Wɩɩsɛ fa bɛ́llɔ́ lɩ́sɛ Ɩzɩrayɛl duo ní
9
1 Taŋá nɛ́ ŋ bʋ́bʋl, Kirisi yɩr mɛ́, ŋ wɩ nyɩɛrʋ́ nyɛ.
Wɩɩsɛ Sabɩɩna* má bʋ́lɩ́ŋ sɩɛrʋ rɩ́ ŋ zɩŋ rɩ́ taŋá nɛ́.
2 Ŋ sɩɛrʋ zɔ́kɔ́ kɩ́ŋkáŋ, ʋ ɛ́ a wɩ́ɩ́lá aá wɩ́ŋ mɛ́ kál wuu.
3 Ŋ fa có rí Wɩɩsɛ zɔ́kɩ́ŋ nɛ́, a kánɩ́ŋ kɛ́rɛ tá Kirisi mí, ká láŋ aŋbɛlɛ há káŋ dunɩɛ nɛ́ tá.
4 Ɓa nɛ́ ká Ɩzɩrayɛl bɛlɛ ná Wɩɩsɛ há píé mákʋ́ bɛlɛ, a púú píŋ pɔ́wɔ́, ʋ rɩ́wɔ́ ka nʋtʋmɛ,* ʋ mákʋ́ kíŋse pɔ́wɔ́, a mákʋ́ cʋɔlɛ́ ŋmɛ́ŋsɛ pɔ́wɔ́, a tá nʋtállɛ* pɔ́wɔ́.
5 Ɓa kárá naabálwa duo ní.
Ɓa há lʋ́l Kirisi má nɩbinní mí, ʋ má lɛ́ ɛ́ duo sɩɛrʋ nɛ́; Kirisi ná há kɛ onni wuu.
Á bɩ Wɩɩsɛ mɛ́ wuu!
Amɩɩ*!
6 Wɩɩsɛ há tá nʋɔ ná sɩɛ́ wɩ yɔ́ɔ́ tɛ́ɛ́.
Ɩzɩrayɛl duo* nɩɛ ná wuu rá tóú duo tɩɩ.
7 Ɓa há lʋ́l bɛlɛ ná má Abɩrahaŋ* jaa mɛ́, ɓa má wuu rá tóú bɛlɛ.
Wɩɩsɛ bʋ́l Abɩrahaŋ rɩ́ bʋlɛ́:
«Bɛlɛ ná háá lɛ Ɩzakɛ* mɛ́,
ɓa dʋŋɔ nɛ́ kɛ́ɩ́ bɛlɛ tɩɩ.»
8 Ʋ mʋ́l nɛ́ ká, nɩbííno tɛŋnamɩɛ satɔrɔ́ bilʋlɛ́ rá to Wɩɩsɛ bɛlɛ; ɓa ná Wɩɩsɛ há tá nʋɔ bʋlʋ́ sɩ́ lʋl nɩ kɔ́ʋ́ duo.
9 Sɩɛ́ ná Wɩɩsɛ nʋtálɔ ná; ʋ sɛ́:
«Wɩ́ɩ́rɛ́, nyɛ cɛ́rɛ tɩɩ tɩɩ mɛ́,
ŋ sɩ́ bɩrko, rɩ Saara* lʋ́l heŋbóle.»
10 Ʋ wuu rá ha.
Rebeka* má há lʋ́l bɛlɛ ná bɛllɛ, ɓa wuu áná nɛ́ balá, á naabál Ɩzakɛ.
11,12 Wɩɩsɛ kenú ŋmɛ́nɔ rɛ́ aá tʋ́ɔ́sʋ́ nɩɛ.
Ʋ nɩtʋɔsɛ́ wuu ká nɩɛ ná ʋ há yɩ́rɛ́ nɛ́, ʋ wʋ́ɔ́ tʋtʋ́ŋwere nɩ́ɩ́ bel.
Ɛ́ nɛ́ tɛ, ʋ bʋl Rebeka rɩ́ bʋlɛ́:
«Máálá sɩ́ tʋŋ pá maábio.»
