Adeade géy ta résyapé po géwgów abén fóté
13
Po ngénngan ta néi óro, Yesusé ncópén tóma um isó ni, tabóngo nfan néli po talaga Galilea ni lapo lo né se néntolén I pocé. 2 Kyat ta félé né ma rwómé se rfajólo si po I ni. Pocé Yesusé nfan nélawé se ncapél I po yelé lo se néntolén I pocé, kyat ta félé né ga rosél po lew talaga lapo lo né. 3 Pocé Yesusé nfasodoto si félé, npe adeade né néceg faje, “Reni kyat isó nfan po nó bété lo, se nésyapé géyé. 4 Géy ta nésyapé né, reni ta mnap nóp po yéféné lo. Se mané ta ranopé né rwóm lima ga rétiréyé róri ndimé. 5 Iglé né mnap po bétbét ta reni lóy félé, ta ni bétbété né cuci le. Se géyé né mlale ntubé, sababta ni bétbété né ménifésé. 6 Mayta mgo ngénngané bóngo mlayé se némang i, sababta ni wówo né ncung nóp lów pa. 7 Iglé né mnap po bétbét ta reni gémuné gémgaméné lo né. Se ntubé nfadéréré néya bóngo gamuné gémgaméné né nfabkabé keé se nmót i. 8 Iglé né ga mnap po bétbét ta fié lo. Se ntub néya né békboké, sogado pyono ma félé. Reni ta géy pusó, pyono né sogado witéncó néli, ta iglé né sogado yóféwonémé, ta iglé nóté sogado yófételé. 9 Se flongé fafié bo fisén po wlomi wlólo!”
Yesusé ni motemote nesté rutné I, “Mpe sói se mfasodoto si né mpe be adeade le?”
10 Rewóré ta néi, Yesusé ni motemote nesté rférakné si néli se rutné I, “Guru, pe sói iga mfasodoto kyat ta félé né, mpe be adeade?”
11 Tabóngo Yesus ncónglo, “Sogado Ya kpe fajé né, sababta mewé bisa funé fanfawa ta Jou Lahatala nase bo nkawasa dolo Kolano po ni kyat ta rdéréré I né. Mayta iga po kyat iglé né ga tisé. 12 Sababta kyat pai ta nlongé Ya nik méiténé ga ndéréré, Jou nase n'gali i se ta délé nuné lebe félé nóté. Mayta pai ta nlongé ga ndéréré pa, sói ta i re nuné re ncae né, Jou Lahatala nase nyó keé. 13 Se tamulo ga kfasodoto si né kpe be adeade le. Sababta masike re rémnaw ta Ya kpe né, mayta rcae pa. Masike re rlongé Ya nik méiténé né, mayta dolo rcae pa nóté. 14 Sói ta re ndadi i po kyaté-kyat ta nte i né, tatubé lima lesu Jou Lahatala re néceg po nabi Yesaya ni, ta ni glio né faje,
‘Masike re flongé fafié, mayta fsae pa le.
Masike re fémnaw fafié mayta funé pa nóté ni ngale né.
15 Sababta kyaté-kyat ta ntei wlori né matué,
langlongori ma lé,
re rémnaw Ya ma régiwé si nésé.
Rdodato nase rémnaw re rlongé bóngo rcae,
se nase rngali si bóngo rpolén si po Ya ni,
se kfafié keé sia.’
16 Mayta mew ta fdéréré Ya né, goné mewé, sababta re fémnaw re flongé ta Ya kpe nte se re funé re fsae fié. 17 Se fatélolmo mewé ta kécegé nte! Tatubé lima né reni nabi re kyat iglé ta rpe be ta rmétegél po Jou Lahatala usno lo né, wlori ncuka bo rémnaw re rlongé sói ta mewé re fémnaw re flongé nte, mayta rdótlé pa.”
