Wɩɩsɛ Sabɩɩna tuwé
2
1 Paŋtɩkɔtɛ* cana tápʋl há péré, nɩɛ ná wuu há lá Zeezi wɩ́ɛ́ dí, mʋ́ɔ́ hé náŋá mɛ́ dɩbalá, jaa sɩɛrʋ.
2 Naasɩ́ balá, rɩ dɔ́mɛ dé lɛ bána rɩ́, anɛ pozeno háá lúé, a de zʋʋ sú jaa ná sɩɛrʋ, ɓa há kéné.
3 Ká ɓa de ná líŋsi, há nɩhɩ̃́ níŋkáŋtɔrɔ; ɓa nɩɛ ná wuu há ké jaa ná mɛ́, liŋó wuú mʋ́ a sakɛ oro wuu nyúú mí.
4 Wɩɩsɛ Sabɩɩna* sɩɛ́ de súwó wuu, a a ɓaá bʋl líŋhuonni,* anɛ ɛ́, Sabɩɩna há mákɛ́.
5 Rɩ Zuwifiwa* wɩcʋɔla fa lɛ́ dúníé kíŋkere wuu ko, a mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́.
6 Ɓa sɩɛ́ há nɛ́ dɔ́mɛ ná, ɓa ísó pa náŋá ko ráŋ ɓɩkáná, rɩ́wɔ́ ná.
Ɓa kúó, rɩ nɩɛ ná há lá Zeezi wɩ́ɛ́ dí ná dé bʋ́bʋ́lwɔ́ nɩkana ná wuu líŋsi, ʋ de gɩ́rwɔ́.
7 Ɓa yieki cɩ́ aá bɔsɛ náŋá bʋlɛ́:
«Nɩɛ nyáŋ háá bʋl wɩ́ɛ́, ɓa wuu to Galiile tɩ́náwa rɛ́?
8 Ʋ sɩɛ́ cɩ́ ɛrɛ́ rɛ́ ɓaá bʋ́l wɩ́ɛ́ á ánáwa líŋsi mí, á nɩ́nɛ?
9 Á náŋa lɛ́ Paatɛwa tɔ́nɛ nɛ́, náŋa lɛ Medi rɩ́ Elaŋ, náŋa lɛ Mezopotami, náŋa lɛ Ziide rɩ́ Kapadɔsɛ, náŋa lɛ Pɔŋ rɩ́ Azi dɩtɩ́llɛ,
10 náŋa lɛ Firizi rɩ́ Paŋfiili, náŋa lɛ Ezipiti* rɩ́ Libi cɔɔ ná há lɛ́l Sɩɩrɛnɛ*; ká nɩɛ náŋa má lɛ Romi.*
11 Á náŋa má a Zuwifiwa tɩɩ, arɩ́ nɩɛ ná má há tɩ́ŋɛ́ zʋ Zuwifiwa wɩcʋɔlɔ́; náŋa lɛ Kɩrɛtɛ, náŋa má lɛ Arabɛwa tíé, á wuu líŋbámmáwa, ká wuu nɩ́nɩ́rá líŋsi mí, rɩ ɓaá bʋl Wɩɩsɛ tʋtʋ́ŋpiŋe wɩ́ɛ́!»
12 Ʋ ɛ́ de caasɛ gɩ́rwɔ́ wuu, ɓa sabɩŋsɛ yʋ́ksɛ, ɓa bʋ́bʋl náŋá rɩ́ bʋlɛ́:
«Beé dúó wɩ́ɩ́ rɩ́ nyɛ́?
Ʋ mʋ́l nɛ́ beé?»
13 Ká náŋa má cícermi bʋlɛ́:
«Ɓa búkó ní.»
Pɩɛrɛ bʋ́l Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ Paŋtɩkɔtɛ kal
14 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ* rɩ́ Zeezi nɩtʋmɛ́ ná fí rí oro isi cɩ́ dahá; Pɩɛrɛ sɩɛ́ wúrú nʋɔ mɛ́, a bʋl jamáŋ ná rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ é Zuwifiwa, arɩ́ nɩɛ ná wuu há kúé mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́, ɩ́ zesi wɩ́ɛ́ nyáŋ wérí, ŋ háá á rɩ́ŋ bʋl pɛ́ɩ́wa, a zɩŋ wɩ́ɩ́ né mʋ́l.