Ʋ bʋ́l ɛ́, rɩ Rebeka ha wʋ́ʋ́ bɛlɛ ná lʋ́lɛ́, rɩ́wɔ́ sɩɛ́ zɩŋ wérí wérí rɩ́ bɔ́ŋbɔ́ŋ.
13 Anɛ ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ bʋlɛ́:
«Ŋ có Zakɔbɛ,* ká bɛ́rɛ Ezayu*.»
14 Á sɩɛ́ já ráá bʋlɛ́ beé rí?
Rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ taŋá kené?
Ɛ́ rá toó!
15 Wɩɩsɛ bʋ́l Moyizi* rɩ́ bʋlɛ́:
«Nɛ́ŋ ná ŋ há có rɩŋ fɔ́ʋ́ susu, ŋ sɩ́ fɔ́ʋ́ susu,
ká tʋŋ sawér a pá nɛ́ŋ ná ŋ há có
rɩŋ tʋ́ŋ sawér pá.»
16 Ɛ́ wɩ́ɛ́, ʋ susufárʋ ná to nɩbííne wɩ́cóllí wɩ́ɩ́, ʋ báá to nɩbííne tʋtʋ́ŋwere má nɛ́ ʋ bíbel, ʋ kɔ́ʋ́ Wɩɩsɛ tɩɩ susufárʋ wɩ́ɩ́ rɛ́.
17 Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ, ʋ bʋ́lɔ́ pá Faarɔŋ* bʋlɛ́:
«Ŋ há lóé ɩ dí kuorí ná, ʋ kéŋ mʋ́l rɛ́.
Ŋŋ́ já rɩ́ŋ tɩ́ŋɩ́ mɛ́ mákɩ́ŋ dóé ní,
ká rɩ́ŋ yɩr yɩ́rɛ dúníé wuu mí.»
18 Ɛ́ wɩ́ɛ́, nɛ́ŋ ná ʋ há có, ʋ susu ní ʋ fɩ́fá, ká nɩ́ɛ́ ná má ʋ há có rɩ ɓa baŋcɩllɛ dúóró, ʋ a ɓa dúóri.
Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɔ́ rɩ́rʋ́ susufárʋ wɩ́ɛ́
19 Ɩ́ sɩɛ́ sɩ́ bɔ́sɩ́ŋ bʋlɛ́:
«Rʋʋ ká nyɛ, Wɩɩsɛ báá wúóló rʋ́ʋ́ bʋlɛ́ nɩɛ á wɩ́ɛ́ aá zɔ́kʋ́ mɛ́?
Nɛ́ŋ wóú satɔ́ɔ́rwɩ́ɩ́ mɛ́ aá kɛ́rɛ́?»
20 Áŋ rɩ́ kɛ́ɩ́ má nɩbíwie, rɩ́ɩ́ ka Wɩɩsɛ aá tɔ tɩ́ŋtɔ́ɛ́?
Cʋ́ʋ́ vie sɩ́ wólli bʋl vimáárɔ rɩ́ bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ ɩ máŋ nyɛ?»
21 Vimáárɔ kéŋ ŋmɛ́nɔ rʋ́ʋ́ ka cʋ́ʋ́ má vie rɩ́rʋ́ duo wuu:
vikɩɛla rɩ́ vikaatʋmɛ́.
Wɩɩsɛ é ní sɩɛ́ wɩ ŋmɛ́nɔ kené, rʋ́ʋ́ a ɛ́ á mɛ́?
22 Wɩɩsɛ fa có rʋʋ cɔ́ɛ́ wɩ́ɔ́, rʋ́ʋ́ mákʋ́ dóé ní, ká ʋ dí nyamma kɩ́ŋkáŋ, ka lo nɩɛ ná ʋ fa há mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ tɩ́ksɛ, ʋ cɔwɩɩlɔ́ mɛ́;
23 ká rʋ́ʋ́ mákʋ́ há ká kuór ɛ́, píŋ mí, a pá nɩɛ ná ʋ há fɔ́wɔ́ susu, a la sɩ́ɛ́ bɩ́rmɩ́wɔ́, rɩ́wɔ́ ko zʋ́ʋ́ píŋ sɩɛrʋ.
