Ŋ Wɩɩsɛ, ŋ Wɩɩsɛ, beé rí tɛ ɩ vɛ́ŋ a tá>>
22
1 Davidi yɩl, a mɩŋ yɩɩla nyúútɩ́na yɩɩla kɛnɔ sɩɛrʋ.
Ɓa yɩ́ʋ́ arɩ́ liŋó ná ɓa haá yɩrɛ “wɩpomí wɩ́ɛ́ma”.
2 Ŋ Wɩɩsɛ, ŋ Wɩɩsɛ, beé rí tɛ ɩ vɛ́ŋ a tá>>
Beé rí tɛ ɩ mɩŋ dɩboli, ká wɩ kúé láŋ aá tá, a wɩ́ŋ búŋse fa>>
3 Ŋ Wɩɩsɛ, ŋ búŋsó a yɩrɩ́ wɔhɔ, kɛ́ɩ́ wɩ́ŋ rɩ́ zese;
tɩtáŋ má, ŋ wɩ siklé.
4 Beé rí tɛ ɩ kéní kuóɓasa daha,
Wɩɩsɛ, ɩ dʋŋɔ́ léŋ ní ká taŋá Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl háá ɓáárɛ déŋdéré.
5 A naabálwa pi lɛ́ɩ́ dí,
arɩ́ taŋá anɩ́ɩ́ ɓɩɛ́na cú a tɔ́wɔ́ mɛ́;
6 ɓa ŋmɔ́wɛ búŋse a pɛ́ɩ́, ɩ láwɔ́ a tá,
ɓa lɛ́ɩ́ dí, ɛ́ nɛ́ ɩ wɩ lóé rɩ́wɔ́ bʋl fá'ɩ́ɔ̃́.
7 Amá ɓa píŋ é makɛ vɩɛŋ nɛ́; ŋ to nɩbíŋ.
Ŋ nɛ́ ká nɩɛ nɩtʋ́ksɩ́, ŋ nɛ́ ká ɓacɛ́bɛ́rɩ́ŋ.
8 Nɩɛ ná wuu há néŋ, ɓaá mɔ́mɩ́ŋ nɛ́, (ŋ yɩr bɩrmɛ ɓaámɔ́mɩ́ŋ),
ɓa mɔ́mɩ́ŋ aá yó nyúúni.
9 Ɓa sɛ́: «Ʋ púú tɩɩ yelli Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́,
ʋ sɩɛ́ lɔ́ʋ́ tá ráá ná!
Rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ cóú, ʋ lɔ́ʋ́ tá yéé!»
10 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ nɛ́ lɩ́sɩ́ŋ ŋ maá luoru mí,
a píŋ sákʋ́ baŋcɩla mɛ́, ká héwíŋ wɩ́ŋ kéné.
11 Ŋ lʋlɛ́ wuu mí, ɓa píŋ a pɛ́ɩ́ nɛ́
ŋ maá luoru wuu mí, ɩ nɛ́ ká ŋ Wɩɩsɛ.
12 Ɛ́ wɩ́ɛ́, sɩ́ŋ mɛ́ kɛ́kʋ́ rɩ́ɩ́ mʋ́ dɩbolí,
beé wɩ́ɛ́, wɩ́hala peri tɛ́sɩ́ɩ́
ká nɛ́ŋ má toó aá pɛ́ŋ mɛ́.
13 Ŋ dɩŋdɔma káŋ, ɓa nɩhɩ̃́ nɔɓallɛ nɛ́ a lɛ́rɩ́ŋ;
ɓa duokí má anɛ Basaŋ tɩ́náwa nɛsɛ a kilíŋ.
14 Ɓa nɩhɩ̃́ kɩ́ŋkánáwa bɔma haá úúre ní,
a wuolíwó nʋɔsɛ a cɩ́nɩ́ŋ mɛ́.
15 Ŋ dóé coló anɛ nyii há palɛ́ a col,
ŋ baá wɩ daha wúó cɩ.
Ŋ baá wɩ baŋcɩpɩrɩ́ kéné,
ŋ mʋ́ʋ́nɔ́ anɛ táŋgbáŋ (tʋkɩkɔ́).
16 Ŋ liŋɓoro wuu kaásɛ,
Ŋ nʋɔ cɛwɛ.
Ɩ ló ŋ naa zizíéli bʋɔ mɛ́.