15 Ɩ́ há bɩ́ɩ́nɛ́ rɩ nɩɛ nyáŋ búkó rí, ɓa sɩɛ́ wɩ nyɔ́ɛ́, bee wɩ́ɛ́ wɩɩsɛ ha wɩ háksɛ́, cɩ́cʋɔ bɩ́ŋbɩlɩ́ nɛ́mɛ́ sɩɛ́ nɛ́ péré.
16 Amá Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ* Zʋwɛl fa há bʋ́l wɩ́ɩ́ ná, ʋ nɩ́ɩ́ tʋmɛ́ nyɛ; ʋ sɛ́:
17 ‹Wɩɩsɛ sɛ́:
Hatɩ́ŋnɩ́tápʋlɛ mɛ́,
ná wɩ́ɩ́ ná háá á rʋ́ʋ́ a:
Ŋ sɩ́ píŋ Sabɩɩna hé nɩɛ wuu mí;
ɩ́ bɛlɛ rɩ́rɩ́wa tolé sɩ́ áŋ wɩ́laabʋ́llá,
ɩ́ nɩpʋɔsɛ́ sɩ́ muuli ná wɩ́ɛ́,
ká rɩ́ɩ́wa bánɩ́ɩ́náwa má pɩ́ duosi ná wɩ́ɛ́.
18 Taŋá, ɛ́ kal,
ŋ sɩ́ píŋ Sabɩɩna héŋ tʋtʋnna mɛ́,
báála rɩ́ háála mɛ́,
rɩ́wɔ́ áŋ wɩ́laabʋ́llá.
19 Ŋ sɩ́ a wɩ́nyáŋsɛ bána nyúú,
ká a wɩ́nyɩnɩwa tíé nyúú:
Cɛ́l rɩ́ níŋ arɩ́ nyʋɔsɛ há nɩhɩ̃́ duóbásɛ,
sɩ́ mɩŋ;
20 wɩɩsɛ sɩ́ bíri,
rɩ́ wɔhɔ nɛ tɩ́taŋ,
rɩ́ cana fɛ́l anɛ cɛ́l,
ká rɩ́ Nyuutɩna tápʋl ná há ká tápʋl zéní,
a a tápʋl wérí má, sɩɛ́ zɩŋ peri.
21 Ɛ́ tápʋl sɩɛ́,
nɛrɔ ná wuu há sɩ́ yɩ́rɛ Nyuutɩna yɩr,
ʋ sɩ́ ná laatɛ́!› »
22 Ká Pɩɛrɛ baa súúri bʋlɛ́:
«Ɩzɩrayɛl nɩɛ, ɩ́ zesi wɩ́ɛ́ nyáŋ ŋ háá á rɩ́ŋ bʋl pɛ́ɩ́wa:
Nazarɛtɛ Zeezi ká báálɔ ná Wɩɩsɛ há mákʋ́ tíŋ pɛ́ɩ́wa nɛ́; bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ tɩ́ŋʋ́ mɛ́ nɛ́, a a wɩ́nyáŋsɛ rɩ́ wɩ́gɩrɛ́, arɩ́ wɩ́nyɩnɩwa, ɩ́ tɩɩ sɩ́ɛ́ mɛ́, ɩ́ tɩɩ zɩŋ ɛ́ mɛ́.
23 Wɩɩsɛ cólle mí ní sɩɛ́, ʋ lo ɛ́ báálɔ zʋ́ɩ́wa nɛ́sɛ; ʋ fa gíélí ɛ́ tá fól.
Ɛ́ nɛ́ tɛ, ɩ́ a wɩ́bɔŋ'aara kánʋ́ ɓásɛ dagɛsɛ́* daha, ʋ sʋwɛ.
