Ɩzɩrayɛl díé nɩ́ɩ́sɔ́ ká cáánɛ́ ná há to ɓɩsʋllɛ nɛ́
78
1 Azafɛ yɩl.
Ɩ́ zésíŋ wɩ́bile, ŋ nɩɛ,
ɩ́ ɓílíwa dɩlla a cáásɩ́ŋ nʋɔ wɩ́bʋlɛ́
2 Ŋ sɩ́ wúríŋ nʋɔ a sʋɔlɛ sɩ́ŋsʋɔlɔ́,
rʋ́ʋ́ a karmɛ́ a mʋ́ tɩ́ɩ́nɛ díé wɩ́ɛ́ mɛ́.
3 Á dɩlla há nɩ́wɔ́ ná arɩ́rá há ɩ̃́wɔ́ ná,
wɩ́ɛ́ ná á ánáwa há máŋsɛ a párá,
4 á wʋ́ɔ́ píí féŋsíwó dunɩɛ mɛ́,
amá á sɩ́ máŋsɛ Nyuutɩna tʋ́tʋ́ŋpíŋe ná,
rɩ́rʋ́ dóé arɩ́rʋ́ wɩ́gɩrɛ́ ná
a pá woo ná há sɩ́ tʋkɛ.
5 Ʋ bíl ŋmɛ́nɔ rɩ a pá zakɔbɛ dunɩɛ,
ʋ bíl wɩ́ɩ́ rɛ́ Ɩzɩrayɛl mɛ́.
Ʋ bʋ́lɔ́ a pá rá ánáwa
rɩ́wɔ́ pi ɛ́ wɩ́ɛ́ a karmɩ́wɔ́ bɛlɛ,
6 a makɛ rɩ woo ná há tʋkɛ́ má zɩ́ŋwɔ́,
rɩ bɛlɛ ná ɓa sɩ́ lʋ́l zɩ́ŋwɔ́:
Rɩ́wɔ́ má isi, a píwó a máŋsɛ a pɔ́wɔ́ bɛlɛ;
7 a makɛ rɩ́wɔ́ yɩɛla mɩ́ŋ Wɩɩsɛ rɩ́,
rɩ́wɔ́ sɩ́ Wɩɩsɛ tʋ́tʋ́ŋ piŋe ná wɩ́ɛ́ sʋ́llʋ́,
amá rɩ́wɔ́ tɩ́ŋʋ́ kíŋse ná,
8 ká sɩ́wɔ́ ánáwa nɩ́ɛ́sʋ,
ɓa ká woo ná há kéŋ waá saŋ arɩ́ nyúduó ní,
woo ná sɩɛrʋ há wɩ dɩbalá cɛ́ nɛ́ kɔ́wɔ́,
ɓa sabɩŋsɛ wɩ Wɩɩsɛ mɛ́ cɔ́ɛ́.
9 Rɩ Ɩfɩrayɩŋ tuyoore ná há kéŋ toni,
nɛ́ fɛ́ɛ́ lal kal,
10 ɓa há wɩ cɩ́nɛ́ tɩkɛ Wɩɩsɛ nʋtʋmɛ ná,
ká vɛ́ rɩ́wɔ́ tɩ́ŋʋ́ wɩ́bile ná nɛ́ tɛ́.
11 Ɓa fá sʋ́llʋ́ tʋ́tʋ́ŋpiŋe ná
arɩ́rʋ́ wɩ́gɩrɛ́ ná ʋ há ɛ́ɛ́ ɓa sɩ́ɩ́ mɛ́ wɩ́ɛ́:
12 Ʋ a wɩ́nyáŋsɛ ɓa ánáwa sɩ́ɛ́ mɛ́
Taniisi mí, Ezipiti tíé mí.
13 Ʋ cakɛ mʋʋ,
ʋ nyii conni a cɛ́ anɛ kɛ́rɛ́ (gíŋgiŋi) ká ɓa daarɛ.
14 Wɔhɔ, ʋ tɩ́ŋ duóbána mɛ́ a káŋwɔ́ aá va,
ká a pɔ́ tɩ́táŋ wuu, ʋ tɩ́ŋ níŋ pʋmmɔ mɛ́.
15 Ʋ ŋmɔwɛ bʋ́ɔ́ gɩrbétéke sɩɛrʋ, ɓa póŋsi,
ká nyɔ́ nyii anɛ nyiluŋe nyibúlsɩ́ɛ́ nyii.
16 Ʋ ɔ́ɔ́ nyii póŋ lɩ bʋ́ɩ́ mɛ́
aá pal anɛ mʋnaa nyii.
