Abɩrahaŋ rɩ́ Davidi yardá wɩ́ɛ́
4
1 Abɩrahaŋ* há kárá naabál, á sɩɛ́ bʋ́lɛ́ beé rí, ʋ wɩ́ɛ́?
Ʋ wólló ná beé, ʋ tɩɩ mɛ́?
2 Rɩ Abɩrahaŋ fa wólló tɩ́ŋʋ́ wɩ́were ɛɛ mɛ́, rɩ́ɩ́ a tékétéké rí, ʋ fa sɩ́ nyʋ́nyʋ́kɛ; Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ é mí rá taŋa.
3 Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ, ɓa pʋ́ŋsɔ́ bʋlɛ́ beé rí?
Ɓa sɛ́:
«Abɩrahaŋ lá Wɩɩsɛ dí, Wɩɩsɛ sʋ́ʋ́ ká tékétéké, ʋ yardá ná wɩ́ɛ́.»
4 Nɛrɔ há tʋ́mɛ́ ká ɓa túmú, ɛ́ túme to zilé, ʋ suolé ní;
5 ká nɛrɔ ná má há wɩ tʋ́mɛ́, ká la Wɩɩsɛ dí, rɩ Wɩɩsɛ nɩ́ɩ́ pá wɩ́bɔŋ'aarɔ tékétéké, Wɩɩsɛ sɩ́ bʋlɛ́ ɛ́ tɩ́na ká tékétéké, a tɩ́ŋʋ́ laadí ná wɩ́ɛ́.
6 Ɛ́ nɛ́ Davidi* má máŋsɛ, nɛrɔ ná Wɩɩsɛ há wʋ́ʋ́ tʋtʋmɛ́ nɛ́ bélé, ká bʋlʋ́ ká tékétéké wér mʋɔsɔ, a bʋlɛ́:
7 «Nɩɛ ná Wɩɩsɛ há héwó wɩ́zɔkɛ́ suúri,
ká dʋ́sɩ́wɔ́ wɩ́bɔma, ɓa ná wér!
8 Nɛrɔ ná Wɩɩsɛ há wʋ́ʋ́ wɩ́bɔmɔ gíélé, ʋ ná wér.»
9 Ɛ́ wér sɩɛ́ ká nɩɛ ná há cónníwó pɛnɛ dʋŋɔ nɛ́ tʋ́ʋ́ yáá, nɩɛ ná há wʋ́ɔ́ pɛnɛ cónné má yúú mí rí?
Á lá sɩ́ɛ́ bʋlɛ́:
«Abɩrahaŋ yardá wɩ́ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ sʋ́ʋ́ ká tékétéké ʋ sɩ́ɛ́ mɛ́.»
10 Tɛŋ beé mí rí sɩɛ́, Wɩɩsɛ bʋl ɛ́ Abɩrahaŋ rɩ́?
Ɛ́ mɛ́ rʋʋ cókú pɛŋ rɩ́ yáá, ʋ fa ha wɩ cóké rí?
Wɩɩsɛ bʋ́l ɛ́, rɩ Abɩrahaŋ fa ha wʋ́ʋ́ pɛŋ cóké.
Ʋ fa ká pɛŋkɛ́ŋ tɩ́ná rɛ́.
11 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́ nɛ́, Wɩɩsɛ a ʋ cókú pɛŋ, anɛ mállá, ʋ há tɩ́ŋʋ́ yardá mɛ́ a ná tékétéké malla, a makɛ rɩ́ Abɩrahaŋ bɩrmɛ nɩɛ ná má wuu há wʋ́ɔ́ pɛnɛ cónné, ká la Wɩɩsɛ dí, a a tékétékéwa, ɓa má naabál.
12 Rɩ́ Abɩrahaŋ nɛ́ a nɩɛ ná má há cónníwó pɛnɛ, ká la Wɩɩsɛ dí naabál, anɛ ʋ há lá Wɩɩsɛ dí ɛ́, tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ fa há wʋ́ʋ́ pɛŋ cóké.
Yardá nɩɛ nɩ́ɩ́ ná Wɩɩsɛ nʋtálɔ ná
13 Wɩɩsɛ tá nʋɔ, a bʋlʋ́ sɩ́ pi dúníé pá Abɩrahaŋ* rɩ́rʋ́ duo nɩɛ, rʋ́ʋ́ ɔ́wɔ́ liwe.
Abɩrahaŋ há zíl Wɩɩsɛ kíŋse* ná wɩ́ɛ́ rá sɩɛ́, ʋ Wɩɩsɛ laadí ná há tɛ ʋ a tékétéké yɩr mɛ́ nɛ́.
