Hájaasɛ wɩ́ɛ́
7
1 Ɩ́ há pí wɩ́ɛ́ ná bɔ́sɩ́ŋ, ɩ́ kɛnɔ ná ɩ́ há pʋ́ŋsɛ́ sɩɛrʋ, ŋ sɩ́ lɩ́sɩ́wɔ́ sɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́wa.
Ʋ yɛ́rɛ́ nɛ́ ká, rɩ́ báálɔ sɩ́ háálɔ já.
2 Amá rɩ́ɩ́wa sɩ́ nɩlaŋwɩ́ɛ́ á, bál má wuu jɔ́ʋ́ háálɔ, rɩ́ háálɔ má wuu kánʋ́ bála.
3 Báálɔ sʋ́ʋ́ tɩɩ káá vɔ́mʋ́ háálɔ, rɩ́ háálɔ má sʋ́ʋ́ tɩɩ káá vɔ́mʋ́ bála.
4 Háálɔ wʋ́ʋ́ tɛŋ tɛ, ʋ bála nɛ́ tʋ́ʋ́.
Báálɔ má wʋ́ʋ́ tɛŋ tɛ, ʋ háálɔ nɛ́ tʋ́ʋ́.
5 Ɩ́ sɩ́ náŋá pɩ́nɛ vɛ́.
Rɩ ɛ́ nɛ́ kúé aá cɩ́ má, ɩ́ lo rʋ́ʋ́ ɛ́ɩ́wa wuu nʋtʋ́mɛ́, rɩ́ɩ́wa tá náŋá pɩ́nɛ mʋɔ́, káá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ.
Rɩɩ́wa cʋ́ɔ́lɔ́ tenni, ɩ́ bɩrzʋ náŋá rɩ́, a makɛ rɩ́ɩ́wa háá nyammɛ gúl, ká rɩ́ Sɩtaanɛ ko wóllíwa.
6 Wɩ́ɩ́ né ŋ há bílé pɛ́ɩ́wa, ʋ kéŋ ŋmɛ́nɔ; ʋ taŋa to wɩ́fɩkɩ́.
7 Rɩŋ é dʋŋɔ mɛ́ nɛ́, ŋŋ́ bʋ́lɛ́ nɩbííne wuu sɩ́ náŋá já rɛ́, ká nɩ́ŋ há nɩhɩ̃́ nyɛ; amá nɛrɔ wuu Wɩɩsɛ pálɔ wʋ́ʋ́ nɔ́ŋɔ ɓɩnɔ nɩhɛ̃́, ɓa ká bámmáwa rɛ́.
8 Ŋŋ́ bʋl bózome*f2* rɩ́ yúháála rɩ́ nɛ́:
Rɩ́ ɓá nɩ́ŋ há nɩhɩ̃́ nyɛ, a sɩ́ báláwa rɩ́ háála já; ʋ ɛ́ nɛ́ weré a pɔ́wɔ́.
9 Amá rɩ ɓa wʋ́ɔ́ tɩɩ wuó ka, rɩ́ ɓá ja.
Ɩ há já bála rɩ́rɩ́ há já háálɔ, ʋ nɛ́ wérí há wɩ wuó nyammɛ, káá sʋwɛ hɩɛŋ.
10 Nɩɛ ná há já náŋá má rɩ́ nɛ́ ŋ bʋ́bʋl, ŋ ra wɩ sɛ́, Nyuutɩna nɛ́ sɛ́:
«Háálɔ sɩ́ lɛ́ káá tɔ́ʋ́ bála.
11 Rʋʋ kúó rʋʋ lɩ́ɔ́ má, ʋ́ʋ́ sɩ́ bál nɔ́ŋ já, ká bɩrɛ kóú bála rɩ́.
Ká rɩ́ báálɔ má sʋ́ʋ́ háálɔ kírí tá.»
12 Nɩkáánɛ ná rɩ́, Nyuutɩna ra wɩ sɛ́, ŋ nɛ́ sɛ́:
Rɩ maábinɔ́ŋɔ oro háálɔ wɩ Zeezi lɛ́ɛ́ dí, ká cólli rʋʋ kénú bála rɩ́, ʋ́ʋ́ sʋ́ʋ́ kírí tá.
13 Rɩ háálɔ má nɛ́ lá Zeezi dí ká ʋ bála wɩ lɛ́ɛ́ dí, ká cóllú háálɔ kanɛ́, ʋ́ʋ́ sɩ́ lɛ́ káá tɔ́ʋ́,
14 bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ sáŋ báálɔ ná há wɩ Zeezi wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ dí, ʋ háálɔ ná yɩr mɛ́, rʋʋ nɛ́ kɔ́ʋ́ bála.
Wɩɩsɛ sáŋ háálɔ ná há wɩ Zeezi wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ dí, ʋ má bála yɩr mɛ́, rʋʋ nɛ́ kɔ́ʋ́ háálɔ; rɩ ɛ́ rá, ɩ́ bɛlɛ ká busunnu bɛlɛ nɛ́, ká mʋ́l néé mí, ɓa wɩ busunnu kené Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ mɛ́.
