Kyat ta rénut Jou Yesus ngósno né re penatua jemaat Yerusalemé né rfapépoé méiténé
15
Pocé po bótén Yudea né, reni kyat Yahudi séfis néli ta rdélé Jou Yesusé. Kyat ta nesté rfan nóp po pnuw Antiokhia. Pocé po Antiokhia né ma reni kyat ta rdélé Jou Yesusé né nóté, mayta kyat ta nesté kyat Yahudi si pa. Se kyat Yahudi nesté rfan nópé, rfasodoto kyat Antiokhia né faje, “Mewé re fdélé Jou Yesusé, mayta bo fdélé ta fatuwé, mare fsunaté mew su, fdéréré ta tatubé ta Musa re nané amé né, ta dolo kyat Yahudi amé kékéndéréré né. Bo tisé, nase fduk sélamat pa.” 2 Pocé Paulusé i re Barnabas récego si, “Fajé pa! Ta mewé fécegé né sólé. Si re rdélé Jou Yesusé se, nase rduk salamaté. Rcunat si pa ma, gélesó pa.” Pocé fajé si rfakotalé né, sogado gégliné. Kyat Antiokhia nesté rlongé ta rérfakotalé né, dolo bo rfakduko pa, méitén tai puai ta métegélé né. Se pocé si rané Paulus i re Barnabasé re kyat tut séfis néli rut méitén ta néi néya po kyat ta rénut Jou Yesus ngósno nesté ni, re penatua ta po jemaat Yerusalemé. Néya bo rutné si, tai puai ta nmétegélé né.3 Pocé kyat Antiokhia ta rdélé Jou Yesusé né rfatebé Paulusé i re Barnabas néli po pnuw wómo, bóngo si dórén luwé né rfan néya Yerusalemé. Rfan néya né, rdé po bótén Fenesia re bótén Samaria. Po pnuw re pnuwé né, réréndipéné kyat ta rdélé Jou Yesusé né, se réfétno si faje, “Flongé nte. Kyat ta kyat Yahudi si pa ma re rngali si, se re rdélé Jou Yesusé!” Kyaté-kyat ta rlongé ta néi, séngséngé bóto si. Paulusé i re Barnabasé réfétén ta néi, sogado 4 rwóm néya po Yerusalemé. Néya, kyat ta rdélé Jou Yesus pocé né rcéngé si, si re kyat ta rénut Jou Yesus ngósno né, re penatua po jemaat ta pocé né. Pocé Paulus i re Barnabasé ma, réfétno si ta Jou re n-gali si rfafan I ni yabé po bótén nésé né, sogado kyat ta kyat Yahudi si pa ma re rdélé Jou Yesusé.
5 Pocé reni kyat Yahudi séfis néli ta rdéréré dodoto Farisi. Kyat ta nesté rosélé, bóngo récegé, “Necé fié, bo si ma rdéréré Jou Yesusé. Mayta, bo rdéréré ta fatuwé, mare tane si bo rcunat si nóté, bóngo rdéréré rir hukum agama Yahudi farimé ta Musa nfawómo it tatubé lima né.”
6 Pocé kyat ta rénut Jou Yesus ngósno né re penatua ta po jemaat ta néi rfajólo si. Kyat ta nesté rfajólo si né bo rfapépoé méitén ta péséwé né, réyówé tai puai ta métegélé né. 7 Rfapépoé méiténé né mnuw cuci, pocé bóngo Petrusé nosél néya ga néfétno si faje, “Ya nik délut, faftén re farémóné, farimé it ta re tdélé Jou Yesusé. Tahun nuén fis ta re téfsalé né, po it farimé, Jou Lahatala nané ya kéféténé ntubé ni Habar ta Fié po kyat ta kyat Yahudi si pa né, bo si ma rlongé re rdélé Jou Yesusé. Se pocé ya kfané kéfétno si, bóngo si ma rdélé. Necé mewé re funé ndimé. 8 Jou Lahatala nuné wloré wlólo né ndimé. Pocé I némnaw ta si re rdélé I né, tabóngo ntebo ni Rohé njé po si ni, ta dolo I re ntebo po kyat Yahudi it ta nte ni nóté. Se si ma re rduké né ga! Ntebo ta néi, bo ité tuné ta kyat farimé né, Jou npo si fié bo rdélé I! 9 Se kyat pai le, Jou némnawé né, nfamgo ndimé. Masike kyat Yahudi pari, tis pari, tfamgo le. Kyat ta kyat Yahudi si pa rdélé I, tabóngo I ma nfayangésé róri sélsólé né, ta dolo I re nfayangésé ité rór sélsólé né nóté. 10 Necé mewé re funé, se fpe sói se ga bo ffamétéwé kyat ta tagare rdélé Jou Yesusé né, fané si rdéréré ité rir agama Yahudi né nóté? Pari fawa? It re rir gélé re gaé né ma tefen pa bo tdéréré né, né ga bo sié, nase réfen pa nóté. 11 Se ta fié né, mati tane si rdéréré rir hukum agama Yahudi né nóté na! Sebabta maduga Jou Yesusé le ta nfasélamat ité né. I ni féyfié re pélóy po ité, necé ta mulo I nfayangés keé rór sélsólé né se nfasalamte ité. Se kyat ta kyat Yahudi si pa ma rduk ta dolo ité nte nóté.”