17 Wɩ́bɔ́ŋ'aara púl kilíŋ,
ɛ́ vasɛ wɩ́ŋ gbel mʋɔ́ wuu pɛ́ɩ́;
ŋ nɛ́ŋsa arɩ́rɩ́ŋ naasɛ wuu ní ɓa vɔsɛ (lúnni).
18 Ŋ wóŋ heŋgbelé má tɩɩ aá dɩɩsɛ, ŋ namɩ́ɛ́ wuu há tenne wɩ́ɛ́.
Ŋ dɩŋdɔma ná ŋ a bibelíŋ.
19 Ɓa yo píé
a páŋ gɛnnɛ a ɓá náŋá.
20 Amá ɩ́ é, Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋ sʋ́lɩ́ rɩ́, sɩ́ dɩboli mʋ́ kaá táŋ,
ɩ nɛ́ káŋ dóé, fá gelgel a ko láŋ tá.
21 Kɛ́rɩ́ŋ mɛ́ rɩ sɩ́biri sʋ́ʋ́,
sɩ́ lo rɩ vasɛ nyaŋ nyɩla kánɩ́ŋ.
22 Lɩsɩ́ŋ kɩ́ŋkáná nʋɔ mɛ́,
ká láŋ tá baknɔɔ nyɩsɛ mɛ́.
Ɩ sɩɛ́ láŋ tá.
23 Ŋ có rɩ́ŋ bʋ́lɩ́ wɩ́ɛ́ a páŋ maábináŋa,
ŋ có rɩ́ŋ bɩ́ɩ́ mɛ́ ɩ púl nɩɛ sɩɛrʋ.
24 «Ɩ́ bɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́, ɩ́ nɩɛ ná há ɩ́ɔ̃́ rʋ́ʋ́ dúókó.
Ɩ́ wuu zilú, ɩ́ é Zakɔbɛ dunɩɛ!
Ɩ́ wuu vaklʋ́ sɩ́ɛ́ (fɔ́ʋ́), ɩ́ é Ɩzɩrayɛl dunɩɛ!
25 Beé wɩ́ɛ́, ʋ wɩ wɩ́lnáárɔ wɩɩla píé yɩrɛ yɔɔ, ʋ wʋ́ʋ́ vɛ́ tá;
ʋ wʋ́ʋ́ har bɩrɛ táʋ́ (ʋ wɩ fʋʋlɛ́ yákʋ́).»
26 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ yɩr nɛ́ tɛ ŋ wóllí aá dɛnnɛ,
nɩkaná sɩɛrʋ.
Ŋ sɩ́ lɩsɩ́ŋ nʋʋsɛ ná ŋ há tɛ́, nɩɛ ná há lɛ́ɩ́ dí (há fɛ́ɩ́) sɩ́ɛ́.
27 Ŋ sɩɛ́ yɩrɔ́ aá hé summe mí ní: ɩ́ dí a mɔ́ ɛ́ ná wuu ɩ́ haá jɛ́ɛ́.
Rɩ nɩɛ ná wuu haá yɩrɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr,
bʋ́ʋ́ mɛ́, rɩ́wɔ́ ká mɩgbó.
28 Rɩ duówa ná nɩɛ há mɩŋ dɩbolí,
líísi Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́, a bɩrɛ kóú rɩ́!
Rɩ tɔ́nɛ́ nɩɛ wuu
ko a ɓírmʋ́ sɩ́ɛ́!
29 Beé wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ ká kuóro, ʋ nɛ́ ká nɩɛ wuu kuóro.
30 Nɩɛ ná wuu há kéŋ mɩɩsɛ nɛ́ dí ɓɩɛ́ ká ɓírmʋ́ sɩ́ɛ́ a cʋɔlʋ́.
Nɩɛ ná má há bɩrmɛ kúŋkulo
nɩɛ ná há wʋ́ɔ́ mɩɩsɛ mɛ́ wúó kɛrɛ,
ɓa sɩ́ ɓírmʋ́ sɩ́ɛ́.
31 Ɓa dunɩɛ sɩ́ tʋ́ŋ aá pɔ́ʋ́;
ɓa sɩ́ bʋ́l Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ a pá woó ná nɔ́ŋɔ há sɩ́ tʋkɛ.
32 Ɓa sɩ́ bʋ́l wɩ́ɛ́ ná ʋ ɛ́ɛ́ ʋ táŋa sɩɛrʋ
a pá nɩɛ ná há há wɩ tɔ́ɔ́ kúé (há sɩ́ kó tɔ́ɔ́).