Kyat Yahudi po Tesalonika né rfakangelang Paulus i re ni délé né
17
Paulusé i re Silasé rfan po pnuw Amfipolis re pnuw Apolonia, sogado rwóm po pnuw Tesalonika. Po pnuw ta njéi, reni agama Yahudi né riri um sambayang isó. 2-3 Pocé ngénngan Sabtu re nwómo i né, ngénngan ta kyat Yahudi né rérénsambayangé né. Se Paulusé ncung némin po riri um sambayangé njé ni, néfétno si Jou Yesusé. I néfétno si Jou Yesusé né, ta dolo rénénpe po pnuwé-pnuw ta i re nénwómo lo né. Kyat Yahudi nesté runé be tatubé, ta Jou Lahatala néjaji bo ntebo kolano isó ta bo nfasélamat si, mayta Yesusé nwómé né, runé I pa. Se pocé Paulusé néfétno si ayat-ayat ta po Jou Lahatala ni Bukelo né, ntebo ni ngale esó re esó, nécego si faje, “Tatubé, Jou Lahatala re néjaji it kolano isó. I re nfabingo ité ta kolano njé nase nduk penpun sogado nmóté, mayta nase npangéné nmulé. Nte kécego mewé né, farimé ta néi re ndadi i ro. Yesus ta kéfétno mewé njé né, fatuw-fatuwé I ro ta Jou Lahatala néjaji ité njé. I re nwómé. Se fdélé I ro.” Pocé Paulusé i re kyat Yahudi nesté rfaptoblo ta dolo fajé né, riri ngénngan sambayang nuén telé wlólo.
4 Pocé bóngo kyat Yahudi séfis néli rdélé ta Paulusé i re Silasé récegé né, se rdéréré si. Kyat ta kyat Yahudi si pa ta re rcung agama Yahudi né, re mépin ta rdadi kyat ta rpélóyé né ma félé ta rdélé né.
5 Kyat Yahudi né rémnawé kyat félé ta rdéréré Paulus i re Silasé né, tabóngo wlori piso si. Se si rkakémé riri kyat léo né lima, rfajólo si sogado rfélé, bóngo rpe gégliné néli re lima po pnuwé njé wlólo. Pocé bóngo rcérero Yason néli ni umé lo, rfaléyówé Paulusé i re Silasé, bo rut si néli po kyat ta félé né usnori lo. 6 Nópé ga rduk si pa. Se si rgó be Yason, i re ni dél ta rdélé Jou Yesusé né, rebabes si néli po kyat ta rkawasa po pnuwé wlólo né. Pocé rén-gélay faje, “Légaé ta nesté si rfarwaé néli re lima po pnuw re pnuwé. Re rwóm lima nte, rfarwaé po riré pnuwé lo nóté. 7 Tagare Yasoné ma npo si fié se rtolno i. Kyat ta nesté si, kolano ta npélóyé njé nané si né ma, rlongé i pa. Se si maduga récegé cogo reni kolano isó nóté, ta ni ngósno né Yesusé.”
8 Kyat pocé re riri kyat ta rkawasa nesté rlongé be cuce ta néi, rcawané né, dolo bo rfakduko wlori pana. 9 Pocé ga kyat ta rkawasa nesté récegé Yason i re ni délé né faje, “Fpo am pipisé bo ksópné mewé, ndél pana fpe fajé nóté.” Bóngo rcópné si.
Kyat félé tagare rdélé Jou Yesus po pnuw Berea
10-11 Dorém ta né óro, kyat ta rdélé Jou Yesusé né rbablé rané Paulus i re Silasé bo rcópén po riri pnuwé lo, se rfan si néli po pnuw Berea. Si rwóm po pnuw Berea, bóngo rcung némin agama Yahudi né riri um sambayangé lo. Pocé Paulusé néfétén Jou ni méiténé né, bo rdélé Jou Yesusé. Kyat ta si po Berea né wlori fié, rfalcól re kyat ta si po pnuw Tesalonika né. Si rcéngé rfaméylongé Paulusé néfétén Jou ni méiténé né. Ngénngan néya réflengén be Jou Lahatala ni Buké njé, bo si ma runé fatuw pari tisé ta Paulusé nécegé né. 12 Se pocé kyat Yahudi félé ta tagare rdélé riri Jou Yesusé. Pocé ma reni kyat ta nésé nóté ta tagare rdélé Jou Yesusé, kyat ta nesté si mépin ta ryóg po tó cuci re món iglé nóté.
13 Ta Paulusé re néfétén Jou ni méiténé po pnuw Berea né, kyat Yahudi ta si po Tesalonika né rlongé se rcawané. Se si rwóm yama rfakcegé Paulus ecé po kyat Berea nesté ni, sogado riri lé si nóté, se dolo bo gégliné i nóté. 14 Se pocé kyat ta rdélé Jou Yesusé né rbablé rfatebé keé Paulus nélaw wólét lapo, Silas i re Timotiusé ga rtolén po Berea lesu. 15 Kyaté nesté rfatebé Paulusé sogado rwóm nélaw po pnuw Atena. Réléyé né, Paulusé nfaftóto si faje, “Nélewé, fécego Silas i re Timotiusé, faftóté nte ntib néli ta, famla le rfajalé ya lama.”
Paulusé néfétén Jou Yesus po pnuw Atena
16 Paulusé néftón Silas i re Timotius po pnuw Atena. Pocé ga némnaw fógé né cuci i pa, tabóngo nénuta po wlo wlólo, “Alli, fógé nte térférené né ga, tófél ta réncuba né ma félé. Kyaté nte sen si, rdélé Jou Lahatala pa.”
