Adeade domba ta némyangésé
15
Nuéncó, reni kyaté-kyat ta rarénfalutno pajaké, re kyat félé nóté ta récegé cogo re róri sélsól félé nesté, rwómé bo rlongé Yesusé ni dodoto. 2 Pocé ma, reni kyat Yahudi ta rdéréré dodoto Farisi, re guru agama séfis néli nóté. Rfafeto, bóngo réceg faje, “Cekede, kyaté njé ga nfaljilé ndé keé re kyat léo nesté né, bóngo némnómé ndé keé si nóté!”
3 Pocé, Yesusé nlongé ta réceg fajé né, tabóngo nfasodoto si adeade isó njé, néceg faje, 4 “Adeade, reni kyat isó po mew ni, ta reni domba witéncó, tabóngo isó némyangésé. Pocé, nase nfatoléné keé yófépopét re sépopété nesté po géwgów ta reni gamuné lo su, ga nfané néyówé isó ta némyangésé njé sogado nduk i. 5 Iga re nduk i, nase tadélé séngséngé bóto i, tabóngo nase natopélé keé i se néléé i po ni umé lo. 6 Iga re nwóm po ni umé lo, nase nkakémé ni dél faljil re kyaté-kyat ta néli re lima po ni um lapo lo né, bóngo nécegé si faje, ‘Nik domba ta némyangésé njé, re kduk i nmulé. Se mew lima bo ya re mewé tpe rameangé!’ 7 Ya kécego mewé, adeade njé ni ngale né faje: Jou Lahatala I re ni nénan ta si po soroga wlólo né, nase tadélé rcéngé kyat ta n-ngali i njé daripada si dórén yófé popét re sépopét ta wlori pa bo rngali si né.”
Adeade pipis salaka pusó ta némyangésé
8 Yesusé npe adeade isó nóté se néceg faje, “Reni mépin isó ni pipis salaka yófésó, tabóngo nuéncó pusó némyangésé. Se sói ta nase i bo npe? Pocé nase nésting logaloga bóngo néléséné ni umé wlólo né bo néyówé, sogado nduk i. 9 Iga re nduk i, nase nkakémé ni dél faljil re kyaté-kyat ta néli re lima po ni um lapo lo né, bóngo nase nécegé si faje, ‘Nik pipis salaka pusó ta némyangésé njé re kduk i nmulé, se mew lima bo ya re mewé tpe rameangé!’ 10 Ya kécego mewé, po soroga wlólo ma fajé nóté, Jou Lahatala ni nénané nesté nase tadélé rcéngé iga kyat faisó n-ngali i bo ndéréré Jou né.”
Adeade yomya isó ta némyangésé
11 Yesusé nécegé nóté, “Reni légaé isó, ni ntu món séluwé. 12 Bóngo ta wyóy i njé, nécegé ni moke njé faje, ‘Moke, mfanténé keé rór haréta né bo ya nak téné né kyó keé óro!’ Tabóngo légaé njé nfanténé keé nó haréta né po ni ntu món séluwé nesté ni. 13 Pocé ni ngané fis néli, tabóngo ni ntu ta wyóy i njé nwagé keé nó ténténé né ndimé tabóngo nfan i po bótén ta lówé. Néli faje, nfalubiru keé ni pipisé né sogado re tiso, tabóngo ni hidupé né ma re métegél pana. 14 Po waktu ta ni pipisé né re tiso ndimé, tabóngo po bótén ta ntolno i njé reni mnóm pana se nfatélóto i. Pocé i ma re nbósémé né tadélé kangelangé. 15 Tabóngo nfané ga néyówé yabé po kyat isó ta ntolén po bótén ta njéi ni. Se kyaté njé nané i nfané bo néjaga ni bów po nó bété lo. 16 Pocé re nbósém tadélé ntélóté, mayta isó ta ndo i mnóm pa, se ni nafsu keé bowé né róri mnómé né.