24 Amá Wɩɩsɛ íllú, a lɩ́sʋ́ sʋʋ wɩhála mɛ́, bee wɩ́ɛ́ sʋʋ wɩ dóé kené a kánʋ́ aá bil.
25 Davidi* fa bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ a bʋlɛ́:
‹Ŋ ná Nyuutɩna ŋ sɩ́ɛ́,
tɛ́ŋ wuu mí, ʋ mɩ́nɩ́ŋ néduu,
a makɛ rɩ́ héwíŋ sɩ́ŋ kánʋ́.
26 Ɛ́ nɛ́ tɛ ŋ tɛŋ pɔrɛ,
ŋ bʋ́bʋl satɔ́ɔ́rwɩ́ɛ́;
ŋ tɛŋnamɩɛ sʋʋ má mɛ́,
ŋ sɩ́ fɩɛlɛ arɩ́ yɩɛla,
27 bee wɩ́ɛ́ rɩŋ nɛ́ sʋ́wɛ́,
ɩ waá lo rɩ́ŋ dʋma káánɛ lɛlɛ sɩɛrʋ.
Ɩ waá lo rɩ́ɩ́ nɩwero sʋɔrɛ.
28 Ɩ mákɛ́ hiẽsó ŋmɛ́nɔ páŋ;
ɩ mɩ́nɔ́ arɩ́rɩ́ŋ,
ɩ sɩ́ a rɩ́ satɔrɔ́ súŋ.› »
29 Pɩɛrɛ baa ha tʋkɛ bʋlɛ́:
«Maábináŋa, ŋmɛ́nɔ mɩ́nɔ́, rɩ́ŋ caasɛ bʋ́lrá naabál Davidi wɩ́ɛ́ nyaamɩ́, a pɛ́ɩ́wa.
Ʋ sʋ́wɔ́, ɓa húú, arɩ́ zaa, ʋ lɛlbule ha mɩ́ŋrá sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa.
30 Ʋ fa há ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llʋ́, ʋ fa ɩ́ɔ̃́ rɩ́ Wɩɩsɛ ŋmɩ́ɛ́sɔ́, a tá nʋɔ bʋlɛ́, rʋ́ʋ́ sɩ́ a rʋ́ʋ́ duo nɩɛ nɔ́ŋɔ dí kuorí, ʋ nyúú mí.
31 Davidi fa lá sɩ́ɛ́ ná wɩ́ɩ́ ná háá kué, ɛ́ nɛ́ tɛ ʋ bʋl Kirisi* sʋʋ mɛ́ bɩr'isé wɩ́ɛ́ bʋlɛ́:
‹Wɩɩsɛ wɩ lóé ʋ káánɛ lɛlɛ sɩɛrʋ,
ʋ wɩ lóé ʋ tɛŋnamɩɛ sʋɔrɛ.›
32 Zeezi né wɩ́ɛ́ ŋ háá bʋlɛ́, ʋ nɛ́ Wɩɩsɛ ílli sʋʋ mɛ́, á ná, a wuu a dáŋsɩ́ɛ́wa.
33 Ʋ zɩ́nɔ́ ké Wɩɩsɛ néduu, ká Wɩɩsɛ púú Sabɩɩna ná ʋ fa há tá nʋɔ bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́, a pɔ́ʋ́, ʋ laa pá.
Ʋ nɛ́ ká wɩ́ɩ́ ná ɩ́ há néé mʋ́l néé mí, ká nɛ má.
34 Davidi tɩɩ wɩ bána zɩ́nɛ́, amá ʋ sɛ́:
‹Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́lɩ́ŋ Nyuutɩna rɩ́ bʋlɛ́:
Kéníŋ néduu,
35 a kaá ja tɛ́ŋ ná mɛ́,
ŋ há sɩ́ kɛ́sɩ́ dɩŋdɔma wuu héí naasɛ mʋ́l.›
36 «Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu sɩɛ́ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ zɩŋ arɩ́ taŋá, rɩ́ Zeezi ná ɩ́ há kené ɓásɛ dagɛsɛ́ daha, ɛ́ Zeezi ní Wɩɩsɛ a, ʋ a Nyuutɩna; ʋ nɛ́ ká Kirisi má!»