12 Kyat ta pocé né rfaténténgén si, rfaméylongé le. Pocé Barnabas i re Paulusé rméiténé, réceg ta, “Amé ma kfafan Jou ni méitén po kyat ta kyat Yahudi si pa né. Ta kéfétno si Jou Yesusé né, Jou n-gali amé se kfafié kyaté, re kpe nésé-nésé néli nóté ta kyaté né re rémnaw pafule!”
13 Barnabas i re Paulusé réféténé rewóré ndimé, pocé bóngo Yakobusé nbóng méitén cuci, néceg faje, “Ya nik délut, faftén re farémóné, farimé it ta re tdélé Jou Yesusé. Flongé nte su. 14 Ta Simon Petrus néfétén péséwé né fatuwé! Kyat ta kyat Yahudi si pa ma, tahun nuén fis ta re téfsalé né Jou Lahatala nfaftulo ni féyfié po si ni, se nkakém si, bo rdadi ni kyat si nóté. 15 Jou Lahatala ni nénan tatubé né ma re rlefo ta néi po ni Buké wlólo. Ta isó nlefo né, ni glio né faje,
16-18 ‘Jou Lahatala néceg faje:
Tatubé, ta Daudé ndadi kolano né,
nkawasa kyat Yahudi né.
Mayta ni kyaté né lenglongori pa,
se nae ta msakori.
Se pote se néli, nase kpólén Ya,
kfajólo niké kyaté né nmulé,
kpo si kolano isó nóté.
Kolano ta njé I nase nkawasa kyaté né fié.
Kolano Daudé ni kyaté nesté
kfatailo si dolo um aysó ta re némlité.
Se légaé bas isó nwómé nfakéwelo i,
bo nosélé né, nmétegélé nmulé.
Ya nase kfanaté kolano ta nejéi,
I ndadi yéféné bo kyat pai le wlo
bo ndéréré Ya, ndéréré Ya ro.
Nase kkakémé kyat félé ta kyat Yahudi si pa,
si nase rdéréré Ya ndimé.
Necé ta Ya bo kpe né,
se nte re kfabingo mewé.’
19 Ité tlongé ta néi, tuné kyat ta kyat Yahudi si pa ma, Jou Lahatala npo si fié bo rdéréré I! Se bo ya, ta fié né, tfambóngo re hukum agama Yahudi né nóté na, nase rkangelangé. Bo wlori rdéréré Jou Lahatala né, wóré bo rdéréré I le. 20-21 Mayta bo sogado it re kyat ta kyat Yahudi si pa nesté né tfatut fié, tpe surat faisó, bo tane si rdéréré hukum agama Yahudi ta iglé né le, bo rir dél kyat Yahudi né ryó ni ngale na. Ta ité bo tane si né, fan faje: ‘Mnóm ta re rfaléflóngé né, mati fó na. Mati fyó sól na, món re mépiné iga fafsóo pafule, mati faflóf su na. Mnóm ta regotele se nmóté né, mati fó na. Re mati finém léló na.’ Tatubé lima lesu sogado nte étné be Sabtu rbaca ta néi po kyat Yahudi rir um sambayangé lo, po pnuw re pnuwé ma réféténé né, se si ma re runé ndimé.”
22-24 Pocé kyat ta rlongé Yakobusé nméiténé né: kyat ta rénut Jou Yesus ngósno né, penatua jemaate né, re kyat farimé ta rdéréré Jou Yesus po Yerusalemé né. Kyat ta nesté rlongé ta i néceg né, rfauto fio, bóngo rfalécego, “Molen awé, légaé. Ta fié né, tane ité rir dél faséluwe rdé Paulusé i re Barnabasé nóp po Antiokhia, bo rfawómo si suraté nje.”
