6
1 Ɛ́ nɛ́ Salomɔŋ sɛ́: Nyuutɩna Wɩɩsɛ sʋ́ʋ́ sɩ́ zʋʋ mɩŋ bíno sɩɛrʋ nɛ́! 2 Kaŋ é, ŋ sɔ jaa rɩ́ŋ pɛ́ɩ́, dɩhɩ̃́ ná ɩ há sɩ́ mɩŋ, a kaá mʋ́ wuu!Salomɔŋ sʋ́l Wɩɩsɛ bárka hé Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná mɛ́
3 Kuóro bɩ́rʋ́ sɩ́ɛ́ caasɛ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu ká sʋl Wɩɩsɛ bárka pɔ́wɔ́. Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu fa ísó cɛ́ dahá nɛ́. 4 Ká sɩɛ́ bʋlɛ́: «Rɩ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ yɩr yɩ́rɛ́, ʋ tɩɩ nʋɔ há bʋ́lɛ́ páŋ áná Davidi, a saŋ lo ʋ nɛ́ŋsa tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná ʋ fa há tá nʋɔ bʋlʋ́ sɩ́ a: 5 "A pɔ́ tapʋ́l ná ŋ há keníŋ nɩɛ lɛ Ezipiti tíé mí, ŋ wɩ tɔ́ɔ́ wuu lɩ́sɛ́ Ɩzɩrayɛl tɔ́nɛ sɩɛrʋ rɩ́wɔ́ sɔ wɩcʋɔlɩjaa ráŋ páŋ; rɩ́wɔ́ cɩ́cʋ́ɔ́lɩ́ŋ. Ŋ sɩɛ́ báá wɩ nɛ́ŋ oro wuu lɩ́sɛ́ rʋ́ʋ́ nɛ́ mɩŋ Ɩzɩrayɛl, ŋ nɩɛ sɩ́ɛ́; 6 Amá, Zerizalɛmɛ nɛ́ ŋ lɩsɛ́ rɩ́wɔ́ sɔ jaa ŋ yɩr mɛ́, ká lɩ́sɛ Davidi rʋ́ʋ́ a Ɩzɩrayɛl, ŋ nɩɛ sɩ́dííro. 7 Ŋ áná Davidi bɩ́ɩ́nʋ́ sɩɛrʋ mɛ́ rʋ́ʋ́ sɔ jaa pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ. 8 Amá Nyuutɩna Wɩɩsɛ bʋ́lɩ́ŋ áná Davidi rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ bɩ́ɩ́nɩ́ wérí, ɩ háá já rɩ́ɩ́ sɔ jaa páŋ. Ɩ á wérí ɩ há bɩ́ɩ́nɛ́ nyɛ. 9 Taŋá, ɩ raá to nɛrɔ ná há sɩ́ sɔ jaa ná; ɩ tɩɩ bilʋlɩ́ nɛ́, ʋ nɛ́ sɩ́ sɔ jaa ná ŋ yɩr mɛ́! 10 Nyuutɩna Wɩɩsɛ lóú ʋ wɩ́bʋlɩ́ nʋɔ sú. Ŋ láŋ áná Davidi nyúú mí, a ké Ɩzɩrayɛl kuóɓasa dáha anɛ ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ fa há bʋ́lɛ́; a sɔ jaa pá Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ. 11 Ráŋ nɛ́ ŋ bil dáka ná, ɛ́ dáka sɩɛrʋ nɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ nʋtʋmɛ ná ʋ há bílé arɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ mɩŋ.»
