Zɔɔbɛ hatɩŋnɛ wɩ́bʋlɛ́ dɩtenni: Rɩ́ Wɩɩsɛ tɩ́ɛ́rɩ́ŋ, rɩ́ŋ nɛ́ ɛ́ɛ́ zɔ́kɛ
31
1 Ŋ fa tá nʋɔ a páŋ sɩ́ɛ́;rɩ́wɔ́ pɔ́, rɩ́wɔ́ sɩ́ tuópér bélú rɩ́ɩ́ hɩ́ɛ̃́nʋ́.
2 Rɩ ɛ́ rɛ́, ŋ kér ní ká orí rí bána nyúú,
Wɩɩsɛ ná há kɛ́ oŋ wuu há mɩŋ bána nyúú, há sɩ́ píí páŋ>>
3 Ɩ́ wɩ sɩ́ nɩbɔma nɛ́ tɛ́ wɩɩla,
ká wɩ́bɔ́ŋ'aara má tɩ́llɛ hííne déŋdéré rí>>
4 Ŋ sɩɛ́ há kéní tɩɩ ɛ́ (ŋ há nɛ́ ɛ́ ná) Wɩɩsɛ wɩ́ŋ né rí>>
Ʋ há ɩ̃́ŋ nabulle má tɩɩ nʋɔ rɛ́!
5 Ŋ pi nyɩ́ɛ́rʋ a bɩrmɩ́ŋ deŋtuke rí,
ŋ naa lʋmɔ́ gɩragɩra ɛ́ɛ́ mɛ́ rɛ́>>
6 Rɩ Wɩɩsɛ pi taŋá gbaŋmáŋsɛ a kɩ́ɛ́lɩ́ŋ a ná.
Ɛ́ nɛ́ rʋ́ʋ́ sɩɛ́ ɓɩɛna zɩŋ wɩ́ɩ́ né: ŋ wɩ wɩ́ɩ́ zɔkɛ́.
7 Rɩ́ŋ naasɛ nɛ́ cʋ́rɛ ŋmɛ́nɔ́ ná ʋ fa há túúre mí,
rɩ́ŋ sabɩɩna (baŋcɩla) nɛ́ tɩŋɩ́ŋ sɩ́ɛ́ wɩ́colle (wɩ́jaalɛ́) mɛ́,
rɩ́ŋ nɛ́ŋsa nɛ́ zʋ́ busunnú a tɩŋ wɩ́bɔŋ mɛ́,
8 rɩ ɛ́ a, rɩ́ nɩhuó tɩ́llɩ́ŋ oŋduule,
ɛ́ rá má rɩ́wɔ́ zɔkɩ́ŋ tucɔ́ŋsɛ́!
9 Rɩ́ŋ hál ɔ́ɔ́ rɩ́ŋ sabɩɩna ɓil hóú rí,
rɩ́ŋ mʋ́ kɛ́rʋ́ ŋ kénninɔ́ŋɔ dánnʋɔ mɛ́,
10 rɩ́ ɛ́ a, rɩ́ŋ basa háálɔ mʋ́ gɛrɛ míŋ aá pá nɩhúó,
ká a nɩɛ wuu tɩllɛ́ má. (nɩɛ wuu kaá pɛ́)
11 Beé wɩ́ɛ́, ŋ a hɩwɩ́ɩ́,
wɩ́tɔ́k ná sarɩyadííre há mɔhɛ̃́ rɩ́wɔ́ mɩlmɩ́ŋ dɩlla ʋ wɩ́ɛ́.
12 Ɛ́ é, ŋ wɩ́bɔmɔ ná sɩ́ nɩ́ɛ̃́sɛ níŋ,
a díŋ a zɔkɛ
ká zɔkɩ́ŋ oŋkanɛ́ má wuu.
13 Ŋ rɩ́rɩ́ŋ tʋtʋnnɩbál ɛ́ rá má tʋtʋnnɩtoló
há kéŋ náŋá, ʋ ká taŋá
káŋ pi nyɩ́ɛ́rʋ a pɔ́ʋ́>>
14 Rɩ́ŋ nɛ́ tʋŋ ɛ́, beé rí ŋ sɩ́ a rɩ Wɩɩsɛ nɛ́ kúé aá dí sarɩya,
beé rí ŋ sɩ́ bʋ́l rʋ́ʋ́ nɛ́ kúé aá bɔ́sɛ>>
15 Beé wɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ ná há máŋ, ŋ maá luóri mí
ʋ balá ná nɛ́ máwɔ́ má ɓa maáwa luonni mí.
16 Ŋ há vɛ́ súmme sʋ́lɛ́ rɛ́,
ŋ há ló yúháálɔ ká yɩɛla ká gúl rí>>
17 Ŋ dʋŋɔ há díŋ ɓɩdííli
ká bisime ká losu>>
18 Ŋ heŋbííri wuu mí,
ŋ nɩhɩ̃́ bisime áná nɛ́, ʋ wáŋ laka,
ká a deŋtuke, a pá yúháálɔ má.
19 Ŋ sɩ́ɩ́ há ná nɩyar rʋ́ʋ́ wɩ gɛrɔ kené,
súmmo rʋ́ʋ́ wɩ gɛsuuli kené,
20 rɩ́ŋ wɩ́ŋ pelɔŋ gɛrɔ píé tɔ́ʋ́ tɛŋ mɛ́,
ká ʋ ko barkɩ́ŋ ɛ́ wɩ́ɛ́>>
21 Rɩ́ŋ nɛ́ bɛ́ŋsɛ bisime sarɩya dɩdí,
ŋ há ɩ́ɔ̃́ rɩ sarɩyadííre wuu cɩnɩ́ŋ har wɩ́ɛ́,
22 rɩ ɛ́ a, rɩ́ŋ vayike/vaciŋcele (vacɔɔ) cɔ́rɛ a lɩ́ŋ tɛŋ mɛ́ ɓóŋ,
ká rɩ́ŋ nɛ́sɛ má mɔ́ŋ nɛ́gotoko mí, ká cɩkɛ a lɛ́ ɓóŋ!
