4
1 Ɩ́ sɩɛ́ náŋ háá já rɩ́ŋ bʋ́lʋ́ ná:
Bio ná háá kóó tɩ́llʋ́ áná liwe, rʋʋ nɛ́sɛ nɛ́ ha tíé, ʋ má wɩ yómo mí cúcó, ká nɛ́ taŋa tɩ́llɛ jaa ɓɩɛ wuu má.
2 Nɩɛ nɩ́ɩ́ bélú mí wuu, a máŋsɛ wɩ́ɛ́ aá pɔ́ʋ́, a kaá jɔ́ʋ́ áná tɛ́ŋ makɩ́.*
3 Ʋ sɩɛ́ nɩhɩ̃́ ɛ́ nɛ́ á má rɩ́.
Á má fa há ká heŋbiisí, á fa nɩhɩ̃́ yósi ní, wɩ́ɛ́ ná tésíé nɩɛ háá tɩŋɛ́ mʋ́l.
4 Amá Wɩɩsɛ tɛ́ŋ makɩ́ há péré, ʋ tʋ́mʋ́ Bio.
Háálɔ nɛ́ lʋ́lʋ́, ʋ saŋ tɩŋ Zuwifiwa kíŋse,
5 a makɛ rʋ́ʋ́ la nɩɛ ná wuu háá tɩŋ kíŋse ná, a tá, ká ráá wuu ko a Wɩɩsɛ bɛlɛ.
6 Ɩ́ sɩɛ́ ɓɩɛ́na ká Wɩɩsɛ bɛlɛ nɛ́; ɛ́ nɛ́ ʋ púú Bio Sabɩɩna hérá sɩɛrʋ.
Ɛ́ Sabɩɩna nɛ́ tɛ, á ka Wɩɩsɛ aá yɩ́rɛ:
«|iAba|d! Ŋ Ana!» 7 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ báá to yómó, ɩ ká bio ní; rɩɩ nɛ́ sɩɛ́ ká bíí, ɩ sɩ́ tɩ́llɛ liwe, Wɩɩsɛ zilé mí.
Pool cáánɛ Galasi tɩ́náwa,
rɩ́wɔ́ báá sɩ́ bɩ́rzʋ óŋ wuu yomí sɩɛrʋ
8 Ɩ́ die fa há wɩ Wɩɩsɛ ɛ̃, ɩ́ tʋ́mɔ́ aá pá wɩŋsa ná há to wɩ́ŋsá tɩɩ nɛ́.
9 Amá mʋ́l néé mí ɩ́ há ɛ̃ Wɩɩsɛ, ŋŋ́ já rɩ́ŋ bʋlɛ́ Wɩɩsɛ há ɩ́ɩ̃́wa nɛ́, ʋ sɩɛ́ báá cɩ́ ɛrɛ́wa, ɩ́ baa bɩrmʋ́ wɩ́ɛ́ ná tésíé nɩɛ háá tɩŋɛ́, há wɩ cúcó, a wɩ dóé kené rɩ́?
Ʋ cɩ́ ɛrɛ́wa, ɩ́ baa cólli rɩ́ɩ́wa bɩrmʋ́ ɔ́wɔ́ yósi?
10 Ɩ́ɩ́ kɩ́ɛ́lɛ tápʋlɛ rɩ́ caŋsɛ rɩ́ tɛ́ŋ arɩ́ bɩŋsɛ, a bʋlɛ́ ɓa náŋa kɛ náŋa.
11 Ŋŋ́ fá héwíŋ, rɩ́ŋ tʋtʋmɛ́ ná ŋ há tʋ́mɛ́ pɛ́ɩ́wa, háá tá yɔ́ɔ́.
12 Ŋ maábináŋa, ŋŋ́ jɛ́nnɩ́wa rɛ́, ɩ́ nɩ́ɛ́sɩ́ŋ, anɛ ŋ má há nɩhɩ̃́wa nyɛ.
Ɩ́ wɩ wɩ́tɔ́k wuu ɛ́ɛ́ ŋ mɛ́.
13 Ŋ há kúé dʋʋnɛ bʋl Labaarɩwero ná aá pɛ́ɩ́wa tɛ́ŋ ná mɛ́, ɩ́ ɛ̃ wɩ́ɩ́ ná há tɛ rɛ́; ŋ faá wɩ́ɩ́lʋ́ nɛ́.
14 Ŋ tɛŋ wuu pii lɔrɛ; ká ɛ́ má, ɩ́ wɩ́ŋ lɔ́rɛ́, a wɩ́ŋ nyɛ́kɛ́.
Ɩ́ cákɔ́ láŋ anɛ ŋ ká Wɩɩsɛ malɩ́ka nɛ́, anɛ ŋ ká Zeezi Kirisi ní.
15 Satɔrɔ́ ná ɩ́ fa há kené, ʋ mʋ́ nɛɛ́?
Taŋá há wéró, ɩ́ fa có rɩ́ɩ́wa kúóríwa sɩ́ɛ́ má tɩɩ páŋ, rɩɩ́wa nɛ́ wuolé.
16 Ŋ sɩɛ́ bɩ́rmɩ́wa dɩŋdɔ́ŋ rɛ́ mʋ́l néé mí, ŋ há bʋ́l taŋá pɛ́ɩ́wa wɩ́ɛ́?