Yesusé ntebo adeade géy ta résyapé po géwgów abén fóté ni ngale
18 Yesusé nécegé nóté, “Se flongé fafié ta Ya bo kfébingo mewé nte, adeade géy ta résyapé po géwgów abén fóté né ni ngale. 19 Géy ta mnap po yéféné lo né, necé tadolo kyat ta rlongé Jou bo nkawasa dolo Kolano po kyat ta rdéréré I né, mayta rcae fafié pa. Se rlongé Jou ni méiténé né rewóré, tabóngo setané né riri kolano njé nwómé ga nyó keé ta po wlori wlólo né.
20 Géy ta mnap po bétbét ta reni lóyé lo né, necé tadolo kyat ta rlongé Jou Lahatala ni méiténé né, bóngo séngséngé bóto si. 21 Mayta, méiténé né risén fafié po wlori wlólo pa. Bóngo rdélé Jou Lahatala né maduga cuci le, se iga reni kyat ta rwóm lima rfakangelang si bo ma rdélé méitén ta néi le na, bóngo rdélé Jou pana.
22 Géy ta mnap po bétbét ta reni gamuné gémgaméné lo né, necé tadolo kyat ta rlongé Jou ni méiténé, mayta wlori né nténgén pa. Se ngénngan néya maduga ranuta be riri hidupé, bóngo réyówé be haréta dunia, momongo haréta njé reni ngale pa. Se Jou ni méitén ta re rlongé né rdéréré pana, bóngo reni ngale gélesó pa ta dolo géy ta re pyono pa né.
23 Mayta géy ta mnap nóp po bétbét ta fié lo né ga, necé tadolo kyat ta rlongé Jou Lahatala ni méiténé né tabóngo rcae fié, sogado risén fafié po wlori wlólo. Se ngénngan néya, rpe be Jou ni méiténé né po riri hidupé wlólo le, se kfatailo si né tadolo gey pusó ta ni pyono né sogado witéncó néli, ta iglé né yófé woném re yófé tel néli né.”
Adeade iwé ta ntub po gandumé wlólo
24 Pocé Yesusé npe adeade isó nóté po kyat ta félé né ni glio faje, “Jou Lahatala nkawasa dolo Kolano po ni kyaté né, kfatailo dolo adeade nje: reni légaé isó ta nésyapé gey gandum ta fié po nó bété lo. 25 Mayta dorém esó, ta ni kyat yabé né re ryénéfé ndimé, ga kyat ta ni lé légaé njé nwómé se nésyapé iwé wówo né po gandumé wlólo, bóngo nfan i. 26 Ta gandumé né ntubé se rebo pyoné né, iwé né ma re mógé nfadéréré re gandumé né.
27 Bóngo légaé njé ni kyat yabé né rwómo i néli se rfébingo i, ‘Légaé, kacogoma géy ta méysapé po bété lo né géy ta fié? Pe sói se ga iwé né ma ntub pocé nóté?’
28 Tabóngo Légaé njé ncónglo, ‘Kyat ta njé ni lé Ya, se nésyapé nópé.’
Bóngo ni kyat yabé nesté rutné i, ‘Pana fajé, képaténé keé iwé né, pari fawa?’