24 Ɛ́ nɛ́ ʋ yɩ́rɩ́rá; á wuu to Zuwifiwa, náŋa lɛ́ nɩɛ ná há to Zuwifiwa sɩɛrʋ nɛ́.
Beé sɩɛ́?
25 Wɩɩsɛ bʋ́l ɛ́ nɛ́ Oze kɛnɔ sɩɛrʋ; ʋ sɛ́:
«Nɩɛ ná fa há tóŋ nɩ́ɛ́,
ŋ sɩ́ káŋwɔ́ yɩ́rɩ́ŋ nɩɛ,
ká ka duo ná nɩɛ ŋ fa há wʋ́ɔ́ có,
a yɩ́rɩ́ŋ nɩcólle tɩɩ.
26 Ká ráŋ ná ɓa há bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
‹Ɩ́ tóŋ nɩ́ɛ́.›
Ráŋ tɩɩ nɛ́ rɩ́wɔ́ káŋwɔ́ aá yɩ́rɛ
Wɩɩsɛ há wómmó bɛlɛ.»
27 Ezayi* má bʋ́l ɛ́ nɛ́ caasɛ Ɩzɩrayɛl duo* nɩɛ.
Ʋ sɛ́:
«Rɩ Ɩzɩrayɛl duo nɩɛ có rɩ́wɔ́ pul a mɔ mʋʋ nʋɔ hɩɛla má,
ɓa sɩɛrʋ nɩɛ mʋɔ́ nɛ́ rɩ́ Wɩɩsɛ laa tá.
28 Wɩɩsɛ sɩɛ́ há bʋ́l wɩ́ɩ́ ná,
ʋ sɩ́ ɔ́ʋ́ mʋ́ tenni kɩ́kɛ́lɛ́,
tíé nyúú rɛɛ́.»
29 Ezayi ná tɩɩ tɩɩ báá lá sɩ́ɛ́ bʋlɛ́:
«Rɩ Wɩɩsɛ ná há kéŋ dóé wuu fa wɩ duo lóé ní,
á wuu nyɛ fá ká sʋ́sɛ́, anɛ Sodomi* rɩ́ Gɔmɔɔrɛ*.»
Tékétéké né wɩ kíŋse tɩŋɛ́ wuó lɛ
30 Á sɩɛ́ já ráá bʋlɛ́ beé rí?
Nɩɛ ná fa há waá ja rɩ́wɔ́ a tékétéké Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ mɛ́, ɓa nɛ́ bɩ́rɛ́ tɩŋ yardá mɛ́, a ko a tékétéké ʋ sɩ́ɛ́ mɛ́;
31 ká Ɩzɩrayɛl nɩɛ ná háá já rɩ́wɔ́ tɩŋ kíŋse ná Moyizi há pʋ́ŋsɛ́ mɛ́ a mʋ́ lúri tékétéké mí, ɓa wɩ wólle zíl kíŋse ná mʋ́ ɓírmi.
32 Beé rí sɩɛ́ tɛ ɓa gúlú mí?
Ɓa há wɩ có rɩ ɓa pí yardá mɛ́ aa tɔrɛ Wɩɩsɛ sɩɛrʋ, ká bɩɩnɛ rɩ ɓa nɛ́ tɩ́ŋ kíŋse, ɓa sɩ́ a tékétéké ní tɛ.
Ɓa ŋmɔ́wɩ́wɔ́ naa, dɔ́wɩ́ ná nɩɛ háá gɛ́nnɛ́ mɛ́.
33 Dɔ́wɩ́ ná wɩ́ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ́ Wɩɩsɛ kɛnnɛ sɩɛrʋ bʋlɛ́:
«Ɩ́ ná, dɔ́wɩ́ rɛ́ ŋ bil Sɩyɔŋ* mɛ́,
nɩɛ gɩ́gɛ́nnʋ́ mɛ́; bʋ́ɩ́ ná há yíkí nɩɛ aá yo.
Amá nɛrɔ ná wuu há lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, ʋ wɩ fa'ɩ́ɔ̃́ bʋl.»