17-18 Pocé bóngo Paulusé nfan po agama Yahudi né riri um sambayangé lo, néfétno si Jou Yesusé bo si rdélé I. Nópé ga kyat Yahudi re kyat nésé ta re rcung agama Yahudi iglé né rdélé i pa, se i nfaptoblo ndé si. Ngénngan néya i ma nfan néli po géwgów ta kyaté rénfalwagé lo né, nfaptoblo ndé kyat ta si pocé né nóté.
Po pnuw Atena né ma reni kyat séfis néli ta runé fié, iglé rdéréré riri dodoto Epikurose, iglé nóté ga rdéréré riri dodoto Stoa né. Pocé kyat ta nesté si rfakotalé rdé Paulusé, se rfalécego, “Kyat ta njéi bo nécegé ni sói? I nuné gélesó pa, maduga félé be sumo.” Iglé nóté rlongé Paulusé néfétén Yesus ta nmóté npangéné né, réceg ta, “Ni halé bo néfétno it légaé isó nóté ta i po riri bóténé lo, ta si réréncuba i njé.”
19-21 Pocé fajé bóngo rut Paulus néli po riri métét isó npélóyé, ngósno né métét Areopaguse. Po métét ta njéi, kyat tuté né rérénfajólo si, bo rérénfaptoblo méitén sói le ta nwómo si lima né. Kyat Atena re kyat wémwóm ta pocé né rpe gélesó esó pa, maduga wlori ncuka réntolén si le, bo rfaméylongé dodoto ta nóbéné né, pai le ta bo néfétno si. Se kyat ta rut Paulus néli métété lo né, wlori ncuka bo rfaméylongé i, bóngo récegé i, “Nim dodoto ta mfawómo kyat néli re lima né, méfétno amé nóté, bo amé ma kuné. Sebabta ta méceg néya né dolo bo kfakduko pa, klongé pafule se. Se méfétno am fafié, bo amé ma kuné.”
22 Se pocé Paulusé nosél néya po kyat tut ta rfajólo si po métét Areopaguse lo né, bóngo nécego si, “Kyat Atena ta mewé nte. Ya kémnawé mewé ta délé fdéréré nimi agama né fié. 23 Péséwé kenfan po pnuwé wlólo né, ya kémnaw nimi wódól ta ftail re fsuba si né. Po fógé isó flefo faje, ‘Rir légaé lóy isó ntolén pote, mayta amé kfayal i pa’. Ta mewé ffayal i pa njé, nte ya bo kéfétno mewé bo funé. 24 I óro ta ité rir Jou Lahatala I né. Jou Lahatala ta njé ta npe bóténé njé re ni wlólo né ndimé. I ro ta nkawasa po langét re bétbété. I ntolno pa, fógé ta kyaté rpe né. 25 Se kyat ité nte tgali I ma ndadi I pa, bo tgali I re sói? I ro ta ntulada ité nte ndimé né, se ta mulo telwów re tduk sói néli né, farimé nwóm yama I ni ndimé. 26 Tatubé I ntulada maduga kyat isó, ga taga géléte farimé ta po bóténé njé ni. Kyaté né résyapé si néli re lima né, sogado rtolén po bótén ta féléo i nje ni. Tatubé I ma re nfaréné riri ngénngané né, re góori ta bo rtolno né. 27 Jou Lahatala ntulada kyaté né bo si réyówé I. Réyówé I bo re rduk I, bóngo rfayal I. Masike rémnaw I pa ma, Jou Lahatala nélówé si pa. 28 I ro ta mulo ité nte tfameyawén it se tfan re ttoléné né, I ro ta mulo it pote faje né. Nuéncó nimi kyat isó ma nlefo po ni buk pusó, ta ni glio né faje, ‘Ité nte Jou Lahatala ni ntu re gbu ité.’
29 Se bo ité nte Jou Lahatala ni ntu re gbu ité né, ndél pa técegé Jou Lahalata dolo wódól ta kyaté rfakéwelo né, dolo tófél guraci I pari, salaka I pari, lói I pari, bo cogo mnawo kyaté né fié. Ta kétén néya nte, reni kawasa pa! 30 Tatubé kyat ta runé Jou Lahatala pa né, I nfasól si pa. Mayta nte Jou nané kyat farimé, po sói lo le, bo tngali ité, tpólén it néli po I ni. 31 Mare tngali ité, sebabta tatubé Jou Lahatala re néjaji, pote se néli po nganesó, ni kyat isó nase nfaméteglo farimé kyaté né. I nase néftul pai ta ndéréré I bo i re I sogado fajé néli, re nase néftul pai ta ndéréré I pa, bo nfasólé keé i. Kyat ta bo néftule njé, Jou Yesusé ro. I nase nfaméteglo kyaté né po I ni féyfié wlólo. I re nmóté, mayta Jou Lahatala re nfapangén I nmulé. Jou re nfapangéné keé I, bo kyaté né runé ta I ro ta nmétegélé, ta bo néftule kyat ta rdéréré I, re kyat ta rdéréré I pa.”
32 Kyaté né rlongé Paulusé néfétén Yesus ta nmóté mayta re npangéné nmulé né, tabóngo iglé né récegé, “Ceh, re nmóté ga npangéné?” Iglé nóté ga récegé i, “Ta aw méféténé né fié, se nganésó pa luwé nte bo klongé awé nóté.”
33 Rewóré ta néi, Paulusé ncópén pocé, ga nfan i. 34 Pocé bóngo món séfis néli rtéptubo Paulusé, si tagare rdélé Jou Yesusé. Isó njé ngósno né Dionisiuse. I ndadi kyat tut po kyat ta rérénfajólé rfaptoblo méitén po métét Areopaguse lo né. Reni mépin isó nóté ta ndéréré si, ngósno né Damarise. Reni kyat iglé nóté ta tagare rdélé Jou Yesusé.