Pool rɩ́ Sila mʋ́ Tesaloniki
17
1 Pool rɩ́ Sila mʋ́ɔ́ tɩŋ Aŋfipoli rɩ́ Apoloni, a mʋ́ Tesaloniki.
* Zuwifiwa cémejaa* fa mɩŋ ráŋ.
2 Pool mʋ́ zʋ ráŋ, ʋ ɛ́ há kɔ́ʋ́ wɩ́'aamalɩ́, Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl.
* Ʋ zʋ́ ráŋ ɛ́, Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋ́lwa botoro, ʋ rɩ́wɔ́ ka Wɩɩsɛ Kɛnɔ wɩ́ɛ́ aá pɔsɛ náŋá.
3 Ʋ pi wɩ́ɛ́ máŋsɛ, a lɩ́sɩ́wɔ́ mʋ́ʋ́la, rɩ Wɩɩsɛ Nɩlɩsɛ* mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ ná wɩɩla, a sʋwɛ ká bɩr'isi a lɛ sʋsɛ mɛ́.
Ká sɩɛ́ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Zeezi ná wɩ́ɛ́ ŋ há bʋ́lɛ́ aá pɛ́ɩ́wa, ʋ nɛ́ ká Wɩɩsɛ Nɩlɩsɛ.»
4 Ɓa nɩɛ ɓɩkana la ɛ́ wɩ́ɛ́ dí, a isi tɩŋ Pool rɩ́ Sila mɛ́.
Gɩrɛkɛwa* má sɩɛrʋ nɩkana, ɓa ná háá fá Wɩɩsɛ, ɓa rɩ́ háála má náŋa há ká hápíŋé, ɓa má wuu a yardá, a isi pɛ́wɔ́ mɛ́.
5 Ká Zuwifiwa tɛŋ búbuori; ɓa hé nɩlaama, rɩ́wɔ́ yɩ́rɛ saháksɩ́tɩɩna hé náŋá mɛ́, a cɛŋ tɔ́ɔ́.
Ɓa mʋ́ Zazɔŋ jaa rɩ́wɔ́ kɛsɛ Pool rɩ́ Sila, a kaa lɛ jamáŋ sɩ́ɛ́.
6 Ɓa ha mʋ́ɛ́ ɓa wʋ́ɔ́ néé, ɓa kéŋ Zazɔŋ arɩ́ Zeezi laadííre ná náŋa lɛ tɔ́ɔ́ sɩ́dííre sɩ́ɛ́, a cáási bʋlɛ́:
«Nɩɛ ná háá vúkmi dúníé ní kó rɛɛ́, Zazɔŋ káŋwɔ́ zʋ́ʋ́ jaa.
7 Ɓa wuu duó vɛ́ Sɩzaarɛ* sɛ́, ká bʋlɛ́ kuór nɔ́ŋ má rɛ́ mɩnɛ́ ɓaá yɩ́rʋ́ Zeezi.»
8 Ɓa wɩ́bʋlɛ́ ná zʋ́ tɔ́ɔ́ sɩ́dííre ná rɩ́ nɩkana ná wuu;
9 ɓa a Zazɔŋ rɩ́rʋ́ náŋa ná túŋ meéwíé, ká ɓa píwó tá.
Pool rɩ́ Sila mɩŋ Beere mí
10 Tɔ́ɔ́ há bíré, ɓa maábináŋa ɔ́ɔ́ Pool rɩ́ Sila col Beere.
Ɓa há mʋ́ɛ́ peri ráŋ, ɓa zʋ́ Zuwifiwa cémejaa.*
11 Beere Zuwifiwa sɩɛnnɛ wéró kɩ́llɛ Tesaloniki Zuwifiwa.
Ɓa lá Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ dí mɔlɛ́, ká tɔ́ɔ́ wuu há pʋ́lɛ́, ɓaá karmɛ Wɩɩsɛ wɩ́pʋ́ŋsɛ ná, rɩ́wɔ́ ná, wɩ́ɛ́ ná ɓa há píé aá mákwɔ́ ká taŋá rɛ́.
12 Ɓa nɩɛ ɓɩkana la Zeezi wɩ́ɛ́ dí.