17 Ká arɩ́ ɛ́ má wuu, ɓa há a, aá zɔkʋ́ mɛ́,
a cɛ́ Wɩɩsɛ ná há kɛ́ oŋ mɛ́ gɩr sɩɛrʋ.
18 Ɓa taalɔ́ a gɩ́ŋ Wɩɩsɛ,
a makɛ ɓɩdííli ná ɓa háá jɛ́ɛ́, a bʋ́lʋ́ pɔ́wɔ́.
19 Ɓa bʋ́l bɔ́ŋbɔ́ŋ a pá Wɩɩsɛ a bʋ́lɛ́:
«Wɩɩsɛ wo ɓɩdííli já aá párá rɛ́,
gɩrbétéke né sɩɛrʋ>>
20 Ʋ ká taŋá rɛ́, ʋ ŋmɔwɛ bʋ́ɩ́,
nyii póŋ lɩ kɩ́ŋkáŋ anɛ polcʋ́ɔ́rɛwa nyii,
ʋ sɩɛ́ sɩ́ wolli pɔ́ʋ́ nɩɛ ɓɩdííle,
a já namɩŋsɛ má pɔ́wɔ́>>»
21 Nyuutɩna há nɛ́ ɛ́, ʋ cɔ́ɛ́ wɩ́ɔ́:
ʋ a níŋ ká Zakɔbɛ,
ʋ cɔ́ɛ́ há wɛ́ Ɩzɩrayɛl wɩ́ɛ́,
22 beé wɩ́ɛ́, ɓa fa wʋ́ɔ́ tɩɩ vʋwɛ cɔ́ Wɩɩsɛ mɛ́,
ɓa fa wɩ lɛ́ɛ́ dí rʋ́ʋ́ nɛ́ kɔ́wɔ́ Laataarɔ́.
23 Ʋ nɛ́ kéŋ sɛ́ duóbasɛ rɩ́,
ʋ nɛ́ wuri bána dánʋʋsɛ.
24 Ʋ nɛ́ ɛ́ɛ́ maanɛ tuwi tíé anɛ duóŋ, a dɩ́ɛ́sɩ́wɔ́,
ʋ nɛ́ pɔ́wɔ́ bána nyúú ɓɩdííle:
25 nɛrɔ wuu dí tíŋ tɩ́náwa ɓɩdííle;
ʋ pɔ́wɔ́ ɓɩdííle ɓa dí vɔksɛ.
26 Bána nyúú, ʋ ɔ́ɔ́ wɩɩsɛ dɩpomí poo mʋ́ dɩboli;
ká tɩ́ŋʋ́ dóé mí a a wɩɩsɛ dɩpomí néduu poo ní lú.
27 Ʋ ɔ́ɔ́ namɩ́ɛ́ túwíwó nyúú anɛ dowíé,
a bʋrsɩ́wɔ́ anɛ kúŋkóló,
ʋ ɔ́ɔ́ diíwiisi tuwi ɓɩkáná anɛ mʋʋ nʋɔ hɩɛl.
28 Ʋ ɔ́ɔ́ túwíwó púl sɩsɩɛnnʋwa nɛ́,
a súwó jɩɩsɛ kile wuu.
29 Ɓa dí a caasɛ vɔksɛ,
ɓa nówó fa háá jɔ́ʋ́.
30 Amá ɓa tɛŋ fa há wɩ pɔrɛ,
ɓɩdííle fa há súwó nʋʋsɛ ɛ́ nɛ́,
31 ká Wɩɩsɛ cɔ́wɩɩlɔ́ ísíwó nyúú,
ʋ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ sɩɛrʋ nɩduóru,
a zɔkɛ Ɩzɩrayɛl nɩpʋ́ɔ́sɛ.
32 Ká arɩ́ ɛ́ wuu, ɓa mɩ́ŋ wɩ́bɔma sɩɛrʋ,
ɓa wʋ́ʋ́ wɩ́gɩrɛ́ ná lɛ́ɛ́ dí.
33 Ʋ ɔ́ɔ́ ɓa tápʋ́lɛ́ káánɛ baá wɩ oŋ mɔhɛ,
ká a ɓa mɩ́ŋ wɩ́hala mɛ́, ɓa bɩŋkaanɛ ná sɩɛrʋ.
34 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Wɩɩsɛ haa ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ nɛ́ ɓa jɩ́jɔ́ʋ́;
ɓa gáásɩ́wɔ́ tɩɩ nʋɔ mɛ́, ká bɩ́rwɔ́ sɩ́ɛ́ caasʋ́,
35 a sɩɛ́ líísíwó tɩɩ rɩ Wɩɩsɛ nɛ́ kɔ́wɔ́ bʋ́ɩ́,
rɩ Wɩɩsɛ ná ha kɛ́ oŋ wuu nɛ́ kɔ́wɔ́ laataarɔ.
