Zeezi lʋlɛ́
2
1 Ɛ́ bɩna tɩɩ mɛ́ nɛ́ Romi* kuózeno Ogisiti pá ŋmɛ́nɔ, rɩ́wɔ́ dɩ́ɩ́sʋ́ dɩtɩ́llɛ nɩɛ wuu.
2 Ɛ́ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ nɩdɩɩsɛ mɛ́, rɩ Kirinisi ní fa ɓa bil rʋ́ʋ́ bíbel Siiri* dɩtɩ́llɛ mɛ́.
3 Nɛrɔ wuu sɩɛ́ fa mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́ má mʋ́ɩ́ tɔ́ɔ́ nɛ́, rɩ́wɔ́ dɩ́ɩ́sɩ́ héí tɔ́ɔ́ nɩɛ kɛnɔ mɛ́.
4 Ɛ́ nɛ́ Zɔzɛfɛ* má isi Nazarɛtɛ mɛ́, Galiile* dɩtɩ́llɛ, a mʋ́ Ziide dɩtɩ́llɛ tɔ́ɔ́ oro ɓaá yɩ́rɛ́ Beteleyɛmɛ.
Kuóro Davidi* ánáwa tɔ́ɔ́ nɛ́; Zɔzɛfɛ sɩɛ́ há ká kuóro Davidi duo nɛ́ŋ, ɛ́ nɛ́ tɛ ʋ mʋ́ ráŋ.
5 Ʋ sɩɛ́ pɛ́ kánʋ́ házoŋ Maari* kaa mʋ́, rɩ́wɔ́ dɩɩsɛ hóú kɛnɔ mɛ́.
Rɩ Maari kéŋ puo, luoru hɩ́ɛ̃́sɛ.
6 Ɓa há mʋ́ɛ́ mɩŋ Beteleyɛmɛ mɛ́ ɛ́, Maari luoru ná púló aá wɛ,
7 ká ɓa wɩ jaa néé, káŋpámáwa má wuu fɛsɛ, dɩzʋ́ɩ́ toó.
Ɛ́ nɛ́ ɓa mʋ́ zʋ pʋsɛ jaa.
Ráŋ nɛ́ sɩɛ́ Maari lʋ́lʋ́ tooperbio, heŋbólé, a pi pɛ́nɛ bɔ́ʋ́, a púú bil pʋsɛ ɓɩdííle gbaŋa sɩɛrʋ.
Malɩ́ka mʋ́ɔ́ bʋl pá penʋɔla
8 Ɛ́ kal tɩ́taŋ, penʋɔla bamma má fa mɩŋ tɔ́ɔ́ ná mɛ́, a vaa cɔ gɩr mɛ́ aá pɔ́wɔ́ pieŋse mí.
9 Ɓa dé a rɩ́wɔ́ cɛ́, naasɩ́ balá, rɩ Wɩɩsɛ malɩ́ka kúó lɩ́wɔ́ mɛ́, Wɩɩsɛ pʋmmɔ de caanɛ ráŋ wuu.
Héwíŋ káŋwɔ́.
10 Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ malɩ́ka* ná bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ sɩ́ ló rí héwíŋ kánɩ́wa.
Labáárɩwero ná há ká satɔrɔ́ ɓɩzéní, a pá jamáŋ wuu ní, ŋ kaa ko rɩ́ŋ pɛ́ɩ́wa.
11 Ʋ nɛ́ ká:
zaa, ɓa lʋ́l Laataarɔ pɛ́ɩ́wa kuóro Davidi* tɔ́ɔ́ mɛ́.
Ʋ nɛ́ ká Kirisi,* Nyuutɩna.
12 Ná ɛ́ ná ɩ́ há sɩ́ tɩŋ ká zɩ́mʋ́:
bipʋlɛ ná ɩ́ há sɩ́ mʋ́ ná rɩ ɓa pí pɛ́nɛ bɔ́ʋ́, a pii bil pʋsɛ ɓɩdííle gbaŋa sɩɛrʋ, ʋ nɛ́ ɛ́.»
13 Ɓa dé a rɩ́wɔ́ cɛ́, naasɩ́ balá, rɩ Wɩɩsɛ malɩ́kawa náŋa, ɓɩkana nɛ́ dé giŋ a lɛ bána nyúú ko, a súúri nɔ́ŋɔ ná mɛ́, ɓa de dɩ́dɛnnɛ Wɩɩsɛ a bʋlɛ́:
14 «Rɩ́ píŋ pá Wɩɩsɛ, bána nyúú rí wuu,
ká rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩŋ tíé nyúú, a pá Wɩɩsɛ nɩcólle.»
Penʋɔla tɩ́ŋ naasɛ mʋ́ Beteleyɛmɛ
15 Wɩɩsɛ malɩ́kawa ná há bɩ́rɛ́ zɩ́ bána rɩ́, penʋɔla ná bʋl náŋá rɩ́ bʋlɛ́:
«Ɩ́ lo ráá mʋ́ Beteleyɛmɛ a ná tʋtʋmɩ́ ná há tʋ́ŋ ráŋ, Nyuutɩna Wɩɩsɛ tɩ́ŋʋ́ malɩ́kawa mɛ́ a bʋl párá.»
16 Ɓa ɓɩɛ́na ísó ɓalaɓala a mʋ́ ráŋ, a ná Zɔzɛfɛ arɩ́ Maari, a ná bipʋlɛ ná má, rʋʋ pɩ́ pʋsɛ ɓɩdííle gbaŋa sɩɛrʋ.
17 Penʋɔla ná há nóú ko tenni, ɓa máŋsɛ wɩ́ɛ́ ná wuu Wɩɩsɛ malɩ́kawa há césé, a mʋ́ tɩɩnɛ bipʋlɛ ná mɛ́.
18 Nɩɛ ná wuu há zésí wɩ́ɛ́ ná penʋɔla há máŋsɛ́, ʋ dé máánɩ́wɔ́ nʋʋsɛ nɛ́.
19 Amá Maari wɩ ɛ́ wɩ́ɛ́ yóé tá, ʋ píwó wuu hóú sɩɛrʋ, a kaá bɩɩnɛ.
20 Ɛ́ nɛ́ ká penʋɔla ná bɩrɛ, aá mʋ́wɔ́ pieŋse dɩpɔ́ɛ́, a sɩɛ́ vaa yɩ yɩɩla, aá bɩ Wɩɩsɛ mɛ́, aá bɔ́llʋ́ kɩ́ŋkáŋ a bʋlʋ́ wéró; bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ malɩ́ka há bʋ́l wɩ́ɛ́ ná pɔ́wɔ́, ɓa sɩ́ɩ́ nówó wuu ní.
Ɓa hé Zeezi yɩr
21 Bio ná há kúé ká tápʋlɛ córí, ɓa fɩ́ɩ́lʋ́, ká hóú yɩr «Zeezi*».
Yɩr ná Wɩɩsɛ malɩ́ka fa há mákɛ́ pá Maari, rʋʋ ha wɩ puo kené ní ɛ́.
Ɓa kéŋ Zeezi zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno rɩ́wɔ́ pá Wɩɩsɛ
22 Maari busunnu mʋ́ʋ́rɛ tápʋlɛ há kúé cesi, anɛ ɛ́ Wɩɩsɛ há ɛ́ɛ́ Moyizi* pʋ́ŋsɛ hé kíŋse* kɛnɔ mɛ́, Zɔzɛfɛ rɩ́ Maari pi Zeezi kaa mʋ́ Zerizalɛmɛ* rɩ́wɔ́ pá Wɩɩsɛ.
23 Ɓa pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ kíŋse kɛnɔ ná nʋ́ʋ́ sɩɛrʋ bʋlɛ́:
«Rɩ nɛrɔ wuu lʋ́lɩ́ tooperbio, rʋʋ ká bál,
ɩ pii pá Wɩɩsɛ.»
24 Ɓa pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ kíŋse kɛnɔ ná cɔɔ nɔ́ŋɔ́ má bʋlɛ́, rʋ́ʋ́ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ ja kʋ́sɛ bɛllɛ, ɛ́ rá má kuókʋ́sɛ bɛllɛ, a kaa mʋ́ ɔsɛ vʋk pá Wɩɩsɛ.
Zɔzɛfɛ rɩ́ Maari sɩɛ́ mʋ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno* rɩ́wɔ́ tʋŋ ɛ́ nɛ́.
Sɩmɩyɔŋ bɔ́llɛ Wɩɩsɛ, ká lɔ́ʋ́ nʋɔ wɩ́ɛ́ bʋl
25 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, rɩ báálɔ oro fa mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́, ɓaá yɩ́rɛ Sɩmɩyɔŋ.
Ʋ fa ká nɩtékétéké rí, aá zíl Wɩɩsɛ nʋɔ sɛ́, ká ka yɩɛla aá dɛllɛ nɛrɔ ná há sɩ́ ko, a lɩ́sɛ Ɩzɩrayɛl duo* nɩɛ wɩhála sɩɛrʋ.