Gɩrɛkɛwa má sɩɛrʋ, háála ná há ká hápíŋé, ɓa ɓɩkana, rɩ́ báála ɓɩkana má lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí.
13 Amá Tesaloniki Zuwifiwa há nɩ́ɛ́, rɩ Pool báá mɩŋ Beere má mɛ́ aá bʋl Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ, ɓa ísó mʋ́ ráŋ, a yiki nɩɛ héwó mí.
14 Mʋ́l ná tɩɩ tɩɩ mɛ́, ɓa maábináŋa ɔ́ɔ́ Pool caasɛ mʋʋ rɩ́ a col, ká Sila rɩ́ Timote* káánɛ Beere mí.
15 Nɩɛ ná há kéŋ Pool va rɩ́wɔ́ tá, kenú mʋ́ peri Atɛɛnɛ, ká bɩrcol.
Pool sɛ́ rɩ ɓa mʋ́ɔ́, rɩ́wɔ́ a rɩ́ Sila rɩ́ Timote* va kɩ́kɛ́lɛ́ kóú rí.
Pool dʋŋɔ há mɩŋ Atɛɛnɛ mɛ́
16 Pool há ké Atɛɛnɛ mɛ́ aá dɛllɛ Sila rɩ́ Timote, ʋ nóó rɩ venni dʋŋɔ nɛ́ sú ɛ́ tɔ́ɔ́ wuu.
Ʋ sɩɛrʋ wuu zɔkɛ ɛ́ wɩ́ɛ́.
17 Ʋ sɩɛ́ zʋ Zuwifiwa cémejaa,* a bʋl Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ aá pá Zuwifiwa, rɩ́ nɩɛ ná háá fá Wɩɩsɛ; ká rʋʋ lɛ́ pʋmmɔ rɩ́, ʋ́ ké nɩɛ wuu náŋá dɩcémi, a bʋl Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ aá pá nɛrɔ ná wuu ʋ́ há néé.
18 Wɩ́zɩnna bamma má ko aá bɔ́sʋ́ rɩ́ wɩ́ɛ́.
Ɓa náŋa ká Epikiiri* harwa nɛ́, ká náŋa má a Sitoyisi* harwa.
Náŋa sɛ́:
«Beéwa rɛ́ wɩ́kana nyáŋ tɩ́na, nɩkɔsɔ né, cícesi?»
Náŋa má há nɩ́ɛ́ rʋʋ́ bʋl Zeezi wɩ́ɛ́, arɩ́ sʋʋ ká bɩr'isé wɩ́ɛ́ nɛ́, ɓa sɛ́:
«Ʋ nɩhɩ̃́ wɩ́húónní bamma wɩ́ɛ́ rɛ́ ʋ bʋ́bʋl.»
19 Ɛ́ nɛ́ ɓa kánʋ́ mʋ́ zɩ́ ráŋ ná, ɓa há cɩ́nɛ́ bʋl wɩ́ɛ́ aá pá nɩkana, ɓaá yɩ́rɛ ráŋ Arɩyɔpaazɛ,* a bʋlɛ́:
«Ɩ ŋmɛ́ŋfɛlɔ ná wɩ́ɛ́ ɩ háá bʋlɛ́, á sɩ́ wóllú naasɛ zɩŋ?
20 Ɩ wɩ́bʋlɛ́ ná ká wɩ́fɛ́lɛ́ rɛ́ á rɩ́.
Á sɩɛ́ já ráá ɔsɛ nɩ́wɔ́ mʋ́ʋ́la nɛ́.»
21 Atɛɛnɛ tɩ́náwa rɩ́wɔ́ nɩhʋɔra wuu wɩ́ɩ́ nɛ́ ká, wɩ́fɛlɛ ké bʋlɛ́, rɩ́wɔ́ ké zesé.
22 Pool sɩɛ́ isi cɩ́ dahá Arɩyɔpaazɛ ná mɛ́, ká bʋlɛ́:
«Atɛɛnɛ nɩɛwa, ŋ nóó rɩɩ́wa có venni cʋɔlɛ́ a mʋ́ daarɛ.