17 Ni wóré nópé se re ncadaré, ga néceg faje, ‘Nik moke njé reni kyaté-kyat ta rpe yabé po umé lo né reróri mnóm félé. Mayta ya ktolén poté né, ktalóté se bo kmóté. 18 Se ta fié né kfatoléné keé géwgów ta ntei, bo kéléy ya néli po nik moke njé ni bo kécegé i fajé: Moke, ya nte re nak sélsól félé po Jou Lahatala ta I po soroga wlólo, re po aw ni nóté. 19 Se pantas pana, bo kyaté né récegé antim ya né. Se ta fié né mpe ya tadolo nim kyat yabé ya nóté.’
20 Tabóngo nfatoléné keé bótén ta ntolno i njé, se néléy po ni moke njé ni. Ta néléyé né, lów i lesu nwómo ni um pafule, ni moke njé re némnaw i se tadélé nmésié i, tabóngo ncéreré néli se négbi i ga nfótén i.
21 Tabóngo yomya njé nécegé ni moke njé faje, ‘Moke, ya nte re nak sélsól tadélé félé po Jou Lahatala ta I po soroga wlólo njé, re po aw ni nóté. Se pantas pana, bo kyaté né récegé ya nte antim ya né.’
22 Mayta ni moke njé nkakémé ni kyaté-kyat ta rpe yabé né, se nécegé si faje, ‘Famlale fut juba tadélé nbirahi njé lima bo fduo i, bóngo fduo i yaliyali po kakolo lo, re sandal po sóo lo. 23 Rewóré ta néi, ga féwetésé keé sapi wóbno ta békboké né faisó bo ffamósé i, ga it férimé témnóm re tinémé rewóré ga tpe ramengé bo tcawélé. 24 Sababta ntig ta njéi, tadolo re nmóté mayta nte re npangéné nmulé. Tadolo némyangésé se re kduk i nmulé.’ Pocé ga si rpe rameangé.
25 Po waktu ta néi, ni ntu ta ténlóy njé i po bété lo. Se ta néléy lima bété lo né, re nérakéné riri umé njé ga nlongé be riri musik re kyaté-kyat ta rcawélé né félé be gliri. 26 Tabóngo nkakémé riri kyat ta rpe yabé po riri umé lo né isó se nutné i, ‘Rpe rameang sói po mam umé lo né?’
27 Tabóngo riri kyat yabé njé ncónglo, ‘Tuangé, fténomé njé re nwómé! Se nim moke re nané amé kéwetésé keé nimi sapi wóbno ta békboké né isó, sababta fténom ta némyangésé njé re rduk i nmulé, mayta npe gélesó pa.’
28 Pocé yomya njé nlongé ta néi, tabóngo ncawané se ncung po umé lo pa na. Se ni moke njé ncópéné se nfamémuf i bo ncung némin po riri umé wlólo. 29 Mayta yomya njé nécegé ni moke faje, ‘Reni tauné ya kpe yabé né tadélé bo klé, ta dolo nim kyat yabé ya nóté. Re sói le ta awé mané ya né, kpe ndimé. Mayta nuéncó pafule bo mpo ya kabén wóbno faisó bo ya re nik dél faljilé né kfémósé i bo kpe rameangé. 30 Mayta ntim ta njéi, re nfalubiru keé nim pipisé né po mépin-mépin léo né se re tiso ndimé, ga néléo it lima. Mayta néléo it lima nte méwetés sapi wóbno ta békboké bo mfawela be yomya ta njé i!’
31 Tabóngo ni moke njé nécegé i faje, ‘Ntig ta awé, ya re aw poté né, nuéncó pafule bo mfatoléné keé ya. Se sói ta ya naké né, necé farimé ta dolo anamé nóté. 32 Ité mare tcéngé, sababta fténomé njé ta dolo re nmóté se npangéné nmulé. Re ta dolo némyangésé se, re tduk i nmulé.’ ”