Pool zʋ́ Zerizalɛmɛ ŋmɛ́nɔ
21
1 Á tɔ́wɔ́ ká zʋ nyiidabore, a va térké mʋ́ Kɔɔsɛ; tɔ́ɔ́ pʋl á isi mʋ́ Rɔɔdɛ, a cɩ́ ráŋ mɛ́ á lɩɩ mʋ́ Patara.
2 Ráŋ nɛ́ á ná nyiidaborzeno nɔ́ŋɔ rʋʋ kúó caŋ Fenisi aá daarɛ, á isi zʋ́ʋ́, a col.
3 Á há mʋ́ɛ́ aá peri Siipiri, a púú tá nágʋɔ rɩ́, ká daarɛ a caasɛ Siiri* rɩ́ cɔɔ, a mʋ́ tuwi Tiiri* mí; ráŋ nɛ́ ɓa kuori nyiidaborzeno ná cɩksɛ.
4 Á ná Zeezi laadííre ráŋ, a ké ráŋ tápʋlɛ balpɛ.
Zeezi laadííre ka Wɩɩsɛ Sabɩɩna zɩmɛ́ a bʋl Pool mí, rʋ́ʋ́ sɩ́ Zerizalɛmɛ mʋ́.
5 Amá tápʋlɛ balpɛ ná nʋɔ mɛ́, á báá zʋ́ ŋmɛ́nɔ aá col.
Ɛ́ nɛ́ ɓa wuu, rɩ́wɔ́ háála, rɩ́wɔ́ heŋbiisi, káŋrá vaa kɛkɛ tɔ́ɔ́ mɛ́, á vaa mʋ́ peri mʋʋ nʋɔ; á wuu ɓírmi tíé ráŋ, a cʋɔlɛ Wɩɩsɛ,
6 ká á sɩɛ́ tá náŋá.
Á zʋ nyiidaborzeno ná, ká ɓa má bɩrmʋ́ jɩɩsɛ́.
7 Á cɩ́ Tiiri mí a mʋ́ Pitoleme, a bɔ́llɩ́rá maábináŋa, ká kéŋwó rɩ́ kál balá.
8 Tɔ́ɔ́ pʋl, á isi col, a mʋ́ peri Sezaare,* a zʋʋ mɩŋ Filipi jaa mɛ́.
Ɛ́ Filipi ká Wɩɩsɛ labáárɩbʋlla ná balpɛ, ɓa há tʋ́ɔ́sɛ́ Zerizalɛmɛ mɛ́, nɔ́ŋɔ nɛ́.
9 Ʋ fa kéŋ tolé baná, ha há wɩ báála wɩ́ɛ́ ɛ̃, a a Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llá.
10 Á ráŋ mɩnɛ́ tápʋl kana ná sɩɛrʋ nɛ́, Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ oro, ɓaá yɩ́rʋ́ Agabisi, ʋ lɛ Ziide tíé ko ráŋ, a ko nárá.
11 Ʋ lá Pool tɩŋa vɔwɛ́, a vɔ́wʋ́ naasɛ rɩ́rʋ́ nɛ́ŋsa, ká bʋlɛ́:
«Báálɔ ná há tɛ vɔwɛ́ né, Zuwifiwa sɩ́ kánʋ́ vɔwɛ nyɛ ná, Zerizalɛmɛ mɛ́, a kánʋ́ lɩɩ hé nɩɛ ná há to Zuwifiwa nɛ́sɛ mɛ́.»
12 Á há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɩ́, á rɩ́ Sezaare nɩɛ sʋ́l Pool, rʋ́ʋ́ sɩ́ Zerizalɛmɛ mʋ́.
13 Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́:
«Beé rí, ɩ́ wi, a zɔ́kɩ́ŋ sɩɛrʋ mɔ nyɛ?
Ŋ sáŋɔ́ rɩ́wɔ́ vɔ́wɩ́ŋ Zerizalɛmɛ mɛ́, rɩ ɓaá ɓʋ́ŋ má, rɩ́wɔ́ ɓʋ́, ŋ Nyuutɩna Zeezi yɩr mɛ́.»
14 Á há bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋl aá gúl, á wʋ́ʋ́ mɛ́ háárɛ́; á sɛ́:
«Rɩ́ Nyuutɩna tʋ́mʋ́ cólle.»
15 Ɛ́ tápʋlɛ há dáárɛ́, á bɩ́rmɩ́rá cɩksɛ, a isi mʋ́ Zerizalɛmɛ.
16 Sezaare Zeezi laadííre náŋa má tɩ́ŋrá mɛ́ mʋ́; á zʋ báálɔ oro jaa ráá cɔ ráŋ.
Ɛ́ báálɔ lɛ́ Siipiri ní, ʋ yɩr nɛ́ Mɩnasɔŋ, ʋ ká Zeezi laadír rí fól wuu.