36 Amá nʋŋmɔ́ŋyɔ́ɔ́ nɛ́ ɓa fa ká rɩ Wɩɩsɛ,
ɓa nɔŋdile fa taŋá bʋ́lɛ́ aá pɔ́ʋ́;
37 ɓa fa wʋ́ɔ́ tɩɩ pie pɔ́ʋ́ arɩ́wɔ́ sɩɛnnɛ wuu,
ɓa fa wʋ́ɔ́ tɩɩ vɔwɛ cɔ́ʋ́ nʋtʋmɛ ná mɛ́.
38 Kɔ́ʋ́ é há ká súsúfar,
ʋ mʋ́mʋ́ʋ́rɛ wɩ́bɔmɔ nɛ́ ká waá zɔkɛ.
Aá líŋú cɔ́ɛ́ tɛ́ŋ nɔ́ŋɔ mɛ́,
a wɩ lóé rʋ́ʋ́ cɔ́ɛ́ wɩ aá daarɛ,
39 ká líísi rɩ́wɔ́ ká namɩ́ɛ́,
rɩ ɓa wɩ sʋ́sɛ́ ká bɩrɛ aá ko.
40 Ɓa cɩ́nʋ́ mɛ́ naasɩ́ ɓɩkaná gɩrbétéke sɩɛrʋ,
ɓa ɔ́ɔ́ zɔkʋ́ mɛ́ dɩhɩ̃́ ná duóko mí.
41 Ɓa baá gɩ́ŋ Wɩɩsɛ,
ɓa zɔkɛ Ɩzɩrayɛl Kaŋdʋŋɔ mɛ́.
42 Ɓa sʋ́llʋ́ dóé nɛ́sɛ há tʋ́ŋwɔ́ ná wɩ́ɛ́,
ɓa wɩ kal ná ʋ há yɔ́wɛ́ lɔ́wɔ́ dɩŋdɔmɔ nɛ́sɛ mɛ́ wɩ́ɛ́ bɩ́ɩ́nɛ:
43 Wɩ́nyɩ́wa ná ʋ há ɛ́ɛ́ Ezipiti tíé mí,
wɩ́gɩrɛ́ ná ʋ há tʋ́mɛ́ Taniisi mí.
44 Ʋ ɔ́ɔ́ ɓa mʋnasɛ nyii
arɩ́wɔ́ fonni nyii bɩ́rmɛ cɛ́l, ɓa wɩ wóllé nyɔ́.
45 Ʋ hé naŋcʋdʋsɛ́, ɓa ko dʋ́sɩ́wɔ́,
arɩ́ sɔ́rbúŋ, ɓa ko zɔkwɔ́.
46 Ʋ ɔ́ɔ́ hʋ́ɔ̃́sɛ tɩ́llɩ́wɔ́ oŋparɛ́,
nyaŋgɩrɛma díwó há tʋ́mɛ́ ná onni ná wuu.
47 Ʋ ɔ́ɔ́ duódɔwʋɔ ko zɔkwɔ́ viínyi tuunni,
duózeŋse má ko zɔkwɔ́ pirtuuni.
48 Ʋ ɔ́ɔ́ duódɔwʋɔ tuwíwó pʋwɩɛla nyúú
ká duóŋ ɓíésíwó pʋzeŋse má.
49 Ʋ dúú cɔ́wɩɩlɔ́zeno ɓa nyúú:
cɔ́ɛ́, tɛŋbuóro, sazɔkɔ́ arɩ́ nɩɓʋ́ʋ́rɛ malkawa ná ʋ há tʋ́mɛ́.
50 Ʋ cɔ́wɩɩlɔ́ sɩɛrʋ,
ʋ wʋ́ɔ́ mɛ́ kɛ́rɛ́ rɩ sʋʋ sɩ́wɔ́ pérú,
ká loo pʋɔlɩ́bɔmɔ kɛ́sɩ́sɔ́.
51 Ʋ ɓʋ́ʋ́sɛ Ezipiti nɩɛ bidʋ́ʋ́nɛwa,
Saŋ dunɩɛ dóé mí bɛlɛ oŋbʋ́ʋ́rɛwa, ɓa jɩɩsɛ mɛ́.