29 Légaé njé ncónglo si, ‘Matiné! Iga fépatén iwé né, nase gandumé né ma ntépatén i. 30 Se fajé óro, bo rtubé rfadéréré néya su. Sogado gandumé né re nwómo ni góo bo rfalingété, ga taga kané si rfatpatné keé iwé né, bo rpiténé ga rtapéné keé. Gandumé né ga rfajólo bo risén po ni góo lo.’ ”
Adeade géy pusó ta nalusé
31 Rewóré ta néi, Yesusé néfétno kyat ta pocé né adeade isó nóté, néceg faje, “Pote se néli, Jou Lahatala nase nkawasa dolo Kolano po ni kyaté-kyaté né. Po faywóbno né kyaté né tagare cuci, mayta étné be ngénngané né nbóng ta rfélé, necé kfatailo si dolo géy pusó ta nalus po farimé géyé sebkyaté né ryó i ga rtóném i po bété lo né. 32 Masike tadélé nalusé, mayta iga ntubé né nase ndadi téntóném isó ta lebe npélóy po farimé tantóném ta po bété lo né, sogado ga ndadi ay ta pélóy sogado mané ta ranopé né ma rfajól néli se rpe riri pup po ni séngsóngé lo né.”c
Adeade ragi ta cuci le
33 Yesusé npe adeade isó nóté po kyat ta félé né tadolo faje, “Pote se néli, Jou Lahatala nase nkawasa dolo Kolano po ni kyaté-kyaté né. Po faywóbno né ni kyaté né tagare cuci, mayta étné be ngénngané nbóng ta rfélé. Necé tadolo ragi cuci ta mépiné njé nyó se ncapu keé re tarigu liter yóféfóté né, nawété né sogado nfabékbaké keé góo njé.”d
34 Yesusé nfasodoto kyat ta félé né, npake be adeade le. Iga npake adeade pa bisa, nfébingo si gélesó pa. 35 Ta mulo ga félé be npake adeade né, sababta tatubé lima lesu Jou Lahatala re néceg po ni nabi né se nlefo po Jou ni Buké wlólo ta ni glio faje,
“Ya nase kméiténé kdé kyaté né félé be kpake adeade.
Bo tatubé lima lesu ta kyaté né runé pafule, Ya nase kfabingo si bo runé.e
Yesusé ntebo iwé ta ntub po bét gandumé lo né ni ngale
36 Rewóré ta néi, Yesusé nfatoléné keé kyat ta félé né se npóléné nmulé po um ta I ntolno lo né. Pocé ni motemote nesté rwómo I se réceg faje, “Guru, coba mfébingo amé, iwé ta ntub po gandumé ni wlólo né ni ngale sói?”
37 Bóngo Yesusé ncónglo si, “Kyat ta nésyapé géy ta fié né, nejé Ya, ta Ya I yama Jou Lahatala ni. 38 Iga bété njé ni ngale né, kyat ta po dunia wlólo nte né. Géy ta fié né, ni ngale kyat ta lénglongori fié po Jou Lahatala ni se Jou nkawasa keé si. Iwé né ga kyat ta lénglongori pa po Jou Lahatala ni, se rdéréré keé setané né riri kolano njé né. 39 Kyat léo ta nésyapé iwé njé, nejé setané né riri kolano njé. I ro ni lé kyat ta nó bété njé né. Kyat ta rfalingété nesté, Jou Lahatala ni nénan ta si yama soroga lo né. Ngénngan ta gandumé né re ncimo i se ringété né, necé ni ngale ngénngan ta dunia njé re nkiamaté né.
40 Se kfatailo iwé ta kyaté né répaténé se bo réslayé né, necé ta nase bo ndadi i po waktu dunia nje bo nkiamaté né. 41 Po waktu ta néi Ya óro, Kyaté Ntu ta Ya I yama soroga njé, nase kané nik nénané né rwómé bo rgó kyaté-kyat ta rpe be ta lé né, re férimé kyat ta rfaftulo kyaté bo rpe sélsól sogado ma rdéréré Jou le na. 42 Se nase rwóté keé si némin po lutén ta nléblobé njé ni wlólo. Pocé fajé nase rtangés re rfakékikto be ngangori, sababta tadélé rkangelangé. 43 Mayta kyat ta wlori métegél po Jou Lahatala ni né ga, nase rcung po riri Moke Jou Lahatala góo ta nkawasa dolo Kolano I né, se rmanano tadolo ngénngan si. Se flongé fafié bo fisén po wlomi wlólo.”