17 Nɩɛ ná wɩ́ɛ́ ŋ há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa, há kéŋ kajáŋa ná duo anɛ ɓa keníwa wɩ́ɛ́, ɓa sabɩŋsɛ lɔrɛ́.
Ɓaá jɔ́wɔ́ kánɩ́wa cɔ́rɩ́ŋ mɛ́ nɛ́, a héwó tɩɩ rɩ́, rɩ́ɩ́wa ka kajáŋa rɩ́wɔ́.
18 Ʋ wéró, rɩ ɓa nɛ́ kéŋ kajáŋa aá a wɩ́were tɛ́ŋ wuu mí, ká sɩ́ ló, rɩŋ nɛ́ kúé mɩ́nɩ́wa sɩ́sɩɛrʋ nɛ́, rɩ́wɔ́ sɩɛ́ isi aá a wɩ́were.
19 Ŋ bɛlɛ, ɩ́ wɩ́ɛ́ báá ɓáásɔ́ aá wɩ́ŋ mɛ́, anɛ háálɔ háá jɩ́ja rʋ́ʋ́ lʋl, ʋ luoru wɩ́wɛ ɛ́ nɛ́.
Ɩ́ wɩ́ɛ́ sɩɛ́ dé wɩ́wɩ́ŋ mɛ́ ɛ́ nɛ́ wuu, a kaá ja rɩ́ɩ́wa ko nɛ Kirisi há nɩhɩ̃́ ɛ́.
20 Ŋ fa dé cólli rɩŋ mɩ́nɩ́wa sɩɛrʋ nɛ́ mʋ́l néé mí, rɩ́ɩ́ ka líŋhúó oro rɩ́rɩ́wa.
Ɩ́ wɩ́ɛ́ kéŋ baŋcɩfɔ́ɔ́ rɛ́ páŋ.
Agaarɛ rɩ́ Saara wɩ́ɛ́
21 Ɩ́ bʋl rɩ́ŋ nɛ yéé, ɩ́ é nɩɛ ná há có rɩ́ɩ́wa mɩŋ Wɩɩsɛ kíŋse ná, Moyizi há pʋ́ŋsɛ́ tɩŋɛ́ mɛ́, ɩ́ wɩ kíŋse ná mʋ́l ɛ̃ ɓó?
22 Ɓa pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ bʋlɛ́:
«Abɩrahaŋ* lʋ́l bɛlɛ bɛllɛ nɛ́.
Ʋ hátɩɩ Saara* há to yómo, ʋ nɛ́ lʋ́l nɔ́ŋɔ.
Ʋ háálɔ Agaarɛ* há ká yómo, ʋ má nɛ́ lʋ́l nɔ́ŋɔ.»
23 Ʋ rɩ́ yómo ná lʋ́lwɔ́ bio ná, nɩbinní makɛ́ mɛ́ nɛ́.
Amá ʋ háálɔ ná há to yómó bio ná é, ká Wɩɩsɛ nʋtálɔ bio ní.
24 Ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu mʋ́ʋ́la sɩɛ́ lúŋ.
Háála ná bɛllɛ, ɓaá máŋsɛ Wɩɩsɛ nʋtʋmɛwa bɛllɛ wɩ́ɛ́ nɛ́.
Agaarɛ nɛ́ nɩhɩ̃́ nʋtʋmɛ ná Wɩɩsɛ há cɩ́ Sinayi* paalɔ daha bil.
Ʋ bɛlɛ wuu ká yósi ní.
25 Agaarɛ nɛ́ ká Sinayi paalɔ ná há mɩŋ Arabi tíé.
Ʋ nɩhɩ̃́ zaa Zerizalɛmɛ né, rɩ́rʋ́ bɛlɛ wuu há ká yósi nyɛ nɛ́.
26 Amá Zerizalɛmɛ ná há lɛ́ bána nyúú, ʋ to yómó.
Ʋ tʋ́ʋ́ tɩɩ, ʋ nɛ́ kárá maá.
27 Ɓa pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ bʋlɛ́:
«Jɩ́jʋɔsɛ, hápɩrɛ!
Cáási satɔrɔ́, ɩ nɛ́ŋ ná ha há wɩ lʋlɛ́ wɩɩla néé ná!
Bee wɩ́ɛ́ hávɛɛtáálɛ bɛlɛ sɩ́ a ɓɩkáná,
a kɩ́llɛ bála tɩ́na bɛlɛ.»
28 Maábináŋa, ɩ́ é wuu ká Wɩɩsɛ nʋtálɔ bɛlɛ nɛ́, anɛ Ɩzakɛ.*
29 Amá Abɩrahaŋ bio ná ɓa há lʋ́l nɩbinní makɛ mɛ́, die sɩɛ́ fa háá bɛŋsɛ háálɔ ná há to yómó, bio ná, ɓa há lʋ́l Wɩɩsɛ Sabɩɩna sáŋɛ mɛ́ ɛ́, ʋ ha ká ɛ́ nɛ́ arɩ́ zaa wuu.
30 Ɓa sɩɛ́ sɛ́ beé rí Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ?
Ɓa sɛ́:
«Kiri háyómo rɩ́rʋ́ bio tá.
Háyómo bio rɩ́ bio ná há to háyómo bíí, waá súkí tɩ́llɛ áná liwe.»
31 Ɛ́ wɩ́ɛ́, maábináŋa, á to háyómo bɛ́lɛ́, á ká háálɔ ná há to yómó, bɛlɛ nɛ́.