23 Beé wɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ ká kuór, ŋ wʋ́ʋ́ wo cakɛ aá cɛ́,
ŋ cáásɔ́ aá fɔ́ʋ́ dɩlmɩlmɔ́ ná kɩ́ŋkáŋ, kɩ́ŋkáŋ wuu.
24 Ŋ píŋ yɩ́ɛ́la hé salmɛ mɛ́ rɛ́>>
Ŋ sɩɛ́ há bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋ́lɛ́: «Ɩ nɛ́ káŋ dɩyuoli é rí»>>
25 Ŋ wɩ lóé rɩ́ŋ satɔrɔ́ lɩ́ŋ nɛ́kanɔ́ kɩ́ŋkáŋ,
ŋ oŋkana ná ŋ há kéné.
26 Ŋ há ná wɩpomi rʋ́ʋ́ nyáásɔ́ weri,
ká ná cana rʋ́ʋ́ va kuóvalɛ́, (háwér valɛ́),
27 ʋ wɩ lóé rʋ́ʋ́ hɩ́ɛ̃́ŋ lʋ́ɔ́rɛ a kánɩ́ŋ,
rɩ́ŋ píwó a makɛ wɩŋsa aá ɓáárɩ́wɔ́.
28 Rɩ́ŋ nɛ́ a ɛ́,
ŋ sarɩyadííro mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ bɛ́ŋsɩ́ŋ,
beé wɩ́ɛ́, ŋ bɩrɩ́ŋ har tɛ́ Wɩɩsɛ ná há mɩŋ bána nyúú ní ɛ́.
29 Ŋ há náŋ dɩŋdɔmɔ rɩ vúkme púú, rʋ́ʋ́ mɩŋ wɩ́hala sɩɛrʋ,
ɛ́ tɔ́rɩ́ŋ sɩɛrʋ rɛ́>>
30 Ŋ sanɛ́ a a bɔ́ŋbɔ́ŋ
a bʋ́r hóú mí, a bʋ́lɛ́ rɩ́ Wɩɩsɛ lɔ́ʋ́ mɩɩsɛ.
31 Aŋ rɛ́ há zʋ́ŋ jaa, ká ʋ wʋ́ʋ́ namɩɛ pɛ́ɩ́ rʋ́ʋ́ dí vɔkɛ>>
Nɩɛ ná wuu há cɩkɩ́ŋ jaa mɛ́ a ná, ká daŋsɩ́ɛ́wa.
32 Nɩhʋɔ́r há wɩ pʋmmɔ cɔ́ɛ́ a ná,
beé wɩ́ɛ́, ŋ dannʋ́ɔ́ wuro a pá nɩvalɩ́.
33 Ŋ kéníŋ wɩ́nyɔ́rkɛ́ féŋsi rí,
ŋ ŋmɔ́wɔ́ nyaŋɩ́ŋ wɩ́bɔma mɛ́
anɛ ɛ́ nɩɛ ɓɩkana há ɛ́ɛ́ rɛ́>>
34 Nɩkana sɩ́ɛ́ mɛ́ nyɩ́ɩ́sɛ́ héwíŋ há wɩ́ŋ kéné a ná,
nɩɛ cɛɛ bɛ́rɩ́ŋ héwíŋ há wɩ́ŋ zʋ́ɛ́,
rɩ́ɩ́ mɔ́ rɩ́ŋ sɩ́ pʋmmɔ lɛ́, a sɩ́ŋ nʋɔ mɛ́ wúrú.
35 Aa, rɩ nɛ́ŋ fa mɩnɔ́ rʋ́ʋ́ zesíŋ mʋ́l né mí!
Ŋ wóŋ nɛ́sɛ aá yiki ŋ wɩ́bʋlɛ́ ná yɩr mɛ́.
Mʋ́l né mí, Wɩɩsɛ ná há kɛ́ oŋ wuu nɛ́ mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ lɩ́sɛ nʋɔ a páŋ.
Yɩzɔkrɛ kɛnɔ ná
ŋ dɩŋdɔma há pʋ́ŋsɛ,
36 ŋ cakɔ lɔ́ʋ́ rɩ́ nɛ́ŋbarawa, a báásɛ;
a púú makɛ kuóneŋcú, a píí cúŋ nyúú mí.
37 Ŋ sɩ́ bilíŋ navalɩ́ wuu nʋɔ a pá Wɩɩsɛ,
ŋ sɩ́ nyɩ́ɩ́sɩ́ŋ tɩɩ ʋ mɛ́ rɩ́ satɔrɔ́ anɛ kuóbio.
38 Ŋ ɔ́ɔ́ baksɛ cɔ́ɛ́ wɩ́ŋ rɛ́,
ŋ ɔ́ɔ́ ɓa tɩ́náwa wíí héŋ mí rí,
39 ŋ láwɔ́ oŋparɛ́ a dí yɔ́ɔ́ rɛ́,
ŋ wʋ́ɔ́ tɩ́náwa mʋɔ́ má zile>>
40 Rɩ ɛ́ nɛ́ bile, rɩ tíé a sɔrɛ túó, arɩ́ nyɔɔ ná háá sʋɔrɛ dʋŋɔ
a la ɔrzɛ arɩ́ bile gbel.
Zɔɔbɛ wɩ́bʋlɛ́ dɩtenni ní rɛ́.