Jou ni féyfié né ta délé pélóy po it ni
44 Yesusé nécegé nóté, “Pote se néli, Jou Lahatala nase nkawasa dolo Kolano po ni kyaté-kyaté né, necé kfatailo dolo haréta tadélé mulo pélóy ta riséné keé po bétbété wlólo né. Pocé iga reni kyat faisó nduké, nase séngséngé bóto i. Se nputo i nmulé, ga nfané nwagé keé nó haréta ta iglé né, se ni mulo né ga nfané n'gono keé bétbét ta reni haréta félé né bo ndadi i nó nóté.”
45 Yesusé nécegé nóté, “Jou Lahatala ndadi Kolano po ni kyat ta rdéréré I né, necé kfatailo tadolo adeade isó njé nóté: reni kyat isó ta ni yabé né néyówé mustika ta fié bo n'goné. 46 Nuéncó, nduk ta fié ta mulo pélóyé né pusó. Se nfané nwagé keé nó haréta né ndimé, bóngo ni mulo né n'gono keé ni mustika njé.”
Adeade in ta fié re ta lé
47 Yesusé nécegé nóté, “Jou Lahatala ndadi Kolano po ni kyat ta rdéréré I né, necé kfatailo né dolo kyat ta rfalóbén po talaga lo, se ramgo iné né nai ta usé. 48 In ta po lóbéné lo né félé, se rcib lóbéné njé néya po talaga lapo lo né. Pocé bóngo in ta fié né résólé se réfray po céceké lo, in ta lé né ga rwóté keé. 49 I ni ngale né, pote se néli, iga ngénngan ta dunia njé bo nkiamaté né, Jou Lahatala nase nané ni nénan ta yama soroga né bo rfara keé kyat léo né re kyat ta rpe ta métegél po Jou Lahatala usno lo né. 50 Kyat léo né nase rtéo keé si némin po lutén ta nléblobé njé ni wlólo se réntangésé re rgagélay sogado ngangori ma nfakékikté i sababta rkangelangé.”
51 Rewóré ta néi, bóngo Yesusé nutné ni motemote nesté faje, “Férimé adeade ta kéceg péséwé né fsae pari tisé?”
Si rcónglo, “Iya, re ksae óro!”
52 Bóngo Yesusé nécego si nóté, “Ta mulo guru agama ta runé fié Musa ni kitab abén limé né, iga re rpo wlori se re rdadi Jou Lahatala ni kyat si, kfatailo si dolo kyat ta re nó haréta félé njé: haréta ta mnuw re ta nóbéné. Ni ngale né, iga bo rfasodoto kyaté, nase rcópné Jou ni dodoto né ndimé: dodoto ta mnuwé né le pa, mayta dodoto ta nóbéné nóté.”
Kyat ta si re Yesus pnuw be isó né rlongé I pa
53 Yesusé néfétno si adeade né rewóré ndimé, tabóngo nfané nóté. 54 Nwóm po ni pnuw Nazareté, bóngo ncung po agama Yahudi né riri um sambayangé lo se nfasodoto kyaté né. Pocé, kyaté né rlongé ta nfasodoto né, télél si se réceg faje, “Beé, ni dodoto né i ni fié, ga nuné fawa lima? Ta ga ni kawasa né ma ta délé pélóyé, nfafié kyat re npe mujizat félé, nécegé le ta ndadi i ndimé! 55 Sadangta kyat ta njéi ni moke njé maduga nbasé le. Ni neke njé Maria. Ni fténo né ta Yakobusé, Yusufé, Simoné, re Yudasé to? 56 Ni rémó nesté ma rtolén pote faje. Ceh, se ta féléo i né nuné fawa lima?” 57 Pocé bóngo wlori pana bo rlongé I nóté.
Bóngo Yesusé nécegé si faje, “Iga nabi faisó nfan po kyaté ni pnuwé, rlongé i fié. Mayta bo néléy po ni pnuwé lo, kyat fapnuwé né rlongé i pa.”
58 Kyat ta po Yesusé ni pnuwé lo né rdélé I pa, se pocé Yesus npe mujizat be séfis néli le.