Salomɔŋ wɩsʋ́lɔ wɩ́ɛ́
12 Salomɔŋ ísó cɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ koro ná sɩ́ɛ́, arɩ́ Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu sɩ́ɛ́. Ká kánʋ́ nɛ́ŋsa ɓɔ́. 13 Bee wɩ́ɛ́, Salomɔŋ fa ɔ́ɔ́ ɓa ka kɔmɔ́ cʋɔrɛ koro a pii bíl Wɩcʋɔlɩjɩzeno wuolo sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa. Koro ná gbési ká nɛ́gotóko sɩ́ɩ́ bɔmmʋ́ɔ́, jɛ́l nɛ́gotóko sɩ́ɩ́ bɔmmʋ́ɔ́, kɔ́ʋ́ isé má a nɛ́gotóko sɩ́ɩ́ botoro. Salomɔŋ isi zɩ́nʋ́ daha, a tuwi ɓírmi Ɩzɩrayɛl nɩɛ wuu sɩ́ɛ́. Ká kánʋ́ nɛ́ŋsa ɓɔ́ bána nyúúri; 14 a bʋlɛ́: «Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ, bána nyúú arɩ́ tíé nyúú, Wɩɩsɛ oro wuu toó a nɩɛ́sɩ́. Ɩ wɩ nʋtʋmɛ ná ɩ há tɛ́ɛ́ pɛ́ɩ́ tʋtʋnna wɩ́ɛ́ sʋ́llɛ́, ɩ sɩ́ɛ́ mɩŋ nɩɛ ná há ɛ́ɛ́ yardá, a tɩ́tɩŋ wɩ́ɛ́ ná wuu ɩ há mákɛ́ arɩ́ táŋa, har nɛ́. 15 Ɛ́ wɩ́ɛ́, nʋtálɔ ná ɩ há tɛ́ɛ́ páŋ áná, ɩ tʋtʋnnɔ, ɩ ɔ́ɔ́ ʋ nʋɔ sú. Zaa, ɩ nɛ́ŋsa tʋ́ŋ wɩ́ɛ́ ná ɩ nʋɔ fa bʋlɛ́ á sɩ́ɩ́ nóú. 16 Mʋ́l néé mí Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ, ló rɩ́ nʋɔ ná ɩ há tɛ́ɛ́ páŋ áná, ɩ tʋtʋnnɔ Davidi a nyamɩ́: Ɩ fa bʋ́lɔ́ pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: Ɩ duo nɩɛ nɛ́ sɩ́ dídí kuorí Ɩzɩrayɛl mɛ́, rɩ́ ɓa nɛ́ kéŋ taŋá, aá tɩ́ŋɩ́ arɩ́wɔ́ sɩɛrʋ, arɩ́wɔ́ taŋá wuu. 17 Mʋ́l néé mí Nyuutɩna Wɩɩsɛ, Ɩzɩrayɛl Wɩɩsɛ lo rɩ́ nʋɔ ná ɩ há tɛ́ɛ́ pɛ́ɩ́ tʋtʋnnɔ Davidi nʋɔ sú! 18 Wɩɩsɛ rɩ́ nɩbííne sɩ́ wólli tʋŋ jaa mɛ́ tíé nyúú rɛɛ́>> Bee wɩ́ɛ́, bána nyúú má tɩɩ wɩ jɛ́l a mɔʋ́ zʋɩ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́, ʋ toó rʋ́ʋ́ ko zʋʋ mɩŋ jaá né ŋ há sɔ́ɛ́ sɩɛrʋ! 19 Amá ŋŋ́ sʋ́lɩ́, Nyuutɩna Wɩɩsɛ, ŋ Wɩɩsɛ, zesi nɩ́ŋ sʋlɛ́, a rɩ́rɩ́ŋ jɛnnɛ́ a nɩ́ŋ é ɩ tʋtʋnnɔ cááse arɩ́rɩ́ŋ sʋlɛ́. 20 Lo rɩ́ɩ́ sɩ́ɛ́ cɔ́ jaá né mí wɔhɔ arɩ́ tɩ́taŋ wuu, dɩhɩ̃́ ná ɩ há lɩ́sɛ́ rɩ́wɔ́ cɩ́cʋ́ɔ́lɩ́ ráŋ. Rɩŋ nɛ́ píŋ sɩ́ɛ́ rɩ́ɩ́ cáásʋ́ ká sʋ́lɩ́, ɩ zesi nɛ̃. 21 Ŋ é, ɩ tʋtʋnnɔ arɩ́ Ɩzɩrayɛl ɩ nɩɛ, raá nɛ́ cɛ́ dɩhɩ̃́ né a jɛ́nnɩ́, ɩ zesi nɛ̃. Ɩ é, kéní jaa mɛ́ ká zesi nɛ̃ a pírá wɩ́bɔmɔ cɛ́rá. 22 «Rɩ́ nɛ́ŋ a wɩ́ɩ́ zɔ́kʋ́ maábinɔ́ŋɔ mɛ́, a mɔ rɩ́wɔ́ fɩ́kʋ́ mɛ́ rʋ́ʋ́ ŋmɩ́ɛ́sɛ; rʋ́ʋ́ ko zʋʋ cɩ́nɩ́ koro ná sɩ́ɛ́ wɩcʋɔlɩjɩzeno né sɩɛrʋ, a ŋmɩ́ɛ́sɛ, 23 ɩ é, ké bána nyúú, a zesi nɛ̃ a lá wɩ́ɩ́ ná zɩŋ pɛ́ɩ́ tʋtʋnna. Bɛŋsɛ nɛrɔ ná há zɔ́kɛ́ zɔ́krʋ, ká ló nɛrɔ ná há wɩ wɩ́ɩ́ zɔ́kɛ́. 24 «Rɩ́ Ɩzɩrayɛl, ɩ nɩɛ nɛ́ ɛ́ɛ́ zɔ́kɩ́ mɛ́, rɩ́ɩ́ lo rɩ́wɔ́ dɩŋdɔma yoo díwó, rɩ ɓa nɛ́ bɩ́rɛ́ kóí rɩ́, rɩ́ɩ́ dɛ́nnɩ́, a sʋ́lɩ́ a jɛ́nnɩ́ jaa né sɩɛrʋ; 25 ɩ é há mɩŋ bána nyúú, zesi nɛ̃. A hé Ɩzɩrayɛl, ɩ nɩɛ wɩ́bɔmɔ súúrí ká baa káŋwɔ́ bɩr ko tíé ná ɩ há píé pɔ́wɔ́ rɩ́wɔ́ ánáwa. 26 «Rɩ ɓa nɛ́ ɛ́ɛ́ zɔ́kɩ́ mɛ́, rɩ́ɩ́ bána nyúúrí tɔ́, duóŋ waá ko, rɩ ɓa nɛ́ bɩ́rwɔ́ sɩ́ɛ́ caasɛ dɩhɩ̃́ né; rɩ́ɩ́ sʋ́lɩ́ rɩ́ɩ́ dɛ́nnɩ́, ká ɓɩɛ́na lɩ́sɩ́wɔ́ tɩɩ ɛ́ wɩ́zɔkɛ́ mɛ́, a tɩ́ŋɩ́ há bɛ́ŋsɩ́wɔ́ wɩ́ɛ́, 27 ɩ é, Nyuutɩna Wɩɩsɛ, mɩŋ bána nyúú a zesi nɛ̃ a píí tʋtʋnna, rɩ́ Ɩzɩrayɛl, ɩ nɩɛ wɩ́zɔkɩ́ cɛ́wɔ́. Ká mákwɔ́ rɩ́wɔ́ zɩŋ taŋá ŋmɛ́nɔ ná há mɔhɛ̃́ rɩ́wɔ́ tɩŋ, ká baa a rɩ́ duóŋ kóí tɔ́ɔ́ ná mɛ́ ɩ há píé pɛ́ɩ́ nɩɛ rʋ́ʋ́ ɔ́wɔ́ tɩ́llɛ. 28 «Rɩ́ losu nɩ́ zʋ́ tɔ́ɔ́, a tɩŋ oŋduulé há zɔ́kɛ́ wɩ́ɛ́, a tɩŋ buzúŋ rɩ́ wiiló há zʋ́wɔ́ wɩ́ɛ́, hʋɔ̃́sɛ arɩ́ hʋɔ̃́yórówa há díwó, rɩ dɩŋdɔma nɛ́ kué tɔ́ɩ́ nɩɛ hé ɓa tɔ́ɔ́ mɛ́ a tɔ́wɔ́ tɔ́nɛ dánnʋʋsɛ, rɩ wɩ́lɔrɛ́ rɩ́wɔ́ duo wuu arɩ́ pʋ́ɔ́llɛ nɛ́ zʋ́wɔ́, 29 Rɩ Ɩzɩrayɛl há kɛ́ɩ́ nɩɛ, rɩ ɓa oro wuu nɛ́ ʋʋ̃́ wɩ́zɔkɩ́ rɩ́rʋ́ wɩɩla, rɩ́ɩ́ bɩ́rʋ́ sɩ́ɛ́ caasɛ jaá né, a ɓɔ́ʋ́ nɛ́ŋsa a sʋ́lɩ́ a jɛ́nnɩ́; 30 ɩ é, Nyuutɩna Wɩɩsɛ, há mɩŋ bána nyúú ɩ jaa mɛ́, píwó wɩ́zɔkɛ́ cɛ́wɔ́, ká tʋŋ ɛ́ ná há cɛ́rɛ́ rɩ́ nɛrɔ wuu. Bee wɩ́ɛ́, ɩ ɩ̃́wɔ́ sɩɛrʋ; ɩ dʋŋɔ nɛ́ ɛ̃ nɩbííne sɩɛrʋ. 31 A makɛ rɩ́wɔ́ fɩ́fɛ́ɩ́, kaá tɩ́ŋɩ́ ŋmɛ́ŋsɛ ná ɓa hiẽsó wuu mí tíé ná mɛ́ ɩ há píé pɔ́wɔ́ ánáwa mɛ́. 32 «Rɩ nɩhʋɔrɔ ná má há to Ɩzɩrayɛl nɛ́ŋ nɛ́ nɩ́ɩ́ Yɩzeno ná rɩ́rɩ́ dóé arɩ́rɩ́ vadóé wɩ́ɛ́, rɩ́ɩ́ lɛ tɔ́bolí rɩ́ɩ́ ko , a púú sɩ́ɛ́ caasɛ jaa né a sʋlɩ́, 33 ɩ é, há mɩŋ bána nyúú ɩ jaa mɛ́, zesi nɛ̃ nɩhʋɔrɔ ná sʋlɛ́ a a wɩ́ɩ́ ná wuu ʋ há sʋ́lɩ́ rɩ́ a pɔ́ʋ́. Ɛ́ é, dúníé nɩɛ wuu sɩ́ zɩ́mɩ́ yɩr, aá fɛ́ɩ́ anɛ Ɩzɩrayɛl ɩ nɩɛ há fɛ́ɩ́ ɛ́. Duníé nɩɛ wuu sɩ́ zɩŋ rɩ́ yɩr nɩ́ɩ́ yɩ́rɛ́ jaa né ŋ há sɔ́ɛ́ pɛ́ɩ́ mɛ́. 34 «Rɩɩ nɩɛ nɛ́ kué aá mʋ́ lal rɩ́wɔ́ yowó dɩŋdɔma, rɩ́ɩ́ pi ŋmɛ́nɔ ná ɩ há mákɛ́ pɔ́wɔ́, rɩ ɓa nɛ́ bɩ́rwɔ́ sɩ́ɛ́ caasɛ tɔ́ɔ́ né ɩ há bɛ́llɛ́ lɩ́sɛ́ arɩ́ jaa ná ŋ há sɔ́ɛ́ ɩ yɩr mɛ́, a sʋlɩ́, 35 mɩŋ bána nyúú, ká zesi nɩ́wɔ́ sʋlɛ́ rɩ́wɔ́ jɛnnɛ́ a a rɩ́wɔ́ yoo díwó dɩŋdɔma ná! 36 «Rɩ́ ɓa nɛ́ ɛ́ɛ́ zɔkɩ́ mɛ́, bee wɩ́ɛ́ nɛ́ŋ wuu toó, a wɩ wɩ́bɔmɔ kené. Rɩ́ɩ́ cɔ́ɛ́ isíwó nyúú rɩɩ lo rɩ́wɔ́ dɩŋdɔma yoo díwó a kɛ́sɩ́wɔ́ kaa mʋ́ dɩhɩ̃́ ná há ká tɛ́sɩ́ɩ́ ɛ́rá má dɩbólí, 37 tɔ́ɔ́ ná mɛ́ ɓa há kɛsɩ́wɔ́ mʋ́ ɓa a yosi, rɩ́ ɓa nɛ́ bɩɩnɩ́wɔ́ tɩɩ mɛ́ a bɩ́rsɛ sabɩɩna rɩ́ɩ́ bɩr kóé rɩ́, rɩ́ɩ́ jɛnnɩ́ a bʋlɛ́: «Á ɔ́ɔ́ zɔ́kɛ, á tʋ́ŋ wɩ́nyɔ́rkɛ́, a tʋ́ŋ sɔhɔɔ!», 38 Rɩ ɓa nɛ́ bɩrɛ́ kóí rɩ́, rɩ́wɔ́ sɩɛrʋ wuu rɩ́wɔ́ dʋma wuu; tɔ́ɔ́ ná mɛ́ ɓa há kéŋwó mʋ́ ɓa a yósí sɩɛrʋ, rɩ́ ɓa nɛ́ píwó sɩ́ɛ́ caasɛ tɔ́ɔ́ ná, ɩ há píé pɔ́wɔ́ ánáwa, tɔ́ɔ́ ná ɩ há bɛ́llɛ́ lɩ́sɛ́, arɩ́ jaa ná ŋ há sɔ́ɛ́ ɩ yɩr mɛ́ ká sʋlɩ́; 39 ɩ é, mɩŋ bána nyúú ɩ jaa mɛ́, ká zesi nɩ́wɔ́ wɩsʋlɔ́ rɩ́wɔ́ jɛnnɛ, a pi taŋá páwɔ́. Pii cɛ́ nɩɛ ná há ɛ́ɛ́ zɔkɩ́ mɛ́. 40 «Mʋ́l néé mí, ŋ Wɩɩsɛ, ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɛ́ wúrí sɩ́ɛ́ a ɓílí dɩlla, a zesi nɛ̃ wɩsʋlɔ́ né ŋ háá sʋ́lɩ́ rɩ́. 41 Ɛ́ wɩ́ɛ́, mʋ́l néé mí Nyuutɩna Wɩɩsɛ, isi kóí dɩfɩɛlɩ́ ɩ tɩɩ arɩ́rɩ́ nʋtʋmɛ dáka ná ɩ dóé há mɩ́nʋ́ sɩɛrʋ. Ɛ́ wɩ́ɛ́ Nyuutɩna Wɩɩsɛ, lo rɩ́ɩ́ vʋk'ɔɔsa ná laatɛ́ɩ́, ká rɩ́ nɩɛ ná há cɩ́nɛ́ tɩ́kɩ́ jɩ́jʋɔsɛ wér sɩɛrʋ. 42 Nyuutɩna Wɩɩsɛ, sɩ́ɩ́ nɩlɩ́sɛ vɛ́ɛ́ tá,
líísí tɩɩ rɩ́ɩ́ wɩ́ɛ́ ná
ɩ tʋtʋnnɔ Davidi há ɛ́ɛ́ rɩ́ taŋá.»