Wɩɩsɛ Sabɩɩna* má fa mɩŋ ɛ́ báálɔ mɛ́.
26 Wɩɩsɛ Sabɩɩna ná sɩɛ́ fa bʋ́lɔ́ pɔ́ʋ́ bʋlɛ́, rʋ́ʋ́ sɩ́ɩ́ sɩ́ ná Wɩɩsɛ Kirisi* ná kɛ́rɛ́, ká zɩŋ sʋwɛ.
27 Zɔzɛfɛ rɩ́ Maari sɩɛ́ há mʋ́ɛ́ tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná Wɩɩsɛ kíŋse kɛnɔ há máŋsɛ, ká píwó bio Zeezi pá Wɩɩsɛ, rɩ Wɩɩsɛ Sabɩɩna yíkí Sɩmɩyɔŋ má, ʋ kó zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno.
28 Sɩmɩyɔŋ há ná bio ná, ʋ lɔ́ʋ́ hóú nɛ́ŋsa mɛ́, ká bɔ́llɛ Wɩɩsɛ a bʋlɛ́:
29 «Ŋ Nyuutɩna, mʋ́l néé mí, ɩ nʋtálɔ ná nʋɔ súó.
Ɛ́ wɩ́ɛ́, lo rɩ́ŋ sʋwɛ arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.
30 Bee wɩ́ɛ́ ŋ sɩ́ɛ́ sɩ́sɛ́nyɛ ná nɛrɔ ná ɩ há tʋmɛ́,
rʋ́ʋ́ ko la dúníé nɩɛ tá.
31 Ɩ nɛ́ tʋ́mʋ́, ʋ ko dúníé nɩɛ wuu sɩ́ɛ́ mɛ́,
a makɛ rɩ́wɔ́ nóú.
32 Ʋ ká pʋmmʋ́ rɛ́ ɩ hé rʋ́ʋ́ caanɛ nɩɛ ná
wuu há to Zuwifiwa, ká rɩ́ Ɩzɩrayɛl duo* nɩɛ
má ná píŋ.»
33 Sɩmɩyɔŋ wɩ́bʋlɛ́ ná wuu, de maanɛ Zeezi áná rɩ́rʋ́ maá nʋʋsɛ.
34 Sɩmɩyɔŋ sɩɛ́ sʋl Wɩɩsɛ pɔ́wɔ́, rɩ́ Wɩɩsɛ sáŋwɔ́ mɛ́, ká bʋl pá Maari bʋlɛ́:
«Ná, Wɩɩsɛ lɩ́sɛ bio né rʋ́ʋ́ ko, rɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ ɓɩkana vɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́, a tɩŋ ɛ́ mɛ́ yéŋŋíwó tɩɩ, ká rɩ́ nɩɛ ɓɩkana má tɩ́ŋʋ́ mɛ́ a ná wér.
Ʋ sɩ́ a Wɩɩsɛ malla, rɩ́ nɩɛ ɓɩkana isi cɩ́nʋ́ mɛ́.
35 Ʋ sɩɛ́ sɩ́ a rɩ́ nɩɛ ɓɩkana má sabɩŋsɛ wɩ́féŋse nyɩɩsɛ pʋmmɔ mɛ́, ká ɩ tɩɩ Maari sɩɛrʋ sɩ́ zɔkɛ wérí, ɩ bio né wɩ́ɛ́, anɛ ɓa há pi tókowí cɔ́kɩ́.»
Aanɛ má ná Zeezi
36 Háálɔ oro má fa mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́ , ɓaá yɩ́rɛ Aanɛ.
Ʋ fa ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llʋ́ rɛ́.
Ʋ áná yɩr nɛ́ Fanʋɛl, a lɛ Azɛrɛ jɩmʋ́l nɩɛ sɩɛrʋ.
Ʋ fa nɩ́ɩ́nɔ́ wérí.
Ʋ há jɔ́ʋ́ tooperbála, bɩŋsɛ balpɛ nɛ́, ká ʋ sʋwɛ ká tɔ́ʋ́.
37 Ʋ sɩɛ́ de kánʋ́ yúhallɛ ná ɛ́.
Ʋ bɩŋsɛ nɛ́ mɛɛ́sɩbaná arɩ́ baná.
Tɛ́ŋ wuu mí, ʋ fa mɩŋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná mɛ́, wɔhɔ rɩ́ tɩ́taŋ wuu, a vɔwɛ* nʋɔ aá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ.
