Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ kéŋ hatɩ́ŋnɛ́ wɩ́bʋlɩ́
16
1 Nɩbíínó ŋmɔ́wʋ́ sabɩɩnájáŋwa rɛ́,amá Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ kéŋ hatɩ́ŋnɛ́ wɩ́bʋlɩ́.
2 Nɩbííno é rí, ʋ wɩ́'állɛ wuu ní weré,
amá Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩ́ɩ́ kɩ́ɛ́lɛ sabɩŋsɛ.
3 Mákɩ́ tʋtʋmɛ́ a pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ,
ká rʋ́ʋ́ a rɩ́ɩ́ jáŋwa dí.
4 Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́'aalɩ́ wuu kéŋ mʋ́l,
ʋ nɛ́ tá sahɔɔtɩɩnɔ má tɩɩ a dɛ́llʋ́ zɔkɛ́ tápʋ́l.
5 Nyuutɩna Wɩɩsɛ bɛ́rɛ nyʋktɩɩnɔ,
taŋá wuu, ʋ waá píí cɛ́ʋ́.
6 Taŋá rɩ́ cɩ́tɩkɛ́ nɩ́ɩ́ ɔsɛ wɩ́zɔkɩ́,
Nyuutɩna Wɩɩsɛ fɛ́ɛ́ nɛ́ kéŋ nɛrɔ aá kɛkɛ bɔ́ŋbɔ́ŋ ɛɛ mɛ́.
7 Rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ có nɛrɔ wɩ́ɛ́,
ʋʋ́ a ʋ dɩŋdɔma má tɩɩ cóllú wɩ́ɛ́.
8 Ɩ há tɩ́ŋ taŋá a ná ɓɩɛ mʋ́ɔ́,
ʋ nɛ́ wérí há tʋ́ŋ gɩragɩra ká ná ɓɩɛ kɩŋkáŋ.
9 Nɩbííno é túúrú ŋmɛ́nɔ rɛ́, ʋ sabɩɩna mɛ́,
amá Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɩ́ɩ́ tɩ́ɛ́sʋ́.
Kuóre wɩ́ɛ́
10 Wɩ́taŋáwa nɩ́ɩ́ lɛ kuóro nʋɔ mɛ́,
Rʋʋ nɩ́ɩ́ dí sarɩ́ya, ʋ waá nyɔ́rkɛ.
11 Gbaŋkérse ná há cɛ́rɛ́ nɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ jɩ́ja.
ʋ nɛ́ á dɔ́wɩ́kerse wuu.
12 Kuóre bɛ́rɛ sahɔɔtɩɩna wɩ́'állɛ,
kuorí dáánɛ lɛ taŋá tɩŋɛ́ nɛ́.
13 Kuóre có wɩ́taŋbʋlla,
ɓa có nɩɛ ná háá bʋl yɛ́rɛ́.
14 Rɩ kuóro cɔ́ɛ́ wɩ́ɔ́, ʋ wo nɛrɔ aá ɓʋ́;
amá zɩmɛ́ tɩ́na wóú cɔ́ɛ́ aá pɔrɛ.
15 Rɩ kuóro sɩ́ɛ́ pʋ́mmɔ́, ʋ ká waana nɛ́;
Kɔ́ʋ́ sawér nɛ tɔ́cille duóŋ.
16 Ɩ há kéŋ zɩmɛ́, ʋ nɛ́ wérí há kéŋ salmɛ cʋɔrɩ́;
ɩ há kéŋ wɩ́zɩmɛ, ʋ nɛ́ wérí há kéŋ meéwíé.
17 Nɩtaŋáwa wʋ́ɔ́ tɩɩ kené aá ɓakɛ bɔ́ŋbɔ́ŋ,
nɛ́ŋ ná há ʋ́ʋ̃́ tɩɩ kanɛ́, ʋʋ́ kɛ́rʋ́ mɩɩsɛ mɛ́ nɛ́.
18 Nyʋkɔ nɩ́ɩ́ la bɔ́ŋbɔ́ŋ sɩ́ɛ́;
nɩguonó má nɩ́ɩ́ la zɔ́krʋ sɩ́ɛ́.
19 Ɩ há múúrí tɩɩ kɛ́ɩ́ rɩ́ nɩyaara hé náŋá mɛ́,
ʋ nɛ́ wérí rɩ́ nyʋktɩɩna há tʋ́ŋ ɓɩɛ mɛ́.
20 Nɛ́ŋ ná háá nɛ wɩ́ɛ́ mʋ́ʋ́la, ʋ ná wér;
nɛ́ŋ ná má há tɩ́ɛ́kɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́, ʋ ná wér.
21 Zɩmɛ́ tɩ́na ɛ̃ wɩ́ɛ́,
wɩ́bʋlɛ́ ná háá pɔrɛ tɛŋ bʋ́lɔ́ aá kɛsɛ nɩɛ.
22 Zɩmɛ́ ká hiẽsó nyibúlsɩ́ɩ́ nɛ́ a pá nɩɛ ná há kenú,
amá nɩcʋ́llɛ túme nɩ́ ká cʋ́llɛ.
23 Nɛ́ŋ ná há kéŋ zɩmɛ́, ʋʋ́ kɩ́ɛ́lɛ wɩ́ɛ́ nɛ́ kaá bʋl;
ʋ ɛ̃ nɩɛ má bʋl kɛsɛ́.
24 Wɩ́bʋlwere nɩhɛ̃́ tʋʋ nɛ́,
ɓa ŋmɔ́mɔ́ nʋɔ mɛ́, ká a lúrí a pá tɛŋnamɩɛ.
25 Nɩbííno wúólo aá bɩɩnɛ rʋʋ mála wéró rí,
kɔ́ʋ́ dɩgírsi ká sʋʋ ŋmɛ́nɔ nɛ́.
26 Losu níí haarɛ tʋtʋnnɔ mɛ́ ʋʋ́ tʋŋ,
ʋ nʋɔ má nɛ́ yíkú ʋʋ́ tʋŋ.
27 Nɩkɔsɔ wɩ́jaalɩ́ nɩ́ ká bɔ́ŋbɔ́ŋ ɛɛ,
ʋ nʋɔ wɩ́bʋlɛ́ má de nɛ níŋváá nɛ́.
28 Nɩlaamɔ nɩ́ɩ́ pusi nɛsɛ,
ká zaŋbatɩɩnɔ má cɩ́caksɛ naŋnɔ́ŋsɛ náŋá mɛ́.
29 Sahɔɔtɩɩnɔ nɩ́ɩ́ nyɩ́sʋ́ kénninɔ́ŋɔ,
a kánʋ́ aá tɩŋ ŋmɛ́ŋbɔmɔ.
30 Nɛrɔ ná há tɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ káá bɩɩnɛ bɔ́ŋbɔ́ŋ,
a vɔwɛ nʋpole, ʋ wáárɔ tʋ́ŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ.
31 Nyúpʋ́pʋŋsɛ ká kuónéŋcú ɓɩwero ní,
nɩɛ ná há mɩŋ taŋá ŋmɛ́nɔ mɛ́ nɩ́ɩ́ nyʋ́wɔ́.
32 Nɛ́ŋ ná cɔ́ɛ́ há fɩ́ɛ́lɔ́ cícó bɩbar mɛ́,
Nɛ́ŋ ná há wóú tɩɩ kanɛ́ cícó nɛ́ŋ ná há yóé dí tɔ́ɔ́ mɛ́.
33 Nɩbííno wo biyólli yo aá ja taŋá;
amá Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́ nɩ́ɩ́ cɩ́nɛ́.