Ezekiyasɛ kuorí díí wɩ́ɛ́
(2k 18.1-4)
29
1 Ezekiyasɛ kúó aá dí kuorí, rʋʋ kéŋ bɩŋsɛ mɛrɛ́ rɩ́ bɔmmʋ́ɔ́ nɛ́, ká dí kuorí bɩŋsɛ mɛrɛ́ rɩ́ nɛ́mɛ́, Zerizalɛmɛ mɛ́. Ʋ maá yɩr nɛ́ fa ká Abi, Zakari toló. 2 Ezekiyasɛ tʋ́ŋ yɛ́rɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩɛ́ mɛ́, anʋ́ naabál Davidi há tʋ́ŋ ɛ́ tɩɩ tɩɩ. 3 Ʋ kuorí díí dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ bɩna mɛ́ nɛ́, ʋ dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ cana sɩɛrʋ, ʋ wúrí Wɩɩsɛ wɩcʋɔlɩjaa ná dánnʋʋsɛ ká bɩ́rmɩ́wɔ́. 4 Ʋ yɩ́rɛ vʋk'ɔɔsa arɩ́ Levi duo nɩɛ, ɓa ko ciki nɩɛ náŋá dɩcémi mí, wɩɩsɛ dɩpomí rɩ́ cɔɔ. 5 Ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: «Levi duo nɩɛ, ɩ́ zésíŋ! Mʋ́l néé mí, ɩ́ mʋ́ʋ́rɩ́wa tɩɩ busunnu, a mʋ́ʋ́rɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ naabálwa Wɩɩsɛ wɩcʋɔlɩjaa ná má busunnu. Ɩ́ lɩ́sɛ óŋ ná wuu há kéŋ busunnu Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́ ná mɛ́. 6 Bee wɩ́ɛ́, á ánáwa die fa wɩ cɩ́nɛ́ tɩkɛ Wɩɩsɛ, ká tʋŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, á Wɩɩsɛ sɩ́ɛ́ mɛ́: Ɓa vɔ́ʋ́ tá, a wʋ́ɔ́ sɩ́ɛ́ píé cɔ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́ ná, ká bɩ́rwɔ́ har yákʋ́. 7 Ɓa tɔ́ wɩ́cʋɔlɩjaa ná dánnʋʋsɛ má tɩɩ, a dʋsɛ cáŋsɛ, a báá wɩ áŋsáŋsɛ arɩ́ vʋkfíse nyɩkɛ, Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́ aá pá Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ. 8 Ɛ́ ɔ́ɔ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɩ́zeno isi Ziida rɩ́ Zerizalɛmɛ nɩɛ nyúú. Ʋ ɔ́ɔ́ ɓa a tɔ́nɛ ná há kéŋ héwíŋ, sazɔkɔ́, a a ɓɩlɔrɛ anɛ́ ɛ́ ɩ́ sɩ́ɩ́ há nówó nyɛ. 9 Ná, a tɩ́ŋ ɛ́ wɩ́ɛ́, ɓa ɓʋ́ʋ́sɩ́rá ánáwa rɩ́ tókowí, ká kɛ́sɩ́rá heŋbólli, rɩ́rá tolé, arɩ́rá háála a kaá mʋ́ yomí. 10 Mʋ́l néé mí ŋ có rɩ́ŋ bíl nʋtʋmɛ́ ŋ rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ pɛ́kɛ. A makɛ rʋ́ʋ́ cɔwɩɩlɩ́zeno ná baá sɩ́rá nyúú túwú. 11 Mʋ́l néé mí, ŋ bɛlɛ, ɩ́ sɩ́ sɛ́ŋɓɛlɩ́ a, bee wɩ́ɛ́ ɩ́ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ lɩ́sɛ rɩ́ɩ́wa cɩ́nʋ́ sɩ́ɛ́; a tʋ́ŋ aá pɔ́ʋ́, a ɔ́ʋ́ tʋtʋnna a nyɩ́kɛ áŋsáŋsɛ aá pɔ́ʋ́.» 12 Ná Levi duo nɩɛ ná há kúé: Kehatɛ bɛlɛ sɩɛrʋ nɩɛ nyaŋ nɛ́ kúé: Amasayi bio Mahatɛ arɩ́ Azariya bio Zowɛl. Merari bɛlɛ sɩɛrʋ: Abidi bio Kisi arɩ́ Yehalɛlɛ bio Azariya. Gɛrsɔŋ bɛlɛ sɩɛrʋ: Zimma bio Yʋa arɩ́ Yʋa bio Edɛŋ. 13 Elɩsafaŋ bɛlɛ sɩɛrʋ: Simiri rɩ́ Yehɛl nɛ́. Azafɛ bɛlɛ sɩɛrʋ: Zekariyahu rɩ́ Mataniya nɛ́. 14 Hemaŋ bɛlɛ sɩɛrʋ: Yɛhiyɛl rɩ́ Simayi nɛ́; Yedutuni bɛlɛ sɩɛrʋ: Semaya rɩ́ Uziɛl nɛ́. 