38 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Sɩmɩyɔŋ há bʋ́l wɩ́ɛ́ ná aá pá Maari, rɩ Aanɛ má kúó zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná sɩɛrʋ.
Ʋ má sɩ́ɩ́ há dé ná bio ná ko tenni, ʋ bɔ́llɛ Wɩɩsɛ, ká bʋl bio ná wɩ́ɛ́ pá nɩɛ ná wuu fa háá dɛllɛ laatáárɔ rʋ́ʋ́ ko la Zerizalɛmɛ tá.
Ɓa bɩ́rɔ́ mʋ́ Nazarɛtɛ
39 Maari rɩ́ Zɔzɛfɛ sɩɛ́ há á wɩ́ɛ́ ná ɓa há pʋ́ŋsɛ́ hé Wɩɩsɛ kíŋse kɛnɔ mɛ́ ko tenni, ɓa lɛ́ Zerizalɛmɛ mɛ́, a bɩrmʋ́wɔ́ tɔ́ɔ́ Nazarɛtɛ, Galiile dɩtɩ́llɛ.
40 Bio ná faá wá, a ka dóé.
Ʋ fa kéŋ wɩ́zɩmɛ ɓɩzeno, ká Wɩɩsɛ cóllú wɩ́ɛ́.
Zeezi há kúé ka bɩŋsɛ fí rí bɛllɛ, ʋ mʋ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno
41 Bɩná wuu, Zeezi áná rɩ́rʋ́ maá mʋ́ Zerizalɛmɛ aá dí Pakɛ* cana.
42 Zeezi sɩɛ́ há kúé ka bɩŋsɛ fí rí bɛllɛ, ɓa rɩ́rʋ́ mʋ́ Zerizalɛmɛ, cana ná dɩdíí, anɛ ɛ́ ɓa há válɛ́ aá tʋŋ.
43 Cana ná há kúé tenni, ɓa bɩ́rɔ́ mʋ́mʋ́ jaa, ká ɓa bio Zeezi káánɛ Zerizalɛmɛ mɛ́, ká ɓa wɩ kɩ́ɛ́lɛ́; ɓa bɩ́ɩ́nɔ́ rʋʋ mɩ́ŋwɔ́ vállɩ́náŋa sɩɛrʋ nɛ́.
44 Ɓa há bɩ́ɩ́nɛ́ ɛ́, ɓa vá tápʋl pírmí, ká zɩŋ jɔ́ʋ́ ɓa dunɩɛ rɩ́wɔ́ nɩzɩmɛ́ sɩɛrʋ.
45 Ɓa sɩɛ́ há bélé ɓa wʋ́ʋ́ néé, ɛ́ nɛ́ ɓa bɩrjɔ́ʋ́ a mʋ́ Zerizalɛmɛ.
46 Ʋ tápʋlɛ botoro kal nɛ́, ɓa nóú Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɩɛrʋ, rʋʋ ké Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna* nɩhɩɛ̃́sɛ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa, aá zesi wɩ́ɛ́ ná ɓa háá bʋlɛ́, káá bɔ́sɩ́wɔ́ rɩ́ wɩ́ɛ́ má.
47 Nɩɛ ná wuu fa há ké ráŋ, aá nɛ wɩ́ɛ́ ná sɩ́ɛ́ ʋ háá lɩ́sɛ́, arɩ́ zɩmɛ́ ná há mɩ́nʋ́ mɛ́, ʋ ɛ́ de úrwó mí ní.
48 Ʋ áná rɩ́rʋ́ maá há nóú, ɓa nʋʋsɛ máánɔ́ wérí, ɛ́ nɛ́ ʋ maá sɛ́:
«Ŋ bíí, beé rí ɩ árá nyɛ?
Ŋ rɩ́rɩ́ áná sɩɛrʋ zɔ́kɔ́ kɩ́ŋkáŋ, á gʋɔrɛ aá jɛ́ɩ́.»
49 Ɛ́ nɛ́ ʋ bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́:
«Beé rí tɛ ɩ́ gʋɔrɛ aá jáŋ?
Ɩ́ wɩ ɛ̃ rʋ́ʋ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ŋ bélíŋ Ana tʋtʋmɛ́ mɛ́?»
50 Amá ɓa wɩ wɩ́ɛ́ ná ʋ há bʋ́lɛ́ pɔ́wɔ́ mʋ́ʋ́la nɩ́ɛ́.