15 Ʋ ná tɩ́na há wɩ Zeezi lɛ́ɛ́ dí, ká cólli lɩɩ, rɩ háálɔ nɛ́, rɩ báálɔ nɛ́, ʋ́ʋ́ lɛ.
Ʋ to baŋkanɔ́ a pɔ́ʋ́ ná há lá Zeezi wɩ́ɛ́ dí.
Wɩɩsɛ já rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l nɛ́ mɩ́ŋrá pɛ́kɛ.
16 Háálɔ, rɩ ɛ́ɛ́ á, rɩ́ɩ́ bála la Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ dí ɩ ɩ́ɔ̃́?
Báálɔ, rɩ ɛ́ɛ́ á, rɩ́ɩ́ háálɔ lá Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ dí ɩ é ɩ́ɔ̃́?
17 Nɛ́ŋ wuu nɩ́ɩ́ há nɩhɩ̃́ ɛ́, ká Wɩɩsɛ yɩ́rɩ́, aá va Wɩɩsɛ há yɩ́rɩ́ a pi ɓaalɛ ná pɛ́ɩ́ sɩɛrʋ.
Ʋ ɛ́ ká wádá rɛ́, ŋ máŋsɛ aá pá wɩcʋɔla púlli há mɩŋ dɩhɛ̃́ ná wuu.
18 Rɩ Wɩɩsɛ yɩ́rɛ nɛ́ŋ, rʋʋ wʋ́ʋ́ pɛŋ cóké,* ʋ sɩ́ á rɩ́wɔ́ cókú pɛŋ; rɩ Wɩɩsɛ yɩ́rɩ́ ná má tɩ́na, rɩɩ cókí pɛŋ, ɩ nɛ ɛ́.
19 Rɩɩ cókí pɛŋ rá to wɩ́ɩ́, rɩɩ wɩ́ɩ́ pɛŋ cóké má rá to wɩ́ɩ́.
Amá wɩ́fɩɛmɔ nɛ́ ká Wɩɩsɛ kíŋse ná zíle.
20 Nɛrɔ wuu nɩ́ɩ́ há nɩhɩ̃́ ɛ́, ká Wɩɩsɛ yɩ́rɩ́.
21 Wɩɩsɛ kúó aá yɩ́rɩ́ rɩɩ ká yómó, ɩ sɩ́ ló rʋ́ʋ́ wɩ́ɩ́ mɛ́.
Amá rɩ ŋmɛ́nɔ kúó mɩŋ, rɩ́ɩ́ wóllí tɩɩ la, ɩ tɩŋ a lɛ́ɩ́ tɩɩ.
22 Yómo ná wuu Nyuutɩna há yɩ́rɛ́, ʋ tʋ́ʋ́ tɩɩ, Kirisi mí.
Nɛrɔ ná má há tʋ́ʋ́ tɩɩ ká Wɩɩsɛ yɩ́rʋ́, ʋ bɩ́rmɛ́ Kirisi yómo.
23 Wɩɩsɛ túŋ yɛ́ldúó rí, a yɔwɛ lɛ́ɩ́wa; ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ sɩ́ ló rí nɩbííne kánɩ́wa bɩ́rmɩ́wɔ́ yósi.
24 Maábináŋa, rɩ́ nɛ́ŋ wuu mɩ́nʋ́ nɩɩsɔ sɩɛrʋ.
Ɩ há nɩhɩ̃́ ɛ́ ká Wɩɩsɛ yɩ́rɩ́, nɩ ɛ́ ʋ sɩ́ɛ́ mɛ́.
Bózome, toházome rɩ́ yúháála wɩ́ɛ́
25 Báála ná ha há wɩ háála jɛ́ɛ́, rɩ́ háála ná ha há wɩ báláwa jɛ́ɛ́ é wɩ́ɛ́, Nyuutɩna sɛ́ rá, ŋ tɩɩ cáánɛ nɛ́.
Amá ɩ́ zɩŋ rɩ́ Nyuutɩna sawér mí ní, ŋ a nɩtékétéké aá cáánɩ́wa taŋá mɛ́.
26 Ŋ cáánɛ nɛ́ ká, rɩ báálɔ ná wɩ háálɔ jɛ́ɛ́, ʋ́ʋ́ nɛ́ ɛ́, ʋ nɛ́ weré, bee wɩ́ɛ́ dúníé wɩɩla sɩ́sɛ́nyɛ zénó.
27 Rɩɩ já háálɔ, ɩ sʋ́ʋ́ kiré já; rɩɩ wɩ háálɔ kené, ɩ sɩ́ háálɔ já.
28 Amá rɩɩ ná já háálɔ, ɩ wɩ wɩ́bɔ́ŋ ɛ́ɛ́; rɩɩ toló má já bála, ʋ wɩ wɩ́bɔ́ŋ ɛ́ɛ́; ʋ ɛ́ taŋa sɩ́ a wɩhála a pɔ́wɔ́.
Ká ŋ waá ja rɩ́ɩ́wa zʋ ɛ́ wɩhála sɩɛrʋ.