15 Ɓa héwó maábináŋa náŋá mɛ́ ɓa mʋ́ʋ́rɩ́wɔ́ busunnu; ká sɩɛ́ zɩŋ mʋ́ mʋ́ʋ́rɩ́rɛ wɩ́cʋɔlɩjaa ná anɛ ɛ́ kuóro há sɛ́ a tɩ́ŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, wɩ́bʋl mɛ́ a mʋ́ʋ́rɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩcʋɔlɩjaa ná. 16 Vʋk'ɔɔsa zʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́cʋɔlɩjaa ná sɩɛrʋ a mʋ́ʋ́rʋ́, ká pá cɩksɛ ná wuu há kéŋ busunnu kaa lɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩcʋɔlɩjaa ná sɩɛrʋ; a tá wuolo ná mɛ́. Levi duo nɩɛ ko pá ka lɛ tɔ́ɔ́ har, a kaa mʋ́ yoo hé Sedrɔŋ polcʋ́ɔ́rɛ sɩɛrʋ. 17 Cana dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ tápʋl nɛ́ ɓa púl Wɩɩsɛ jaa ná busunnu mʋ́ʋ́rɛ, ʋ tápʋlɛ́ córí kal nɛ́ ɓa zʋʋ mʋ́ʋ́rɛ záwára ná. Tápʋlɛ́ córí ní ɓa kaa mʋ́ʋ́rɛ Wɩɩsɛ jaa ná busunnu wuu a tenní. Dʋ́ŋdʋ́ʋ̃ cana tápʋlɛ́ fí rí balgo kal nɛ́ ɓa tʋ́ŋ Wɩɩsɛ jaa ná tʋtʋmɛ́ wuu tenní. 18 Ɛ́ har mɛ́, ɓa mʋ́ɔ́ bʋl pá kuóro Ezekiyasɛ a bʋlɛ́: «Á mʋ́ʋ́rɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ jaa ná wuu ní: vʋk'ɔ́ɔ́sɛ́ koro ná rɩ́rʋ cɩksɛ wuu arɩ́ táábɩl ná daha ɓa haá bíl Wɩɩsɛ dɩpɛŋwa ná rɩ́rʋ́ cɩksɛ wuu, 19 arɩ́ Wɩɩsɛ jaa cɩksɛ ná wuu, kuóro Ahaazɛ kuorí tɛ́ŋ mɛ́, ʋ há ɛ́ɛ́ ɓa zʋ busunnu. Á bɩ́rɔ́ píwó bílwó dɩbílí, a pá Wɩɩsɛ. Nówó ní á pii bil Nyuutɩna Wɩɩsɛ koro ná sɩ́ɛ́.»Ezekiyasɛ ɔ́ɔ́ ɓa baa bɩrɛ aá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ káá ɔsɛ vʋka
20 Tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́ cɩ́cʋɔ, kuóro Ezekiyasɛ yɩ́rɛ tɔ́ɔ́ ná sɩ́dííre hé náŋá mɛ́, rɩ́wɔ́ mʋ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́cʋɔlɩjaa. 21 Ɓa kɛ́sɛ́ nɔɓallɛ balpɛ rɩ́ peɓallɛ balpɛ rɩ́ pewiisi balpɛ arɩ́ bʋŋgbosi balpɛ, suúri vʋka ɔsɛ́ wɩ́ɛ́. Ɛ́ suúri sʋlɛ́ fa ká kuóro jaa nɩɛ wɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ dɩmɩnɩ́ wɩ́ɛ́ arɩ́ Ziida nɩɛ wɩ́ɛ́ nɛ́. Ká sɩɛ́ bʋl Aarɔŋ bɛlɛ ná há ká vʋk'ɔɔsa rɩ́ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ koro ná daha. 22 Ɓa ɓʋ́ʋ́sɛ nɛsɛ ná; vʋk'ɔɔsa cakwɔ́ cɛ́l a waasɛ koro ná; a ɓʋ́ʋ́sɛ peɓallɛ a cakwɔ́ cɛ́l a waasɛ koro ná; a ɓʋ́ʋ́sɛ pewiisi a cakwɔ́ cɛ́l a waasɛ koro ná. 23 Ká sɩɛ́ ka suúri sʋlɛ́ bʋŋgboksi ná a mʋ́ kuóro rɩ́ nɩɛ ná síɛ́, ɓa pɔ́wɔ́ nɛ́ŋsa sákwɔ́ mɛ́. 