Zozafa rɩ́ Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ tʋŋ nʋɔ mɛ́.
18
1 Zozafa fa kéŋ ɓɩɛ wérí kɔ́ʋ́ yɩr má lɛ. Ʋ rɩ́ Akaabɛ tʋ́ŋ nʋɔ mɛ́ a tɩŋ hájaasɛ mɛ́. 2 Bɩŋsɛ mɔ́ɔ há dáárɛ́, Zozafa rɩ́rʋ́ tʋtʋnna ísó mʋ́ Akaabɛ rɩ́, Samari mí. Ɛ́ nɛ́ Akaabɛ isi ɓʋ́ʋ́sɛ pʋwɩɛla arɩ́ pʋzeŋsi ɓɩkana a a ɓɩdííle pɔ́wɔ́. Ká sʋ́lʋ́ rʋ́ʋ́ mʋ́ yoo la Ramɔtɛ há mɩŋ Galaadɛ mɛ́. 3 Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ sɩɛ́ bʋl Ziida kuóro Zozafa rɩ́ a bʋlɛ́: «Ɩ sɩ́ ko pɛ́ŋ mɛ́ rɩ́ŋ mʋ́ yoo la Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ mɛ́>>» Ɛ́ nɛ́ Zozafa sɛ́: «Ŋ rɩ́rɩ́ ká balá nɛ́, ɩ nɩɛ arɩ́rɩ́ŋ nɩɛ má ká balá, á rɩ́rɩ́ sɩ́ mʋ́ yo lal ná.»Akaabɛ wɩ́laabʋlla sʋ́ʋ́ sɩ́ dí dóé
(1K 22. 1-40)
4 Ká Zozafa sɩɛ́ bʋl Ɩzɩrayɛl kuóro rɩ́ a bʋlɛ́: «La sɩ́ɛ́ a bɔsɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ a ná.» 5 Ɩzɩrayɛl kuóro hé wɩ́laabʋlla há pérí nɩɛ zɔ́wana náŋa mɛ́ a bɔ́sɩ́wɔ́ a bʋlɛ́: «Á wo Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ mɛ́, mʋ́ aá yóú rɩ́, a lóó á sɩ́ mʋ́>>» Ɓa sɛ́: «Mʋ́, Wɩɩsɛ pí tɔ́ɔ́ ná hé kuóro nɛ́sɛ mɛ́.» 6 Amá Zozafa sɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ nɔ́ŋɔ báá to rɛɛ́, ráá tɩ́ŋʋ́ mɛ́ a bɔsɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ a ná>>» 7 Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóro bʋl Zozafa rɩ́ a bʋlɛ́: «Nɛ́ŋ balá rɩ́ mɩnɛ́ á há sɩ́ wóllú mí tɩŋ a bɔsɛ Nyuutɩna Wɩɩsɛ; amá ŋ é bɛ́rʋ́, bee wɩ́ɛ́, ʋ wɩ wɩ́wér balá má bʋ́lɛ́ aá páŋ, tɛ́ŋ wuu mí, wɩ́bɔma dʋŋɔ nɛ́ ʋ laa bʋl aá páŋ. Ʋ nɛ́ ká Miise, Imila bio. Zozafa sɛ́: «Kuóro, sɩ́ nyɛ bʋ́lʋ́!» 8 Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóro yɩ́rɛ tʋtʋnnɩhɔ̃́ nɔ́ŋɔ a bʋlʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: Fá kɩ́kɛ́lɛ́ mʋ́ yɩ́rɛ Miise Imila bio páŋ.
9 Ɩzɩrayɛl kuóro rɩ́ Ziida kuóro Zozafa súwó kuógɛnnɛ, oro wuu fa kénú kuóɓasa daha, a ké dɩjɛlɔ ná há mɩŋ Samari tɔ́ɔ́ dánnʋɔ mɛ́. Ká wɩ́laabʋlla ná wuu sɩɛ́ mɩ́ŋwɔ́ sɩ́ɛ́, a la wɩ́ɛ́ aá bʋl. 10 Sedekiya há ká Kenaana bio sɩɛ́ fá pí hɔɔ a luki nyɩ́sɛ, ká bʋlɛ́: «Ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ há sʋ́ʋ́ ná: “Nyɩ́sɛ nyáŋ ká dóé malla nɛ́, rɩ́ɩ́ kaa zɔkɛ Aramɛ nɩɛ tenni.”» 11 Ɛ́ nɛ́ wɩ́laabʋlla ná wuu bʋl ɛ́ tɩɩ, a bʋlɛ́: «Mʋ́ yo Ramɔtɛ há mɩŋ Galaadɛ mɛ́ ɩ sɩ́ dí dóé! Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɩ́ kánʋ́ héí nɛ́sɛ mɛ́.»
Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Miise bʋ́l zɔ́krʋ ná háá kué wɩ́ɛ́
12 Nɩtʋmɩ́ ná fa há mʋ́ɛ́ yɩ́rɛ Miise, ʋ bʋlʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: «Ná, wɩ́laabʋlla ná tʋ́ŋ nʋɔ mɛ́, a bʋl wérí ní a pá kuóro. Ŋŋ́ sʋ́lɩ́ ɩ má bʋl wérí anɛ náŋa ná há bʋ́l ɛ́.» Bʋ́l wɩ́were! 13 Ɛ́ nɛ́ Miise sɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ wómmó, ŋ sɩ́ bʋ́lʋ́ ná ŋ Wɩɩsɛ há sɛ́ rɩ́ŋ bʋl!»
14 Miise mʋ́ a peri kuóro, ɛ́ nɛ́ ʋ bɔ́sʋ́ a bʋlɛ́: «Miise, á mʋ́ yoo a la Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ mɛ́, a lóó á sɩ́ mʋ́>>» Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: «Ɩ́ mʋ́! Ɩ́ sɩ́ dí dóé! Ɩ́ sɩ́ kɛ́sɩ́wɔ́ héíwa nɛ́sɛ mɛ́.» 15 Amá kuóro bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: «Naasɩ́ bɛŋmɛŋ nɛ́ ŋ há bʋ́lɩ́ rɩ́, a bʋlɩ́ rɩ́ɩ́ ŋmɩ́ɛ́sɛ rɩɩ sɩ́ bʋl taŋá dʋŋɔ nɛ́ aá páŋ Nyuutɩna Wɩɩsɛ yɩr mɛ́>>» 16 Ɛ́ nɛ́ Miise sɛ́:
«Ŋ ná Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu
rɩ ɓa pɩ́sɛ náŋá mɛ́ pallɛ daha,
anɛ piẽŋse ná há wɩ nɩ́nʋɔlɔ kené.
Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́:
«Nɩɛ nyáŋ báá wɩ sɩ́dííro kené,
nɛrɔ wuu bɩrmʋ́ʋ́ jaa arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.”» 17 Ɩzɩrayɛl kuóro bʋ́l Zozafa rɩ́ a bʋlɛ́: «Ŋ fa wɩ bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́. Wɩ́bɔma dʋŋɔ nɛ́ ʋ laa bʋl aá páŋ, wɩ́wérí é rá!” 18 Ɛ́ nɛ́ Miise sɛ́: “Taŋá há wéró, ɩ́ zesi Nyuutɩna Wɩɩsɛ liŋó: Ŋ ná Nyuutɩna Wɩɩsɛ rʋʋ kénú kuóɓasa daha ká bána nyúú lalyoore wuu isi cɛ́ daha ʋ nɛ́duu arɩ́rʋ́ nɛ́gʋɔ rɩ́. 19 Nyuutɩna Wɩɩsɛ sɛ́: “Aŋ rɛ́ sɩ́ nyɩsɛ Ɩzɩrayɛl kuóro Akaabɛ rʋ́ʋ́ mʋ́ a yo Ramɔtɛ há mɩŋ Galaadɛ mɛ́, a sʋwɛ ráŋ>>” Nɔ́ŋɔ lɩ́sɛ nʋɔ a bʋlɛ́ nyɛ, nɔ́ŋɔ má sɩ́ nyɛ. 20 Ɛ́ nɛ́ sabɩŋ nɔ́ŋɔ ko Nyuutɩna Wɩɩsɛ rɩ́ a bʋlɛ́: “Ŋ é ní sɩ́ mʋ́ a nyɩ́sʋ́.” Nyuutɩna Wɩɩsɛ bɔ́sʋ́: “Ɛ́ rɛɛ́wa rɛ́ʔ” 21 Ʋ sɛ́: “Ŋ sɩ́ mʋ́ a nyɛ nyɩɛrʋ a pɔ́ʋ́ wɩ́laabʋlla ná wuu.” Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ a bʋlɛ́: “Ɩ wóú aá nyɩsɛ; ɩ kenú tɩ́ŋ. Mʋ́ a tʋŋ ɛ́.” 22 Miise báá sɛ́, ɛ́ wɩ́ɛ́, rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nɛ́ lóé rɩ́ nyɩɛrʋ sabɩɩna nyɛ nyɩɛrʋ a pɛ́ɩ́ wɩ́laabʋlla, ɛ́ máŋsʋ́ rɩ Nyuutɩna Wɩɩsɛ tɩɩ faá já rɩ́ wɩɩla nɛ́ pérí.»
23 Ɛ́ nɛ́ Sedekiya há ká Kenaana bio tuuperi a ŋmɔwɛ Miise tɛ́ŋgbɛlɩ́ mɛ́ ká bʋlɛ́: «Nɛɛ́ rɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ Sabɩɩna tɩŋ, a lɩ́ŋ mɛ́ a ko aá bʋ́lɩ́ rɩ́>>» 24 Miise sɛ́: «Ɩ tɩɩ sɩ́ɩ́ sɩ́ ná, kal ná ɩ há sɩ́ gʋɔrɛ aá féŋsi jɩɩsɛ sɩ́ɛ́rɩ́.» 25 Ɩzɩrayɛl kuóro sɛ́: «Ɩ́ ka Miise mʋ́ pá Amɔŋ, tɔ́ɔ́ ná sɩ́dííro arɩ́ kuóro bio Yohasɛ. 26 Ká bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: “Kuóro sɛ́: Ɩ́ ka báálɔ né a tɔ́ bɩnajaa, a sɩ́ ló rʋ́ʋ́ dí ɓɩdííle rɩ́ nyii aá vɔkɛ, aá dɛllɛ rɩ́ŋ bɩrko arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l.”» 27 Miise sɛ́: «Rɩ́ɩ́ nɛ́ ɓɩɛ́na bɩ́rɛ́ ko arɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l, Nyuutɩna Wɩɩsɛ raa wɩ́ŋ mɛ́ tɩ́ŋɛ́ a bʋl wɩ́ɛ́ nyáŋ.» Ká súúri a bʋlɛ́. «Nɩɛ wuu, ɩ́ zesi!»
Kuóro Akaabɛ sʋ́wɛ́ lal mɛ́
28 Ɩzɩrayɛl kuóro arɩ́ Ziida kuóro Zozafa mʋ́ɔ́ rɩ́wɔ́ yo Ramɔtɛ ná há mɩŋ Galaadɛ mɛ́. 29 Ɩzɩrayɛl kuóro bʋl Zozafa rɩ́ a bʋlɛ́: «Ŋ sɩ́ gɩ́nɩ́ŋ tɩɩ a zʋ lal ná sɩɛrʋ. Ká rɩ́ɩ́ é súí kuógɛnnɛ.» Ɛ́ nɛ́ Ɩzɩrayɛl kuóro ɓɩɛ́na gɩ́nʋ́ tɩɩ a zʋ lal ná sɩɛrʋ. 30 Aramɛ kuóro fa pí liŋó néé ní a pɔ́ʋ́ lalyóórítórkowa sɩ́dííre a bʋlɛ́: «Ɩ́ sɩ́ heŋbié yó, a sɩ́ nɔhɔ̃́ yó, amá ɩ́ de jɩ́ja Ɩzɩrayɛl kuóro dʋŋɔ nɛ́.» 31 Ɛ́ nɛ́ tɛ lalyóórítórkowa sɩ́dííre ná há ná Zozafa, ɓa sɛ́: «Táŋa wuu, Ɩzɩrayɛl kuóro ní.» Ká mʋ́ kílú rɩ́wɔ́ yóú. Ɛ́ nɛ́ Zozafa ŋmɔwɛ búŋse; Nyuutɩna Wɩɩsɛ fɔ́ʋ́ búŋse a a ɓa cʋ́rɛ mʋ́ cɔ́ɔ́ nɔŋɔ́ ká tɔ́ʋ́. 32 Lalyóórítórkowa sɩ́dííre sɩɛ́ zɩŋ rɩ́ Ɩzɩrayɛl kuóro raá, ɓa bɩrɛ ká tɔ́ʋ́.
33 Amá nɔŋɔ́ yóú túhɛ́ŋ bínó, ʋ tɩŋ Ɩzɩrayɛl kuóro hɔɔ gɛrɔ sáma mɛ́ a zʋ́ʋ́. Kuóro bʋl nɛrɔ ná há kenú lalyóórítórko aá va rɩ́ a bʋlɛ́: «Nʋkɛ har, a kánɩ́ŋ lɛ lal ná mɛ́, bee wɩ́ɛ́, ŋ pɩ́rɔ́.» 34 Ɛ́ kal, lal ná fɛ́lɔ wérí, ɓa tá kuóro lalyóórítórko ná sɩɛrʋ, Aramɛ nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́ ráŋ, amá wɩɩsɛ kúó aá pɔrɛ, rɩ Ɩzɩrayɛl kuóro sʋ́wɔ́.