14 Rɩ Wɩɩsɛ kíŋse ná tɩŋɛ́ nɛ́ faá ɛɛ́, rɩ́ Wɩɩsɛ nʋtállɛ* ná peri nɩɛ, Wɩɩsɛ laadí báá wɩ mʋ́l ka, rɩ́ Wɩɩsɛ nʋtállɛ má sɩ́ nyʋɔrɛ́ kánʋ́.
15 Wɩɩsɛ kíŋse ná é kéŋ Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɔ́ nɛ́ aá ko nɩbííne nyúú, bee wɩ́ɛ́ ɓa wʋ́ɔ́ wuó zíl.
Ká ráŋ ná kíso há toó, wɩ́zɔkɩ́ má toó.
16 Ɛ́ wɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ nʋtálɔ ná ká yardá wɩ́ɩ́ rɛ́, a makɛ rɩ́ Wɩɩsɛ nʋtálɔ ná a zilé, Abɩrahaŋ duo nɩɛ wuu yɩr mɛ́.
Ɛ́ nʋtálɔ sɩɛ́ to nɩɛ ná háá tɩŋ Wɩɩsɛ kíŋse dʋŋɔ óŋ, nɩɛ ná há lá Wɩɩsɛ dí, anɛ Abɩrahaŋ há lɔ́ʋ́ dí ɛ́, má tʋ́ʋ́ rɛ́; bee wɩ́ɛ́ Abɩrahaŋ ká Zuwifiwa rɩ́ nɩɛ ná há to Zuwifiwa wuu áná nɛ́,
17 anɛ ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ́ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ bʋlɛ́:
«Ŋ lɩ́sɩ́ rɩ́ɩ́ a dukana áná nɛ́.»
Wɩɩsɛ ná, Abɩrahaŋ há lɛ́ɛ́ dí sɩ́ɛ́ mɛ́, Abɩrahaŋ kárá áná nɛ́.
Ɛ́ Wɩɩsɛ nɛ́ pí hiẽsó aá pá nɩsʋsɛ, a a onni ná há toó, ɓa mɩŋ.
18 Abɩrahaŋ lá Wɩɩsɛ dí, ká ka yɩɛla tɛ́ŋ ná mɛ́ ʋ fa há wɩ mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ ka yɩ́ɛ́lá wuu, ɛ́ nɛ́ ʋ ko a dukana áná, anɛ ɛ́ Wɩɩsɛ há bʋ́lɛ́ pɔ́ʋ́ bʋlɛ́:
«Ɩ dunɩɛ káŋ mʋɔsɔ nɛ́ ɛ́.»
19 Abɩrahaŋ bɩŋsɛ fa sáásɛ́ zɔlɔ, ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́.
Ʋ tɩɩ ɩ́ɔ̃́ rʋ́ʋ́ nɩ́ɩ́nɔ́, ʋ tɛŋnamɩɛ báá wɩ wɩ́ɩ́ wuó a, ʋ háálɔ Saara* há wɩ lʋ́lɛ́ ná, má nɩɩnɛ, a báá wɩ bíí wuó lʋl.
Amá ʋ wɩ léklé mʋɔ́ má, ʋ Wɩɩsɛ laadí mí.
20 Ʋ wɩ yardá yóé tá, a wɩ Wɩɩsɛ nʋtálɔ má kené káŋsɛ, ʋ taŋa yéllí Wɩɩsɛ mɛ́ nɛ́, ʋ yardá pɔ́ʋ́ dóé, ʋ bɩ Wɩɩsɛ mɛ́,
21 a laa dí arɩ́ taŋá, rɩ Wɩɩsɛ há tá nʋɔ bʋlʋ́ sɩ́ a wɩ́ɩ́ ná, ʋ ɓɩɛ́na sɩ́ a.
22 Ɛ́ nɛ́ tɛ Wɩɩsɛ sʋ́ʋ́ ká tékétéké, ʋ yardá ná wɩ́ɛ́.
23 Ɓa sɩɛ́ há pʋ́ŋsɛ́ bʋlɛ́:
«Wɩɩsɛ sʋ́ʋ́ ká tékétéké ná, ʋ dʋŋɔ wɩ́ɛ́ rá wɩ tɛ, ɛ́ pʋ́ŋsɛ.»
24 Ɛ́ pʋ́ŋsɩ́rá má wɩ́ɛ́ nɛ́.
Á má nɩ́ɛ́ ná há lá Wɩɩsɛ ná há íllírá Nyuutɩna Zeezi sʋʋ mɛ́ wɩ́ɛ́ dí; ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ tɩ́llɛ́ ráá má a tékétékéwa.
25 Wɩɩsɛ lóó Zeezi sʋ́wɩ́rá wɩ́bɔmɔ wɩ́ɛ́, ká ʋ bɩr'íllú sʋʋ mɛ́, á tékétéké wɩ́ɛ́.