29 Maábináŋa, ŋ wɩ́bʋlɩ́ ná mʋ́l nɛ́ ká:
Á waá a ráá dáánɛ dúníé mí; ɛ́ wɩ́ɛ́, rɩ́ háála tɩ́náwa a, anɛ ɓa wɩ háála kené.
30 Rɩ́ nɩɛ ná háá wié nɛ, anɛ ɓa waá wi, ɓa ná háá jʋɔsɛ́, nɛ anɛ ɓa waá jʋɔsɛ, rɩ́ nɩɛ ná háá yɔwɛ ɓɩɛ, nɛ anɛ ɓa wɩ óŋ kené.
31 Ká rɩ́ nɩɛ ná há kéŋ dúníé né ɓɩɛ aá tʋŋ, rɩ́wɔ́ má nɛ anɛ ɓa wʋ́ɔ́ kené aá tʋŋ; dúníé né ká ɓɩdaarɩ́ rɛ́.
32 Ká ŋ sɩɛ́ fa waá ja rɩ́ wɩ́ɩ́ wálmɩ́wa.
Nɛrɔ ná há wɩ háálɔ kené, Nyuutɩna wɩ́ɛ́ dʋŋɔ nɛ́ mɩ́nʋ́ nyúú mí; rʋ́ʋ́ wólli tʋŋ, rɩ́ Nyuutɩna sɩɛrʋ tɔrɛ.
33 Ká báálɔ ná há já háálɔ, dúníé ɓɩɛ wɩ́ɛ́ nɩ́ɩ́ wálmʋ́, ʋ háá a ɛ́ rʋ́ʋ́ háálɔ sɩɛrʋ tɔrɛ.
34 Sabɩŋsɛ bɛllɛ nɛ́ ʋ kaá tʋŋ.
Ʋ ká ɛ́ nɛ́ háálɔ rɩ́, ɛ́ rá má toopero má rɩ́; ʋ ná há wɩ bála jɛ́ɛ́, Nyuutɩna wɩ́ɛ́ nɛ́ mɩ́nʋ́ nyúú mí.
Ʋʋ́ jɩ́ja rʋ́ʋ́ tɛŋ rɩ́rʋ́ sabɩɩna wuu a páár, Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ mɛ́.
Ká háálɔ ná há kéŋ bála, dúníé ɓɩɛ wɩ́ɛ́ nɩ́ɩ́ wálmʋ́, ʋʋ́ aá ja rʋ́ʋ́ bála sɩɛrʋ tɔrɛ nɛ́.
35 Ŋ bʋ́l nyɛ aá jɛ́ɩ́wa ɔsɛ́ nɛ́, ʋ to anɛ bárá ŋ hé, rɩ́ŋ kɛ́sɩ́wa.
Ŋŋ́ já rɩ́ɩ́wa zɩŋ ɛ́ há wéró ní, a sɩ́ Nyuutɩna tʋtʋmɛ́ káá hé sɛ́ŋɓɛlɩ́.
36 Rɩ báálɔ kenú toló, rʋ́ʋ́ ké aá daarɛ bála jɛɛ, rʋ́ʋ́ bel rɩ ɛ́ kɔ́ʋ́ toló hɩɩ̃sɛ́, rʋ́ʋ́ cóllú bála pii pɛ́ɛ́, ʋ́ʋ́ ɔ́ʋ́ há cóú ná, ʋ ɛ́ to wɩ́bɔ́ŋ; ʋ́ʋ́ lo rʋ́ʋ́ ja bála.
37 Áná ná wuu há wóú tɩɩ aá ka, ɓa wʋ́ʋ́ mɛ́ fɩ́kɛ́, ká ʋ lo ʋ toló ké aá daarɛ bála jɛɛ, rɩ ɛ́ kɔ́ʋ́ sɩɛrʋ wɩ́cólli é ní, ʋ á wérí.
38 Ɛ́ wɩ́ɛ́, nɛrɔ ná há púú toló pá bála á wérí, nɛrɔ ná há wʋ́ʋ́ toló píé pá bála nɛ́ á wérí wuu.
39 Háálɔ há já bála, rʋʋ bála ná wɩ sʋ́wɛ́, ʋ wɩ kɔwɛ aá lɛ.
Háálɔ rɩ́rʋ́ bála cɔ́ náŋá mɛ́, bála hiẽsó wuu mí ní.
Ká rʋʋ bála nɛ́ sʋ́wɛ́, ʋ tʋ́ʋ́ tɩɩ, rʋ́ʋ́ lɩɩ ja bála ná wuu ʋ há có.
Ʋ taŋa mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ a Nyuutɩna nɩɛ sɩɛrʋ oro ní.
40 Amá rɩŋ é dʋŋɔ mɛ́ nɛ́, rʋʋ báá wɩ bɩ́rɛ́ ja bála ká ké ɛ́, ɛ́ nɛ́ rʋ́ʋ́ ná wér kɩ́ŋkáŋ.
Ŋ sɩɛ́ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ Wɩɩsɛ Sabɩɩna nɛ́ mɩ́nɩ́ŋ má mɛ́.