Pocé bóngo réftul légaé séluwé, Yudas i re Silasé. Légaé séluw ta nesté, kyaté né runé si, rdéréré Jou Yesus fié. (Yudas ta njéi ma rérénkakmé i Barsabase). Surat ta rfanaté njé, i glio né faje:
‘Amam délut, faftén re farémóné, mam dél mewé ta ftolén po pnuw Antiokhia, po bótén Siria, re po bótén Kilikia. Masike mewé kyat Yahudi mew pa, mewé re fdélé Jou Yesusé se kfenate mam suraté nje néli po mew ni. Amé nte, kyat ta kenut Jou Yesus ngósno né, penatua jemaate, re am farimé ta kdéréré Jou Yesusé po Yerusalemé né. Amé nte kfanaté mam suba re tabea po mew ni. Sogado klefo suraté nte né, sebabta amé klongé mam dél iglé, rfawómo mew méiténé né, dolo bo ffakduko mew pa, tai puai ta métegélé né, tai puai ta métegél pa né. Rwómé né, récegé riri le, amé kané si pa. 25-27 Amé klongé ta néi, kfajólo amé ndimé, bóngo kéftul légaé séluwé, kané si nóp po mew ni. Si dórén luwé né, isó ngósno Yudasé, isó njé ga ngósno, Silasé. Si bo rfawómo mew suraté nje, bóngo réfétno mew i ni wlólo né nóté, bo mewé funé i ni wlólo né ta fatuwé. Légaé séluw ta si rdé si né, amé kmésié si, né Paulus i re Barnabasé. Re nuén fisé néli ro, si dórén luwé rfafan Jou ni yabé né, nópé ga kyaté né bo rpuné keé si, mayta rfafan Jou ni yabé né se rfafané le, rtébné pana. Dél ta mewé, mam faftóté né faje: Mewé re fdéréré Jou Yesusé, se fié óro.
28 Amé kané mew pa, fdéréré mam hukum agama Yahudi né, nase nfamétéwé mewé se. Maduga ta iglé né, mare fdéréré. Ta kécegé nte, am farimé kfauto fio, re Jou ni Rohé njé ma re nfaftulo am fajé nóté. Ta kané mewé né, ni glio né faje: 29 Mnóm ta re rfaléflóngé né, mati fó na. Mati finém léló na. Haiwan ta regotele se nmóté né, mati fó na. Mati fyó sól na, món re mépiné iga fafsóo pafule, mati faflóf su na. Iga fdéréré méitén ta néi, né nase fié. Dél ta mewé, amam suraté nje nwóm pote su.’
30 Pocé Yudasé i re Silasé réewéné riri dél po Yerusalemé né rewóré, bóngo rfan nóp Antiokhia. Rwóm nópé, pocé rfajólo kyat ta rdélé Jou Yesusé né, bóngo rpo si suraté njé. 31 Kyat ta pocé né rbaca i, rlongé i glio né, bóngo rcéngé, réceg ta, “Alli, ta fié né, tdéréré be Jou Yesusé le, bo hukum agama Yahudi né, wóré, kyat Yahudi it pa se.”
32 Yudasé i re Silasé ma Jou ni nénan si, rfawómo kyaté né Jou ni faftóté. Se pocé rfawómo kyat Antikokhia né Jou ni faftóté, re rpo si méitén ta fié félé, rfakuat wlori né.
33 Yudas i re Silasé rtolén pocé Antiokhia né mnuw cuci. Pocé bo réléy néya Yerusalemé né, bóngo kyat Antiokhia ta rdélé Jou Yesusé né réewén si faje, “Dél ta mewé, ffan fafié, féléy néya po nimi dél ta rané mewé fwóm yama pote né.” [ 34 Mayta Silasé wlo ni déréro néntolén i pocé mnuw cuci.]
35 Paulusé i re Barnabasé ga rtolén si po pnuw Antiokhia. Pocé si re riri dél ta félé nóté rfasodoto kyaté, re réfétno si Jou ni méiténé, bo rdélé Jou Yesusé.
Paulusé i re Barnabasé rfaeé
36 Paulusé i re Barnabasé rtolén po Antiokhia né ngané fis néli nóté. Pocé bóngo Paulusé nécego Barnabasé, “Deko, ta fié né, tpólén it po pnuw re pnuw ta re téfétno si Jou ni méiténé né, bo téflengéné rir dél ta tagare rdélé Jou Yesusé né.”
37 Barnabasé ncónglo i, “Iya, fajé óro. Ta fié né, tut Yohanes Markuse nóté.”
38 Pocé Paulusé néceg faje, “Matiné! Ma tut i nóté na. Ta nuéncó it po bótén Pamfilia né, ité rir yabé né wóré pafule, i re néléy i ntubé, nfatopo keé ité. Se wóré i!”
39 Pocé ga si dórén luwé né rfakotalé sogado gliri né pélóyé, tabóngo si rfaeé. Se Barnabasé nuté ni Markuse, rcobél si néli po wéf Siprusé. 40 Paulusé ga nkakémé ni Silasé. Pocé ta bo rfané né, kyat ta rdélé Jou Yesus po Antiokhia né rméitén rdé Jou, “Ya Jou, Paulusé i re Silas bo rfané réféténé nim méiténé. Amé nte kpo keé si néli po Aw ni, kéroré bo anim féyfié re pélóy po si ni, mteptubo re mdéréré si dorém re ngénngané.” 41 Pocé bóngo Paulusé i re Silasé rfan néli po pnuw re pnuw ta po bótén Siria, re bótén Kilikia. Néli, rdipéné riri dél ta rdélé Jou Yesusé né, réfétno si Jou ni méiténé né, sogado riri délé nesté rbóng ta rdélé Jou Yesusé.