52 Ʋ lɛ́lʋ́ nɩɛ anɛ pʋsɛ ɓa lɛ́,
a káŋwɔ́ va anɛ pieŋse gɩrbétéke sɩɛrʋ;
53 ʋ kéŋwó va tɛŋfɩ́ɛ́l sɩɛrʋ, ɓa wɩ vaklɛ́
ká a mʋʋ nyii ko tɔ́wɔ́ dɩŋdɔma mɛ́.
54 Ʋ kéŋwó mʋ́ tíé ná há kɔ́ʋ́ Wɩɩsɛ dʋŋɔ tɩ́llɛ́ sɩɛrʋ,
paalɔ́ ná ʋ há lɛ́ɛ́ rɩ́rʋ́ vadóé nyúú.
55 Ʋ kiri duówa naŋá ráŋ,
ká ka tíé ná ɓá pɔ́wɔ́, ʋ ɔ́wɔ́ liwe,
a a Ɩzɩrayɛl jɩmʋ́ʋ́la ké
ɛ́ nɩɛ jɩɩsɛ sɩɛnnɛ.
56 Ɓa sɩɛ́ há ká nyúdótɩɩna, ɓa vɛ́ Wɩɩsɛ ná há kɛ́ oŋ wuu;
wɩ́bile tɩ́ŋɛ́ ká mɩ́lʋ́ rɩ́wɔ́ ná.
57 Ɓa tɛ́lɔ́, a aa zɔkɛ anɛ ɛ́ ɓa ánáwa há ɛ́ɛ́,
ɓa cʋ́rɔ́ anɛ ɛ́ tuhɛ́ŋ háá cʋ́rɛ.
58 Ɓa dɩɓaarɛ́ ná wɩ́ɛ́ ɔ́ɔ́ ʋ cɔ́ɛ́ wɛ́,
ɓa veŋgúlli ná wɩ́ɛ́ púsú banɔnnɩ́.
59 Wɩɩsɛ nɩ́ɔ́, a kíŋsi,
a vɛ́ Ɩzɩrayɛl tá ɓóŋ;
60 ʋ lɔ́ʋ́ dɩmɩnɩ́ ná há mɩ́ŋ Silo mí,
ʋ jaa ná fa há mɩ́ŋ nɩbííne sɩɛrʋ, ʋ zʋ́zʋ́.
61 Ʋ púú dóé lenni yomí,
a púú kuorí hé dɩŋdɔma nɛ́sɛ mɛ́.
62 Ʋ loo tókowí dúú nɩɛ,
ʋ cɔ́ɛ́ wʋ́ʋ́ liwe.
63 Níŋ dúú bápʋ́ɔ́sɛ́ ná,
gɔkɩ́ baá too, ʋ toopéré ná yɩr mɛ́.
64 Tokówí ɓʋ́ʋ́sʋ́ vʋk'ɔɔsa,
ká yúháála wɩ wíé má tɩɩ.
65 Amá Nyuutɩna ísó anɛ dopɩnnɔ́,
anɛ bɩbár há ise arɩ́ sɩ́ŋ dóé.
66 Ʋ tɩ́ŋʋ́ dɩŋdɔma har rɩ́ a ŋmɔ́wɩ́wɔ́,
a hé hɩ̃́ɩ̃́sɛ ná waá tenni a pɔ́wɔ́.
67 Ʋ vɛ́ Zɔzɛfɛ dunɩɛ tá,
ʋ wɩ Ɩfɩrayɩŋ jɩmʋ́l lɩsɛ́.
68 Ʋ bɛ́llɔ́ lɩsɛ Ziida jɩmʋ́l nɛ́,
Sɩɔŋ paalɔ́ nɛ́ ʋ colli.
69 Ráŋ nɛ́ ʋ mɔ́ʋ́ jaa, ʋ nɩ́ɛ́sɛ dɩhɛ̃́ ná há ísé,
arɩ́ tíé ʋ há ɛ́ɛ́ rʋ́ʋ́ mɩ́ŋ déŋdéré.
70 Ʋ bɛ́llɔ́ lɩsɛ davidi,
ʋ lɩ́sʋ́ pʋtuu sɩɛrʋ nɛ́, rʋ́ʋ́ ɔ́ɔ́ tʋ́tʋnnɔ:
71 ʋ kénú ʋ pieŋse har nɛ́;
rʋʋ a Zakɔbɛ dunɩɛ há kɔ́ʋ́ nɩɛ,
Ɩzɩrayɛl há kɔ́ʋ́ tɩ́llɛ́ penʋɔlɔ́.
72 Davidi nʋɔlɩ́wɔ́ rɩ́ sapʋmmɩ́,
ʋ kéŋwó va wéri.