Pool mʋ́ɔ́ ná Zakɛ, ká zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno
17 Á há mʋ́ɛ́ peri Zerizalɛmɛ, á maábináŋa kéŋrá wérí arɩ́ satɔrɔ́.
18 Tɔ́ɔ́ pʋl, á rɩ́ Pool mʋ́ ráá ná Zakɛ.
Wɩcʋ́ɔ́lɩ́sɩ́dííre* wuu ko hé náŋá mɛ́ ráŋ.
19 Á bɔ́llɩ́wɔ́ tenni, ká wɩ́ɛ́ náwa, Wɩɩsɛ há pɔ́ʋ́ mɛ́ ʋ a, nɩɛ ná há to Zuwifiwa sɩɛrʋ, Pool sɩɛ́ césíwó wuu kúnúnú a pɔ́wɔ́.
20 Ɓa há zésú wɩ́ɛ́ wuu, ɓa bɩ́ Wɩɩsɛ mɛ́.
Ká bʋl Pool rɩ́ bʋ́lɛ́:
«Ɩ nóó, maábinɔ́ŋɔ, Zuwifiwa nɩɛ bʋ́ɩ́ bʋ́ɩ́wa ɛrɛ́ nɛ́ lá Zeezi wɩ́ɛ́ dí, a wuu ka kajáŋa rɩ́ Wɩɩsɛ kíŋse* wɩ́ɛ́.
21 Ɓa nɩ́ɔ́ rɩɩ gʋ́ɔ́rɛ́ nɩɛ ná há to Zuwifiwa tɔ́nɛ, aá karmɛ́ Zuwifiwa, rɩ́wɔ́ sɩ́ Moyizi* wɩ́ɛ́ tɩ́ŋʋ́, rɩ́wɔ́ sɩ́ bɛlɛ pɛnɛ cónnú, ká vɛ́wɔ́ Zuwifiwa kusúŋ wɩ́ɛ́.
22 Ɓa sɩ́ nɛ rɩɩ kó rɛɛ́, wɩ́ɩ́ waá kɛ́rɛ, [ɓa sɩɛ́ sɩ́ ko hilmi rɛɛ́ má] á sɩɛ́ a beé rí?
23 Ɛ́ wɩ́ɛ́, saŋ wɩ́ɩ́ né á háá á ráá bʋl pɛ́ɩ́.
Báála baná mɩŋ rɛɛ́, a tá nʋɔ Wɩɩsɛ rɩ́.
24 Kɛ́sɩ́wɔ́, rɩ́ɩ́ rɩ́wɔ́ wuu mʋ́ʋ́rɩ́wa tɩɩ, rɩ́ɩ́ jɔ́wɔ́ nʋlɩ́sɔ ɓɩɛ pɔ́wɔ́, rɩ́wɔ́ píéríwó nyunni, ɛ́ nɛ́ rɩ́wɔ́ wuu zɩŋ rɩ́ ɓa wɩ́ɛ́ ná wuu ɓa há bʋ́lɛ́ cáásɩ́, ká nyɩɛnnɛ nɛ́.
Ká rɩ́wɔ́ taŋa zɩŋ rɩ́ɩ́ tɩŋ Wɩɩsɛ kíŋse ná wuu ní.
25 Á nóó rʋʋ cɛ́rɔ́, ráá pʋ́ŋsɛ pá nɩɛ ná há to Zuwifiwa, káá cʋɔlɛ Zuwifiwa Wɩɩsɛ, a bʋ́lwɔ́ rɩ́, rɩ́wɔ́ báá sɩ́ pʋsɛ ná ɓa há kené ɔsɛ vʋka venni* mí, namɩŋsa dí, rɩ́wɔ́ sɩ́ cɛ́l dí, a sɩ́ pʋsɛ ná há sʋ́sɛ́ pim, ɓa wɩ kɔ́rkɛ́ namɩŋsa dí, a sɩ́ nɩcɔrmɩwɩ́ɛ́ á.»
26 Ɛ́ nɛ́ Pool kɛsɛ báála ná, a la sɩ́ɛ́ mʋ́ʋ́rʋ́ busunnu, ká mʋ́ʋ́rɩ́wɔ́ má, ká tɔ́ɔ́ pʋl, ɓa wuu zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno,* rɩ́wɔ́ makɛ kal ná ɓa háá kóó ténní mʋ́ʋ́rɩ́wɔ́ busunnu, káá ɔsɛ nɛ́ŋ nyúú wuu nʋlɩ́sɔ vʋk.
Ɓa kéŋ Pool Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɩɛrʋ
27 Tápʋlɛ balpɛ ná há kúé cesi, Azi tíé Zuwifiwa ná Pool Wɩcʋɔlɩjɩzeno mí, ɛ́ nɛ́ ɓa yiki nɩkana hóú mí, ɓa kánʋ́,
28 káá cáási a bʋlɛ́:
«Ɩzɩrayɛl nɩɛwa, ɩ́ fárá búŋse!