Nɩɛ bʋ́ɩ́toro lá Zeezi wɩ́ɛ́ dí
37 Nɩɛ ná há nɛ́ Pɩɛrɛ wɩ́bʋlɛ́ ná, ɛ́ wɩ́ɛ́ fúklíwó beŋtunni kɩ́ŋkáŋ; ɛ́ nɛ́ ɓa bɔsɛ Pɩɛrɛ rɩ́ Zeezi nɩtʋmɛ́ ná náŋa bʋlɛ́:
«Maábináŋa, beé rí mɔhɛ̃́ ráá a?»
38 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ bɩ́rsɛ, a báá sɩ́ áá zɔkɛ Wɩɩsɛ mɛ́, ká rɩ́ nɛrɔ wuu a rɩ́wɔ́ kánʋ́ muŋsi nyii, Zeezi Kirisi yɩr mɛ́, ká rɩ́ Wɩɩsɛ púú Sabɩɩna ná dí zilé pɛ́ɩ́wa.
39 Wɩɩsɛ nʋtálɔ* ná, ʋ tɔ́ɔ́ pɛ́ɩ́wa rɩ́rɩ́wa bɛlɛ nɛ́, rɩ́ nɩɛ ná há mɩŋ dɩbólí, arɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩyɩ́rɛ wuu.»
40 Pɩɛrɛ há bʋ́l ɛ́, ʋ báá ha bʋ́l wɩ́ɛ́ ɓɩkana pɔ́wɔ́, a makɛ rɩ́wɔ́ ɔsɛ nʋ́ʋ́ mʋ́l, a laa dí, ká sɩɛ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ saŋ Wɩɩsɛ laatɛ́, a kánɩ́wa tɩɩ rɩ́ wɩ́bɔŋ'aara nyáŋ.»
41 Nɩɛ ná há lá Pɩɛrɛ wɩ́bʋlɛ́ ná dí, ɓa kéŋwó muŋsi nyii.
Ɛ́ kal, nɩɛ ná há súúri Zeezi laadííre mí, ɓa pérí nɩɛ bʋ́ɩ́toro.
Zeezi dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ laadííre kéne
42 Ɓa héwó sɩ́ɛ́ wérí, aá zesi Zeezi nɩtʋmɛ́ há pí wɩ́ɛ́ ná aá kármɩ́wɔ́, a ka nʋtʋmɛ, a hé náŋá mɛ́ aá dí liisidílo ná Zeezi há mákɛ́, ká hé náŋá mɛ́ aá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ má.
43 Ɓa nɛ́ŋ wuu faá fá Wɩɩsɛ, bee wɩ́ɛ́ Zeezi nɩtʋmɛ́ ná faá á wɩ́nyɩnɩwa arɩ́ wɩ́gɩrɛ́ kɩ́ŋkáŋ.
44 Nɩɛ ná wuu há lá Zeezi dí, ɓa kéŋ nʋtʋmɛ, a píwó ɓɩɛ wuu hé náŋá mɛ́.
45 Ɓaá yɛ́llɩ́wɔ́ ɓɩɛ, a pi meéwíé hé náŋá mɛ́, a ɓa, nɛrɔ wuu lɔ́ʋ́ háá ja ɛ́.
46 Tápʋ́l wuu, ɓaá céŋ náŋá tɛ́ŋ wuu mí, Wɩcʋɔlɩjɩzeno* sɩɛrʋ, a hé náŋá mɛ́ aá dí liisidílo ɓa jɩɩsɛ mɛ́.
Ɓaá tʋŋ ɛ́ arɩ́ sawér rɩ́ satɔrɔ́,
47 aá píŋsi Wɩɩsɛ.
Nɩɛ wuu sɩɛ́ cóllíwó wɩ́ɛ́.
Ká tápʋ́l wuu, Wɩɩsɛ súsúúri nɩfɛlɛ ɓa púl ná mɛ́.