23 Ŋ há cɛ́lɩ́wa tɔ́ɔ́, ŋ ná oŋkana ná ɩ́ háá cʋɔlɛ́, ŋ ná oŋ'máálɛ nɔ́ŋɔ má tɩɩ, ɓa pʋ́ŋsʋ́ daha bʋlɛ́:
‹Wɩɩsɛ ná á há wʋ́ʋ́ ɛ̃ nɛ́ tʋ́ʋ́.›
Wɩɩsɛ ná ɩ́ sɩɛ́ háá cʋɔlɛ́ ká wʋ́ʋ́ ɛ̃, ʋ wɩ́ɛ́ nɛ́ ŋ ko rɩ́ŋ makɛ pɛ́ɩ́wa.
24 «Wɩɩsɛ ná há á dúníé arɩ́ onni ná wuu há mɩŋ dúníé mí, ʋ nɛ́ ká bána rɩ́ tíé wuu Nyuutɩna.
Ʋ to nɩbííne oŋɓaarɛ́ jɩɩsɛ sɩɛrʋ.
25 Ʋ nɛ́ pá nɩbííno rɩ́ mɩɩsɛ, hiẽsó rɩ́ óŋ wuu, ɛ́ wɩ́ɛ́, ʋ wɩ nɩbííne sáŋɛ óŋ oro wuú ja.
26 Wɩɩsɛ ɔ́ɔ́ nɩbííno duo wuu tɩŋ bál balá mɛ́ rɛ́, a ko mɩŋ tíé nyúú wuu.
Ʋ máŋsɛ wɩ́ɩ́ wuu dáánɛ mʋɔsɔ tá, a máŋsɛ nɩbííne tɔ́kéne súsúbʋɔnnɛ wuu tá,
27 rɩ́ nɩbííne gʋɔrɛ laarɛ ko túkú mí, ká ʋ dɩhɩ̃́ wɩ bol rɩ́ nɛ́ŋ wuu má.
28 Ʋ dóé mí ní á ka hiẽsó, a a nɩ́ɛ́, aá va.
Ɩ́ tɩɩ gɔkɛ́ náŋa má dɛ́nnɛ́ nasárɛ bʋlɛ́:
‹Á kɔ́ʋ́ duo ní.›
29 «Raá nɛ́ sɩɛ́ ká Wɩɩsɛ duo, ʋ wɩ mɔhɛ̃́ ráá máŋsɛ Wɩɩsɛ rʋʋ nɩ́ɛ́sɛ́ salmɛ, rɩ́ wárɛ, arɩ́ oŋcɔ́ɔ́lɛ, nɩbííne há pá dɔ́wʋ́ɔ́ cɔ́ bil, ɓa tɩɩ sabɩŋsɛ mɛ́.
30 Nɩbííno wɩ ráŋ ɛ̃ wɩ́'állɛ ná wuu, Wɩɩsɛ lówó, ká zaa yɩ́yɩ́rɛ nɩbííno há mɩŋ ráŋ ná wuu, rʋ́ʋ́ kóú rɩ́, a sʋl suúri,
31 bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ hé kal tá.
Kal ná ʋ háá á rʋ́ʋ́ tɩŋ bál balá mɛ́, a dí dúníé sarɩ́ya rɩ́ taŋá.
Ɛ́ báálɔ sʋ́wɔ́ ká ʋ a ʋ bɩr'isi, a makɛ rɩ́ nɩɛ wuu zɩŋ rɩ́ taŋá nɛ́, ʋ bʋ́bʋl.»
32 Pool há kúé bʋl sʋsɛ bɩr'isé ná wɩ́ɛ́, ɓa náŋa dé mʋ́mɔ́mʋ́ nɛ́, ká náŋa má sɛ́:
«Kal nɔ́ŋɔ nɛ́ ráá baa zésí wɩ́ɩ́ né.»
33 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ Pool isi lɛ ká tɔ́wɔ́.
34 Amá nɩzesé ná náŋa lɔ́ʋ́ wɩ́bʋlɛ́ ná dí, a isi tɩ́ŋʋ́ mɛ́.
Arɩyɔpaazɛ tɩ́náwa nɔ́ŋɔ, Deniisi, rɩ́ háálɔ oro ɓa háá yɩ́rɛ Damarisi, ɓa rɩ́ nɩɛ náŋá nɛ́ ísé tɩ́ŋwɔ́ mɛ́.