24 Vʋk'ɔɔsa sɩɛ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wɔ́ a cakwɔ́ cɛ́l a waasɛ koro ná, Ɩzɩrayɛl wuu suúri sʋlɛ́ wɩ́ɛ́. Bee wɩ́ɛ́ Ɩzɩrayɛl wuu yɩr mɛ́ nɛ́ kuóro a ɓa ɔsɛ ɛ́ vʋkfíse rɩ́ wɩbɔmɔ suúri sʋlɛ́ vʋka ná. 25 Ká sɩɛ́ bil Levi duo nɩɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩcʋɔlɩjaa ná sɩɛrʋ, a pɔ́wɔ́ kuléŋléŋwa rɩ́ ceŋsi arɩ́ gbaŋceŋsi anɛ ɛ́ Davidi rɩ́ Gaadɛ há ká kuóro muulináárɔ arɩ́ Nataŋ há ká Wɩɩsɛ wɩlaabʋllɔ há bʋ́lɛ́. Bee wɩ́ɛ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa tɩ́ŋʋ́ wɩlaabʋlla mɛ́ nɛ́ a pí líŋó néé pá. 26 Tɛ́ŋ ná mɛ́ Levi duo nɩɛ há pá gɔ́kcɩksɛ ná Davidi há ɛ́ɛ́ ɓa a a cɩ́ŋwɔ́ dɩcɩ́nɛ, ká vʋk'ɔɔsa má pa nyɩ́sɛ, 27 Ezekiyasɛ sɩ́wɔ́ ɔsɛ vʋk'físi koro ná daha. Tɛ́ŋ ná mɛ́, ɓa há púlé aá ɔsɛ vʋk'físi ná, ɓa púló yɩ yɩɩla a pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ a mu nyɩ́sɛ, a dú cɩksɛ ná Ɩzɩrayɛl kuóro Davidi há ɛ́ɛ́ ɓa a. 28 Nɩɛ ná wuu ɓírmó a káŋwɔ́ sɩ́ɛ́ cú tíé, ká ɓa yɩ yɩɩla wuu a mú nyɩ́sɛ a kaá já vʋk'físi ná ɔsɛ tenné. 29 Ɓa há ɔsɛ vʋk ná tenní, kuóro rɩ́ nɩɛ ná wuu há súúrú mí, túwó ɓírmi tíé a káŋwɔ́ sɩ́ɛ́ cú tíé. 30 Ɛ́ har mɛ́, kuóro Ezekiyasɛ rɩ́ sɩ́dííre ɔ́ɔ́ Levi duo nɩɛ dɛnnɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ mɛ́ arɩ́ yɩɩla ná Davidi rɩ́ muulináárɔ Azafɛ há lúké. Ɓa dɛ́nnɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ arɩ́ satɔrɔ, a tuwi ɓírmi tíé a káŋwɔ́ sɩ́ɛ́ cú tíé. 31 Ɛ́ nɛ́ Ezekiyasɛ sɛ́: «Mʋ́l néé mí, ɩ́ nɩɛ ná há keníwa nɛ́ŋsa onni kaá ko rɩ́ɩ́wa pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ɩ́ tuuperi, a kánɩ́wa vʋka pʋsɛ rɩ́rɩ́wa tɛŋfɩ́ɛ́l vʋka pʋsɛ a ko Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́cʋɔlɩjaa.» Ɛ́ nɛ́ nɩɛ saŋ a ka vʋka pʋsɛ rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l vʋka pʋsɛ a kaa ko, ká ɓa ná wuu sɩɛrʋ há wéró ka vʋ́kfíse pʋsɛ kaá ko. 32 Pʋsɛ ná nɩɛ há ɓʋ́ʋ́sɛ a ɔsɛ vʋk'físe nʋɔ nɛ́ nɛsɛ mɛɛ́sɩbotoro rí fí rɩ́ peɓallɛ zɔlɔ arɩ́ pewiisi zɔwɛllɛ. Ɓa wuu ní ɓa ɓʋ́ʋ́sɛ a ɔsɛ vʋk'físi pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ. 33 Vʋka ná náŋa pʋsɛ nʋɔ ká pʋzeŋsi zɔwalgo arɩ́ pʋwɩɛla bʋ́ɩ́toro. 34 Vʋk'ɔɔsa fa wɩ kaŋ rɩ́wɔ́ puri pʋsɛ ná wuu ɓa há ɓʋ́ʋ́sɛ ɔsɛ vʋ́kfíse. Ɛ́ nɛ́ ɓa maábináŋa Levi duo nɩɛ pɛ́wɔ́ mɛ́, a tʋŋ tʋtʋmɛ́ ná tenni, ká dɩ́dɛllɛ vʋkɔɔsa ná náŋa há sɩ́ mʋ́ʋ́rɩ́wɔ́ busunnu tenní. Levi duo nɩɛ ná fa kéŋ kajáŋa ɓa busunnu mʋ́ʋ́rɛ mɛ́ a kɩ́llɛ vʋk'ɔɔsa ná. 35 Vʋk'físe fa kánɔ́ wérí a súúri vʋka naŋnʋnnɛ mɛ́ rɩ́ tɛ́ŋfɩɛ́l vʋka arɩ́ vʋkfíse dɩvɛ́ŋ mɛ́. Nyɛ́ nɛ́ ɓa tʋŋ a bɩrpúl Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩcʋɔlɩjaa ná tʋtʋmɛ́. 36 Ezekiyasɛ rɩ́ nɩɛ ná wuu sɩɛnnɛ tɔ́rɔ́ wérí, Wɩɩsɛ tɩɩ nɛ́ há lá nɩɛ sɩ́ɛ́, ɓa tʋŋ tʋtʋmɛ́ ná. Bee wɩ́ɛ́, wɩ́ɛ́ ná wuu vá kɩ́kɛ́lɛ́ a mʋ́ tenni.