Ɩ́ ná báálɔ né há gʋ́ɔ́rɛ́ aá karmɛ dɩhɩ̃́ wuu, a bʋl wɩ́ɛ́ cɩ́ŋrá mɛ́, aá lɔ́rɛ Wɩɩsɛ kíŋse rɩ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno; ʋ kɛ́sɛ́ Gɩrɛkɛwa* má tɩɩ zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno, a bírírá dɩpáár.»
29 Ɓa fa ná Turofimi há lɛ́ Ɩfɛɛzɛ,* rʋʋ tɩ́ŋʋ́ mɛ́ ɓaá va tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, ɓa sɩɛ́ bɩ́ɩ́nɔ́ rɩ Pool kenú zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno rí.
30 Tɔ́ɔ́ wuu gírki, nɩɛ lɛ dɩhɛ̃́ wuu fá ko.
Ɓa ka Pool, a kaa pɔsɛ lɛ har rɩ́, ká ka Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná dánnʋʋsɛ tɔ́ kɩ́kɛ́lɛ́.
31 Ɓa ka Pool aá ja rɩ́wɔ́ ɓʋ́; Zerizalɛmɛ tɔ́ɔ́ wuu vúkmi, kʋɔllɛ zʋ sóójiwa nɔhɔ̃́ dɩllɛ.
32 Ɛ́ nɛ́ ʋ lɩ́sɛ sóójiwa rɩ́wɔ́ nyúútɩ́náwa náŋá, ɓa mʋ́ kʋɔllɛ ná dɩhɩ̃́.
Ɓa há ná sóójiwa rɩ́wɔ́ nɩhɩɛ̃́sɛ rɩ ɓaá kó, ɓa ló Pool ŋmɔwɛ́.
33 Ɛ́ nɛ́ sóójiwa nɔhɔ̃́ ná tuu peri Pool, a a ɓa kánʋ́ vɔwɛ rɩ́ bɛŋzɛllɛ bɛllɛ.
Ká ʋ bɔsɛ rʋ́ʋ́ ná Pool há ká nɛ́ŋ ná, arɩ́ wɩ́ɩ́ ná ʋ há ɛ́ɛ́.
34 Amá nɩkana ná wɩ nʋɔ mɛ́ tʋ́mɛ́, ɓa náŋá bʋ́lɔ́ aá hé cɔɔ́, náŋá má bʋl aá hé cɔɔ nɔ́ŋɔ.
Ɓa wɩ wɩ́taŋá bʋ́lɛ́ pá sóójiwa nɔhɔ̃́ ná, káá kɔ kʋɔllɛ dʋŋɔ.
Ɛ́ nɛ́ ʋ a ɓa ka Pool mʋ́ zɩ́ sóójizʋ́ɔ́.*
35 Pool há ísé tɩŋ naŋcolo rʋ́ʋ́ zɩ́ sóójizʋ́ɔ́, nɩkana ná wɩ sáŋɛ́, káá jɔ́ʋ́ ɓʋ́ɩ́; sóójiwa bɔl ká púú cɩ́ɩ́nɛ.
36 Ká ɓa tɩŋ aá cáási a bʋlɛ́:
«Ɩ́ ɓʋ́ʋ́!»
Pool bílú nʋɔ rʋ́ʋ́ lɔ́ʋ́ tɩɩ
37 Ɓa há mʋ́ɛ́ rɩ́wɔ́ zɛ́ sóójizʋ́ɔ́, Pool bɔ́sɛ́ sóójiwa nɔhɔ̃́ ná bʋlɛ́:
«Ŋ wo wɩ́ɩ́ aá bʋl rɛ́?»
Ɛ́ nɛ́ sóójiwa nɔhɔ̃́ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́:
«Ɩɩ́ nɛ Gɩrɛkɛwa liŋó rí?
38 Ɛ́ nɛ́ ɩ rá to Ezipiti* tɩ́náwa báálɔ ná, há ísé hé nɛsɛ tɛ́sɩ́ɩ́ nyɛ, ká pɛ́ kɛsɛ nɩɓʋ́ʋ́ra bʋ́ɩ́wʋná tɩ́ŋʋ́ tɩɩ mɛ́, a fá zɩ́ baka ɓó?»
39 Ɛ́ nɛ́ Pool sɛ́:
«Ŋ ká Zuwifi rí, a lɛ Tarsɛ, Silisi tíé; ŋ tɔ́ɔ́ to tɔ́wíé.
Ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɛ́, páŋ ŋmɛ́nɔ rɩ́ŋ bʋl wɩ́ɛ́ nɩɛ nyáŋ rɩ́.»
40 Ʋ pɔ́ʋ́ ŋmɛ́nɔ.
Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́, Pool zɩ́ cɩ́ naŋcolo daha, ká nyaanɛ nɛ́sɛ nɩɛ ná rɩ́.
Ɓa wuu sikli síkísíkí, ká Pool sɩɛ́ púl rʋ́ʋ́ bʋl wɩ́ɛ́, Ebirewa* liŋó mí, a bʋlɛ́: