma rtail i ndimé. Mayta bo Paulusé ga néfétén bo tfapélóy be i ni Jou njé, nase kyaté né rfapélóy gele Artemis pana.”
28 Si rlongé ta néi, ta délé rcawané, se rgégélayé, “Ité rir gele Artemise npélóyé, ngósno né fié!” 29 Bóngo po pnuwé wlólo né, ta délé gégliné ndimé. Paulusé ni dél séluw ta rdé i lima Makadonia né, ngósnori né Gayus i re Aristarkhuse. Kyaté né rémnaw si dórén luwé, bóngo rgó si, se rfayéyaysé si néli po géwgów ta kyaté pnuwé né rérénfajólo si lo né. 30 Paulusé nlongé ta néi, tabóngo bo nfan néli po kawasa njé wlólo, mayta kyat ta réréndéréré Jou Yesusé ni dodoto pocé né rpo i fié pa, rdodato be kyaté né rpun i. 31 Paulusé ni dél faljil séfis néli ta rkawasa pocé né ma récego i faje, “Kécego awé, bo mfan néli matiné.”
32 Ntéli po géwgów ta rfajólo si lo né, ruwae lesu. Iglé rgélay nésé, ta iglé né ma rgélay nésé. Félé be kyat ta dolo bo rfakduko pana, i mdio sói sogado rwóm pocé fajé né. 33 Se kyat Yahudi séfis néli rétófé riri dél isó, ngósno Aleksander, némin po kyat ta félé usnori lo. Pocé kyat séfis néli rané i bo néfétén ta sogado ruwae né, ni mdio sói. Pocé bóngo nélóngé fao né néya, bo kyaté né rfaténgténgén si, bo néfétén ta kyat Yahudi po Efesusé né rcól pa. 34 I tagare bo néfétno si né, nópé ga kyaté né rfayal i ta i kyaté Yahudi i, tabóngo wlori i pana, ga réngégélay, “Ité rir gele Artemise npélóyé, ngósno né fié.” Pocé si rgégélayé né i ni mnuwo re bo jam nuén luwé.
35 Pocé ga riri juru tulisé pnuwé njé nané kyat ta félé né rfaténgténgén si, tabóngo nécegé si, “Eh, légaé Efesus ta mewé, kyat farimé re runé, kyat Efesus it ta nte ro ta tejaga gele Artemise ni fógé njé né. I ni tófél ta mnap yama langété lo né ma, it ta nte ro ta tejaga i dorém re ngénngané. Ni kawasa né ta délé pélóy po it ni. 36 Isó pa ta bo néceg nésé né, re runé ndimé né ga. Se ffaténgténgén mewé ro, ma ffabablé fsawan matiné. 37 Mewé re futé kyat séluwé nesté lima pote, mayta si rlewés gélesó pa po Gele Artemise ni fógé lo né, re rfakceg i facuci ma tisé. 38 Se légaé Demetriusé, aw re nim dél ta yabé esó le né, iga bo ffasólé kyat faisó, jolosi fut i néli po kyat ta rkawasa po pnuwé wlólo né, ta ngénngan néya rfaméteglo kyaté né pocé. Légaé gubernure njé ma i pocé, se bo fécegé kyat faisó ncólé, fut i néli légaé njé ni. 39 Se iga reni lesu ta dolo mgo wlomi pa, mare tdéréré hukumé né fafié: necé mare kyat tut-kyat tut po pnuwé wlólo rtoléné, bo rfaméteglo mew pocé. 40 Ité mare tdéréré ta néi, sebabta ta ité tpe ngénngan péséwé nte né, re tcólé. Iga sogado runé ga bo rfasólo ité, nase bo tcóngél fawa? Nase tcóngél gélesó esó pa, sebabta kyat ta nesté tduké róri sélsól gélesó pa, né ga ité ga tpe be ruwae né.” 41 Juru tulisé njé nméiténé rewóré, bóngo nécegé si, “Féléy mewé ro.”